Klášter Monserrat ve Španělsku

Klášter Monserrat ve Španělsku.

Jestliže jsem se hrozně bála,když jsme jeli busem ke klášteru La Salette ve vysokých horách, tak to nebylo nic proti cestě na Monserrat.Tahle cesta byla daleko horší, hned jsme to nevěděli,protože jsme jeli za šera a nebylo moc vidět a ještě i za šera jsme vcházeli do klášterních prostor. Ale podle zvuku autobusu jsme slyšeli že jedeme do kopce a také v zatáčkách.Ale jaký to byl krpál,to jsme viděli až pak, když jsme vyšli z kláštera ven na nádvoří,bylo už rozedněno a my vzhlíželi do KRAJINY.

Tak to se nám tajil dech….pod námi byla hluboká propast lemovaná skalami, v dáli ji ještě obestíral opar a my tudy projížděli,aniž bychom to věděli a hlavně viděli….Úzká silnička se klikatila jak had od kláštera místy mezi skalami až na samé dno,chvílemi se ztrácela v zeleni,ale zas se znovu objevila…V přiložené fotografii je vidět jak jsme jeli za šera ke klášteru....Myslím,že bych nebyla sama komu by se svíralo srdce strachy,abychom nespadli, mužští to snáší lépe,ale my ženské jsme větší strašpytlové….…..ale pojedeme přece zas nazpátek a tou samou cestou…….no nazdar! Samozřejmě že to dopadlo dobře, jinak bych tady o tom nepsala…..ale musím se zmínit,že po naší výpravě na Monserrat asi za 14 dní na to,ze zřítila skála a zatarasila silnici,kterou jsme jeli,takže byl klášter Monserrat nějakou dobu uzavřen.To jsme měli ale štěstí!!!! Ani nevím,zda v tu chvíli tam někdo projížděl…….

Starobylý klášter Monserrat je v severovýchodním Španělsku-Katalánsku na stejnojmenné hoře,poblíž Barcelony. Byl založen v 9.století a spravují ho benediktíni. Benediktíni působili také u nás v emauzském klášteře v letech 1635 – 1880. Klášter je vyhledávaným poutním místem turisty z celého světa.Je vtěsnán mezi skály vysoko v horách,dalo by se říct,že je to takové orlí hnízdo,které odolávalo i náporu při vpádu napoleonských vojsk do Španělska.

V klášteře je uložena socha černé Madony Monserratské , která je patronkou Katalánska.Na co jsme se také těšili, že si poslechneme proslulý chlapecký sbor,který zvlášť poutá svojí intonací - jemnými hlásky.Vskutku bylo co poslouchat.

No a co dodat, po prohlídce jsme zas nasedli do autobusu a se srdcem až někde v kalhotách jsme sjížděli dolů a jen se modlili abychom vybrali zatáčku a nepřistáli někde v rokli…..Dobře to samozřejmě dopadlo a my ujížděli k dalšímu dobrodružství…….poznání něčeho dalšího…..