Sirotčí hrádek na Pálavě

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.

Romantická zřícenina Sirotčího hrádku a její typická silueta patří neodmyslitelně k panoramatu hřebene Pavlovských vrchů.

Nevelký hrad z přelomu 13. a 14. století má velmi zajímavou dvoudílnou dispozici. Dominantnější podobu má hrad od západu, kde jakoby vyrůstal z vysokých a štíhlých vápencových skal. Hrádek se opravdu svou celkovou skladbou hodně přizpůsobil stávajícím skalám.

Jižní, známější část hradu, je přístupná od jihovýchodu, kde se dodnes na jižní stěně zachoval vstupní přístavek. Tato část zaujala přibližně trojúhelnou vrcholovou plošinu. Z této části se zachovalo zdivo takřka do výše prvního patra. Jen severní stěna této části podlehla zubu času. Tato část hradu tvořila palácovou disposici s obytnou částí na východní straně (o čemž svědčí velké okno) a se zužující se částí k západu, kde na strmé skále vrcholí štíhlou zaoblenou věžicí. Z druhé části hradu na nepřístupném severním skalisku se nedochovalo prakticky nic. Jen několik skromných úseků zdiva. Na úpatí kolem skal se rozkládalo valem a palisádou ohrazené předhradí tohoto hradu, po kterém dodnes zůstala jen obdivovaná cisterna na vodu.

Sirotčí hrádek lze navštívit v kteroukoliv roční dobu, je zcela volně přístupný. Stezka k němu vede buď přímo z obce Klentnice od parkoviště v horní části obce, nad níž se hrad nachází, nebo při tůře po červené turistické magistrále vedoucí z Mikulova přes Dívčí hrad do Dolních Věstonic. Návštěva hradní zříceniny opravdu stojí za shlednutí.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí/B3, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy

Poslední aktualizace: 28.7.2022