TURISTIKU PODPORUJÍ
59 258 turistů a cestovatelů
94 125 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
998 438,- odměny za články

Uherské Hradiště - fotogalerie

Uherské Hradiště

Město ležící na levém břehu řeky Moravy bylo založeno roku 1257. Uherské Hradiště je přirozeným, historickým centrem Slovácka, svébytného kraje známěho pro svůj typický folkór, muziku a víno. Uherské Hradiště má kolem 25 tis. obyvatel.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Hrad Buchlov / Lázně Smraďavka Ubytování Uherské Hradiště
Turistické cíle / Mapa Uherského Hradiště Archeoskanzen Modrá / Zámek Buchlovice Bílé Karpaty

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Slovácko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Toulání okolo Buchlova

Cestopisy

Fotografie (67)  • Foto: Franta
Staré Hutě
Staré Hutě  •  Foto: Franta

 

Nepopírám, že hlavním cílem tohoto výletu se měla stát prohlídka hradu Buchlova, jenže to by bylo na celý den málo. Už dlouho jsem na mapě pošilhával i po zajímavých místech v jeho okolí a letošní (v pořadí třetí) májovou sobotu, se mi asi 15 km dlouhý trek podařilo zrealizovat.

Nejprve bylo třeba dostat se do bodu A, kde své putování začnu, což nebyl problém – stačilo brzy ráno usednout do dálkového busu a nechat se jím ze Zlína vézt přes Uherské Hradiště a Staré Město do Chřibů. Ještě než jsme se vnořili do hlubokého bukového hvozdu, přání šťastné pouti k nám z dáli telepaticky vyslal i samotný král slováckých hradů a něco jako pozdrav pípla i kaple sv.Barbory ze sousední Modly.

 

 

Mnohokrát jsem touto neblaze proslulou vysokorychlostní silnicí směrem na Brno projížděl a vždy, když se po zdolání první vlny Buchlovských kopců vpravo za oknem mihl kratičký pohled na hluboké údolí s dědinkou Staré Hutě, zatoužil jsem se těmi místy jednou projít.

Dlouho jsem měl právě tudy naplánován výšlap na Buchlovský kámen, ale nadarmo se neříká, že kdo si počká, ten se dočká...

Po delším období dešťů totiž na obloze právě dnes vysvitlo sluníčko a ve chvíli, kdy jsem od zastávky busu Staré Hutě – horní zastávka scházel do hluboce zaříznutého údolí se zástavbou, jeho paprsky už vyháněly stíny i z těch nejskrytějších zákoutí doliny.

Jak jsem si cestou od zastávky stačil povšimnout, jsou stavení obce v docela slušné délce rozhozena podél obou břehů říčky Kyjovky (tady v její nejhořejší části pochopitelně ještě potokem) a jsou lemována stráněmi s pastvinami a zelení remízků a hájků postupně přecházejících do mnohem rozsáhlejší a hlubší zeleně chřibských listnatých lesů.

 

Staré Hutě jsou poprvé připomínány začátkem osmnáctého století, kdy zde za tehdejších pánů Buchlovského panství – Petřvaldů, vznikla sklářská huť, nazývaná Buchlovskou sklárnou. Počet obyvatel dědiny se rychle zvyšoval. Kromě sklářů zde žili brusiči skla, dekoratéři, leštiči, baliči a také formani, kteří hotový tovar rozváželi do blízkého i vzdálenějšího okolí k zákazníkům.

Vyrábělo se sklo převážně užitkové a tabulové, jen menší část výroby sloužila k produkci skla reprezentačního. Později nastaly problémy s odbytem a sklárny byly uzavřeny.

O jejich znovuoživení se zasloužil podnikatel Ignác Reich (známý též jako majitel podobných provozů v Kyjově, Koryčanech či Karolince), který vsadil na výrobu dutého skla. Dlouhá léta to celkem fungovalo, jenže pak se na sklárně podepsala její odloučenost a špatná přístupnost, takže odbyt klesal a roku 1876 byly hutě definitivně uzavřeny.

Po jejich zániku se odtud spousta lidí odstěhovala a několik místních se ve správní budově skláren jistý čas živilo výrobou perleťových knoflíků a ozdobných předmětů. Na začátku minulého století byla ale veškerá stavení staré hutě rozebrána a použita na stavební materiál.

 

V dobách největší slávy v dolině žilo okolo 366 obyvatel, dnes jich zde zůstalo jen asi 130.

Střed obce připomínající na několik kilometrů protáhlé pasekářské osídlení dnes tvoří Obecní úřad s kulturním domem, hospodou U Kata a malým obchůdkem. K vidění jsou tu kromě penzionu a dalších novodobých stavení i původní chalupy a oko návštěvníka osvěží také pohled na cihlovou kapličku Panny Marie z poloviny 19.století a dva kříže.

 

Od horního konce dědiny už turistická trasa najednou zamířila do kopců. Nejprve blátivou lesní cestou a o několik desítek nadmořských metrů výš se na okraji velké louky vyšvihla na solidnější zpevněnou cestu mířící k Buchlovu. Můj další cíl se ale nacházel na kraji lesa nad horním cípem lučiny a „moje značka“ k němu vzhůru do kopčiska nekompromisně zamířila.

 

 

Bylo nebylo... Ve Starých Hutích stával mlýn, jehož pan otec měl krásnou dceru Majdalenku. Co čert nechtěl – vlastně chtěl – právě jeden rohatý žijící v lese na nedalekém vršku se do ní tak zamiloval, až přišel za mlynářem loudit o její ruku. Pantatík souhlasil. Dceru mu za manželku dá, ale pod jednou podmínkou: do svítání, dříve než kohout zakokrhá, musí navršit z balvanů horu vyšší než mlýn, jinak z toho nic nebude.

Rarach nebyl hloupý, a tak před tou rachotou všechny kohouty v okolí pochytal a pozabíjel. Jenže i mlynář měl vysoké Íkvé (dokonce vyšší než čert) a prozíravě si jednoho kokrháče do mlýnice schoval. Těsně před kuropěním kohoutka vytáhl ven, ten zapěl svůj chorál a čertu, který právě přelétal blízký vrch s ohromným balvanem v náručí, nezbylo než zasakrovat, kámen upustit na zem a zmizet rovnou do pekla.

 

 

Rarach z těchto míst sice navěky zmizel, ale odhozený šutr je k vidění dodnes. Dokonce se stal nejstarší pojmenovanou skálou v oblasti Chřibů, neboť se o něm v análech z roku 1555 ve své smlouvě zmiňují i dva význační Jani. Ten první, příjmením Greifensels, byl opatem velehradského kláštera, no a ten druhý Jan - Žďánský ze Zástřizl – byl pánem čtyři kilometry vzdáleného hradu Buchlova.

 

(Byl jsem v těchto místech poprvé (a zároveň naposled) před více jak třiceti lety. Tehdy jsem podnikal několikadenní dobrodružný přechod přes celé Chřiby, kdy jsem svoji trasu začal v Halenkově a skončil v Koryčanech. Po prvním noclehu pod jednou skálou u Bunče jsem ještě za brzkého jitra vystoupil na Velké Brdo (tehdy ještě pochopitelně bez rozhledny) a pustil se od Vlčáku po červené k Buchlovu. Vzpomínám si, že mne tehdy Velký Buchlovský kámen velmi mile překvapil, neboť skalisko trčící z ranní mlhy se jevilo útvarem pohádkovým až tajemným. Méně nadšen už jsem byl opodál stojícím Malým Buchlovským kamenem, který je jen skalkou, ale zato se mi z něj tehdy otevřel pohled na hlavní hřeben Chřibů, který jsem procházel předtím.)

 

 

Dnes jsem si před důkladnou prohlídkou a nafocením hlavní skály nejprve po pěšině odskočil téměř o sto metrů dál, k Malému Buchlovskému kameni. Okolo krátké skalní hradbičky se ale mé nožky dlouho nemotaly (navíc bývalý výhled dávno zarostl), takže následovalo čelem vzad a průzkum Velkého Buchlovského kamene, který je vlastně docela členitou skalní věží. Dosahuje výše sice „jen“ asi 12 metrů, ale zatímco je věž směrem od turistického altánku tvořena nepřívětivou stěnou a ozdobena navíc i tím debilním bílým nápisem, na ostatních světových stranách už si romanticky založený návštěvník přijde na své.

Skalisko člení několik puklin prostupujících až k vrcholu a na zápraží jedné nižší stěny je k viděni i hezky vyvinutá skalní mísa. Velkou radost mi udělalo i spolupracující slunce, neboť jeho paprsky prosvětlily jižní a východní stěnu do všech detailů a daly vyniknout hlavně té fantaskní obří hlavě, která na mne z výše shlížela a sledovala každičký můj krok.

 

Zdá se, že víc jak turisté a tuláci mají Velký Buchlovský kámen v oblibě horolezci, neboť ti skálu v roce 2006 zkultivovali, přejistili a nyní si na cestu k jejímu vrcholu mohou vybrat ze 17 cest o stupních obtížnosti 3 – 9.

 

Chodníček od skály klesal dolů lesem a vyústil na další zpevněnou cestu. Žlutá trasa pokračovala vlevo a já po ní v hlubokém zamyšlení celých pět minut kráčel, než mne poloha slunce upozornila na to, že jdu přesně na opačnou stranu. Omyl napraven a brzy poté jsem se z hvozdu vynořil a stanul před rozsáhlým statkem obklopeném lučinami s pasoucími se lichokopytníky. Tahle samota má na mapách jméno Zikmundov.

 

 

Už za majitele buchlovského panství – pana Zikmunda II. Berchtolda byl v Buchlovicích založen hřebčín, který se brzy stal nejvýznačnějším na Moravě. Pro ušlechtilé koně ale bylo také potřeba většího množství - pokud možno klidných pastvin. A tu zrak zámeckého pána (hrad už jím nebyl v té době nastálo obýván a změnil se na muzeum rodu) padl na nevyužité rozsáhlé louky nad Starými Hutěmi. Ty vznikly vyrubáním bukových lesů, jejichž dřevo byly hlavní potravou nenasytných sklářských pecí.

Roku 1860 zde nechal vybudovat statek zvaný Berchtoldshof (Berchtoldův dvůr) časem přejmenovaný na Zikmundov, ale starousedlíci Starých Hutí jej vždy nazývali Dvorkem.

Plnokrevníci na zdejších lukách, z nichž jedna se dodnes jmenuje Hříběcí, trávili podstatnou část jara, celé léto a až v pozdním podzimu se stěhovali do stájí v Buchlovicích. V dokumentech najdeme zmínku o tom, že zde roku 1886 pobývalo 86 chovných koní...

 

V současnosti jich na okolních pastvinách uvidíme ani ne polovinu, ale zato je nám umožněno na jejich hřbetech poznat okolní, tolik půvabnou chřibskou krajinu. Zikmundov nacházející se v samém centru přírodního parku Chřiby totiž není jen „pouhým“ statkem, ale v jeho areálu se nachází i luxusní penzion s domácí kuchyní a zrekonstruovanými moderními pokoji. Hostům zde ubytovaným je pak k dispozici spousta tras do překrásného okolí (ať už pěšmo, na kolech či na koních) a k pobavení přímo na místě slouží venkovní krytá kuchyně, dětská hřiště i herna, lezecká stěna a grilovací altán. Milovníci estetiky určitě ocení i ty pohledy na hladiny nedalekých rybníčků a na pastviny s pasoucími se koňmi.

 

O pořádný kus dál za Zikmundovem se moje silnička napojila na tu, odbočující zdola od frekventované komunikace k parkovišti pod hradem Buchlovem. Nejprve stoupá lesem, pak se překulí na odlesněný hřeben zdejší „náhorní planiny“ a auta se už bez zábran řítí až pod mohutnou kulisu bývalé středověké pevnosti. Při té rychlosti se ale málokdo z projíždějících stačí pokochat hezkým výhledem na okolní krajinu (zvláště na protější Holý kopec), ba i to novotou zářící stavení na dohled od hradu míjí téměř bez povšimnutí.

 

Chyba! Ono to není stavení jen tak ledajaké. Jedná se o budovu bývalé hájenky z roku 1871, které bylo před pěti lety díky víc jak pětimilionové finanční injekci vzorně zrekonstruováno.

Od té doby slouží jako centrum pro lesní pedagogiku a enviromentální vzdělávání, no a část objektu byla upravena na malé muzeum lesnictví a myslivosti v Chřibech. Návštěvnici si zde mohou prohlédnout ukázky preparované lesní zvěře, lovecké vábničky a funkční repliky historických palných zbraní, nechybí ani audiovizuální technika. Největším magnetem muzea je fořtova kancelář, zařízená stejně jako ve třicátých letech minulého století.

Kromě tohoto Lesy ČR už roku 2011 otevřely Lesnickou naučnou stezku. Je asi 3 km dlouhá, vede okolo hradu Buchlova a Modly s kaplí sv.Barbory a turisté a jejich děti se na ní mohou potěšit pohledem na 16 dřevěných skulptur lesní zvěře.

 

Na značení NS jsem skutečně těsně pod Buchlovem narazil, ale pustil se po ní směrem k sousední Modle s kaplí sv.Barbory a skalnímu městečku pod ní až po pohádkové prohlídce hradu. Než jsem se nahoru ke kapli prudkým svahem vyplazil, mozek pro osvěžení mysli promítl krátkou rekapitulaci znalostí o lokalitě.

 

Chřiby jsou pohořím, které je charakteristické výskytem velkého množství pískovcových a slepencových skal, ale většinou se jedná o solitéry. Shluky útvarů, dosahující množiny skalního městečka, aby v hlubokých bučinách bystrozraký pohledal. Ale i takové se zde najdou. Jedním z nich, ale naprosto miniaturním, jsou například Čertovy skály u Osvětiman. Větší koncentraci spolu sousedícího bizarního kamení u Stupavy, Vlčích jam v Kudlovické dolině, skal u Salaše, stádečka u Kozla či Skaliček u Koryčan lze označit spíše za skalní dědinky.

 

Celkovou bilanci tak napravuje výskyt rozsáhlého seskupení na vrchu Modla, mnohem známějšího pod jménem Barborka, neboť z něj nad koruny stromů trčí z daleka viditelná střecha a báň raně barokní kaple. Byla dokončena roku 1673 a sloužila pánům Buchlova jako rodinná hrobka.

 

Já bohužel „průzkum“ skal pod ní – kvůli naplánované prohlídce hradu – uskutečnil v naprosto nevhodné obuvi.

(Zdejší extémně strmý jižní svah totiž na sestup v teniskách opravdu není, jenže kdybych měl na tlapách kanady, neobul bych na ně na hradě zase ty papuče!)

 

Od vrcholového palouku s lavičkami a sochou Panny Marie jsem zamířil za kapli k zábradlí na okraji srázu a odtud se mezi bludiště skalisek vydal prudce klesajícím horolezeckým chodníčkem. Ten žel místy křižovaly pásy spadaného listí, takže s očima na šťopkách nezbylo než pečlivě volit každý krok a být co nejopatrnější.

I tak jsem po dosáhnutí vrcholu Hlavního kamene obsypaném horolezci raději dolů pod úpatí skal nepokračoval a musel se spokojit s výskytem nejbližších okrajovek. Ani to osvětlení nebylo k čočce fotoaparátu zrovna nejvlídnější, jenže co už!

Z toho, co jsem viděl, jsem si udělal jakous takous představu a kvůli divokému terénu návštěvu skal rozhodně běžnému turistovi doporučit nemohu.

Skalním tulákům a dobrodruhům (pokud budou vyzbrojeni dobrou obuví) ale ano, neboť se jedná o úžasné místo. Všechny ty skalní věže a bloky – ať už je to Hlavní kámen, Hradby, Pelcova plotna, Plotna pod Barborkou, Dunivá plotna, Baba, Kohútík, Prcek, Sousední kámen anebo Dvojitá věž – jsou totiž fantasticky vypreparovanými až sochařskými díly a zaujme nejen jejich bizarnost, ale i to množství kulovitých otvorů je proděravějících.

 

Však jsem si také - jakmile jsem se dalším chodníčkem, ústícím na druhé straně zábradlí u kaple, vyškrábal opět nahoru – řekl, že se sem v kanadách určitě jednou zase vrátím. Ale s ohledem na už vzrostlou vegetaci dubové bučiny, chráněné spolu se skalisky v přírodní památce na ploše téměř osmi hektarů, tak učiním raději zjara anebo až v čase pozdního podzimku.

 

Další moje trasa pokračovala prudkým sestupem k místu zvaném Čertovo sedlo. Jak už z minulosti vím, stejnojmenným sedlem jsme spolu s Janou před lety stoupali na hrad Buchlov, jenže tohle se nacházelo na opačné straně kopce. Že by omyl anebo překlep? A které z nich je potom to „pravé?“

 

Možná se budete divit, ale obě!

 

První Čertovo sedlo se nachází přibližně v polovině stoupání mezi rozcestím Pod Barborkou a Buchlovem- rozcestím. Žluté a červené značení nás provede starým hvozdem pod západním úpatím kopce a v jednom místě zúžený chodník prochází mezi skalkou a balvanem. V nižším kameni je vidět prohlubeň, na níž sedával čert, tomu protějšímu a vyššímu se říká Čertova kasa a do její horní puklinové spáry si prý ukládal peníze. Jestli je bral ubohým pocestným, to bohužel není známo.

On sám o sobě už zaráží fakt, že tomu nebylo naopak a rarach nějaké ty „chechtáky“ nenabízel (výměnou za dlužní úpis stvrzený krví) peněz chtivým lidským nešťastníkům...

Dnes se ale turisté procházející kamenitým sedlem žádného vyslance z pekel bát nemusí (ten odsud i se zlaťáky dávno zmizel) a o přebytečné oběživo nenásilnou formou přijdou až při prohlídce hradu a návštěvě místních pohostinných zařízení.

 

Na druhé Čertovo sedlo narazíme na východním hřebeni kopce Modly, po němž sestupuje zelená turistická trasa vedoucí k restauraci pod Břesteckou skálou. Asi po pěti minutách chůze protneme kamenité sedlo, kde byl k pěknému přírodnímu zákoutí od Lesů ČR přidán bonus v podobě dřevěného sousoší lesní zvěře. Skalnatý hrb nad ním zase zdobí vyhlídkový altánek. Výhled sice směřuje jen jedním směrem, ale i tak stojí za to a za pěkného počasí se naše oči mohou pokochat celou tou široširou krajinou Slovácka i vzdálenou hradbou Bílých Karpat.

 

Tohle Čertovo sedlo se jeví daleko významnějším místem, neboť si prý zde jakýsi význačný pekelník vystavěl hrad. I když si některé pověsti trošku protiřečí, bylo to nejspíš asi takhle:

Jana Bočka Kunu z Kunštátu, toho času pána na Buchlově, prý jeden podvečer požádal o slyšení tajemný černý rytíř a prosil o svolení vystavět si poblíž své sídlo, neboť o to své kdesi přišel.

Aby své prosbě dodal důraz, zachrastil váčky plnými zlaťáků, takže bylo jeho přání „kupodivu“ promptně vyhověno. Říkalo se, že si prý tenhle rytíř pak svůj hrad vystavěl právě na východním svahu Modly za pomoci nečistých sil, neboť zde lidé nikdy neviděli jediného řemeslníka a najednou tu stál celý hrad se vším všudy.

To by ale tolik nevadilo, horší bylo, že se po okolí začaly najednou ztrácet krásné panny. Nebylo to tím, že by je černý rytíř unášel – on prý byl švarný, charismatický a měl natolik uhrančivé oči, že si je každá ta panna chtěla prohlédnout hezky zblízka, a proto za ním od rodičů z domu utekla sama.

Očarována jím byla prý i chudá a osiřelá dívka Bohunka, která díky přímluvě k vrchnosti pečovala o čistotu a chod kaple sv.Barborky. Nejspíš to bylo děvče i upovídané, neboť se z ovládnutí temnou silou svěřilo poustevníku Joachimovi a ten je náležitě poučil, co má dělat.

Když se pak dívce v ohnivých plamenech pekelný kníže úderem půlnoci zjevil a začal ji po paloučku před kaplí pronásledovat, Bohunka poklekla před dubovým křížem, její ústa zašveholila vroucí modlitbu a černý rytíř i jeho hrad se v tom okamžiku propadl nazpět do pekla!

V rozvalinách pak prý lidé našli kosterní pozůstatky i zohavená těla všech těch děvčic, které se předtím – neznámo kam, ztratily.

 

Já bohužel v okolí sedla na žádnou mrtvou ani živou švarnou slováckou děvčicu nenarazil, neboť jsem se zde kromě šveholícího lesního ptactva z nás, člověků, vyskytoval naprosto sám.

 

K oživení mé pouti došlo až po návratu na hlavní chodník klesající od Buchlova do Buchlovic. Tady jsem na okraji louky procházel nově vysázenou alejí a cestou míjel množství šikovných robek s dětmi, mířících na prohlídku Buchlova... ale já jim vůbec nevěnoval pozornost, protože hlavním středobodem mého zájmu se stala silueta krále slováckých hradů, na níž byl - co pár desítek metrů – pokaždé jiný a to krásnější pohled...

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.110, 17.314)
Poslední aktualizace: 14.7.2019
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Buchlovice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
8,7km od místa

Příspěvky z okolí Toulání okolo Buchlova

Hudební festival Hrady CZ dorazí v půlce srpna i na Bouzov
Hudební festival Hrady CZ dorazí v půlce srpna i na Bouzov
Tipy a novinky
Hudební festival Hrady CZ se přesunul z Čech na Moravu, po Veveří zavítá v pátek a sobotu 14. a 15. srpna i do Bouzova. Letos už 11. ročník festivalu přináší řadu novinek, mezi ty největší patří rozšířený páteční program s šesti koncerty, v sobotu se odehraje celkem třináct koncertů na dvou pódiích. Fanoušci festivalu na Bouzově se zároveň mohou těšit na letos nově vybudovaný areál, který bude oproti min…
0.3km
více »
Ej, od Buchlova
Ej, od Buchlova
Hrad
Vysoký kopec Buchlov na návrší lesnatého pásma pohoria Chříby s hradom a kaplnkou, ktorý sa týči už z dialky, leží približne tri kilometre severozápadne od Buchlovic. Tento hrad romansného pôvodu s dvom…
0.3km
více »
Hrad Buchlov zařazuje Taneční sál do prohlídkové trasy, Květná zahrada nabízí nového mobilního průvodce
Hrad Buchlov zařazuje Taneční sál do prohlídkové trasy, Květná zahrada nabízí nového mobilního průvodce
Tipy a novinky
VÝCHODNÍ MORAVA - Hrad Buchlov a zámky v Buchlovicích, Vizovicích a v Kroměříži zahajují letošní sezónu v sobotu 1. dubna. Návštěvníci mohou opět počítat se zajímavými akcemi, výstavami,…
0.3km
více »
Na prohlídce hradu Buchlova
Na prohlídce hradu Buchlova
Cestopisy
  Dětská dušička potřebuje k rozvoji množství podnětů, z nichž k těm nejdůležitějším patří pohádky. Blahoslaveni budiž rodiče, kteří je po večerech svým potomkům čtou i v dnešní moderní době... ale ani já o ně n…
0.3km
více »
Hrad Buchlov
Hrad Buchlov
Tipy na výlet
K vyznamnemu kralovskemu hradu Buchlov, ktery je dominantou chribskeho pohori. Hrad Buchlov byl vystaven v polovine 13. stoleti v romanskem stylu. Jeho hlavnim ukolem by…
0.3km
více »
I u nás rostou sekvoje aneb okruh přes Břestek na Buchlov
I u nás rostou sekvoje aneb okruh přes Břestek na Buchlov
Tipy na výlet
Podíváme se do jihovýchodní části Chřibů, vyrazíme z malé vesničky Salaš poměrně dobře dostupné autobusem z Uherského Hradiště.Nastoupíme na zeleně značenou pěší trasu, která nás dovede na rozcestí Dubový díl, kdeodbočíme vpravo a směřujeme po žluté trase k Buchlovskému kamenu. Odtud sejdeme ještěasi 400 m níže na rozcestí s červenou značkou, dáme se vlevo a po ní přijdeme…
0.3km
více »
Hrad Buchlov a jeho okolí
Hrad Buchlov a jeho okolí
Hrad
Hrad Buchlov a jeho okolí zná snad každý Moravák.Každým rokem ho navštívíme nejméně dvakrát. Letos jsme vyšlápli po zelenéznačce od penzionu Pod Břesteckou skál…
0.3km
více »
Královský hrad Buchlov
Královský hrad Buchlov
Tipy na výlet
Během naší podzimní dovolené jsme chtěli dva dny pobýt v Chřibech. První den to byl výšlap na rozhlednu Brdo, dokonce jsme stačili si prohlédnout i zříceninu Cimburk u Koryčan. Ale to už jsme se těšili na královsk…
0.3km
více »
Buchov - základní kámen
Buchov - základní kámen
Drobné památky
Při slavnostním zahájení stavby Národního divadla v Praze byly dovezeny z řady významných míst Čech a Moravy tzv. základní kameny pro toto divadlo. Jeden z nich byl vylomen a dovezen do …
0.3km
více »
Dvě perly Buchlovských hor
Dvě perly Buchlovských hor
Tipy na výlet
Z našeho balkonu v paneláku ve Zlíně - dohlédneme při jasném počasí až na hřeben CHřibů - na kopec, na jehož vrcholu stojí jeden z nejkrásnějších moravských hradů - Hrad Buch…
0.3km
více »
Tip na jarní výlet - za základním kamenem Národního divadla na hrad Buchlov
Tip na jarní výlet - za základním kamenem Národního divadla na hrad Buchlov
Tipy a novinky
Dnešním tipem na výlet vzpomeneme jaro roku 1868, kdy byla v Praze 16. května položením základních kamenů slavnostně zahájena stavba Národního divadla. Slavnosti se tehdy zúčastnilo odhadem…
0.3km
více »
O králi slováckých hradů, o Buchlovu
O králi slováckých hradů, o Buchlovu
Hrad
  Co myslíte, jak má vlastně vypadat takový ideální hrad?   No jak - kromě impozantní kulisy svých věží, paláců a hradeb by měl být dobře viditelný ze všech světových stran... a to samozřejmě platí i naopak, vž…
0.3km
více »
Východní Morava baví i na konci roku
Východní Morava baví i na konci roku
Tipy a novinky
Nadcházející dny se ponesou ve znamení Vánoc. Východní Morava nabízí spoustu možností, jak je strávit na zajímavých akcích. Štědrý den 24. prosince lze s dětmi strávit až do 14 hodin v Zoo ve Zlíně-Lešné. Děti do …
0.3km
více »
Na hrad Buchlov, odkud "Větor věje"
Na hrad Buchlov, odkud "Větor věje"
Hrad
O tom, že  " od Buchlova větor věje " se zpívá ve známé lidové písničce. Hrad stojí totiž na vysokém kopci na jižním výběžku Chřibů, kde se určitě vítr cítí jako doma. Pozoruhodné sídlo vzniklo v 1. …
0.5km
více »
Chřiby - skalní městečko na Barborce
Chřiby - skalní městečko na Barborce
Skalní útvar
  Chřiby jsou pohořím, které je charakteristické výskytem velkého množství pískovcových a slepencových skal, ale většinou se jedná o solitéry. Shluky útvarů, dosahující množiny skalního městečka, aby ve zdejších h…
0.6km
více »
Barborka - Přírodní památka
Barborka - Přírodní památka
Přírodní památka
Přírodní památku Barborka (7,96 ha) tvoří stará dubová bučina na jižním úbočí kopce Modla (Barborka), nachází se v nadmořské výšce 410 až 510 m, asi 0,5 km sv. od hradu Buchlova v centrální části Chřibů. Chrán…
0.7km
více »
Buchlov
Buchlov
Hrad
Hrad Buchlov stojí na vysokém návrší v zalesněném pásmu Chřibů, hrad se nachází několik kilometrů severozápadně od Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Hrad Buchlov je vynikající ukázko…
0.7km
více »
Chřiby - Lesnické muzeum pod Buchlovem
Chřiby - Lesnické muzeum pod Buchlovem
Muzeum
  Z hlavní frekventované silnice přes Buchlovské hory odbočuje silnička, po níž se mohou osobní vozy dostat až na parkoviště pod hradem Buchlovem. Komunikace nejprve stoupá lesem, pak se překulí na odlesněný hřebe…
0.8km
více »
Chřiby - nejkrásnější pohledy na Buchlov
Chřiby - nejkrásnější pohledy na Buchlov
Vyhlídka
  Honosí se přízviskem „král slováckých hradů“ a není to titul ledajaký, poněvadž je na dálku vidět snad od všech zákoutí řeky Moravy, počínaje obcemi na sever od Uherského Hradiště, a nevím kterou dědinkou na jih…
1km
více »
Chřiby - Čertova sedla
Chřiby - Čertova sedla
Sedlo
  V názvu článku není překlep. Ta sedla, v nichž v minulosti řádili pekelníci, jsou skutečně dvě. Vzdušnou čárou jsou od sebe vzdálena pouhého půl kilometru a narazíme na ně na turistických trasách protínající k…
1.1km
více »
Buchlov - Barborka - Buchlovice   2005
Buchlov - Barborka - Buchlovice 2005
Cestopisy
   Za příznivých klimatických podmínek a za jasného počasí se nám z balkonu otevírá pohled na hlavní hřeben Chřibů, jemuž dominuje známé trojvrší : Holý vrch, vrch Modla s kaplí sv.Ba…
1.1km
více »
Od stromu ke skále, od hradu do zámeckého parku
Od stromu ke skále, od hradu do zámeckého parku
Tipy na výlet
   Na autobusovém nádraží nabízí kolemjdoucím hlt krabicového vína nejpopulárnější zlínský bezdomovec a k tomu zplna hrdla pěje sprostonárodní pěsničky. Mimo jiné i tu, která předznamenává náš dnešní výl…
1.6km
více »
Přírodní rezervace Holý kopec
Přírodní rezervace Holý kopec
Rezervace
Přírodní rezervace Holý kopec (92,09 ha, vnadmořské výšce 360 - 548 m) chrání lesní komplex přirozených doubrav a bučin s bohatou škálou lesních typů a vzácnými druhy fauny na stejnojmenném kopci vjižní části …
1.7km
více »
Chřiby - Břestecká skála
Chřiby - Břestecká skála
Skalní útvar
   Bělostný a členitý skalní masív nám při pohledu z červeně značené turistické trasy, vedoucí z Velehradu na Buchlov, možná navodí představu Bradla, které dobře známe třeba z Pálavy. Vše je ale samozřej…
1.9km
více »
Chřiby - Zbořené zámky
Chřiby - Zbořené zámky
Skalní útvar
I když je tohle místo opředeno pořádným klubkem báchorek a pověstí, nejedná se o zbytky feudálního sídla, ale o mohutnou skálu. Vypíná se na velmi strmém výběžku Holého kopce a je asi 200 m vzdálena od hrdla krati…
2.8km
více »
V zajetí skal... aneb z Osvětiman do Buchlovic
V zajetí skal... aneb z Osvětiman do Buchlovic
Cestopisy
  Před polovinou měsíce září ten „jaderný reaktor“, dočasně umístěný přes léto na obloze místo slunce, konečně vychládá a venkovní teplota se ustaluje na příjemné hodnotě 23 stupňů Celsia. Spolu s ní v hlavě…
3km
více »
Buchlovice
Buchlovice
Vesnice
Buchlovice jsou velkou slováckou obcí s 2400 obyvateli a najdeme ji západním směrem od města Uherské Hradiště a pod jihovýchodními vrcholky Chřibů. Buchlovice jsou turisticky vyhledávanou obcí a to díky hned něk…
3.3km
více »
Buchlovice
Buchlovice
Zámek
Zámek Buchlovice, nacházející se poblíž Uherského Hradiště ve Zlínském kraji, je stavbou vrcholného baroka ve stylu italské vily. Zámek je vybaven původním mobiliářem, který doplňují novobarokní repliky, pocháze…
3.4km
více »
Za romantikou do zámeckého areálu v Buchlovicích
Za romantikou do zámeckého areálu v Buchlovicích
Zámek
Pokud přijedete na Slovácko, nenechejte si ujít prohlídku zdaleka viditelného hradu Buchlova, stojícího na jednom z vrcholků Chřibů. Ve své době chránil obchodní cestu přes Chřiby. Patří k nejvý…
3.5km
více »
Smraďavka (Leopoldov)
Smraďavka (Leopoldov)
Rekreační oblast
Smraďavka je název pro dnešní velmi vyhledávanou turistickou a rekreační oblast, rozprostírající se v okolí potoka Smraďavka nedaleko Buchlovic, která patří do okresu Uherské Hradiště. V současné době zde byly obnoveny lázně, které zde koncem 18. století založil hrabě Leopold I. Berchtold. Tomuto majiteli buchlovského panství také oblast vděčí za své druhé jméno - Leopoldov. Z historických památek zde můžete zhlédnout m…
3.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace