Jezero Starnbergersee nedaleko Mnichova

Asi dvacet kilometrů jihozápadně od Mnichova nás zaujalo jezero Starnbergersee, které se nachází v ledovcové kotlině Würmtal v nadmořské výšce 584 metrů.

 

Jezero má podlouhlý tvar s délkou okolo 20 km a šířkou mezi 2 a 5 kilometry. Svojí plochou 57 km² se řadí na páté místo, co do velikosti v Německu. Jediným odtokem je řeka Würm, která se následně vlévá do řeky Amper a dále její vody pokračují skrz Isar až do Dunaje.

 

 

Objíždíme jezero a hledáme nějaké klidné místo, nejlépe piknikového charakteru. Ale moc se nám to nedaří, jelikož záhy zjišťujeme, že se jedná o jednu ze známých bavorských rekreačních oblastí, kde se provozují různé sporty, turistika i lodní doprava. Na břehu místo rozumných a především klidných odpočinkových míst objevujeme rekreační objekty i vily bohatých a možná stále ještě slavných lidí. Jezero bylo totiž v minulosti oblíbené u bavorské šlechty.

 

Nakonec zastavujeme na parkovišti u obce Possenhofen, odkud jdeme na krátkou procházku podél jezera. Cílem je molo, odkud vidíme slavný Roseninsel. Je to ostrov, kde lze spatřit prehistorická kůlová obydlí, jež jsou součástí Světového dědictví UNESCO. Celkově by se v Alpách, od Savojska po Slovinsko, mělo nacházet 111 lokalit, kde archeologové našli pozůstatky dřevěných domů postavených na vysokých kůlech na ochranu před povodněmi. Nejstarší stavby jsou datovány do 6. tisíciletí př. n. l. a nejmladší byly obývány ještě v římském období.

 

My dnes vidíme tajemný a půvabný ostrov pohroužený do mlhy. Doplavat se tam nechystáme a loď by tam sice ještě měla dnes jet, ale až za více jak hodinu. Tudíž návštěvu odkládáme na neurčito a jdeme zpět k autu. Potkáváme lidi chodící, běžící i na kole jezdící. A především krásnou přírodu. Jízda nebo putování po březích či plavba lodí s výhledem na Alpy nemusí být špatná volba, ale na jídlo tady není klid a tudíž pokračujeme v cestě okolo jezera.

 

Na severním břehu jezera projíždíme městem Starnberg, kam se mohou dostat lidé dokonce z Mnichova pomocí S-bahn. Proto je tady asi také tolik človíčků. O kousek níž se nachází obec Berg se stejnojmenným zámkem. Roku 1886 tady tragicky i záhadně utonul bavorský král Ludvík II. Bavorský. Na upomínku této události se nachází v jezeře kříž a na břehu nerománská kaple. To nám však nebylo známo, a tak někdy příště.

 

Nakonec jsme objeli jezero skoro celé a zastavili nad obcí Sankt Heinrich. Zdejší parkoviště se začíná plnit, jelikož je tady příjemná travnatá pláž. Čas trávíme jídlem, procházkou i pokusem o koupání. Voda není moc studená a dno je krásné oblázkové. Vzhledem k relativnímu teplu jsem se chtěl ponořit alespoň na chvíli do studené vody, ale bylo tam po kolena i celkem dost od břehu. Proto mě překvapil zajímavý údaj o velké hloubce jezera. Nejhlubší místo by mělo být 123 metrů pod hladinou, což se mi skoro nechce věřit.

 

 

Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:

http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/