TURISTIKU PODPORUJÍ
60 426 turistů a cestovatelů
100 892 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 120 893,- odměny za články

Jeseník

Horské městečko Jeseník, který se do roku 1947 jmenoval Frývaldov,  leží na soutoku Bělé a Staříce v oblasti Hrubý Jeseník.  Severním a východním směrem od města najdeme celou řadu vyvěrajících léčebných pramenů, Jeseník tak patří mezi oblíbená lázeňská města. Další horská střediska v okolí jsou Bělá pod Pradědem, Zlaté Hory, Javorník a Lipová Lázně.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Jeseník (110) Rozhledna Zlatý Chlum  Chaty a chalupy Jeseník
Trasy Jesník (196) Skanzen Zlaté Hory  Ubytování Jeseníky
Zajímavá místa (743) Lázně Jeseník / Rejvíz Mapa Jeseník 

 

Hrubý Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hrubý Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

ZLATÉ HORY 2020 - 8.Za zatopenými lomy Žulovské pahorkatiny - 2.část

Cestopisy

Fotografie (79)  • Foto: Franta
kouzelnou krajinou k Píšťale

Od Vycpálka a osady Zelená Hora mne už čekalo putování jedním z nejlíbeznějších krajů, jaký jsem u nás kdy viděl. Krajem plným luk, hájů, remízků a zalesněných vršků, skrývajících pod korunami listnatých či jehličnatých stromů ohromné propadliny starých lomových jam, ozdobených mnohde na dně jezírkem... prostě a jasně: mé další kroky vedly fantastickou Žulovskou pahorkatinou!

Její severní neméně přívětivou část jsme s manželkou kdysi viděli už na naší svatební cestě, při níž jsme podnikli i túru z Kobylé územím oblíků na Venušiny misky, zříceniny Kaltenštejna, k lomu Rampa a naši cestu zakončili v Žulové.

Tam bude končit i dnešní moje, ale předtím mne čeká ještě spousta objevitelských zážitků. Tím prvním velmi milým je už ta kilometr dlouhá trasa vedoucí po výrazné polní cestě mezi lukami a lesíky k vrchu Píšťala, přičemž mi společnost po pravici na obzoru dělá modravý a až neskutečně vysoký hřeben Sokolského hřbetu Rychlebských hor.

 

Opravdu jsem si místy připadal skoro jako v pohádce, jejíž hlavní část nastala, jakmile jsem z dálky uviděl malebný kužel Píšťaly... a brzy poté pak, když jsem z lučiny na jejím úbočí vyšplhal k okraji hvozdu.

 

Dobře vyšlapaným chodníčkem mířícím přímo k vrcholu jsem pohrdl a pustil se po druhém, odbočujícím najednou ve svahu k prvnímu suchému opuštěnému žulovému lomu. Hned za ním se nacházelo dno mnohem většího, ozdobeného kromě zajímavých skalních stěn hned třemi malými jezírky. Jat zvědavostí, důkladně jsem interiér tajuplného lomu prozkoumal a přitom v největším z jezírek zahlédl i mladou plovoucí užovku.

 

Ale, Franto – a odkdypak mají užovky hřbet zdoben tmavými klikyháky?!

 

Pod skalními stěnami napravo chodníček končil a přesun dál znemožnil členitý kráter dalšího, tentokrát pro změnu soutěskovitého lomu. Nahoru k temeni kopce se ale naštěstí dalo vystoupit po skalní hraně mezi oběma starými těžebnými jámami.

Na hřebenu jsem pak byl odměněn pohledem na řadu skalek s přímo učebnicovým zvětráváním žuly a o něco dál i na tu slavnou skalní věž Píšťalu, podle níž dostal celý kopec jméno.

 

Zalesněný hrb Píšťaly o výšce 447 m je v okolní Žulovské pahorkatině jedním z mnoha, ale co na svém temeni a svazích pod příkrovem hvozdu skrývá za zajímavostí! Však byl také po právu vyhlášen Přírodní památkou o rozloze 16.25 ha. Hlavním předmětem ochrany jsou granodioritové výchozy (plus deset metrů vysoká skalní věž), které jsou díky skalním mísám na jejím vrcholu a dalším ukázkám zvětrávání a proměn tvarů slezské žuly řazeny v oblasti k těm nejpozoruhodnějším.

Další zajímavostí přírodní památky je výskyt mnoha starých opuštěných lomů a lůmků - místy i zatopených, jejichž tůně se staly domovem skokana hnědého a čolka velkého, obecného a horského. Stráně i témě kopce pokrývá smíšený les s dubem letním, břízou bělokorou a borovicemi, ale naprosto většinu stromů tvoří buk. Některé dřeviny si rostou vesele i na skalách (spolu se sleziníkem severním a osladičem obecným) a podrost lesa tvoří vřes obecný, metlička křivolaká, kapraď samec, třtina krovištní a také ostrůvkové enklávy biky bělavé a borůvky černé.

 

Pro mne se stala hlavním bodem toho všeho skála vypínající se z temene 447 m vysokého kopečka a pyšnící se libozvučným názvem Píšťala. Smíšený les s převahou buků obklopuje skalisko ze všech stran. To je naštěstí dosti vysoké a jen tak se v podrostu neztratí.

 

Směrem od severu byla má kukadla potěšena pohledem na její nejbizarní stěnu, který svou podobou připomínala pískovec.

 

Ve skutečnosti se jedná o monolitickou hrubozrnnou světlou slezskou žulu s kulovitou odlučností. Skalní stěna je členěna bohatou geomorfologickou výzdobou vzniklou zvětráváním. Horizontálně žebrovitými římsami a vertikálně ji zase zdobí četné protáhlé dutiny a výklenky. Ten největší horolezci nazývají Kaplí a nejvýchodnější převis zase Nosánkem. Skálolezci jsou kromě ptáků jedinými tvory, kteří mohou na temeni skály obdivovat tři stupňovité skalní mísy s dobře vyvinutými odtokovými žlábky, jednu mísu dvojitou a skalní sedadla, neboť my obyčejní smrtelnící se nahoru bez lana nedostanem.

 

Po dostatečném poobdivování se všem jejím geomorfologickým zajímavostem nezbylo, než se s úžasným „šutrem“ rozloučit a vyrazit zase dál.

 

Jelikož se nerad vracím, zvolil jsem směrem k lomu Rampa sestup severním svahem v domnění, že to bude zkratka.

 

No to jsem si dal!

 

Jen o kousek níž jsem musel obejít odvaly dalšího soutěskovitého lomu, pak se mi do cesty připletl zatopený lůmek s brčálově zeleným jezírkem a hned za ním se mi nožky zamotaly do spleti vzájemně propojených lomů s odvaly. Dokonce i na zbytek jakéhosi technického či ubytovacího zařízení bývalých lamačů jsem tady narazil.

 

Takže nakonec nebyl sestup severním úbočím kopce žádnou zkratkou, ale putováním skutečným labyrintem!

 

A věřte či nevěřte, ale natolik krásným, že se mi o něm dodnes zdává... a PP Píšťala se pro mne stala fenoménem!

 

Když jsem se na úpatí Píšťaly z hustého lesa vymotal, objevil se pode mnou lučinatý pozemek a dole v plochém údolí u potoka několik stavení. Stačilo k nim seběhnout, po silničce přejít k mostu a zde už se držet červeně značené tur.trasy. Zanedlouho mne přivedla k místu označenému směrovkou, odkud vedl vyšlapaný chodníček k další místní pozoruhodnosti – velkému zatopenému lomu Rampa.

 

Leží poblíž Černé Vody a díky kouzelnému prostředí, dobrému přístupu a pěknému koupání právem patří k těm nejnavštěvovanějším. Nad ohromnou protáhlou vodní tůní dosahující délky sto a největší šíře padesáti metrů (hloubku, nejsa potápěč, neznám) se naproti vypínala vysoká skalní stěna.

Možná, že i vy při pohledu na lom zažijete neodbytný pocit deja vu, a budete vzpomínat, v jakém známém westernu jste jej viděli, ale v těchto místech se nikdy žádný netočil. Snad za to může právě ta v našich končinách dosti neobvyklá romantika připomínající scenérii z Divokého Západu, kdy člověk jaksi podvědomě čeká, že vodní hladinu najednou rozčeří kánoe anebo že se náhle shora ze skal ozve divoký indiánský pokřik, nesoucí se až k nebesům.

 

Ale kdeže – nic takového tady nehrozí!

 

Já se tady v teplém raně zářijovém popoledni ocitl kupodivu naprosto samotinký a nepotkal zde ani živáčka. Až teprve po hodné chvíli přijel nějaký člobrda na kole, svlékl se a vyhledal osvěžení v chladivých vodách jezera. Chvilku jsem ho pozoroval, a pak znovu obrátil zraky k té impozantní a charakteristické skalní stěně, podle níž si tenhle lom nemůžete splést s žádným druhým: naříznutá skála má totiž vpravo klesající výstupek, který svým sklonem připomíná nakládací rampu... no a podle toho vlastně dnes nese své jméno.

 

V zadní části lomu jsem seběhl dolů na červenou trasu, vedoucí odsud po tělese bývalé železniční vlečky a záhy začal na její povrch nadávat. Ej věru, nešlo se po něm ani v kanadách dobře, to tedy značkaří neměli ani trochu dobrý nápad – to už bych daleko raději škobrtal po pražcích skutečné trati!

 

Navíc jsem dost času ztratil hledáním značení v prostoru rozcestí se silničkou, které v pokračování trasy chybělo v úseku několika set metrů! Na vině jsem byl i já sám, neboť ruce byly shnilé sundat ze zad batoh a podívat se na mapu...

 

Jak jsem tak po tělese vlečky se zaťatými zuby dupal dál a dál, naskočila v hlavě vzpomínka z putování z naší svatební cesty:

 

Též jsme od Rampy šli po náspu vlečky, poté přišli na louku a tady potkali jednoho starého pána. Na můj dotaz – jestli je tu někde poblíž další zajímavý zatopený lom, mi ukázal na polní cestu stoupající podél zalesněného hrbu vlevo od osady Andělské domky a řekl, že jeden takový se ukrývá na temeni kopečka a že k němu shora vede lesem odbočka.

Ten lom jsem tehdy našel a byl unešen krásou jezera, které se lesklo hluboko pod mýma nohama. Opatrně jsem tehdy odvalem sestoupil až k jeho hladině tvaru čtverce a v paprscích už nízko položeného slunce se pokusil nasvícenou skalní stěnu s jezerem věrohodně přenést na políčko kinofilmu. Tehdy jsem totiž ještě neměl digitál, ale věrnou Practiku...

 

Od té doby ale proteklo ve zlínské Dřevnici pěkných pár milionů hektolitrů vody!

 

I tentokrát jsem chtěl krásný lom nacházející se mezi již zmíněnými Andělskými domky a osadou Starost (součást Žulové) moc a moc znovu navštívit, bohužel trasa vedoucí po vlečce dala mým nohám pořádně zabrat. Takže se stalo, že jsem už o kus dál, kdy značení vedlo po pastvině, odbočku k lomu přehlédl a od spodního okraje osady Starost už se mi k němu nechtělo vracet.

Ostatně proč taky – snad se v těchto končinách kdysi snad zase vyskytnu... a navíc mám teď před sebou průzkum ještě dalších dvou zatopených kráterů!

 

Nakonec jich bylo dokonce o jeden víc: u tělesa vlečky, od něhož tentokrát dost nepochopitelně červená pokračovala do Žulové po silnici, na mne napravo z lesa vyjuklo ústí lomu, jehož dno pokrýval mokřad a jezírka velikosti povodňových kaluží a mezi nimiž divoce pobíhala lovící bílá kočka. Do bláta se mi zrovna moc nechtělo, takže jsem do jeho dosti zarostlého interiéru jenom letmo nakouknul a šel dál.

 

Po pár desítkách metrů mne zlákal dobře vyšlapaný chodník vedoucí zešikma lesem na blízký hřeben kopce. Nahoře byl přes pastvisko a silnici dobře vidět masív Boží hory. Bohužel ne ten slavný kostel, ale stěny velkého „suchého“ žulového lomu, z jehož vyrubaného kamení byl nejspíš vystavěn.

 

Podle náčrtku z mapy se na opačné straně pode mnou v lese mělo nacházet další jezero vzniklé po těžbě granodioritu, což nasvědčovala hluboká kráterová proláklina. Jenže ta byla bohužel kvůli mlazině tak neprostupná, že jsem ji musel celou dokola obejít a spustit se k zatopené části po hraně bývalé lomové stěny.

Tenhle lom kupodivu postrádal jakýkoliv rámec skalního defilé a oválná hladina větší vodní plochy byla ze tří stran lemována mladým, zato bujným lesním porostem. Celek připomínal romantické lesní jezero, zrovna takové, do jehož chladivých vod se za svitu měsíce tak ráda nořila „Divá Bára“, nezapomenutelná to postavička klasičky Boženy Němcové.

 

Jen o slabých sto metrů dál mne cesta vyvedla k poslední dnešní „skálovodní“ zajímavosti.

 

Z asi desítky zatopených lomů, které jsem dnes při putování Žulovskou pahorkatinou viděl, bych ho rozhodně zařadil do trojice nejatraktivnějších. Zatímco Arcibiskupský lom mne uchvátil tajemnou atmosférou a Rampa zase romantickou krásou, tak tenhle zvaný Transgranit ve mně díky svému tvaru, prostoru a okolí vyvolal náladu nejpřívětivější.

 

Z jihu byla jeho rozsáhlá, zhruba lichoběžníková hladina lemována travnatou pláží, výhledu na pravou část lomu bránil romantický ostrůvek porostlý bujnou vegetací, ale směrem k severu oči potěšilo bizarní skalní defilé, nádherně se zrcadlící na hladině jezera.

V okolí Žulové je sice podobných zatopených lomů víc, ale tento z nich má nejteplejší vodu a navíc se jako jediný jmenuje po dobývané hornině. Jedná se sice o název odborný, ale na druhé straně jsme všichni chodili do školy, a tak dobře víme, že granit = žula!


Před travnatou pláží stálo bývalé technické zařízení, sloužící původně jako přístřešek pro hrubou kamenickou výrobu a také jako kovárna. Dnes byly stoly a lavice pod ním k odpočinku využity milovníky koupání.

Kromě nich tam poněkud opodál seděl i jeden zarostlý chlapík, který se po chvíli silně potácivým krokem vydal směrem k Žulové, kam jsem měl kráčet i já. Cesta prudce klesala úzkým úvozem, lemovaným z obou stran vyskládanými kamennými zdmi.

V polovině „soutěsky“ se chlap zprudka otočil, zavrčel na mne něco ve smyslu: „Co chceš, debile?“... jenže vzápětí ztratil balanc a provedl se svým tělem několikanásobný pinp pong mezi žulovými zdmi. Poté zůstal sedět na bobku a držel se za hlavu, která naštěstí při střetu s tvrdým kamením nepraskla.

Tož já možná su negdy debil, ale co si potom ty?“ zazubil jsem se naň, a pak už vyrazil dál k nedaleké obci Žulová.

 

Už z dálky jsem měl hezký výhled na největší dominantu městečka – na chrám sv.Josefa (a jeden z mála „hradokostelů“ u nás) vypínající se na nízkém, ale strmém kopčisku.

 

Předchůdcem sakrální stavby byl od středověku Frydberk, hrad loupežného rytíře Jana Wustehube, a ten z něj podnikal výpravy za kořistí daleko do kraje. Tomuto „ctihodnému“ šlechtici patřil rovněž hrad Kolštejn v Branné, který byl využíván k naprosto stejným účelům. Lapky se stali nejen Janovi potomci, ale kupodivu i Haugwicové, jimž hrad původní majitelé postoupili ve 14.století. Přítrž jejich řádění učinil až vratislavský biskup, když hrad vykoupil. Frydberk pak patřil dlouhá staletí do majetku biskupů, ale po vpádu Švédů se změnil v ruinu, a proto se dočkal proměny na pivovar.

V 18.století biskup Hohenlohe vyslyšel prosbu obyvatel Frydberka toužících po vlastním svatostánku a věnoval jim k němu pozemek s celým areálem bývalého hradu. Místním bylo líto zbourat tu - z místní slezské žuly nadmíru kvalitně postavenou - válcovou věž, bergfrit, kterýžto se z hradu jako jediný celý zachoval. Snížili jej proto o patro a nahoře vystavěli nádstavbu v podobě zvonice. Tím věž celkově dosáhla bezmála čtyřicetimetrové výše.

V přízemí probourali hlavní vchod do kostela, jež byl k věži v klasicistním stylu přistaven. Kvůli nedostatku místa v areálu hradu byla jeho obdélná loď neobvykle orientována od jihu k severu. Zbytek prostoru mezi kostelem a bývalými hradbami pak bezezbytku vyplnil městský hřbitov.

 

Nejlepší přístup k němu a kostelu vede od horního Josefského náměstí po mostě přes bývalý ve skále vyrubaný hlavní příkop. Na hřbitově mne zaujaly mnohé zajímavé pomníky mistrně zbudované ze zdejšího granodioritu, ale tomu nebylo proč se divit.

 

Žulová už od středověku proslula jako středisko těžby kvalitní slezské žuly a rovněž řemeslníků, zabývajících se jejím zpracováním. Před polovinou 19.století tady vzniklo několik velkých kamenických dílen, z nichž k největším patřila ta, již roku 1874 založil místní občan Hermann Franke. Firma se zabývala nejen těžbou, ale také leštěním, broušením a dalším opracováním kamene a o 12 let později ve Frydberku dokonce vznikla i první odborná kamenická škola.

 

Žulovský hřbitov byl nejen krásný, ale jeho návrší mi poskytlo i několik zajímavých výhledů. Kromě těch dolů na městečko zaujala hlavně kulisa protější Boží hory (527 m), jejíž vrchol zdobí chrám Panny Marie Bolestné. Pokud se domníváte, že byl rovněž postaven ze žulových kvádrů, máte pravdu.

 

No a to by bylo z dnešního nádherného putování Žulovskou pahorkatinou vše.

 

Pak už nezbylo, než pozvednout ze hřbitovní lavičky zadek a odbelhat se k zastávce busu ke spoji, který mne do Zlatých Hor odveze zpět za manželkou...

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.303, 17.105)
Poslední aktualizace: 28.1.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Žulová

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,5km od místa

Příspěvky z okolí ZLATÉ HORY 2020 - 8.Za zatopenými lomy Žulovské pahorkatiny - 2.část

Zatopené lomy u Starost
Zatopené lomy u Starost
Důl, štola, šachta
  Kdysi dávno – na naší jesenické svatební cestě, jsem tuto oblast s ženou už navštívil. Šlapali jsme tehdy z Kobylé přes náhorní planinu s oblíky na Venušiny misky a o něco později navštívili zříceninu Kaltenštejna a nádherný lom Rampu. Červená značka vedoucí do Žulové pak pokračovala po náspu bývalé železniční vlečky, a když poté odbočila na louku, potkali jsme jednoho staréh…
0.5km
více »
Zatopený lom Transgranit
Zatopený lom Transgranit
Důl, štola, šachta
  Z asi desítky zatopených lomů, které jsem při jednodenním putování Žulovskou pahorkatinou viděl, bych ho rozhodně zařadil do trojice těch nejatraktivnějších. Zatímco Arcibiskupský lom mne uchvátil tajemnou at…
0.5km
více »
Žulová
Žulová
Městečko
Žulová je malé městečko s 1300 obyvateli. Nachází se na hlavní trase vedoucí z Jeseníku do Polska.  V samotné Žulové se nachází Kostel sv. Josefa. Jeho…
0.7km
více »
Žulová - Boží hora - jeskyně Na Pomezí - Lipová-lázně
Žulová - Boží hora - jeskyně Na Pomezí - Lipová-lázně
Trasa
Tato trasa vznikla vlastně náhodou. Původně jsme měli v plánu trasu delší a náročnější přes různé kopečky, jen start a cíl byly stejné. Jenže občas se stane, že člověk míní a počasí mění. Te…
0.8km
více »
turistické rozcestí Žulová - most, bus
turistické rozcestí Žulová - most, bus
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u hasičské zbrojnice a zastávky autobusu, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Lázně Jeseník, Ripperův kámen, Žulová žst - Skorošice, Špičák, zří…
0.9km
více »
Žulová
Žulová
Vesnice
Obec Žulová se nachází severozápadním směrem od města Jeseník a v oblasti nazývané Žulovská pahorkatina. Obcí prochází silniční tah spojující města Javorník a Jeseník. Součástí obce Žulová…
0.9km
více »
Okolo kopce Vycpálku
Okolo kopce Vycpálku
Trasa
Nenáročná vycházka, která vede ze železniční stanice v Žulové loukami a drobnými lesíky kolem výrazného vrchu Vycpálek s řadou zatopených lomů a lůmků a končí v další obci Vápenná na na…
0.9km
více »
Z Žulové přes Nýznerovské vodopády do Horní Lipové, 15 kilometrů
Z Žulové přes Nýznerovské vodopády do Horní Lipové, 15 kilometrů
Trasa
Zopakovala jsem si tento výlet po 25 letech. Začali jsme na nádraží v Žulové. (Žulová leží na trati mezi Lipovou-Lázně a Javorníkem ve Slezsku.) Po modré turistické značce jsme obešli s odbočkami obě náměstí, Jos…
0.9km
více »
Žulová, dříve Friedeberg, Frýdberk
Žulová, dříve Friedeberg, Frýdberk
Město
Město Žulová v okrese Jeseník má dobré spojení vlakem nebo autobusem. Je jednou ze zastávek na trati Lipová-Lázně - Javorník ve Slezsku. První zmínka pochází ze začátku 14. století. V seznamu vratislavských bisku…
0.9km
více »
Vápenná - pomník obětem válek
Vápenná - pomník obětem válek
Pomník
Malé návrší na u silnice z Vápenné do Žulové zdobí působivý pomník obětem válek. Protože jeho podoba má formu kamenného obelisku výšky cca 9 m je vlastně i svérázným pomníkem zdejšího kraje…
0.9km
více »
turistické rozcestí Žulová - Josefské náměstí
turistické rozcestí Žulová - Josefské náměstí
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na josefském náměstí nedaleko kostela sv. Josefa, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Lázně Jeseník, Ripperův kámen, Žulová žst - Skorošice, Špičák, zřícenina hradu Rychleby, Javorník a po značce modré ve směru Plavný potok, Bažantnice, Boží hora - Nýznerovská pila, Nýznerovské vodopády, Tři studánky, Horní…
1km
více »
Žulová - Kamenické muzeum, Turistické infocentrum, knihovna
Žulová - Kamenické muzeum, Turistické infocentrum, knihovna
Muzeum
Kamenické muzeum, sezónní Turistické informační centrum a knihovna se nachází v budově čp. 1 na Josefském náměstí nedaleko kostela sv. Josefa. Provoz informačního centra je v období červenec - srpen, po - ne, 9:0…
1km
více »
Žulová - žulový sloup se sochou Pany Marie
Žulová - žulový sloup se sochou Pany Marie
Socha
Žulový Mariánský sloup se sochou Pany Marie je hodný svého umístění v „žulovém“ městě. Pomník byl postaven na Mariánském náměstí 8. 9. 1898 u příležitosti oslav padesátileté vlády císaře Františka Josefa I. Tento sloup nahradil starší dřevěný sloup z roku 1793. Autorem sochy Panny Marie s ježíškem je sochař a odborný učitel supíkovické školy pro zpracování mramoru Heinrich…
1km
více »
Žulová - Frýdberk
Žulová - Frýdberk
Tipy na výlet
Naším cílem je „žulové“ město, resp. Frýdberk, tento název město užívalo od 14. století do r. 1945, kdy bylo pojmenováno podle množství okolních žulových lomů, tedy Žulová. Jak je již popsáno v úvodu navštívíme Žulovou, město, které je známo nejen množstvím žulových lomů v okolí, ale také zajímavým kostelem sv. Josefa. Hrad, který zde stával je připomínán již v roce 1296, jeho…
1km
více »
Žulová, Josefské náměstí
Žulová, Josefské náměstí
Náměstí
Josefské náměstí najdeme v horní části Žulové, kousek od vlakového nádraží. Na náměstí stojí morový sloup s Pannou Marií Immaculatou. Sloup pochází z roku 1777 a je jedinou dochovanou barokní památkou. Původně stával na Mariánském náměstí. Koncem 19. století byl přestěhovaný na své současné místo. Sloup se soklem a socha byly vytesané z místního granitu. Na náměstí se…
1km
více »
Žulová, Mariánské náměstí
Žulová, Mariánské náměstí
Náměstí
Mariánské náměstí najdeme v dolní části Žulové. Z Josefského náměstí (článek) je to kousek po modré nebo červené značce. Uprostřed náměstí stojí nový Mariánský (Jubilejní) sloup. Byl postavený roku 1898. Zaslouži…
1km
více »
Žulová, hrad Frýdberk, dříve Friedberg
Soutěž 2 body
www.turistikaprozivot.cz
Žulová, hrad Frýdberk, dříve Friedberg
Zřícenina
Z raně gotického hradu Friedebergu moc nezbylo. Dochovaly se zbytky hradeb a mohutná válcová věž. Ta je hlavní dominantou Žulové. Dojdete sem z Josefského náměstí (článek) po kamenném mostě. Původně, když byl na …
1.1km
více »
Hrad Žulová
Hrad Žulová
Hrad
Tohle vlastně ani už není hrad, neboť zřícenina tohoto hradu byla přestavěna na kostel. Taková docela zajímavá kuriozitka na územíseverozápadné kousek od Jeseníku.   Žulová je starobylé místo v jesenickém výběžk…
1.1km
více »
Žulová - hřbitov pod bývalou hradní věží
Žulová - hřbitov pod bývalou hradní věží
Hřbitov
  Z hlavního rynku Žulové je hezký výhled na největší dominantu městečka – na chrám sv.Josefa (a jeden z mála „hradokostelů“ u nás) vypínající se na nízkém, ale strmém kopčisku. Předchůdcem sakrální stavby byl od středověku Frydberk, hrad loupežného rytíře Jana Wustehube, a ten z něj podnikal výpravy za kořistí daleko do kraje. Tomuto „ctihodnému“ šlechtici patřil rovněž hrad…
1.1km
více »
Frýdberk-hradní zříceniny posloužily jako kostel
Frýdberk-hradní zříceniny posloužily jako kostel
Tipy na výlet
Cestou za poznáváním jesenického okresu se před námi rosprostřelo město Žulová. Zrovna jedeme po silnici I/60 vedoucí z Jeseníku na Javorník. Do města lze dojet jak vlakem, tak i autobusem. Na první pohled nás zau…
1.1km
více »
Žulovskou pahorkatinou na Venušiny misky
Žulovskou pahorkatinou na Venušiny misky
Trasa
Žulovská pahorkatina, pojmenovaná podle městečka Žulová, leží v severozápadním výběžku moravského Slezska, mezi městečky Žulová a Vidnava; z jihovýchodu i jihozápadu ji svírají…
1.2km
více »
Kaltenštejn
Kaltenštejn
Zřícenina
Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaná též Hradisko) se nachází 9 km severně od Jeseníku.Hrad stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu. Popis hradu Zbytky hradu, nepodávají jasný obraz o je…
1.3km
více »
Boží hora
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Boží hora
Kostel
Pověst praví, že na vrchol Boží hory někdo přinesl obraz Panny Marie už ve 12. století, nicméně první barokní kaple byla na Boží hoře vystavěna v r. 1713. Kostelík byl dřevěný a okolí bylo ještě kryto dřevěným přístřeškem. V r. 1784 bylo výnosem Josefa II. poutní místo zrušeno a obraz Panny Marie přenesen do kostela ve Skorošicích. Tento kostel vyhořel r. 1833 a i obraz vzal…
1.4km
více »
Rychlebské hory I.část, den třetí.
Rychlebské hory I.část, den třetí.
Cestopisy
Ráno nemohu dospat, aby mi tentokrát východ slunce neunikl. Netopýři už mají po službě. Nahradilo je hejno vlašťovek. Jen proletělo. Zakroužilo a zmizelo. Možná všechen hmyz zli…
1.6km
více »
K  romantickým Nýznerovým vodopádům v Rychlebských horách
K romantickým Nýznerovým vodopádům v Rychlebských horách
Vodopád
Máteli rádi vodopády, nemusíte jezdit daleko k Niagáře, o něco menší, ale také zajímavé najdete, když projdete romantickým údolím po pohodlné modře značené asfaltce souběžně vedoucí s cyklostezkou z podhorské obce Nýzner…
1.7km
více »
Výlet k Nýznerovským vodopádům
Výlet k Nýznerovským vodopádům
Tipy na výlet
Ráno nás vítá krásný den, dopoledne trávíme praním apod. na pokoji v hotelu, pak jdeme do lidové jídelny vedle hotelu na oběd. Ještě napíšeme pohledy příbuzným a cestou na autobus odešleme. Projíždíme vlakem opět přes lá…
1.7km
více »
Vápenná - Vycpálkův lom
Vápenná - Vycpálkův lom
Zajímavost
První zmínky o těžbě vápenců v okolí Vápenné pocházejí z počátku 17. století. Je však nepochybné, že k ní docházelo i dříve. S postupem času dochází k rychlému rozvoji těžby. Od druhé poloviny 19. …
1.9km
více »
Rychlebské hory I.část, den druhý.
Rychlebské hory I.část, den druhý.
Cestopisy
Pro zpestření a změnu reliéfu terénu bude dnešní den věnován také nadmořským výškám podstatně nižším. Zdejší oblast je známa spoustou romantických zatopených žulových a a vápeno…
1.9km
více »
Lom Jan Vycpálek
Lom Jan Vycpálek
Důl, štola, šachta
  Patří k nejznámějším a nejpřístupnějším zatopeným lomům v Žulovské pahorkatině, neboť se nachází poblíž asfaltové silničky, která spojuje osadu Zelenou Horu s asi 1.5 km vzdálenou obcí Vápenná. Turistické zna…
1.9km
více »
Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
Pohoří
Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové (04/2018) Žulovská pahorkatina je nenápadné pohoří o nadmořských výškách 400 – 500 m, které se nachází v Javornickém…
2.3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace