Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Tábor
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Regionální akce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Vyjížďka do Táborské ZOO

Cestopisy

Cyklostezka z Českého Šternberka
Cyklostezka z Českého Šternberka  •  Fotografie (37)  • Foto: Kennedy

středa 3.5. 2017

 

Podívat se do Táborské ZOO jsem měl v plánu již nějaký ten pátek, ale k některým věcem se člověk nedostane tak jak by si sám představoval. Den návštěvy připadl nakonec na středu, a aby to nebylo až tak jednoduché, rozhodl jsem vzít si kolo a před návštěvou jihočeské fauny se trochu protáhnout.

 

Startuji z posázavské obce Ledečko okolo deváté dopoledne a vím, že to dnes nebude žádný med. Jako ostatně není cyklistika u nás skoro nikde. Na sedmdesáti kilometrech mě čeká skoro kilometr a půl převýšení. Osobně používám pro terén, který pokrývá naši zemi výraz tobogán. Přijde mi to výstižnější než všechny pahorkatiny a hory. Ale mám to rád, vždyť zvrásnění krajiny je jedním z hlavních důvodů proč je u nás tak nádherná příroda plná lesů, roklin, skalních útvarů a nejrůznějších hříček krajiny. Žádná monotónnost nížiny, savany nebo stepi a většina států světa nám může jen závidět. Pro cyklistu ovšem peklo.

 

Úvodní kopec vedoucí směrem k vesničce Bělokozly ojebávám po zelené turistické značce a kolo chvíli vedu, než se dostanu na chvilkovou rovinu podél řeky Sázavy směrem do Českého Šternberka. Vím, že to je jediná rovina dnešního výletu a tak si ji náležitě vychutnávám. Dále již následuje neodvratné – buď v potu tváře vyvíjím do kopců rychlost osm kilometrů v hodině, a nebo letím dolů rychlostí přes čtyřicet kilometrů v hodině. Městečko Vlašim pouze projíždím s lehkou pauzou na čaj a fotím si zapomenutý kříž umístěný v zapomenutém zákoutí. Je tady toho k vidění mnohem více – hlavně místní Para ZOO a zámek by mě velice zajímali, ale za jeden den se nedá stihnout vše a dnes je na programu jižnější část naší vlasti.

 

Větší pauza na zakoupení svačiny a delší občerstvení přichází až ve vesnici Louňovice pod Blaníkem, navštěvuji místní COOP a na lavičce u rozcestí nabírám další síly. Ještě 32 kilometrů na toboganu. Zdejší zámek a muzeum včelařství asi budu muset odložit na příští život, jeden evidentně nestačí. To samé platí o vísce Kamberk kde jenom profrčím kolem tvrze s rybníkem a pokračuji dál přes Mladou Vožici stále po cyklostezce 1177. V jedné z autobusových zastávek před Táborem dělám poslední pauzu a uvnitř jsem opět otráven bordelem z vajglů a pet lahví. Některé věci nikdy nepochopím, a trochu se občas děsím, s kým že to tady žiju. Opravdu je takový problém odnést si odpadky zase s sebou zpět a použít kontejner ? Ale na toto téma již bylo napsáno mnohé a v tomto článku ho nebudu rozebírat.

 

Do Tábora přijíždím před třetí hodinou odpolední. Skoro šest hodin na necelých sedmdesát kilometrů a to mě, jako zlatý hřeb do nohou, čeká závěrečný kopec – ZOO totiž není přímo v Táboře, ale asi šest kilometrů na jihozápad ve vísce Větrovy, která je umístěna, kde jinde než, na kopci.

V samotném městě Tábor jsem byl naposledy před necelými deseti lety v době kdy jsem hodně chodil pěší vandry podél řeky Lužnice a častým cílem mých výprav bylo městečko Bechyně. Také jsem zde vyrážel na nonstop pochod Tábor – České Budějovice a čas 20 hodin mám pyšně poznamenaný kdesi v deníčku, byť ultramaratónci by nad ním jen shovívavě zavrtěli hlavou. Centrum jihočeského dění si vybavuji jako příjemné malebné město … leč … dnes náměstí určitě nepůsobí právě přívětivě, je dopravní špička a okolo nádraží, kde se stavuji v bankomatu, to žije. Dominantu obyvatel netvoří úplně lidé spěchající z práce či na nákup ani důchodci, které bych čekal v přilehlém parku. Množství roztodivných existencí od několika opilců ukrajinské národnosti, přes početnou skupinu cikánských rodinek, rvoucích se puberťáků až po narkomany jako z učebnice … Padá na mě deprese. Takhle jsem si prostředí zde nepředstavoval. Původně jsem měl v plánu prohlédnout si ještě tak na hodinku historické centrum, ale vzhledem k tomu, že zastavit se znamená okamžitě čelit žádostem o cigaretu a drobáky sedám raději znovu na kolo a mizím cestou na jihozápad.

 

Po přejezdu Lužnice pořizuji v Čejkovicích retrofotku řeky a vzdáleného mlýnského kola, které je dodnes funkční. Chvilka (půlhodina) funění a už se to řítím po štěrkovitém úseku do „největší jihočeské ZOO“ jak samu sebe tato zahrada hrdě označuje.

 

První komplikace se objevuje už před vchodem – kam s kolem ? Na webových stránkách uvádí, že se před ZOO nachází stojan ke kterému je návštěvník povinen přivázat kolo vlastním zámkem. To je sice pravda, ale onen stojan je dřevěná kláda s ocelovými oky. Stačí za jedno zatáhnout a … je venku z klády. Takhle to tedy nepůjde. Nakonec volím připoutání u plotu, v kombinaci s řetězem a spojením rámu s kolem … no, kdyby někdo chtěl, do auta by si moje kolečko stejně v klidu vymotal a naložil.  Je ale pravda, že před ZOO to nevypadá dnešní všední den na nějaký extra nával a ani se zde, na rozdíl od Tábora, nepohybují žádné podezřelé existence. Opouštím tedy v relativním klidu svůj stroj a jdu si koupit lístek. Vstupné 110 korun považuji za adekvátní.

 

Samotná ZOO nabízí ke shlédnutí údajně přes 250 druhů zvířat. Tolik jich asi tedy opravdu neuvidím, ale to je způsobeno tím, jak se na místě dovídám, že někteří papoušci jsou ještě přestěhováni mimo ZOO, protože by jim nesvědčili zdejší klimatické podmínky a přesunuti do voliér budou až těsně před příchodem léta. Nijak zvlášť mi to nevadí, přeci jen, opeřenci mě zas až tolik nezajímají. Začnu u dětského koutku – s kozami a ovcemi - a pak se uvidí, kam mě kroky zavedou. Kozy a ovce jsou jistě vděčná atrakce pro malé děti a ZOO nabízí možnost jejich krmení pamlsky zakoupenými v areálu. Dnes je tu ale prázdno, mám pocit, že vyjma mě je v celém areálu tak pět návštěvníků.

 

První delší zastavení mě čeká u göttingenského miniprasátka. Není to asi sice úplně ten nejatraktivnější druh pro běžného návštěvníka, ale mě poslední dobou tento inteligentní tvor velice zaujal. Jejich boom coby domácího mazlíčka hýbe chovatelskými kruhy a určitě je dobře, že se zvířeti, které bylo dříve využíváno takřka výhradně na biomedicínské pokusy a chov na maso, začíná dostávat i jiné, plně zasloužené pozornosti coby rodinného společníka. Každému kdo by o pořízení podobného „drobečka“ uvažoval bych ale doporučil nejprve jednak konzultaci s odborníkem – chovatelem a jednak zajet se podívat jak i takové malé prasátko dokáže rozrýt velký kus půdy. Leckde se sice uvádí, že je možný i jeho chov v bytě, ale to považuji za ryzí scifi, pokud tedy člověk nevlastní nábytek z oceli a podlahu z železobetonu. Pozorovat vzájemné interakce v prasečí skupince je jistě dobrá zábava, ale poněkud zdlouhavá a já bohužel nemám celý den, návštěvní hodiny jsou vymezeny do 18 hodin.

 

 Pokračuji tedy dál a postupně si prohlížím výběhy šelem – pumy americké, lva pustinného, medvěda hnědého, medvěda baribala, arktického vlka a přecházím k divokým prasatům. Většina zvířat jsou v klidu a atmosféra působí skoro až mrtvolně. Výběhy jsou zpracované dobře, ale na každém kroku je jakoby vidět evidentní nedostatek financí. Tomu se ale lze sotva divit, když je známo, že ZOO měla původně zkrachovat, byla zachráněna na poslední chvíli a znovu otevřena v červnu 2015. Bližší info lze pak nalézt na oficiálních stránkách https://www.zootabor.eu/. Tam je vše samozřejmě sluníčkové až běda, jak už bývá u všech podobných organizací zvykem, takže jak to je s financováním, granty či dotacemi, o tom se dá jen spekulovat. Každopádně uvidíme, co přinese budoucnost, protože mnoho expozic je teprve ve výstavbě a další budou doladěny časem postupnými stavebními úpravami. To se týká i restauračního provozu a toalet, které jsou nyní řešeny i venkovní, provizorní toi-toi formou.  Pokud by měl člověk srovnávat se ZOO Zlín, Olomouc apod. je vidět, že ke skutečné elitě toho ve Větrovech zatím ještě hodně schází.

 

Co se týká velikosti výběhů tak to je věčná otázka na kterou nelze jednoznačně odpovědět. A nebo lze ? Výběh pro vlka arktického je naprosto nedostatečný. Ale on je nedostatečný i v Olomouci a je nedostatečný kdekoli jinde. Zkrátka pro tvory zvyklé na migrační způsob života je nedostatečný život v zajetí. To však není „problém“ pouze této ZOO, ale spíše otázka etiky nakolik je vhodné chovat zvířata tohoto typu v zajetí. Podobné to je u tygrů ussurijských, kteří právě odpočívají v menší části výběhu odděleni momentálně propouštěčkou od druhé části svého obvyklého životního prostoru. U pumy americké je pak možné pozorovat chvílemi klasický syndrom kočkovitých šelem v zajetí – robotické přecházení z jedné strany oplocení k druhému. Naproti tomu trojice medvědů hnědých vypadá ve členitém výběhu poměrně spokojeně. Jelikož ale nejsem odborník na divoká zvířata, nemíním tyto své názory předkládat jako nějakou ostrou kritiku, ale spíše jako subjektivní pocity z pozorování zvířat v krátkém časovém úseku. Morální a etické posouzení a vyvození důsledků by mělo zůstat v rukou odborníků.

 

Moje další zastavení je u zubra evropského. Zde se jedná o speciální nížinnou linii a ZOO Tábor se podílí na projektu návratu zubra do volné přírody ve stylu v jakém se to již částečně daří v oboře u Ralska. Domnívám se, že to je jedna z dobrých myšlenek a snad se brzy dočkáme toho, že zubr u nás bude podobně běžný jako další kopytníci, myslím, že právě on do naší přírody patří a na rozdíl od jiných druhů (kupříkladu medvěd hnědý) je to zvíře, které může žít i v současné krajině, tolik přelidněné, zastavěné hustou aglomerací a od základů ovlivněné činností člověka. V prostředí, jaké je dnes v našem státě, už zkrátka pro některé druhy není místo a člověk musí vidět věci realisticky, nikoli z hlediska naivních ideálů. Ale zrovna zubr je ten druh, který zapadá do realistického náhledu na problematiku návratu původních druhů do míst, kde byli vyhubeni nebo odkud byli vytlačeni. A navíc hlášky „Návrat zubrů !“ či „Zubr se vrací !“ zní náležitě stylově a hrozivě … třeba se brzy dočkáme i nějakého animovaného 3D komiksu se zubřím hrdinou, popularitě tohoto zvířete by to jistě jen prospělo. Snažím se udělat nějakou lepší fotku svého oblíbence, ale nedaří se mi a opět shledávám svůj foťák naprosto nedostatečným, čas zrcadlovky se nejspíše blíží, neboť i když jsem fotil zubry z lepších úhlů a pozic v pražské ZOO, výsledek byl stejně tristní.

 

Náladu si tedy zlepším u fotek leckdy trochu bizarních obrázků vyvěšených na několika místech podél oplocení výběhů a následně si odskočím k trochu zapomenutému výběhu velblouda dvouhrbého, který se ke mně ihned nadšené vydává. Asi si mě spletl s ošetřovatelem, což posléze zjišťuje a znechuceně se vrací do svého příbytku.

 

Cestou kolem teepee stanu a dalšího hřiště určeného pro děti míjím zavřený stánek se zmrzlinou ... jako dal bych si říct a sakra to mi neříkejte, že v květnu ještě není sezóna! No, vzhledem k tomu, že se nachyluje pátá odpolední a vypadá to, že počet hostů se již zcvrkl z pěti na jednoho – ten jeden jsem já, dá se to asi pochopit.

 

Vydám se podívat na pár posledních expozic, kousek od oblíbených surikat vlnkovaných mě potěší paní domácí - nebojácná černobílá kočka tomu tady evidentně šéfuje, hlasitě se dožaduje drbání a vehementně se tře o moje elastické cyklooblečení. Mazlení trvá dlouho, mám pocit, že skoro déle než celá prohlídka ZOO. Jestli chci stihnout vlak v šest, budu s sebou muset hodit. Naštěstí toho již mnoho nezbývá, zběžně omrknu sovice sněžné a krkavce. Hodně zvířat jsem také vůbec neviděl, makaci jávští zůstali schováni za tlustými skly svých ubikací, stejně tak klokan rudokrký neuznal za vhodné se přiskákat pokochat pohledem na moji maličkost, a nezlákal jsem ani medvěda baribala.

 

Další zvířata ani neuvádím, pokud bych měl ke každému napsat odstavec, již by se nejednalo o krátký report, ale o dlouhou knihu. Kdo má zájem jistě si před návštěvou, během ní a případně po ní, z internetových zdrojů zjistí příslušné informace. Nedokážu úplně objektivně zhodnotit, zda návštěva Táborské ZOO stojí za to. Upřímně – podruhé sem již asi nepojedu, možná snad pokud bych ji chtěl ukázat někomu, kdo zde nebyl. Na druhou stranu – lepší doba na prohlídku bude, spíše než pozdní odpoledne, čas dopolední, protože okolo jedenácté hodiny je možno se účastnit celé řady komentovaných krmení s odborným výkladem a je pravděpodobné, že i většina zvířat je aktivnějších než odpoledne, kdy je v podstatě nejvíce mrtvo a některé druhy ožívají až v noci. To je sice standardně ZOO zavřená, ale v létě se pořádají i noční prohlídky.

Pro děti to zde určitě může být slušná zábava, dětské hřiště, a v letní sezóně otevřené stánky, potěší malé i velké. A v neposlední řadě – doufejme, že úroveň expozic půjde stále nahoru a není vyloučeno, že za pár let se může jednat o jednu z lepších zahrad. Pokud nesklouzne k přílišnému megalomanství, ekonomické prosperitě za každou cenu a neupřednostní kvantitu nad kvalitou. Myslím, že politika podobných zahrad by měla být jasná – raději udržet vysoký welfare menšího počtu druhů než narvat expozice neúnosným množstvím druhů i jedinců na malém prostoru a v nevyhovujících podmínkách.

Držení zvířat v zajetí bude mít vždy své zastánce i odpůrce. Ale vše se dá dělat dobře i špatně. Některé druhy je nereálné pozorovat v přírodě naživo a zahrady tak zprostředkovávají kontakt s těmito zvířaty a leckdy mohou hrát významnou roli a inspiraci pro děti v jejich budoucím životě, pracovním zaměření i celkovému náhledu na svět. Proto jsem dalek toho, abych je šmahem odsuzoval. A Větrovy se jistě mohou stát příkladem toho jak dělat věci dobře.

 

Rychlost vítězí

 

Na hodinkách půl šestá a vlak jede v 18:01. To je pro jednou zase závod. Naštěstí je těch šest kilometrů zpět k nádraží, logicky, skoro stoprocentně z kopce a tak za patnáct minut kupuji lístky a brakuju nápojový automat o pořádně přeslazený ice tea – náhražka za zmrzlinu, na kterou mám stále chuť. Při nastupování do rychlíku se projeví moje nezkušenost s přepravou kola. Někde člověk koupí místenku a dá si kolo na hák, načež si jde sednout na rezervované sedadlo. Tady hák není, ale kolo se dává do uzamčené kóje oproti desetikorunovému poplatku a sedadlo rezervované není. Takže vytvářím svojí nevědomostí menší zmatek, ale  větší zpoždění než deset minut snad nenabíráme. Žádný učený z Tábora nespadl, příště už budu počítat i s touhle variantou. Musím holt cestovat s kolem ve vlaku častěji. Trať ubíhá krásnou pahorkatinou na Benešovsko ... tak kam příště ?

 

trasa vyjížďky

https://mapy.cz/s/1CMf9

 

oficiální stránky ZOO Tábor Větrovy

https://www.zootabor.eu/

 

Poslední aktualizace: 07.05.2017
Autor příspěvku: Kennedy
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Vyjížďka do Táborské ZOO - Služby, informace
Vyjížďka do Táborské ZOO na mapě
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Vyjížďka do Táborské ZOO

Tábor je okresní jihočeské město. Bydlíme v kempu u Veselí nad Lužnicí, proto máme snadnou cestu po D3. Nejprve se jdeme podívat do znovu otevřené Zoo Větrovy, už při příjezdu do…
ZOO Tábor je největší ZOO v Jižních Čechách. Najdete zde více než 60 druhů zvířat, se kterými přijdete do bezprostředního kontaktu! Zoologická zahrada Tábor byla znovuotevřena 30. Června 2015. Specializujeme se na ochranu ohrožených druhů zvířat. http://www.zootabor.eu/
Rozhledna nad městem Tábor.
Tipy na výlet
Jdeme na rozhlednu Hýlačka. Z Tábora je to po zelené (zbytek asi po modré) 4 km. Pokud se nechcete vracet stejnou cestou a máte čas, můžete pak po červené do Sezimova Ústí (4 km - ale nedoporučujeme na kole) a pa…
Rozhledna
Rozhledna Hýlačka leží na okraji města Tábor na vrchu Svobody. Postavil ji r. 1920 Klub českých turistů Tábor. Aktuálně 1.1.2012 Bohužel, hned v první den Nového roku rozhledna shořela.  Příčina vzniku požáru se ještě vyšetřuje, inforovala o tom mluvčí krajských hasičů Vendula Matějů. Podle mluvčí se zatím nedá říci, jestli oheň na rozhledně vznikl v souvislosti se silvestrovskými oslavami. Požár téměř stoleté …
Hrad Kotnov stojí na západním konci města Tábora v Jihočeském kraji. Hrad měl přibližně pětiboký půdorys. Obvodovou hradbu zpevňovaly nejméně 4 věže, k hradbě se na jihovýchodní straně připojoval palác a na seve…
Slavné husitské město, městská památková rezervace.
K nejvýznamnějším a nejstarším památkám Tábora patří vyhlídková věž Kotnov u Bechyňské brány. Věž Kotnov je pozůstatek hradu Hradiště založeného spolu s městem v r. 1270 králem Přemyslem Otakarem II. Přímá písemná …
V jižní části historického města Tábora se nachází jediná zachovalá městská brána, zvaná Bechyňská, která přiléhá ke Gotické věži hradu Kotnov. Na rozdíl od věže Kotnov, Bechyňská brána při rekonstrukci na konci 19…
V areálu bývalého hradu Kotnov v Táboře, přestavěného na již zrušený pivovar byla 1. srpna 2006 v bývalé renesanční sladovně otevřena expozice Táborský poklad. Je zde umístěna stálá expozice z významných archeologi…
Vodácký kemp a hospoda pod Táborem.
Barokní klášter premonstrátů a poutní kostel na okraji Tábora, na výšině nad Lužnicí.
Strašidelné podzemí Tábor se nachází se ve středověkých katakombách 500 let starého domu na Žižkově náměstí, za kostelem . V   chodbách s tajemnou atmosférou uvidíte mnoho věrohodných strašidelných stv…
Uprostřed Žižkova náměstí v Táboře byla vybudována v letech 1567-68 kamenickým mistrem Ondřejem ze Sušice renesanční kašna s plastikou rytíře Ronalda, nesoucí znak města. Plastika rytíře, místními nazývána pravděpodobně podle jednoho z husitských hejtmanů Koudela nebo také Koudelka, stojí uprostřed nádrže na sloupku s …
V severní, horní části Žižkova náměstí v Táboře, byl odhalen v r. 1877 nedaleko děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor pomník s bronzovou sochou Jana Žižky z Trocnova, zhotovenou začínajícím sochařem J. V. Myslbekem. Ke zhotovení sochy bylo použito vadného materiálu a tak musela být socha brzy po svém odhalení snesena. Socha byla nahrazena pískovcovou sochou, ktero…
Žižkovo náměstí v Táboře se nachází ve středu historického města, vyhlášeného Městkou památkovou rezervací. Kosočtvercové náměstí bylo postupně budováno na místě původních dřevěných a hrázděných domů, které byly zn…
Tipy na výlet
Do Tábora se výborně dostanete vlakem z pěti směrů (od Prahy, Českých Budějovic, Písku, Bechyně a Pelhřimova). A protože tu momentálně bydlím, tak vám dám pár tipů.  Památek je tady spousta, záleží co preferu…
Tipy na výlet
od Prahy je to asi hodinu a půl po dálnici.Od Vlašimi tak dojedete za hodinku. Z historie města Tábora po roce 1420 Roku 1420 byl založen Tábor husitskými přívrženc…
Město
Tábor leží v Jižních Čechách, severozápadním směrem od města Jindřichův Hradec. Město se rozkládá v severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Město hrálo velmi významnou roli v husitských válkách, náměstí slouž…
Zřícenina
Zřícenina hradu Kozí Hrádek se nachází v lese na úzkém nevysokém ostrohu při levém břehu Kozského potoka jihovýchodně od Tábora v Jihočeském kraji. Kozí Hrádek je národní kulturní pam…
Pohádkový renesanční Zámek Červená Lhota stojí na skalnatém ostrově uprostřed rybníka. Do zámku se vstupuje kamenným mostem, který spojuje zámek se souší. Zámek se nachází v Jihočeském kraji, severozápadním směrem od…
23.1km
více »
Zámek Červená Lhota se nachází 20 km od Jindřichova Hradce nedaleko městečka Deštná. Pojedeme autem a zaparkujeme na placeném parkovišti asi 200m od zámku. Jeden z nejnavštěvovanějších zámků…
23.2km
více »
Červená Lhota Kdykoliv se ocitnu v malebném údolí jehož dominantu tvoří neméně malebný barokní zámeček, musím si vzpomenout na svá mladická léta. A to hned dvakrát. První vzpomínka patří bezstarostnému období ško…
27.1km
více »
Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena …
37.5km
více »
Zámek Hluboká se rozléhá v malebném prostředí jižních Čech, …
40.1km
více »
Zámek Hluboká je na pohled jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných zámků u nás. Původně byl zámek postaven českými králi, jako strážný hrad v polovině 13. století. Na Hluboké se vystřídalo spousty …
40.7km
více »
Malebný zámek je obdivovanou dominantou města Třeboně, které je centrem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Třeboňský zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek tvoří…
43.1km
více »
Zámek Konopiště je navštěvovanější památkou na Benešovsku ve Středočeském kraji. Při návštěvě zámku si turisté mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Na zámku jsou k vidění reprezentační a hostinské místnosti s…
43.4km
více »
Třeboň leží v Jižních Čechách, jihozápadním směrem od města Jindřichův Hradec. Město se rozkládá ve středu chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která se vyznačuje velkým množstvím rozlehlých rybníků. Třeboň je nej…
43.6km
více »
Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pon…
51.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace