Německo – Belgie – Londýn - jižní Anglie. Retro ´99 7. část.

Arundel – Brighton – Wilmington - Dover - Belgie, Veurne


Z Gosportu máme po 30 mílích téměř na cestě, s malou odbočkou, hrad Arundel ve stejnojmenné obci. Už jsme ho viděli při minulé cestě po Anglii na dálku ze silnice.

Tentokrát bychom si mohli udělat trošku času a zajet až k němu. Patří vévodům z Norfolku jako rodinné sídlo, ale část je přístupná veřejnosti.

Nehodláme rušit, a prohlížíme si ho zvenčí. Důležité je, abychom stihli noční trajekt z Doveru. Cestou dolů od zámku, k mostu přes řeku, jedeme okolo dvou hrázděných domů. Tedy, vypadají tak aspoň na první pohled. Jen hrázdění je trochu zvláštní. Za jízdy z auta člověk detaily neprozkoumává, je však možné, že se jedná o novější dřevodům s přiznanými některými trámy.

Následujících necelých 48 mil do Brightonu sice kopírujeme pobřeží, ale v takové vzdálenosti, že není vidět moře. Ani po sjezdu z dálnice ho nevidíme. Zaclání tam podél pláže nekonečná řada plážových zařízení. No, nic nám neuteče. Zdejší moře určitě není hezčí, než jsou moře jižní.

Problém se zaparkováním je také stejný. Brighton je jedním z největších a nejnavštěvovanějších přímořských letovisek Anglie. Je to poznat. Množství hotelů, restaurací a obchodů je úměrné počtu návštěvníků. My se tady dlouho zdržet nehodláme. Jen si prohlédneme exotický Královský pavilon – bývalý královský palác, který nechal postavit a vyšperkovat král Jiří IV. jako letní sídlo.

Posléze k němu docházíme. Líbí se nám. Druhou místní zajímavostí je veliké zábavní molo Pier s restauracemi, cukrárnami a hernami. Na trajekt máme lístky na noc. Tak se pomalu posunujeme k Doveru.

Po cestě však ještě v Seafordu-Exceat odbočíme doleva, k 2 a půl tisíce let staré, a sto metrů velké rytině Velkého Bílého muže z Wilmingtonu (Long Man of Wilmington) v křídové skále. Podobný je i obraz postavy na Sluneční bráně v Tiahuanacu. Západně u vedlejší souběžné silnice je bílý kůň, ovšem podstatně mladší.
Někde v bílých ůtesech doverských se nalézá známá atraktivita, Seven Sisters - Sedm sester, což je skupina křídových útesů v kolmé skále do moře. Jsou součástí NP South Downs. Nahoře po hraně skal, spadajících do moře vede vyhlídková pěšina. Ale lépe jsou viditelné z moře. 
Jsou součástí NP South Downs. Na to už nám asi nevyjde čas, navíc už se šeří. Do Doveru to máme ještě 62 mil, což je stovka kilometrů. Ale vždy je lepší být v přístavu dříve. Kdo ví, kolik tam bude čekat aut a jak rychle bude probíhat odbavení. Sice útesy v nevelké vzdálenosti míjíme, nicméně pro jistotu pokračujeme dál. Necháme si to na jindy. 

Před půlnocí trajekt z Doveru odráží. Před vyloděním se musím připravit na jízdu zase po pravé straně. Po 1200 km Anglií už si člověk na levou stranu docela zvykne.

V Calais se vyloďujeme asi o půl druhé v noci. Využijeme tady maximálně komfortní hygienické zázemí a slupneme jakousi noční svačinku.

Ráno po snídani, ne příliš vyspaní, se po desáté vydáváme směrem na Belgii. Belgii už jsme párkrát navštívili a pokaždé si vybíráme k návštěvě jiné místo. Tentokrát zastavujeme ve Veurne, 10 km od francouzských hranic.

Centru města dominuje čtvercové náměstí s patricijskými štítovými domy. Většinou ze žlutých cihel. Představovali jsme si žluť  žlutější. Ve skutečnosti je však šedožlutá. Vypadá to divně. No asi je to nezvyk.
Správnému náměstí by měla dominovat radnice, což platí i zde. Věž za ní byla postavena samostatně s vedlejším Domem zemské správy, ale dnes jsou propojeny.

Za štítovými domy vedle radnice lze spatřit horní část kostela sv.Walburgy. Na severovýchodním nároží byla v 17. stol. postavena budova Španělský pavilon. Za dalším rohem náměstí, jihovýchodním nalezneme kostel sv.Mikuláše s nedostavěnou masivní věží. Téměř na třech stranách město objímají kanály, jejichž nábřeží zve k procházkám.