Železná Ruda
Železná Ruda leží v Západních Čechách, jižním směrem od města Klatovy a v těsné blízkosti hranice s Rakouskem. Město se rozkládá v chráněné krajinné…

více o Železná Ruda

Turistika.cz doporučuje
Železná Ruda
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Železná Ruda
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží

Cestopisy

Černé jezero
Černé jezero  •  Fotografie (9)  • Foto: morphyp64

Jedním z taháků Šumavy jsou jezera Královského hvozdu, Černé a Čertovo. Stezka, která je spojuje, vystoupá do sedla mezi známý Špičák a vrchol Rozvodí. Jen trochu pozadu v návštěvnosti zůstává vrchol Pancíře s historickou horskou chatou a s ní spojenou rozhlednou. Z ní vidíme, podle mnohých, nejkrásnější vrchol Šumavy Prsa Matky Boží. Tyto cíle na nás čekají v prvním prosluněném víkendu měsíce září. A jako bonus pak dlouhý sestup z Pancíře a Můstku přes Čachrov na pohádkovou vlakovou zastávku Nemilkov/Velhartice.

Královským hvozdem

Původně představoval Královský hvozd daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, které sahalo od Svaté Kateřiny až na Stodůlecko a Stašsko, a od časů vlády Přemysla Otakara II. bylo součástí Českého království.

Tuto oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic se zvláštními pravomocemi. Dnes se pod tímto pojmem myslí spíš hraniční hřeben nedaleko Železné Rudy, jehož nejvyššími vrcholy jsou Jezerní hora (1 343 m), Svaroh (1 333 m), Ostrý (1 293 m), Velký Kokrháč (1 229 m) a Špičák (1 202 m).

V hlubokých lesích se pod Jezerní horou skrývají dvě známá jezera, která patří mezi osm jezer vytvořených před 10 000 lety při ústupu ledovců. Na české straně jsou to Plešné jezero, Prášilské jezero, jezero Laka, Čertovo jezero a Černé jezero. V NP Bavorský les pak Roklanské jezero a dvě Javorská, Velké a malé javorské jezero.

Černé a Čertovo jezero byly těmi posledními, které mi zbývaly navštívit při šumavském vandrování od loňského podzimu. Cílem byly jezera spíš náhodným, vždyť třeba Javorská jezera jsem před necelým rokem spatřil na vlastní oči vůbec poprvé.

Černé jezero

Výchozím místem k Černému jezeru se pro většinu výletníků stává výhodně položené Špičácké sedlo, kde je velké parkoviště a také my ho využijeme. Křik bodrých turistů z celých Čech i Moravy nás rychle zahání do lesů a tak brzy ukrajujeme první dnešní kilometry.

Cesta je turistickou stezkou i cyklotrasou zároveň, a tak se zde tyto dva odlišné živly střetávají na malém prostoru asfaltové cesty, kde spolu mnohdy nemilosrdně bojují o svá práva. Nádherné počasí vyhnalo z měst do přírody množství lidí, dychtivých nadýchat se smůlou provoněného pozdně letního dne.

Samotné Černé jezero je ukryto ve stále zdravých smrkových lesích pod Jezerní stěnou. Jde o největší a nejhlubší šumavské jezero, které má velmi mocnou vrstvu sedimentů, asi 15 m a jeho původní hloubka tak byla dokonce kolem 55 m. Stejně jako nedaleké Čertovo jezero bylo poznamenáno činností člověka, kdy se zde v minulosti kutalo a těžilo. Obě jezera z tohoto období mají i navýšenou přírodní hráz, vytvořenou morénou.


V době prvních výzkumů z počátku minulého století se ve vodě vyskytovalo velké množství korýšů, kteří byli základní potravou pro ryby. Dříve hojné pstruhy vystřídali po vysazení siveni. Těm zdejší kyselá voda tolik nevadila. Mezi nejčetnější korýše byla tehdy hrbatka jezerní, ale tyto organismy se vzrůstajícím okyselováním jezera postupně vymizely a teprve v roce 1997 se opět ve větším množství objevila perloočka.

Vegetace jezera je velmi chudá. Významnou rostlinou je pouze v hlubinách skrytá šídlatka jezerní, pozůstatek z doby ledové, která se jinak vyskytuje především v severských jezerech a v České republice je zde její jediná lokalita.

Černé jezero je největším karovým jezerem ledovcového původu na Šumavě a zároveň i největším jezerem v České republice, když odečteme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Své jméno dostalo podle černé hladiny, které způsobuje až 9 metrů vysoká vrstva kalu, tvořená hlavně pylem z okolních jehličnanů.



Černé jezero nemá žádný viditelný přítok a je napájeno z podzemních pramenů vyvěrajících na úpatí Jezerní hory. Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy. Maximální hloubka zdánlivě bezedného jezera dosahuje úctyhodných 39,8 metrů. Současně je jezero nejníže položeným ze všech šumavských jezer, přestože se nachází v nadmořské výšce 1 008 m.

K jezeru se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že na dně jezera jsou ukryta těla mnohých utopenců, která zůstala zachována díky ledové jezerní vodě. Další historka je z roku 1965, kdy Státní bezpečnost nechala vhodit do jezera bedny, ve kterých se měl ukrývat nacistický archiv. Za přítomnosti kamer potom probíhal výlov. Zásilka, která měla přijít ze Sovětského svazu z archivů KGB, se však opozdila a z inscenovaného divadla nakonec nezbylo nic, protože místo usvědčujících dokumentů vylovili jen bezcenný nepotištěný papír.

Špičák (1 202 m n. m.)

Opouštíme idylické jezero a stoupáme ostře na Rozvodí. Jak napovídá název, pokud si zde odskočíte na malou, vlevo poputují minerály z vašeho těla do vln Severního moře, zatímco vpravo do Černého.

Rozvodí je také název druhého, nižšího vrcholu Špičáku. Nedaleko nad cestou je skalka a sto metrů za ní kamenný mužík, nejvyšší bod plochého vrcholu Rozvodí (1 189 m n. m.). Z okraje vytěženého lesa je dokonalý pohled daleko do vnitrozemí. Hluboko dole vidíme Nýrskou nádrž, údolí Úhlavy, Brčálník a naproti dlouhý hřeben Můstku a Prenetu. V dáli vrchol Čerchova, dnes skrytý v mlžném oparu.

Pohodlně dojdeme zpět na cestu, kde vyplašíme vyhřívající se zmiji, a po ní těsně pod vrchol Špičáku. Sem z opačné strany hory chrlí turisty a především bikery čtyřsedačková lanovka. Odcházíme trochu bokem ke skalnatému vrcholu. Je čas na oběd a kratší zastávku. Na svažujícím se hřebeni je mnoho krásných, šikmo uložených skal, podobně jako tomu je na nedalekém Ostrém. Ta nejvyšší se mi jeví nedostupným vrcholem. Vylézt nahoru jistě jde, ale dolů by mne museli sundavat hasiči a tak neriskuji.

Čertovo jezero

Ze Špičáku musíme k Čertovu jezeru hodně klesat. Těsně vedle využívané cesty klove do nemocného, kůrovcem napadeného smrku datlík tříprstý. Viditelně mu nevadíme a strach z nás nemá. Možná je to díky velkému množství turistů putujících okolo, ale spíš je to přirozené. Snad tak nikoho "moudrého" nenapadne usilovat o další zákaz vstupu, jako je tomu na mnoha místech Šumavy, prý z důvodu "rušení tetřeva".


I u Čertova jezera je po břehu vyvaleno plno bohatě krmených břich a tak mám velké problémy s focením. Nakonec mě nezbude, než mezi ně vyvalit i to své a čekat. Až po několika dlouhých minutách, kdy se malý bílý psík unaví honěním kachen ve vodách jezera a mladé dámy konečně poodstoupí z fotogenického ostrohu, něco málo vycvaknu.

Ostrý
Ostrý  •  Foto: morphyp64

Jméno jezera vzniklo díky několika legendám, které se tradují již několik set let. Nejznámější je legenda o čertovi, který se snažil v místech dnešního jezera stáhnout mladou dívku do pekla. Dívka však měla pro strach uděláno a díky svému důvtipu a hbitosti uvázala čertovi na ocas obrovský balvan. Při souboji čerta s dívkou se pak pekelníkovi povedlo svým břemenem vytvořit koryto, do něhož po čase díky dešťům přitékala voda.

Další historka říká, že se v jezeru utopil samotný ďábel, jiné příběhy místních zase tvrdí, že se na břehu jezera zjevuje starý zarostlý mužík chlapecké postavy, který zde den co den vyhlíží svou unesenou ženu. Některé další historky zese hovoří o skřetech, kteří se čas od času vynořují nad jezerní hladinu. Pravdou je, že hladina jezera je tajemná a čarokrásná.

Stejně jako u Černého jezera, je nemožné projít si celé jeho okolí a my můžeme jen k cedulce zákazu vstupu. Odcházíme od Čertova jezera, které jako jediné z českých jezer patří do povodí Dunaje a po žluté značce traverzujeme svahy Špičáku. U sjezdovek si pak dopřejeme pohled na dolů se řítící sebevrahy na duralových ořích. Na tuhle dráhu by mne nikdo nedostal.

Na parkovišti pokračujeme v konzumaci v místním předraženém bufetu, abychom za sečtenou útratu převyšující 250,- Kč (naštěstí dohromady), dostali zpět 50,- Kč z předraženého stokorunového lístku za parkovné. Chytrý rodinný podnik.

Pancíř

Hřejivé paprsky slunce si chceme všichni vychutnat dosytosti a tak jdeme po červené značce ještě k pramenu Úhlavy a na Pancíř, kde máme zapikané ubytování v horské chatě přímo na rozhledně.

Odbočka k upravenému pramenu Úhlavy je dobře označena, ale pít se ze studánky moc nedá. Voda je po horkém a suchém létu jen stojatá. Nedaleko za pramenem využíváme zkratku na vrchol Pancíře a nahoru stoupáme kolem lyžařského vleku.


Horská chata Pancíř nás přijala vlídně, jen jsme si na větrné venkovní verandě museli natáhnout bundy. Horká čokoláda a štrůdl se zmrzlinou neměly chybu. Teprve potom zkoušíme dohlednost ze zrenovované věže rozhledny. Těší mne, že jdou bez problému otevřít okna a tak můžu úspěšně fotit. Večer si domlouvám možnost focení západu a východu Slunce, které již hodnou chvíli přivolává mladý ztracený pes svým žalostným vytím.


Západ Slunce vychází neskutečně skvěle. Konečně se zlepšuje viditelnost a tak ve stále více krvácejícím obzoru směřuji Nikon na Javor, Falkenštejn a nakonec i oba vrcholy Ostrého, který vystrkujíc své bradavky rudnoucímu nebi skutečně připomíná prsa ležící ženy. Je to ona pověstná Matka Boží, které právě teď žhavá rudá koule pomalu mizí v hlubokém zalesněném klíně.


Pancíř (1 214 m n. m.) přímo na vrcholu okupuje stará horská chata s rozhlednou. Nejdřive zde byla postavena v roce 1880 jednoduchá dřevěná rozhledna, aby dne 28. září 1923 zde byla otevřena horská turistická chata s dnešní rozhlednou.

Trek po modré TZ do Nemilkova

Budíček v 6:15 mě zastihne již plně připraveného vystartovat s foťákem znovu vzhůru na rozhlednu. Letmý pohled z malého okénka pokoje je pak výstřelem, který zrychluje můj tep. Barvy už začínají míchat svůj ranní koktejl a není nač váhat. Znovu si užívám klidného focení a rychle plním paměťovou kartu.


Podobně jako včera den končil, dnes začíná. Velký mrak se nad Falkenštejnem růžově rdí, později rudne a nechává oči spočinout na spoře osvětlenou šumavskou krajinu pod ním. Zprvu úzký, jasně žlutý proužek se náhle na východě zvedá nad daleké lesy, postupně se zakulacuje, začíná zlátnout, mohutnět a hřát. Slunce vyšlo. Začal nový den…

Po snídani kráčíme z horské chaty Pancíř na vrchol Habru a k Můstku (1 234 m n. m.), nejvyššímu vrcholu Pancířského hřebene. Nakonec jsme se ze dvou možných sestupových cest rozhodli pro kratší variantu a 22 km dlouhou cestu přes Šmauzy a Javornou zavrhli. Vlak nám z Nemilkova jede v 15:40 a nechce se nám honit čas.


Na vrcholu Můstku je pěkný a velký turistický přístřešek, který stojí na místě vyhořelé chaty s rozhlednou, podobnou té na Pancíři. Letos to bude již 20 let, kdy při vánočních radovánkách 26. prosince 1993 vzplanula jasným a mohutným plamenem. Dnes po ní zbylo jen několik panelů a plno střepin. Přestože pro kolemjdoucí nebyla otevřena, vybavuje se mi z minulosti velmi dobře. Především v zimě se stával vrchol Můstku s chatou cílem našich tůr na běžkách.


Z hřebene, který pokračuje přes Prenet až k Zelené Lhotě a Dešenicím, sestupujeme do PR Městišťské rokle. Tady stojí malá, ale hezky upravená kaplička, připravena ukrýt poutníky před nepohodou. Nepohoda ale dnes nehrozí, je krásný teplý den a studená fronta s deštěm čeká kousek za západními hranicemi na to, až v pohodě dojdeme dnešní štreku.

Za hezkou přírodní rezervací jsou přichystány daleké výhledy. Můžeme tak z lavičky U ovčína zrakem podrobně zkoumat asi sedm kilometrů vzdálený hřeben směřující k Telečku, kudy vede souběžně s naší modrou žlutá turistická značka. Ta, kterou jsme u odbočky Tomandlův křížek hned zrána zavrhli.

Dalším prudším klesáním přicházíme k rozcestí, kudy bychom vpravo došli přes Šukačku k Poschingrovo dvoru, kde jsme ve velké stodole naproti hospodě několikrát v 80. letech přespali. Před nosem máme i Onen Svět. Ani na ten se ale ještě nechystáme a tak jdeme vlevo do svahu kopce Plošina (972 m n. m.).


Lesem příjemnou cestou kolem Chřepic dojdeme k vísce Bradná. Tady jsme nadobro opustili hluboké lesy s horskými pastvinami. Čeká nás nedaleký Čachrov, starobylá ves s mohutnou tvrzí z konce 14. století a kostelem. Ten je gotický a pochází z doby kolem roku 1360, když byl v 18. století upraven.

V l. 1362 a 1364 uvádějí prameny jejího prvního držitele tvrze v Čachrově, Viléma z Čachrova, který zde v l. 1380 - 1390 postavil na náhorní planině, uzavírající hluboká údolí, táhnoucí se jednak od severozápadu, jednak od východu, výstavnou a mohutnou tvrz.

Tvrz byla obklopena příkopem s vodou a její značné rozměry vedly k tomu, že byla někdy označována i jako hrad. Do dnešní doby se z ní dochovala mohutná věž, do které se vstupovalo ve výši prvního patra dodnes existujícím hrotitým portálem a odtud do úzké chodby, z níž vedly vchody do obytných místností.


Podobně bylo původně rozděleno i přízemí; dnešní vchod byl proražen až později. Reprezentační obytné místnosti tvrze byly v dalších dvou patrech a na severní straně obrácené do nádvoří měly velká obdélná okna, kdežto na jižní straně byla pouze úzká okénka a v druhém patře nadto dva prevéty. Čtvrté patro tvořil jediný velký sál.

Ve výši tohoto patra byl patrně dřevěný Ochoz, do něhož vedly dveře na všech stranách tvrze (na severní a jižní po dvou, na zbývajících po jedněch). V této podobě se také tvrz dochovala. Potomci Viléma z Čachrova drželi tvrz a statek ještě r. 1446. Někdy po tomto roce byl čachrovský statek připojen k velhartickému panství Děpolta z Týzmberka (zemřel 1474) a tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele, byla opuštěna a zpustla.

Po r. 1541, při rozpadu velhartického panství pánů z Rožmitálu, se stal Čachrov opět samostatným statkem, který připadl Janu Rendlovi z Úšavy. R. 1555 se o tvrzi píše jako o staré, r. 1568 jako o pusté. Obnovil ji až Jan Bohuchval z Hrádku, který čachrovský statek koupil r. 1566 od dcer Jana Rendla z Úšavy.

V druhé polovině 18. století byla budova staré tvrze změněna v sýpku, která však vnější původní odobu tvrze nezměnila. Dnes je v majetku čachrovského MNV, který nechal r. 1976 obnovit původní valbovou střechu, pokrytou dosud šindelem.


Ve stínu hřbitovní zdi se na chvíli uvelebíme na bytelnou lavici, a kontrolujeme kolik máme času na poslední kus cesty. Ten již bude rajský. Kolem říčky Ostružné se totiž přesuneme k Rajskému údolí, Rajskému mlýnu, přírodnímu parku Kochánov a Rajské. Vísce s několika starobylými domky. Již při sestupu do vsi spatříme na protějším svahu krásný domek vlakové zastávky Nemilkov. K ní se nakonec dostáváme zkratkou přes louky, když mineme ves Tvrdoslav.

Nemilkovskou zastávku si můžeme v klidu vychutnat. A nejen pro dozrávající zahradní ostružiny u plotu vedlejší zahrádky, ale pro krásně upravenou čekárnu a celé nádraží, které bylo, ne nadarmo, vyhlášeno loni našim nejkrásnějším. Hrdě vystavený diplom si můžeme uvnitř čekárny prohlédnout.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.178, 13.222)
Poslední aktualizace: 30.11.2013
Autor: morphyp64
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Praktické informace
Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží mapa
Mapa Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,4km od místa

Příspěvky v okolí Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží

Špičácké sedlo leží nedaleko Železné Rudy nad obcí Špičák mezi vrcholy Špičák a Pancíř. Je zde odstavné parkoviště pro trasy na Černé jezero a Pancíř.
Okruh přes Čertovo a Černé jezero s výstupem na vrchol Špičáku. Následný výstup na Pancíř s krásný rozhledem po šumavské krajině. Po cestě se lze po krátké odbočce podívat na pramen řeky Úhlavy.
Špičák rozhledna   Rozhledna na Špičáku byla slavnostně otevřena 26. července roku 2014. O výstavbu se postarala Tělovýchovná jednota SA Špičák ve spolupráci s Lesy ČR. Rozhledna je 26,5 metrů vysoká, na její Ochoz vede 135 schodů a nabízí se z ní krásný výhled do okolí. Vstup je zcela zdarma! Na vrchol k rozhledně vede několik cest. První z nich je odbočka od červené turistické značky, která spojuje Čertovo a Černé…
Špičák na Šumavě je jedním z dominantních vrcholů Železnorudska (1202 m n.m.). http://www.sumavanet.cz/spicak/
Známý vrchol Železnorudska ve vypíná do výšky 1.202 m nad stejnojmennou rekreační obcí asi 4 km severně od Železné Rudy. Na svazích Špičáku byl vybudován rozlehlý lyžařský areál, který nabízí na celé řadě různor…
Lyžování a snowboarding na Špičáku Špičák nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy. Příležitost si dobře zalyžovat zde najdou všechny skupinu lyžařů od začátečníků přes rodiny s dětmi až po lyžařské experty. Šp…
Hlavním cílem tohoto výletu je vrch Pancíř, který se nachází kousek od Železné Rudy a odkud jsou při pěkném počasí krásné výhledy na Šumavu. Výlet začneme v Železné Rudě, z které se vlakem vydáme do tři kilom…
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na silnici č. 27 Plzeň - Železná Ruda. Po příjezdu do Železné Rudy směřujeme na Alžbětín a před čerpací stanicí odbočíme doprava a směřujeme na Nýrsko. Před koncem Železné Rudy je hotel …
Rozhledna Poledník je původně vojenský objekt ,který sloužil armádě od 60. do konce 80.let jako pozorovací,odposlechové radiolokační stanoviště /podobně jako např.Dyleň/ sousedního Německa.Již ve 20.letech 20.stol…
Čertovo jezero (1030 m.n.m.) leží na jižním svahu Jezerní hory a je vzdáleno vzdušnou čarou od Černého jezera jen 1,5 km. Mezi nimi po hřebeni Jezerní hora - Špičák probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Turistický rozcestník najdeme přímo na břehu Černého jezera. Prochází tudy hlavní šumavská červeně značená trasa z Modravy, Prášil, Železné Rudy a od Čertova jezera kolem vodopádu Bílá Strž na Stateček, Zadní Chalupy a dále až do Českého Lesa. Rovněž zde začíná žlutě značená cesta do střediska Špičák, pokračující dále k Čertovu jezeru.
Jedeme autem do Železné Rudy, kterou jsme si zvolili za výchozí i cílové místo pro dnešní výlet. Chceme jít přes Pancíř k Čertovu jezeru a zpět na základnu, tedy do Železné Rudy. Auto můžete nechat na některé…
Turistická trasa dlouhá 11 km vede většinou po úbočí známé hory Pancíř. Na vrchol se vyvezeme lanovkou, ale dále se budeme spoléhat na vlastní nohy. Po vyhlídce z rozhledny na Pancíři se vydáme po červené tur…
Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města. Hora tvoří evropský vod…
Vrch nad Železnou Rudou ve výšce 1214 m.n.m., horní stanice sedačkové lanovky z lyžařského střediska Špičák.
Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha) byla vyhlášená již roku 1911 k ochraně dvou z osmi šumavských jezer ledovcového původu na úbočích Jezerní hory (1343 m). Černé jezero (zvané též Bystřické, Dešenické,…
Jeden ze symbolů Šumavy, severozápadně od Železné Rudy, pod příkrým úbočím Svarohu.
Trochu jsme si prodloužili víkend a nasměrovali naše kročeje do šumavských hvozdů .  Jedeme na Špičácké sedlo, kde necháváme zaparkované auto . Máme v plánu navštívit ledovcová jezera. Celkem jich na je …
Jeden ze dvou hlavních pramenných toků Otavy pramení jako Zhůřecký potok na východním svahu Můstku nedaleko Železné Rudy ve výšce 1.214 m. U Čeňkovy Pily se spojuje s Vydrou a odtud je již jejich společný tok znám…
Městečko
Železná Ruda leží v Západních Čechách, jižním směrem od města Klatovy a v těsné blízkosti hranice s Rakouskem. Město se rozkládá v chráněné krajinné oblasti Šumava. Železná ruda je vyhledávaným celoročním rekreačn…
Rezervace
Romantické údolí středního toku Bílého potoka (jeden z toků napájejících údolní nádrž Nýrsko) s jediným vodopádem na Šumavě, vysokým téměř 14 m, leží asi 4 km jižně od Hojsovy Stráže a asi 10 km severozápadně od Ž…
Největší turistické a lyžařské centrum Šumavy, hraniční přechod do Německa.
Velký Javor (Gr. Arber), ležící na německém území, je nejvyšší vrcholem Bavorského lesa a zároveň Šumavy. Je vzdálený cca 7 km od Železné Rudy a cca 3 km od Bavorské Rudy. V blízkosti hl…
Pozdně gotický Hrad Velhartice patří k ojedinělým dílům české hradní architektury. Hrad se nachází na Klatovsku v Plzeňském kraji. Hrad Velhartice lze navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a v kvě…
15.6km
více »
Čeňkova Pila leží na soutoku říčky Křemelné s řekou Vydrou 4 km od Rejštejna v Šumavských pláních v okrese Klatovy v nadmořské výšce 670 m. Soutokem Křemelné a Vydry tu vzniká řeka Otava. V 19. století byla při …
21.3km
více »
Osada
Horská obec a rekreační středisko Srní leží v nadmořské výšce 858 m 16 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy na Šumavských pláních v Povydří v Národním parku Šumava. Původně dřevařs…
21.6km
více »
Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 886 m n. m. je nejvýše položeným královským …
Rekreační oblast
Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním park…
25.7km
více »
Osada
Obec a rekreační středisko Modrava leží v nadmořské výšce 980 m v údolí při soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km západně od Vimperka. Původně dřevařsk…
26.4km
více »
Hrad Rabí Znovu sedíme v naší škodověnce „Feďovi“ a pokolikáté už míříme na milovanou Šumavu, majíce pocit, že…
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace