Augsburg - Fuggerova čtvrť (Fuggerei)

Fotografie (26)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (26 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (26 fotografií)

Unikátní čtvrť nebo domovní komplex Fuggerei založil před více než 500 lety – jménem svým i svých zesnulých bratrů Georga a Ulricha - Jakob Fugger zvaný Bohatý a jedná se tak o nejstarší existující komplex sociálního bydlení na světě (tedy pomineme-li např. belgické dvory bekyní). V podstatě je to město ve městě, které tvoří 67 budov se 142 byty a vlastním kostelem.

Tak trošku paradoxně tady již od roku 1521 platí stejná pravidla – bydlí zde přibližně 150 potřebných augsburgských občanů katolického vyznání za roční základní nájem 0,88 € a tři denní modlitby. No a vy se na jejich skromné příbytky a méně skromný vozový park můžete jít za 8 € podívat. Jako bonus dostanete malé muzeum, rezidenční bydlení sloužící jako výstavní prostora, interiér již zmíněného kostela a pomenší bunkr, který místní chránil před válečným bombardováním.

Fuggerei má celkovou rozlohu 15.000 m2 a nachází se nedaleko městského centra. Tato čtvrť byla vždy obehnána zdí a dodnes se její brány uzavírají ve 22 hodin (pozdější příchody se pokutují). Výstavba 67 dvojbytových domů byla zahájena již v roce 1516 a byla postupně dokončena v několika etapách. Později vznikl také kostel sv. Marka, dvě muzea a administrativní budova. V raném novověku byla infrastruktura Fuggerei s lineárním uspořádáním budov, cest a veřejných prostranství až vizionářská. A celé toto „sociální sídliště“ je dodnes udržováno z majetku nadace Jakoba Fuggera, takže všichni zdejší obyvatelé jsou smluvně povinování se za něj a jeho rodinu každý den pomodlit. S jistou nadsázkou řečeno se jedná o další důkaz toho, že aby se měl člověk dobře, musel být vždy hodně bohatý nebo věřící a sociálně slabý … koneckonců i v zakládací listině Fuggerei se praví, že „takoví šlechetní zbožní lidé se budou rovnat chudým nádeníkům a řemeslníkům a občanům a obyvatelům tohoto města …“.

Největší část komplexu (celkem 52 domů v šesti ulicích) byla postavena v letech 1516 až 1523 pod vedením stavitele Thomase Krebse. Na svou dobu a účel až velkoryse pojaté byty byly umístěny v patrových domech, které byly konstruovány podle typizovaných půdorysů. Původně byl ovšem tento projekt sociálního bydlení určen hlavně pro řemeslníky, kteří sice nebyli schopni – např. kvůli nemoci - samostatně hospodařit, ale dokázali si vydělat na živobytí třeba i uvnitř Fuggerei. Také se očekávalo, že se časem tito lidé opět postaví na vlastní nohy a odstěhují se. A až do 20. století ve Fuggerei bydlely převážně rodiny s více dětmi. Klasické „socky a žebrota“ sem ovšem měly vstup zakázán.

Komplex Fuggerei se od počátku rychle rozrůstal a již v letech 1581 až 1582 zde stavitel Hans Holl vybudoval kostel sv. Marka (donátory byli Markus a Philipp Eduard Fuggerovi). Během Třicetileté války byla Fuggerei z velké části zničena Švédy, aby se sem v závěru století nastěhoval Franz Mozart, tedy pradědeček slavného skladatele Wolfganga Amadea. Celá situace se pak znovu zopakovala (a pak že jednou nohou do stejné vody …) – k rozšíření Fuggerei došlo v letech 1880 a 1938, aby byly asi dvě třetiny čtvrti zničeny při britském náletu v únoru 1944. Již 1. března 1944 však rozhodla vrchní rada knížecí a hraběcí rodiny Fuggerů o přestavbě Fuggerei. Ta byla zahájena hned v roce 1945, a to podle plánů Raimunda von Doblhoff – ovšem za dodržení historických předloh. První nové byty se pak obsadily v roce 1947 a v 50. letech minulého století byla rekonstrukce dokončena. Současná podoba Fuggerei definitivně vznikla roku 1973.

Abychom měli představu, jak žili/žijí v Augsburgu ti nuzní a potřební, tak si prozraďme, že drtivá většina bytů ve Fuggerei má velikost asi 60 m2 a byty mají vlastní vchod. Přízemní byty mají zahradu, byty v horním patře „bonusovou“ komoru a všechny jsou napojeny na městské centrální vytápění. Požadavky na přijetí jsou stále stejné jako při založení Fuggerei, tzn., že každý z Fuggerei, musí být obyvatel Augsburgu a katolík s dobrou pověstí. Roční nájemné (bez vytápění) za byt zůstává ve výši jednoho rýnského guldenu (tedy 0,88 eur) a dodatečné náklady hradí nájemníci ve výši 85 eur až od července roku 2013.

I dnes je Fuggerei „samostatným městem ve městě“, které tvoří osm ulic, kostel a „městské hradby“ se třemi „městskými branami“. Od roku 2006 je však otevřena pouze jedna z nich (Ochsentor), a i ta se zavírá od 22,00 do 5,00 hod. Když přijdete pozdě, zaplatíte nočnímu hlídači za vpuštění 0,5 eura (do půlnoci) nebo 1 euro (po půlnoci). Raritou Fuggerei jsou také stále zachované mechanické zvonky, jejichž táhla jsou u každého bytu jiná. Prý je to tak proto, aby nedošlo k omylu v dobách, kdy ještě ve Fuggerei nebylo pouliční osvětlení. V centru Fuggerei se nachází litinová Markusova kašna. Pochází z roku 1846 a jedná se o třetí fontánu na tomto místě. V Herrengasse (vedle kostela sv. Marka) můžeme vidět také kopii jedné z místních vodních pump.

Fuggerei je prý nejoblíbenější turistickou destinací ve městě, takže je docela logické, že se zde od roku 2006 platí vstupné a že je turistický ruch jedním z hlavních příjmů sloužících převážně k údržbě Fuggerei. Proto také bylo ihned rozšířeno zdejší muzeum, jehož součástí je i poslední byt dochovaný v původním stavu a zařízený ve stylu 18. století. O rok později vznikl také plně zařízený ukázkový byt, kde můžeme vidět, jak obyvatelé Fuggerei žijí dnes. Muzeum II. světové války bylo založeno v roce 2008 a sídlí v protileteckém krytu z roku 1943. A v roce 2007 zde byl postaven první augsburgský pomník zakladatele Fuggerei Jakoba Fuggera „Bohatého“.

Fuggerei lze navštívit denně, a to v čase 9:00 až 20:00 hod. (duben až září) nebo 9:00 až 18:00 denně (říjen až březen). Vstupné přijde na 8 € (snížené pro větší skupiny, seniory, studenty a ZTP je za 7 €). A na vodítku sem mohou i šelmy psovité.

napsáno v březnu 2025

Autor: markyz63

Další články autora: 3953

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli