Západní část republiky - 15. den: Stráž nad Ohří - skalní masiv Skály v lomu; Karlovy Vary-Sedlec - vyhlídka Otovice; Vladořice - okruh 4,5 km přes Vladař (693 m) a hradiště Vladař po NS Vladař

V noci sprchlo - krátce, ale prudce. Jinak tu byl opět klid. Teplota byla srovnatelná se včerejškem, klesla k 16 stupňům. I já jsem spala perfektně. Udělali jsme dobře, že jsme se sem včera vrátili. Tady máme skutečně svoje soukromí.

Vstáváme v půl deváté. Venku na nás vykukuje sluníčko. Na jak dlouho? Těžko říct. Zase má dnes pršet. Zatím však neprší, je docela i teplo, fouká to jen nepatrně. Toho využíváme. Z útrob auta vytahujeme rezervní jednovařič. Na vaření oběda se bude hodit. Stará bomba už dochází, na vaření čaje k snídani je to ještě dobré, ale větší vaření by trvalo dlouho. Ještě na sluníčku snídáme, je to příjemné.

Před odjezdem jdeme zkoumat území v lese nad námi. Včera jsme téměř neúspěšně hledali skalní masiv Sluneční skály, která je v přírodní památce Malý stolec. O kousek vedle - již mimo tuto přírodní památku má být skalní masiv Skály v lomu. Jdeme se pokusit ho najít. Třeba budeme úspěšnější. Ale ani tam však nevede podle mapy.com cesta. Díky Otovi a jeho intuici se to povedlo. Nebylo to daleko, ale je to do prudkého kopečka. Je to čedičová skála s hodně silnými sloupy. Bohužel je to proti sluníčku, tak fotím, jak to jde. Snad něco na fotce bude vidět.

Vracíme se k autu a definitivně opouštíme tuto oblast. Pomalu to budeme stáčet k domovu. Další už skoro pravidelnou zastávku děláme v pivovaru Rudohor. Sice Ota ještě všechny vzorky nedopil, ale je to výborné pivo za rozumnou cenu, druhů mají spoustu. Kupuje si tedy ještě další vzorky, které ještě neměl. Doma se budou hodit.

Do Kauflandu zajíždíme pro chleba. Máme ho sotva na večeři. Pak už skutečně opouštíme Krušné Hory.

Jedeme do Karlových Varů, kde na hranicích městské části Sedlec a sousedící obce Otovice je vyhlídka Otovice. Je tam už od r. 2014, jenže jsme o ní nevěděli. Je to vlastně bezbariérové vycházkové molo dlouhé 33 m a vysoké až 2,5 m. Je upevněné na kovových tyčích, má kovové zábradlí, jen podlážka je dřevěná. Ta na vrcholu bohužel už bere trošku za své. Snad to opraví a bude sloužit další léta. Bylo by škoda, kdyby zanikla jako řada dřevěných rozhleden. Nabízí výhled na Krušné hory a Doupovské hory. Je vidět Vlčinec, Božídarský Špičák, Klínovec, Meluzína a také sjezdovky na Neklidu. Je tam dokonce i panoramatická tabule. Ota si to řadí mezi rozhledny. Je to zajímavá stavbička.

Jen kousek popojíždíme pro naftu do oblíbené pumpy OMV. Tady mají naftu ve srovnáni s ostatními hodně drahou. Kupuje jen tolik, abychom dojeli domů a doufáme, že v Plzni bude levnější.

 

Už směřujeme domů. Tam bychom chtěli dorazit v sobotu. Už je zase dávno po poledni. Kousek před Žluticemi odbočujeme vpravo k raně gotickému kostelu sv. Mikuláše. Před 4 lety jsme tam spali, dnes tam jedeme uvařit oběd a také zjistit, zda se na chátrajícím kostelu něco nezměnilo. Bohužel, vypadá stále stejně, takže uboze. Jsem zvědava, zda se nějaké opravy dočká.

Na dnešek už nemáme náročný program, mohu si dovolit udělat časově náročnější oběd. Koupila jsem vepřové maso a dělám směs na cibuli, česneku a zelené paprice. Aby se maso zprudka opeklo, používám jednovařič s novou bombou. Pak pokračuji na dvouvařiči, maso na něm krásně bublá. Stejně tak dělám rýži. Nakonec oboje krásně dovařuji na dvouvařiči se starou bombou. A to mi Ota už 3 dny tvrdí, že už dlouho nevydrží - tedy ta bomba.

Povedlo se vše, Ota si pomlaskává. Takhle jsem venku ještě nevyvařovala.

Po obědě popojíždíme do Vladořic a vydáváme se na okruh přes Vladař. Před 4 lety jsme si zde udělali velký okruh po větší části naučné stezky Cesta za pověstí. Moc se nám tam líbilo, bylo to na jaře a všechno tam kvetlo. Dnes to bude určitě vše jiné. Tehdy jsme se drželi značky, ta přes vlastní vrchol Vladař (693 m) nevede, dnes chceme tento vrchol zdolat.

Parkujeme ve Vladořicích na západním okraji obce - na turistickém rozcestí Vladořice, kde žlutá značka přichází zprava. Po té a také po naučné stezce Cesta za pověstí se nyní vydáváme přes vesnici. Jako první máme vpravo vidět historickou budovu Kasperova dvora. Ze silnice vidíme jen chátrající objekty. Ani cesta k nim nevede. Ostatně ani jsme se moc nesnažili ji najít, protože to, co jsme viděli, nás až tak nezaujalo. Má to být rozsáhlý hospodářský dvůr z 1. čtvrtiny 19. století. Jeho součástí je obytné stavení, chlévy, stodoly a holubník. Ve 2. pol. 19. století prý byl upravován. Objekt asi rozdělila později vybudovaná silnice, protože z kamenů postavený špýchar, který ke dvoru patřil, je na druhé straně silnice.

Přes dnes skutečně malou vesnici jdeme po žluté. Je to však vesnice s bohatou historií. První písemná zmínka o ní je z r. 1379. Kdysi zde dokonce byla i tvrz. Dnes zde žije jen několik obyvatel. Na konci vsi je sousoší Piety z r. 1814. Na křižovatce odbočujeme vlevo a jdeme až na rozcestí U studánky. Kromě dnes vyschlé studánky Pod Vladařem je zde Kámen smíření. Jeho historie tu popsána není, je tu však hezká pověst o vodní víle Irmulce. Prostor je upraven jako odpočinkové místo.

Tady opouštíme silnici a pokračujeme dál po žluté, samozřejmě do kopce. Když chceme zdolat vrchol, jinak to nejde. Chvílemi se nám otevírají pěkné výhledy. Vidíme např. stolové hory Rakovnické pahorkatiny. Cestou si čteme úryvek z Kroniky české od Václava Hájka z Libočan o tom, jak Rohovic z Vršovců o hlavu a hora Vladař a Smíchov v Praze ke svému jménu přišly. Je to formou komiksu.

Podle značky obcházíme Vladař, stále stoupáme a sledujeme mapy.com. Po neznačené cestě odbočujeme vlevo k vyhlídce. Kousek jdeme skoro po rovině, abychom na náhorní planině mohli odbočit podle mapy.com vlevo po další neznačené cestě, tentokrát už jen do malého kopečka. Cesta je úzká, ale prošlapaná. Proti nám vidíme kopeček - to je vrchol Vladaře, čedičové stolové hory. Je tam zeměměřičská tyč a kamenný patník. Na něj si Ota stoupl se zvoláním "Zdolal jsem vrchol Vladaře". Samozřejmě jsem ho musela následovat. Z vrcholu je úzkým průsekem výhled severním a severozápadním směrem.

Vracíme se zpátky na neznačenou cestu, po které pokračujeme k vyhlídce Vladař. Je na skále a je tam lavička. Výhled je odtud západním směrem od severu k jihu, ale je přerušovaný vzrostlými stromy. Na chvilku jsem si sedla, abych si trochu odpočinula. Pokračujeme po neznačené cestě přes náhorní plošinu. I když to tady dnes nekvete, je tu hezky, jen je zataženo a zatahuje se stále víc. Vypadá to na déšť.

Konečně se blížíme na žlutě značenou cestu. Vlevo od naší neznačené cesty je je na mapy.com značka bitvy u Žlutic. Ta se zde odehrála v listopadu 1421, kdy husitské vojsko pod vedením slepého Jana Žižky tři dny úspěšně odolávalo početnějšímu vojsku pánů z Plzeňska a saského šlechtice Jindřicha z Plavna. Žižkovi došly zásoby, proto obklíčení prorazil a ustoupil do Žatce. Tato bitva představuje významnou událost husitských válek a je zapsána v Husitské kronice. Očekávali jsme, že zde uvidíme nějaký pomníček, informační tabuli, ale nenašli jsme nic. Vracíme se na naši cestu a pokračujeme na žlutou turistickou trasu na rozcestí Vladař - vyhlídka. Toto rozcestí je na místě bývalého hradiště Vladař. Největšího rozkvětu dosáhlo v pozdní době halštatské a časné laténské v 5. – 4. století př. n. l.. Až tady vidíme informační tabuli, kde čteme vše o Vladaři, zdejším hradišti i o již zmiňované bitvě.

Na rozcestí žlutá značka končí. Tentokrát z poměrně prudkého kopce pokračujeme po naučné stezce Cesta za pověstí až na rozcestí Pod Vladařem. Ta pokračuje vpravo, my se stáčíme vlevo. Na mapy.com je červená značka, ve skutečnosti jdeme po žluté a po naučné stezce Vladař. Jako naučná stezka značená není. Na zhruba 1 km je 9 informačních panelů, které se týkají Vladaře a všeho, co se tady v historii dělo (husitství, archeologické objevy, tajemství minulosti této hory, o zdejší přírodě a dalších zajímavostech v okolí).

Čtení těchto panelů nám zpestřilo cestu do Vladořic a k autu. Jsem docela ráda, že jsme v cíli dnešního výletu. Cítím kolena a trochu mne bolí nohy. A to už jsem si myslela, že po dvou týdnech tréninku mne 4,5 km nezničí, ani když je to přes kopec. Musím však počítat i s ranní vycházkou. Ta také nebyla po rovině. Zároveň si uvědomuji, že ještě koncem května jsem chodila hodně pomalu, 2 km po rovině snad i za hodinu a pak jsem potřebovala odpočinek, abych se zvládla vrátit. Teď chodím rozhodně svižněji, a to i do kopečka. I když do větších kopců stále funím, ale to bylo vždy a asi už to lepší nebude.

U auta jsme se domluvili, že tady zůstaneme na noc. Je to sice u silnice, ale provoz je nepatrný. Hlavní je, že nejsme pod stromy. Počasí se náhle umoudřilo. Svítí sluníčko. Jdu se umýt, Ota se převléká. Objevuje další klíště. Po pečlivé prohlídce nacházíme další dvě. Od úterka jsme mu jich našli sedm. On je letos nějak přitahuje. A to se stříkáme různými přípravky proti nim. Ota navíc bere B-komplex Repelent proti hmyzu. Ten nesmím, vitamín B se prý s mojí léčbou nesnáší. Dnes jsme konečně našli i na mně první 2 klíšťata za letošní léto. Nedovedu si vysvětlit ten rozdíl, když chodíme všude spolu. Jedině ten, že zbytky po chemoterapii v mém těle klíšťatům moc nevoní.

Nakonec jsme to vše zvládli a jdu mazat chleba k večeři. Sluníčko už zase zalezlo a zvedl se studený vítr, že jsem před ním utekla do kabiny a tam dodělávám přípravu večeře. To je letní počasí. Než jsme se najedli, je z větru doslova ledový severák. Já ve sluníčkem vyhřáté kabině nad sudokem na chvíli usnula. Jak je zataženo, Ota nevidí na čtení. Ještě jsem se koukla na předpověď, abych zjistila, že už večer od 10 hodin má pršet. Zítra pršet nemá, ale severní vítr má přetrvat. Jestli to tak skutečně bude, pojedeme domů už zítra místo v sobotu.

Než jsme se zvedli, abychom vše před deštěm přestěhovali, abychom mohli jít spát, začalo pršet. Naštěstí to byla jen předehra. Rychle se zvedáme, křesla a ostatní drobnosti stěhujeme dopředu, jdeme si čistit zuby a krátce po deváté uleháme. To tu už dlouho nebylo, tak brzy jít spát.

Západní část republiky - 15. den: Stráž nad Ohří - skalní masiv Skály v lomu; Karlovy Vary-Sedlec - vyhlídka Otovice; Vladořice - okruh 4,5 km přes Vladař (693 m) a hradiště Vladař po NS Vladař na mapě