Augsburg – klášter s kostelem sv. Anny II. – popis (Karmeliterkloster mit Pfarrkirche St. Anna II. - Beschreibung)

Turistické cíle • Klášter

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Celý druhý díl příspěvku o jedné z nejzajímavějších augsburgských památek je věnován krátkému popisu jednotlivých částí kostela sv. Anny a někdejšího karmelitánského klášterního areálu:

Kostel se vyznačuje velmi zajímavým půdorysem kombinujícím trojlodí s kaplemi, takže má opticky dva protilehlé závěry se dvěma oltáři. Původně se jednalo o víceméně halový kostel s jednoduchou chrámovou lodí s plochým dřevěným stropem a letnerem jako dělícím prvkem. Až po Třicetileté válce byl východní chór otevřen širokým obloukem a galerie nad hlavní lodí dostaly parapety a cyklus obrazů. Současně byla instalována nová kazatelna. V roce 1748 pak proběhla barokní úprava interiéru, který mj. získal světlou klenbu a štukovou výzdobu.

Východní chór naopak zůstal víceméně gotický a sloužil především ke křtům, svatbám a menším bohoslužbám. Původně byl vyhrazen mnichům a od hlavní lodi oddělen zástěnou. Oltář byl osazení teprve v roce 1650 a později se toto místo stalo malou galeriií velkého výtvarného umění, včetně Cranachova obrazu Kristus žehná dětem z let 1534 až 1540.

Velký význam má také pohřební Fuggerova kaple, která vznikla díky tomu, že na počátku 16. století hledali bratři Ulrich, Georg a Jakob Fuggerovi vhodné pohřebiště pro sebe a své budoucí potomky, stejně jako místo připomínající jejich předky a důležitost tohoto rodu. A hledali ve vhodnou dobu, protože karmelitáni potřebovali peníze na rozšíření svého kostela. A tak se od roku 1509 začalo v novém západním chóru sv. Anny znovu budovat. K vysvěcení kaple došlo v roce 1518 a do krypty pod ní byly hned přeneseny ostatky Jiřího a Oldřicha, kteří mezitím také zemřeli. A silně katoličtí Fuggerovi zůstali sv. Anně věrni i poté, co se kostel stal luteránským (díky jejich finančním darům totiž zůstala tato část kostela katolická).

Pozoruhodné je, že autorem podoby kaple je veleslavný Albrecht Dürer, i když se předpokládá, že se na její stavbě jistě podíleli i další architekti a umělci. Dürer ovšem kapli navrhl jako samostatný klenutý světlý prostor v době, kdy ještě chrámová loď byla tmavým ponurým místem. Fuggerovu kapli charakterizovala hvězdicová žebrová klenba se svorníkem Panny Marie a zadní sloupy, mezi nimiž jsou umístěny epitafy tří bratrů. Výšku zadní stěny rozděluje galerie s impozantními varhany před kruhovým oknem s liliovým erbem Fuggerů. Křídla varhan namaloval Jörg Breu starší a můžeme zde vidět Nanebevstoupení s dvanácti apoštoly, Jakobem Fuggerem a Jörgem Breu. Císař Maxmilián se nachází na pravém křídle s Nanebevzetím Panny Marie. Nepřehlédnutelné je smuteční sousoší Corpus Christi (anděl, Kristus, Panna Marie a sv. Jan Evangelista) Adolfa a Hanse Dauchera z let 1512 až 1517.

Do kostela vstupujeme - přes Annahof (Leuthof) - gotickou křížovou chodbou bývalého karmelitánského kláštera s množstvím pamětních kamenů a náhrobků pocházejících z období od pozdního středověku až po klasicismus. Současná podoba křížové chodby vznikla při renovaci kláštera v letech 1961 až 1967. Chodba je čtyřkřídlá, pochází z 15. století a po velkém požáru v roce 1460 byla přestavěna a vyzdobena freskami. Velká část fresek – bohužel – zmizela, když byly na zeď od roku 1596 připevňovány náhrobky. V klášterní zahradě a ambitu se pohřbívalo až do roku 1806.

Mezi nejzajímavější „exponáty“ křížové chodby patří náhrobek lékárníka a bývalého karmelitánského mnicha Georga Sturma z roku 1556 (erb smrti podle dřevorytu Hanse Holbeina). dojemný náhrobek Anny Kathariny Ether (+1679) a cyklus maleb Abrahama del Hel z roku 1576 s tématem Alegorie vykoupení.

Samostatnou kapitolou je Zlatnická kaple, která zde může být pro mnohé absolutnímm vrcholem. Jedná se o někdejší cechovní kaplí augsburských zlatníků postavenou v letech 1420 až 1425. Interiér kaple s křížovou žebrovou klenbou je sice poměrně jednoduchý, ale velmi cenná je její bohatá fresková výzdoba. Kaple je umístěna souběžně s východním chórem kostela sv. Anny a její fresky byly v 19. století zrestaurovány..

Součástí někdejšího klášterního komplexu je také tzv. Lutherhof, což je vlastně někdejší rajská zahrada a později také klášterní hřbitov (místo posledního odpočinku zde do roku 1806 našlo asi 1.000 zesnulých). Dnes Lutherhof slouží církevnímu sboru a městské komunitě jako místo setkávání a rozjímání. Závěrečná zmínka platí prostoru známému jako Leuthof. Ten se nachází přímo u kostela na Annastraße a je tak přístupný z pěší zóny. Místní tento plácek označují za zelenou oázu v srdci městského centra.

Nadmořská výška:

490 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (48.368, 10.895)

Poslední aktualizace: 28.4.2026