Skalní věže mezi Bílou skálou a Devíti skalami

Žďárské vrchy jsou známé nepřeberným množstvím různých skalních útvarů, a to nejen masivem Devět skal (836,1 m n. m.), jenž je zároveň nejvyšším bodem oblasti, nýbrž také skalními útvary jako jsou - Lisovská skála (801,9 m n. m.), Drátenická skála (775,8 m n. m.), Čtyři palice (733,1 m n. m.), Malinská skála (811,1 m n. m.) či Pasecká skála (822,8 m n. m.), ale kolikrát stojí za vidění i mnohé menší skalní věže, např. ty, které nalezneme při cestě z Křižánek k Devíti skalám. Nacházejí se poblíž modře značené turistické stezky, jež je zároveň součástí Českomoravské stezky Via Czechia (viz https://viaczechia.cz/ceskomoravska-stezka-hornosvratecka-vrchovina/). Tato místa mají podloží z proterozoické až paleozoické éry a útvarově náleží mezi neoproterozoikum až kambrium, přičemž horninově se jedná zejména o dvojslídný migmatit až ortorulu a z minerálů tu lze nalézt zejména muskovit a biotit. Prvním výrazným útvarem je rulová Bílá skála, jež vznikla mrazovým zvětráváním v období pleistocénu a od 8. března 1979 je památkově chráněna (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=688). Ale o tu mi přímo nejde, zajímají mne právě ty skalní věže na opačné straně, jež bývaly do čs. pozemkových reforem spolu s přilehlými lesy součástí novoměstského panství, patřícího šlechtickému dámskému ústavu Brünner k. k. adeliges Damenstift (sloužil k zaopatření neprovdaných šlechtičen), z nichž první je nazývána jako Ostrá skalka či Pastýř a poslední bývá přezdívána jako Varhany. Právě tuto šestici jsem na publikovaných snímcích zachytil, i když v okolí je těch zajímavých a roztodivných skalních útvarů, ať již větších, či menších, přímo nespočet, jen se prostě dívat.