TURISTIKU PODPORUJÍ
60 358 turistů a cestovatelů
100 530 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 113 034,- odměny za články

Jeseník

Horské městečko Jeseník, který se do roku 1947 jmenoval Frývaldov,  leží na soutoku Bělé a Staříce v oblasti Hrubý Jeseník.  Severním a východním směrem od města najdeme celou řadu vyvěrajících léčebných pramenů, Jeseník tak patří mezi oblíbená lázeňská města. Další horská střediska v okolí jsou Bělá pod Pradědem, Zlaté Hory, Javorník a Lipová Lázně.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Jeseník (110) Rozhledna Zlatý Chlum  Chaty a chalupy Jeseník
Trasy Jesník (196) Skanzen Zlaté Hory  Ubytování Jeseníky
Zajímavá místa (743) Lázně Jeseník / Rejvíz Mapa Jeseník 

 

Hrubý Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hrubý Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

ZLATÉ HORY 2020 - 7.Za zatopenými lomy Žulovské pahorkatiny - 1.část

Cestopisy

Fotografie (72)  • Foto: Franta
Veverkova cesta

Původně jsem chtěl navštívit Žulovskou pahorkatinu dvakrát: jeden výlet s Janou po těch přístupnějších zatopených lomech... a ta druhá výprava, v níž figurovala pouze moje maličkost, měla směřovat přes skály a zatopené doly do méně profláklých míst.

Na mapách.cz jsem zálibně šilhal i po útvaru Sedm skal a v duchu si představoval celý ten báječný maxiokruh. Nakonec se z různých příčin (počasí a manželčina noha) vše zvrtlo a mně zbyl na průzkum jeden jediný den. I tak jsem sestavil grandiózní plán trasy, ale v duchu tušil, že se jedná o čirou utopii. Stačí, abych se s nějakou dosud mi neznámou skálou trochu víc zakecal a celý plán půjde do kopru! Což se samozřejmě stalo a tentokrát mi o fous unikla Boží hora, Borový vrch a Kaní hora. Objektivně vzato ani nebylo možné vše za jediný den stihnout, na což jsem přišel v závěru svého putování, kdy jsem se do cíle trasy – do Žulové, doplazil jak napůl zdechlá lemra...

 

Nyní už k vlastnímu výšlapu, jehož popis jsem si dovolil rozložit do dvou částí:

 

V tom středečním zářijovém ránu nezbylo, než kvůli spoji vstát brzy jako do práce, ale zase mne hřálo vědomí, že má být velmi hezky. A já po definitivně překopaném plánu chutě vyrazil za skálami a zatopenými žulovými jámami nácházejícími se na okraji rychlebského Sokolího hřbetu a v Žulovské pahorkatině.

Startovním bodem se stala zastávka busu Vápenná lesní čtvrt, odkud po svačině mé nožky nazuté do kanad nedočkavě vyrazily po silničce nahoru do zalesněného kopce. Asfaltka o něco výš přeskočila železniční trať, nabrala stoupání a několika serpentinami mne v šíleném dusnu vyvedla na horní lesní silničku, pyšnící se názvem Veverkova cesta. Po téhle mírně, ale vytrvale stoupající komunikaci jsem po dalších asi 2 km chůze nakonec dofuněl do sedla ležícího těsně pod Žulovým vrchem. Zde se ke mně zleva připojila modře značená tur.trasa vedoucí z Vápenné a zdolávající výškové převýšení 300 metrů. Však to moje o moc menší nebylo, ale zase mi díky němu velmi rychle zmizely ospalky z očí.

Od rozcestníku jsem zamířil k přístřešku stojícímu na okraji ohromného odvalu z vytěžené žuly a nejdříve ze všeho svlékl skrz naskrz propocené tričko, uvázal je nahoru na batoh, aby se sušilo, a z jeho útrob vytáhl suché. Následoval krátký odpočinek a poté už vlastní průzkum zatopeného lomu.

 

Za přístřeškem mne vyšlapaný chodník zavedl na okraj kráteru, jehož dno vyplňovala černá hladina jezera obklopená ze všech stran skalními stěnami a bujnou vegetací. Místo tajemné skoro jako hrad v Karpatech a při pohledu na něj se mi aorta rozbušila v hlasitém, romanticko-melodickém rytmu.


Tož totok u nás na Zlínsku opravdu nemáme... a určitě stálo za to ho navštívit!

 

Okem neproniknutelná hladina barvy indického čaje absolutně nedávala představu o hloubce jezera, takže jsem se jeho břehům raději obezřetně vyhnul (v kanadách se plave fakt blbě!) a zaměřil zraky na „kamenivo“ jej obklopující. Tvořila jej slezská žula a místy se z ní nad zatopenou plochou vypínaly hezké stěny.

Bohužel ten hlavní charakteristický útes (známý z fotografií) a nacházející se naproti, tonul v lesním přítmí, neboť lenivé slunce ještě ani krátce po osmé nestačilo vyskočit nad hřebeny hor. Na to, abych si na ukázkové nasvícení počkal, nebyl kvůli mému mnohakilometrovému putování čas.

Proto jsem se s hlavním lomem s lítostí rozloučil a odbočil do postranní roklinky s hladinou vlastního maličkého jezírka, nad nímž se mi mezi zajímavými skalisky podařilo poněkud krkolomně prostoupit až na vrchol hřebene nad lomem.


Kvalitní slezská žula se v kraji začala ve velkém těžit zhruba od poloviny 19.století. Menší lůmky tady přitom existovaly už od století třináctého, ale teprve „novověk“ s modernějšími prostředky (a stavbou železnice) umožnil velkým firmám prodej vytěžené žuly ve velkém a dal stálou práci stovkám místních kameníků a lomařů.

O otevření lomu na Žulovém vrchu (719 m), nacházejícím se mezi Jasanovým vrchem (799 m) a Zelenou horou (654 m), se na počátku minulého století přičinilo kamenické odborářské družstvo z Vápenné, jež mu dalo romanticky znějící název Brankoppe – Stříbrná pavučina. Družstvo bohužel nebylo schopné konkurovat jiným podobným větším, a proto brzy zaniklo. Opuštěný zatopený lom se poté stal díky své romantické a tajemné atmosféře velmi atraktivním turistickým místem.

 
(Existence slavné trampské osady na Žulovém vrchu mi sice byla dostatečně známa, jenže mne čekal průzkum žulových stád a jiných skal na pokračujícím hřebeni směrem k Zelené hoře, a tak jsem ji kvůli nedostatku času vlastně ani nehledal...)


Co jen já se při plánování „mého“ dovolenkového dne našpekuloval, které skály tady musím za každou cenu vidět, ale po zjištění, že bych přitom musel urazit nepočítaně mil, mi rozum „vlídně“ domluvil a já své touhy okradl nejméně o polovinu. Jedněmi z nich mělo být i těch Sedm skal u Černé Vody, ale tím by se můj okruh po zatopených lomech zvětšil o naprosto neúnosnou délku... a nebudu si namlouvat, že bych to dal, neboť mi na ramena pomaloučku už klepe - ne sice zubatá, ale šedesátka!

Nakonec jsem větší rekognoskaci terénu omezil jen na dva podvrcholy Žulového vrchu a na pahorek Píšťaly. Ale ten příšel na řadu až „pak:“ nejprve se mi nožky od temene Žulového vrchu se zatopeným lomem Brankopy rozeběhly dolů po lesnatém hřebeni.

 

Od sedla před prvním podvrcholem Žulového vrchu (684 m) mi částečně prokácený les nabídl pohled do širého kraje a samozřejmě také na první kamenné stádo. Říká se, že co jiný kraj, to jiný brav... a vskutku, tohle poklidné stádečko se skládalo z balvanů, bloků a skalek vysokých místy víc jak pět metrů – ale to vše ze žuly, což je hornina u nás na Valašsku naprosto exotická a my ji známe jen coby hřbitovní náhrobky!

První seskupení bylo nicotným oproti dalšímu, rozhozenému okolo prvního návrší vystupujícího z hřebene a táhnoucím se i kus dál za něj. Temeno zdobila protáhlá členitá skalka proťatá puklinami (i dvě nepravá skalní okna tu byla k vidění) a též bizarní balvan připomínajícího ptáka s roztaženými perutěmi. Jen kousek dál se z lesní půdy do výše tyčila veliká skalní zaoblená hlava a hřib. Zajímavým faktem bylo, že jednotlivé balvany stáda byly od sebe odděleny lesní půdou, takže chůze mezi nimi byla kupodivu pohodlná.

O víc jak čtvrt kilometru dál jsem narazil na poslední skalnatý podvrchol (680 m) Žulového vrchu, kde se změnila nejen skladba lesa, ale i skal. Zepředu z něj trčely další skalky, ale za nimi se vypínalo až 10 metrů vysoké témě dlouhého mrazového srubu, jehož hornina žulu nepřipomínala ani náhodou!

(Jak jsem pak doma zjistil podle geologických map, je tento podvrchol a okolí temena Zelené hory /654 m/ nacházející se o dalších asi 300 m dál, tvořen ostrůvky biotitických fylitů (metamorfitu) které narušují celistvost již tak nevelkého území /jen něco přes 70 km2/, na němž se vyskytuje slezská žula.)

 

Napravo od mrazového srubu se ve svahu nacházelo další rozkošné žulové stádečko, ale můj průstup odshora dolů přes jeho střed nebyl zrovna geniálním nápadem: tady totiž byly balvany naskládany bez ladu a skladu přes sebe a v puklinách vyplněných listím hrozilo vyvrtnutí nohy!

S trochou opatrnosti jsem se po jisté době ocitl pod spodním okrajem stáda, ještě omrkl další větší fylitický skalní útvar, vystupující se ze stráně opodál, a pak už se musel dalších výzkumů vzdát a upalovat dál přesně podle plánu.

 

Moje další trasa vedla po vrstevnicové lesní zpevněné cestě, obkružující směrem doprava (a jen asi o 50 metrů níž) témě Zelené hory, a zhruba po deseti minutách chůze mne komunikace přivedla nazpět pod srázný svah Žulového vrchu. Velikánská mýtina nabídla pohled na další ukázkové žulové stádo, vykukující ze znovu zalesněné stráně vysoko nad cestou.

Ve hvozdu hluboko pode mnou, tam kde končila rozsáhlá paseka klesající k lesu od komunikace, na níž jsem stál, se mělo nacházet další velezajímavé místo – Arcibiskupský lom.

 

I když jsem celkem spěchal, musel jsem hodit brzdu, neboť se mi už od cesty mezi stromy otevřel parádní výhled na část Žulovské pahorkatiny a ohromný kus rovinatějšího území našich severních sousedů.

Přímo z paseky byly výhledy samozřejmě mnohem úžasnější a nabídly výhledovou výseč od západu přes sever k východu a zleva doprava nejprve na hlavní pásmo Rychlebských hor s vesnicí Skorošice, poté na Kaní horu (476 m) a Boží horu (537m), která překrývala sousední žulový oblík – Borový vrch s ohromným dílcem polského příhraničí. Směrem napravo „vybyl“ nádherný výhled na zalesněné území Žulovské pahorkatiny mezi Vidnavou a Černou Vodou, přičemž samozřejmě i tady nejvzdálenější horizont tvořila krajina nacházející se v Polsku.

Dosyta pokochán dalekými rozhledy, spustil jsem se cik cak dolů pasekou. Ve spodní části jsem natrefil na svážnici a po ní doklesal ke spodní vrstevnicové lesní cestě. Poněvadž jen pár metrů ode mne přes ni protékal potůček s chladivou vodou, opláchl jsem rozpálené líce. A pak už vykročil k blízkým žulovým odvalům, vypínající se jak hradní valy nad i pod silničkou... a jen co jsem mezi nimi prošel, zaleskla se mezi stromy dalšího „bezedného“ jezera.

 

Arcibiskupský lom leží na severním svahu Žulového vrchu v nadmořské výši 520 metrů a je vzdušnou čarou vzdálen jen půl kilometru od osady Zelená Hora. Její domky jsou součástí obce Vápenná a jsou rozhozeny po lučinatém horním konci údolí mezi návrším s lomem Vycpálkem a lesnatými stráněmi Žulového vrchu.

Okolo Arcibiskupského lomu vede spodní zpevněná cesta, po níž prochází trasa NS Krajem Rychlebských hor. Její součástí jsou informační panely a jeden z nich je umístěn i na konci zatopeného lomu, na hezkém zarovnaném plácku s turistickým odpočívadlem. Info o „Arcibiskupáku“ jsou bohužel velmi skoupé: téměž celý text je zaměřen na chráněného raka říčního, který prý žije ve zdejší čisté vodě a koupání je zde proto zakázáno.

 

(Tož nevím nevím, jak to s čistotou H2O nyní je, neboť z webu potapěčů jsem se dozvěděl, že má lom hloubku 14 m a viditelnost pod hladinou dosahuje pouze dva metry!)

 

Kávově hnědá vodní plocha připomínala barvu kapučína, ale obávám se, že voděnka lomu by asi až tak chutná nebyla. Ostatně k ní ani nebyl žádný pořádný přístup: naprosto chyběl nějaký chodník a ten protější břeh, tvořený vysokými žulovými skalními útesy, byl už na první pohled neprostupný. Přesto jsem ze zvědavosti úpatí velké skalní stěny okoukl, udělal obrázek sluncem částečně osvětleného protilehlého břehu, no a pak už mé nožky kopírovaly členitý severní břeh jezera.

Kupodivu byl dobře průchozí i bez vyšlapané pěšinky a nabídl spoustu zajímavých výjevů. Sluncem oživené části lomu tvořily překvapivě ostrý kontrast k ponuré vodní hladině i těm skalním stěnám, tonoucím ještě v příšeří.

O kus dál mi trasu přehradila vodní zátočina vybíhající na severovýchod a po jejím opatrném obejítí jsem se ocitl u táboříště, od něhož byl už pohodlně přístupný vyhlídkový ostroh čnící nad zatopeným koncem lomu. Ten směrem k východu pokračoval ještě svou „suchozemskou“ částí, tvořenou impozantními a leckde i bizarními skalními stěnami.

 

Suma sumárum: celková délka Arcibiskupského lomu dosahuje délky 75 m a jeho šíře 50 m, přičemž plocha zatopeného území má rozlohu asi 60 x 30 metrů.

Přitom se jedná o nádherný a tajemný lom, který mne nadchl mnohem víc, než jeho výše ležící kolega jménem Brankopy. Však jsem si také oddech na odpočivadle prodloužil o konzumaci svačiny a teprve potom se s touhle úžasnou lokalitou pomaličku a velice nerad rozloučil.

 

Na smutnění nebyl čas. Vždyť mne návštěva mnoha dalších zatopených lomů a jiných zajímavostí. A tou první byla už podoba silnice kousek za „Arcibiskupákem“, klesající od rozcestí dolů do údolí:

Nevím jak vy, ale já silničku dlážděnou kostkou žulovou - bizarně umístěnou vprostřed divokého hvozdu - tedy ve svém životě viděl úplně poprvé!

 

Po seběhnutí dolů do lučinatého sedla s několika staveními kolem jsem se na rozcestí rychle zorientoval a poté vykročil po asfaltce k asi 300 m vzdálenému lomu Vycpálek.

 

Patří k nejznámějším a nejpřístupnějším zatopeným lomům v Žulovské pahorkatině, neboť se nachází poblíž asfaltové silničky, která spojuje osadu Zelenou Horu s asi 1.5 km vzdálenou obcí Vápenná. Turistické značení k němu nevede, ale je součástí okruhu NS Krajem Rychlebských hor.

Od rozcestí silnička prvních pár set metrů nejprve klesala, a pak už jsem musel znovu do kopce - tentokrát do lomy rozervaného jižního svahu vrchu Haspelberg (505 m), kam z asfaltky odbočovala zpevněná lesní cesta. Ještě než jsem po ní vykročil, zadíval jsem se na žulový pomník s podobiznou staršího a přísně se tvářícího komunistického úderníka, po němž atraktivní lom od roku 1949 dodnes nese jméno, přečetl si to „budovatelské heslo“, poškrábal se rozpačitě na bradě... a vyrazil k další lomové vodě.

 

Proslulá světlá slezská žula se z lomu na jižním svahu kopce Haspelberg začala dobývat už v sedmdesátých letech 19.století a původně se lom jmenoval Zothe-Brand-Burch, to podle majitele firmy Jana Zothe z Velké Kraše. Po vzniku „první“ republiky došlo k útlumu těžby, ale ta se hned po ukončení druhé světové války nebývale rozběhla. Největší rozmach nastal v roce 1958 a o jedenáct let později (1969) tu těžba žuly definitivně skončila a lokalita byla opuštěna. (Zdálo by se, že poněkud ve spěchu, neboť prostranství pod lomem dodnes „krášlí“ nevzhledná technická ocelová konstrukce.)

 

Jako věčná památka na dlouholeté dobývání zůstal jižní svah kopce rozerván třemi velkými lomy, z nichž ten napravo je „suchý“ a zbylé dva ležící za sebou byly zatopeny podzemní vodou. Své už samozřejmě vykonala i příroda a vzrostlá vegetace znovu zaujala pozice, z nichž byla člověkem násilně vytlačena.

 

Dobře přístupná cesta mne přivedla ke břehu prvního a hlavního zatopeného lomu, nad nímž se za zelenkavou vodní hladinou o rozměrech asi 50 x 50 metrů vypínala vysoká charakteristická skalní stěna, známá mi už dlouho z mnoha obrázků. Co o téhle nádherné přírodní scenérii víc napsat? Snad jen to, že byla hodna toho, aby se mi (snad natrvalo) vřezala do mozkových závitů paměti!

 

V dálce vlevo se leskla hladina druhého (rozsáhlejšího a užšího) jezera, která byla bohužel na první pohled z místa, kde jsem stál, kvůli vysokým skalním stěnám nepřístupná. Cesta či pěšina ale k k němu určitě někde vede, neboť nad jeho zakalenějšími vodami se prý nachází jedno z nejvýznamnějších nálezišť minerálů u nás.

 

Škoda – kdybych cestu k němu znal, určitě bych jej navštívil, protože se tu prý dají nalézt úlomky tmavě červených krystalů tzv. „plovoucích“ granátů – hesonitů. Ty se samozřejmě nepohupují na špinavé vodní hladině, ale lze je najít ve skalních stěnách nad jezerem. Kromě hesonitů se tady vyskytuje také vesuvián, wollasterit, epidot a další minerály.

 

Opravdu škoda, že jsem se tam nemohl podívat, ale na hledání přístupu k druhému lomu mi opravdu nezbýval čas, neboť mne za dalšími zatopenými lomy Žulovské pahorkatiny čekal ještě pořádný kus cesty...

 

 

 

                                                       dokončení příště

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.285, 17.129)
Poslední aktualizace: 26.1.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Vápenná

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
2,5km od místa

Příspěvky z okolí ZLATÉ HORY 2020 - 7.Za zatopenými lomy Žulovské pahorkatiny - 1.část

Výhledy od Žulového vrchu
Výhledy od Žulového vrchu
Vyhlídka
  Vzdálenost mezi temenem Žulového vrchu a níže ležícím Arcibiskupským lomem nedosahuje vzdušnou čarou délky ani kilometru, ale já si ji dobrovolně nejméně dvojnásobně prodloužil průzkumem skalnatého terénu. Pot…
0.3km
více »
Brankopy, Žulový vrch - Vápenná
Brankopy, Žulový vrch - Vápenná
Důl, štola, šachta
Romantický zatopený lom na vrcholu kopce (krásně se zapotíte, než se vykoupete) s trampským srubem. Lom vybudovalo kamenické družstvo z Vápenné - podle něj je lom nazýván Brankopy (Brandt coop..…
0.4km
více »
Arcibiskupský lom na Žulovém vrchu
Arcibiskupský lom na Žulovém vrchu
Důl, štola, šachta
  Leží na severním svahu Žulového vrchu přibližně v polovině kopce v nadmořské výši 520 metrů a je vzdušnou čarou vzdálen jen asi 0.5 km od osady Zelená Hora. Její domky jsou součástí obce Vápenná a jsou rozhozeny po lučinatém horním konci údolí mezi návrším s lomem Vycpálkem a lesnatými stráněmi Žulového vrchu. Okolo Arcibiskupského lomu vede spodní okružní vrstevnicová zpevně…
0.5km
více »
Skály, skalky a stáda Žulového vrchu
Skály, skalky a stáda Žulového vrchu
Skalní útvar
  Co jen já se při plánování „mého“ dovolenkového průzkumného dne našpekuloval, které skály v Žulovské pahorkatině musím za každou cenu vidět, ale po zjištění, že bych přitom musel urazit nepočítaně mil, mi rozum „vlídně“ domluvil a já své touhy okradl nejméně o polovinu. Jedním z těchto seskupení mělo být také Sedm skal ležících jen několik kilometrů od Černé Vody, ale nakonec…
0.8km
více »
Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
Pohoří
Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn (04/2019) Na pomezí Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny se mezi obcemi Vápenná a Černá Voda nachází malebný kopcovitý kraj s used…
0.9km
více »
Lom Brankopy na Žulovém vrchu
Lom Brankopy na Žulovém vrchu
Důl, štola, šachta
  I když tentokrát naši dovolenku provázely různé záludnosti, vyšlo mi na ten jeden „můj“ volný den velmi hezké počasí a já po několikrát překopaném plánu vyrazil za skálami a zatopenými lomy, nácházejícími se na …
1km
více »
Vápenná - Vycpálkův lom
Vápenná - Vycpálkův lom
Zajímavost
První zmínky o těžbě vápenců v okolí Vápenné pocházejí z počátku 17. století. Je však nepochybné, že k ní docházelo i dříve. S postupem času dochází k rychlému rozvoji těžby. Od druhé poloviny 19. …
1.2km
více »
Lom Jan Vycpálek
Lom Jan Vycpálek
Důl, štola, šachta
  Patří k nejznámějším a nejpřístupnějším zatopeným lomům v Žulovské pahorkatině, neboť se nachází poblíž asfaltové silničky, která spojuje osadu Zelenou Horu s asi 1.5 km vzdálenou obcí Vápenná. Turistické zna…
1.2km
více »
Fenomén Píšťala
Fenomén Píšťala
Přírodní památka
  Zalesněný hrb Píšťaly o výšce 447 m je v okolní Žulovské pahorkatině jedním z mnoha, ale co jen na svém temeni a svazích pod příkrovem hvozdu skrývá za zajímavostí! Však byl také po právu vyhlášen Přírodní pa…
1.7km
více »
Píšťala
Píšťala
Přírodní památka
PP Píšťala (16,25 ha, 390 - 447 metrů nad mořem) se nachází v katastru Černá Voda o rozloze, Chrání granodioritové skály, dokumentující přirozené zvětrávání a formování terénních útvarů v Žulovské pahorkatině, V…
1.7km
více »
Skála jménem Píšťala
Skála jménem Píšťala
Skalní útvar
  Jednou z nejkrásnějších mnou viděných skal v Žulovské pahorkatině byla ta, vypínající se z temene 447 m vysokého kopečka a nazývající se hezky libozvučně Píšťalou. Celá vyvýšenina je přírodní památkou, je zarostlá smíšeným lesem (s převahou buků) a ten ze všech stran obklopuje také vlastní skalisko. To naštěstí dosahuje výše okolo 10 metrů a jen tak se v tom podrostu neztratí…
1.7km
více »
Mariin pramen u Černé Vody
Mariin pramen u Černé Vody
Technická památka
Kamenné valy v místě přístupu k jednoumu z opuštěných dolů v okolí Černé Vody u Žulové na Jesenicku. V minulosti bylo v Černé Vodě a okolí ještě daleko více lomů, jejichž zbytky můžeme dnes obdivovat. Tato lokalit…
1.8km
více »
Lom Rampa - Černá Voda
Lom Rampa - Černá Voda
Důl, štola, šachta
Asi nejznámější zatopený lom Žulovské pahorkatiny. Jeho jakoby naříznutá vysoká svislá stěna působí majestátně.Dostaneme se sem po červené značce ze Žulové nebo Kaltenštejna.Značka částeč…
1.9km
více »
Zatopený lom Rampa
Zatopený lom Rampa
Důl, štola, šachta
  Velký zatopený lom ležící poblíž Černé Vody patří díky kouzelnému prostředí, dobrému přístupu a pěknému koupání právem k těm nejnavštěvovanějším. Nad ohromnou protáhlou vodní tůní dosahující délky sto a největ…
2km
více »
Zřícenina hradu Kaltenštejn
Zřícenina hradu Kaltenštejn
Tipy na výlet
Pro milovníky hradních zřícenin jako jsme my, není nikterak těžké v okolí Žulové na Jesenicku nějakou tu zříceninu najít. Tentokrát jsme z nabídky vybrali Kaltenštejn.Auto odstavujeme u kostela v obci Černá Voda a po zeleně značené trase putujeme něco přes dva kilometry ku hradu. Asi v polovině cesty procházíme kolem Singltrek-základny Rychlebských stezek, kde se cykloturisté mohou napojit na širokou škálu cyklo tras. Já s…
2.3km
více »
Bikeři jezdí kolem Hradiska, tedy Kaltenštejn
Bikeři jezdí kolem Hradiska, tedy Kaltenštejn
Tipy na výlet
Na Jesenicko. Momentálně poněkud hůře dostupné díky rekonstrukci silnice přes Červenohorské sedlo, zároveň výlukou železnice přes Ramzovou, takže veřejná Doprava sice existuje, ale nakone…
2.3km
více »
Kaltenštejn (Hradisko)
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Kaltenštejn (Hradisko)
Zřícenina
Romantická a rozlehlá zřícenina hradu Kaltenštejn, nazývaného také Hradisko a lidově Biskupská čepice, se nachází na zalesněném návrší východně od Žulové na Jesenicku v Olomouckém kraji. Rozsáhlý hradní areál byl ze tří stran chráněn strmým kopcem, jižní strana byla zesílena několika hradbami. Hradební zeď se dochovala v délce 38 metrů, dominantní částí hradní zříceniny je…
2.4km
více »
Vyhlídkové skály Medvědího kamene
Vyhlídkové skály Medvědího kamene
Skalní útvar
   Velmi zajímavé a hezké skalní seskupení můžeme spatřit na Medvědím kameni, který je západní rozsochou Studničního vrchu. Tato 992 m vysoká hora nad lázněmi Jeseník se nachází na Sokolském hřebenu - (součást Ryc…
2.8km
více »
K vyhlídce Medvědí kámen
K vyhlídce Medvědí kámen
Skalní útvar
Jeseníky jsou všem známé svou rozličností, ať už jsou to vodopády, skály, potoky s romantickými kaskádami a zákoutími, údolí, vesničky, atd. Spousta turistických stezek s cyklostezkami zde láká k výletům. Ne…
2.8km
více »
Sedm skal
Sedm skal
Skalní útvar
Oblast severního podhůří Rychlebských hor již svým názvem Žulovská pahorkatina navozuje dojem, že se zde vyskytuje nějaký kámen žulového vzezření. A je ho zde skutečně požehnaně. O výskyt…
3km
více »
Stezka Živé vody
Stezka Živé vody
Tipy na výlet
Do Jeseníku, přesněji do lázní, tedy na Gräfenberk. Vzhledem k tomu, že i přes momentální uzavření Červenohorského sedla zůstává naštěstí okresní město celkem dobře přístupné z vnitrozemí přes Ramzovské sedlo, nebudu upřesňovat detailní průběh spojení, beztak hlavní pohyb nás čeká v místě a bude to pěškobusem. Lázně Jeseník, proslulé vodoléčebnými metodami, které tady založil Vincenz Priessnitz jsou lázně p…
3.2km
více »
Rychlebské hory I.část, den třetí.
Rychlebské hory I.část, den třetí.
Cestopisy
Ráno nemohu dospat, aby mi tentokrát východ slunce neunikl. Netopýři už mají po službě. Nahradilo je hejno vlašťovek. Jen proletělo. Zakroužilo a zmizelo. Možná všechen hmyz zli…
3.6km
více »
Boží hora
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Boží hora
Kostel
Pověst praví, že na vrchol Boží hory někdo přinesl obraz Panny Marie už ve 12. století, nicméně první barokní kaple byla na Boží hoře vystavěna v r. 1713. Kostelík byl dřevěný a okolí bylo ještě kryto dřevěným přístřeškem. V r. 1784 bylo výnosem Josefa II. poutní místo zrušeno a obraz Panny Marie přenesen do kostela ve Skorošicích. Tento kostel vyhořel r. 1833 a i obraz vzal…
3.6km
více »
Žulová
Žulová
Vesnice
Obec Žulová se nachází severozápadním směrem od města Jeseník a v oblasti nazývané Žulovská pahorkatina. Obcí prochází silniční tah spojující města Javorník a Jeseník. Součástí obce Žulová…
3.8km
více »
Jeskyně Na Pomezí
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně
Jeskyně Na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je…
3.8km
více »
Žulová - Frýdberk
Žulová - Frýdberk
Tipy na výlet
Naším cílem je „žulové“ město, resp. Frýdberk, tento název město užívalo od 14. století do r. 1945, kdy bylo pojmenováno podle množství okolních žulových lomů, tedy Žulová. Jak je již popsáno v úvodu navštívíme Žulovou, město, které je známo nejen množstvím žulových lomů v okolí, ale také zajímavým kostelem sv. Josefa. Hrad, který zde stával je připomínán již v roce 1296, jeho…
3.9km
více »
Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
Pohoří
Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové (04/2018) Žulovská pahorkatina je nenápadné pohoří o nadmořských výškách 400 – 500 m, které se nachází v Javornickém…
3.9km
více »
Velký rybník u Černé Vody
Velký rybník u Černé Vody
Rybník
Velký rybník je největším rybníkem rybniční soustavy na Plavném potoce v Žulovské pahorkatině. Rybníky vznikly na přelomu 16. a 17. století k odvodnění a zadržení povodní v bažinaté ploch…
4.2km
více »
Jeseník - lázně
Jeseník - lázně
Lázně
Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z…
7.4km
více »
Jeseník
Jeseník
Město
Jeseník leží na Severní Moravě, severním směrem od města Šumperk. Jeseník je horské město, které obklopují zalesněné stráně kopců Hrubého Jeseníku. Jeseník je nejenom vyhledávaným rekreačním střediskem, ale také…
7.8km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace