Jedeme znovu na severovýchod - 32. den - odpoledne: rozhledna Amálka u Českých Petrovic; Jablonné nad Orlicí - pivovar u Černého medvěda; pivovar Letohradský jelen u Žamberka

Za drobného mrholení odjíždíme od chaty Paprsek. Podél silnice si všímáme Kunčického potoka. Když jsme okolo něj jeli dopoledne, byl po těch deštích hodně kalný, teď už vypadá čistě.

Zastavujeme se o kousek níž u Medvědí boudy. Za ní vyvěrá Medvědí pramen silným proudem. Nevíme, zda je pitný, plníme si raději jen kanystry, kde máme vodu na mytí.

Teď jsme nuceni vlivem vnějších okolností změnit plán. Chtěli jsme se jít podívat z nádraží v Raškově ke zřícenině Nový hrad z poč. 14. století, který patřil k největším hradním komplexům na Moravě. Jenže přímo tam jet nemůžeme - je objížďka. Pro nás by to znamenalo ujet navíc 60 km. Kupodivu i Ota se těšil, ale shodli jsme se na tom, že tu nejsme naposledy a že to příště snad vyjde. Ani nevím, kudy nás objížďka hnala, ale ze stejného důvodu vynecháváme prohlídku Králíků, kde je městská památková zóna.

Pokračujeme dál na západ až na parkoviště skiareálu České Petrovice. Jen o 0,5 km výš je rozhledna. Počasí se konečně začíná výrazně zlepšovat, ale na mne doléhá změna počasí a dvě noci, kdy jsem toho moc nenaspala. Mám hroznou krizi. Nejdřív dávám kávu, i když vím, že je dost pozdě a že večer budu mít problém s usnutím. Ale nějak se potřebuji probrat. Až pak vyrážíme. Zpočátku se vleču, ale nakonec se vzpamatovávám.  
10 metrů vysoká rozhledna Amálka je zajímavá, moc se mi líbí. Je na vrcholu sjezdovky - na severním svahu kopce Adam. Je to skutečně zajímavá kulatá přízemní dřevostavba, kde je bar. Ten je otevřen v létě pro turisty, v zimě pro lyžaře. Vnější kovové schodiště vede na střechu baru, kde je možnost posezení s výhledem. Ještě lze vystoupat po točitém kovovém schodišti (celkem je 34 schodů) na menší kulatou kovovou vyhlídkovou plošinu ve výši 7 metrů, odkud je vidět od západu k východu na Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky, Rychlebské hory, Žamberecko a Polsko. Výhledu na jih brání zalesněný vrchol kopce Adam. Nahoře jsou umístěny i panoramatické tabule. V baru je možnost občerstvení, pohlednici rozhledny nemají.

Zpátky jdeme po jiné cestě, okolo větrného mlýna a kaple Nanebevzetí Panny Marie, která byla postavena r. 1847. Tomu však předcházel příběh o zázračném uzdravení, který je zde popsán na dřevěném pergamenu.

Odjíždíme a doufáme, že najdeme někde něco šikovného na spaní. Jenže potřebujeme i pitnou vodu. V itineráři mám poznámku, že na odbočce vlevo kousek za Těchonínem je Stanovická studánka. Pramen teče, ale zda je pitný, nevíme. Ani hrneček tu není. Ptám se paní z nedaleké chalupy a dozvídám se, že jeho pití nedoporučují. Sama se nabídla a vodu do dvou petek nám natočila. Máme zítra aspoň vodu na čaj. Naštěstí dobří lidé existují.

Projíždíme Jablonným nad Orlicí. Tady jsme se vloni stavěli, ale na náměstí byla pouť a byl tu hrozný kravál. Dnes se tu na skok zastavujeme, abychom si v klidu toto krásné náměstí prohlédli. Samozřejmě nemůžeme odjet, aniž bychom zašli do zdejšího pivovaru U Černého medvěda. Kupujeme 3 litrovky. Pivo v autě asi nebude úplně studené, ať si večer pochutnáme. To už jsme se domluvili, že na noc zajedeme na parkoviště pivovaru Letohradský jelen, kde jsme už vloni spali. Na taková místa se rádi vracíme - jako bychom jeli domů.

Jenže vloni tam byl jen pivovar, dnes je tam otevřená hospůdka. No to jsme překvapeni. Chvíli váháme, ale nakonec plány neměníme. Zajíždíme stejně jako vloni do prostoru za pivovar a jdeme na točené. K jídlu tady nic nemají, dáváme večeři z vlastních zásob. Hospůdku mají krátce pronajatou jedni mladí, tak snad se jim tady bude dařit. Potěšil nás sládek, který byl teď odpoledne v pivovaru a který si nás z loňska pamatoval. Těch, co mu sem přijeli přespat, asi moc není.

Když jsem se večer šla umýt, s hrůzou jsem zjistila, že ten můj puchýř se za celý den v pohorách vůbec nezlepšil. Naopak se výrazně zvětšil a vypadá hrozně. Je tam vidět i krev, no to mám radost. A to mne to ani nebolelo. Bota je široká, pohodlná. Kdybych věděla, jak to dopadne, propíchla bych ho. Dnes k tomu nějak už nemám odvahu. V čem budu chodit? Zítra by mi snad mohly stačit sandály, velké výlety neplánujeme.

Večer se ochladilo, fouká studený vítr. Je skoro jasno, snad nás v noci žádný déšť nevzbudí a konečně se vyspím.

Jedeme znovu na severovýchod - 32. den - odpoledne: rozhledna Amálka u Českých Petrovic; Jablonné nad Orlicí - pivovar u Černého medvěda; pivovar Letohradský jelen u Žamberka na mapě