Augsburg – klášter s kostelem sv. Anny I. – historie a základní informace (Karmeliterkloster mit Pfarrkirche St. Anna I. - Geschichte)

Fotografie (27)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Augsburgský kostel sv. Anny je někdejším svatostánkem karmelitánského kláštera založeného v roce 1321 a jedná se bezesporu o jeden z největších klenotů v nabídce tohoto třistatisícového švábského města. To své si tady totiž najdou příznivci všech architektonických slohů i typů drobných památek. Zkrátka a dobře tady objevíte snad to nejlepší, co nám období gotiky, renesance, baroka a (neo)klasicismu zanechalo …

Vždyť v tomto areálu se nachází např. Zlatnická kaple s gotickými freskami z počátku 15. století, Fuggerova kaple, která byla vysvěcená v roce 1518 a stala se první renesanční stavbou v dnešním Bavorsku, nebo portrét Martina Luthera z dílny Lucase Cranacha staršího. Navíc se v křížové chodbě bývalého gotického kláštera nachází umělecky vysoce ceněné náhrobky protestantských patricijů. A nic na tom nemění ani fakt, že např. v roce 1460 klášter vyhořel a musel být v letech 1461 až 1464 přestavěn. A stavělo se zde také v 16. století.

Teprve v roce 1607 postavil městský architekt Elias Holl kostelní věž a o sedm let později vznikla samostatná budova gymnázia u sv. Anny. V letech 1747 až 1748 byl interiér barokizován podle plánů Johanna Andrease Scheidemanna. Štuky tehdy vytvořili Franz X. Feichtmayr a Johann M. Feichtmayr ml., nástropní malby Johann G. Bergmüller. A kostelu se – bohužel – nevyhnula ani II. světová válka, takže opravy zde pokračovaly až do 70. let minulého století. Poslední komplexní rekonstrukce zde proběhla v letech 2016 až 2017.

Chrámová hlavní loď je členěna pilastry a zdobená štuky i nástropními freskami J.G. Bergmüllera, které zobrazují např. Kázání na hoře, Ukřižování a Poslední soud. Novogotický oltář ve východním chóru zhotovil v roce 1898 Wilhelm Vogt a dřevěnou kazatelnu v letech 1682 až 1683 Heinrich Eichler st. Parapet jižní galerie zdobí cyklus obrazů pašijových a velikonočních příběhů od Johanna Spillenbergera a Isaaka Fischera. Na stěnách lodi jsou malby s biblickými motivy od Jörga Breu st., Heinricha Eichlera st. a dalších umělců. Najdeme zde i několik děl Lucase Cranacha st. (nebo alespoň jeho dílny).

Kostel sv. Anny bývá hodně spojován s významným a bohatým rodem Fuggerů. Koneckonců se zde nachází jejich velkolepá – a podle mnohých až zbytečně okázalá - pohřební kaple z let 1512 až 1521, na jejíž podobě má velký podíl Albrecht Dürer a která bývá označována za jednu z prvních renesančních staveb v celém Německu. Kaple ovlivněná italskými vzory (Benátky, Florencie, Řím) tvoří západní závěr nebo prodloužení hlavní lodi. Velmi oblíbenou „atrakcí“ kaple je soubor šesti (podle některých zdrojů sedmi) malých putti, kteří se „líně povalují“ na mramorové balustrádě před kaplí. Jejich autory jsou Adolf a Hans Daucherové, což platí také pro smuteční sousoší Corpus Christi.

Zmíněné sošky putti byly vyrobeny z vápence kolem roku 1530, aby byly v roce 1817 nebo 1818 odstraněny. Zůstaly ve Fuggerově vlastnictví a na konci 19. století byly dvě z nich prodány. V dnešní době jsou zde k vidění pouze kopie, zatímco originály byly dlouhodobě zapůjčeny Maxmiliánovu muzeu, Při těch počtech je však lehce nepochopitelné, že jeden putti se údajně ztratil a dvě sošky byly v roce 2019 na aukci v Paříži prodány za téměř dva miliony eur.

Západně od kostela byla v roce 1506 přistavěna kaple Božího hrobu, původně přístupná pouze ze severozápadního rohu ambitu. Zakladateli byl Jörg Regel s manželkou Barbarou. Ciborium bylo postaveno po roce 1555, současná podoba kaple vznikla po přestavbě stavitelem Johannem Hollem kolem roku 1590. Tato kaple pak sloužila od roku 1656 jako pohřební kaple rodu Österreicherů a renovována byla v roce 1748.

Za samostatnou zmínku stojí také chrámové varhany. Těmi nejnápadnějšími jsou tzv. Velké Fuggerovy varhany na západním kůru. Původní nástroj z roku 1512 vznikal nedaleko Prachatic, ale dnes z něj už mnoho neuvidíme – konkrétně jen obě malovaná postranní křídla. Samotný současný nástroj byl postaven v letech 1977 až 1978 a rozšířen v roce 1992. V roce 1817 byly na příčném ochozu postaveny malé varhany, které byly dříve používány ve Zlatnické kapli a které byly roku 1833 opět demontovány. Poté se zde až v roce 1948 objevily varhany východního chóru. Západní pozitiv je naopak dnes už pouze „divadelní kulisou“ a další pozitiv najdeme v Kapli zlatníků.

V každém případě je potřeba na závěr zdůraznit, že se jedná o trojlodní kostel s převýšenou lodí, polygonálním východním chórem s opěráky, severní Zlatnickou kaplí s vlastní zvonicí, západní pohřební kaplí Fuggerů, jižní kaplí Božího hrobu a sakristií. Kostel sv. Anny v Augsburgu je lidově nazývaný Annakirche, od 14. století byl postupně rozšiřován, je hlavním protestantským kostelem ve městě, nachází se na pěší zóně Annastraße a je přístupný v otevírací době, tedy většinou od 10,00 do 18,00 hod.

Autor: markyz63

Další články autora: 3954

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli