Jedeme znovu na severovýchod - 22. den - dopoledne: Stěbořice - rozhledna Šibenice, kostel Narození Panny Marie a zámek; Opava - městská památková zóna a pivovary Zlatovar, Nová sladovna a Panský mlýn
Úterý 29.6.2021 - dopoledne
Spíme na parkovišti u rozhledny Šibenice, kam jsme včera večer dojeli. Zatím je v noci stále skoro stejně - teplo. Při nedovřených dveřích se spí však skvěle. Vedro nás opět vyhnalo v půl osmé. Mají být tropická horka, odpoledne bouřky - tak to tvrdili ve včerejší předpovědi. Zatím je mlhavo, občas nějaký mráček a slabě to protahuje, takže je docela příjemně.
Ještě sedíme u snídaně, když přijede chlap a jde k rozhledně. To nás nepřekvapuje, takových tu včera bylo víc. Najednou však zjistíme, že si odemkl vrata i tamější domeček. Ota vyrazil hned na průzkum, snad ho pán pustí na věž. Když vidím, že se zapovídali, zamykám auto a jdu za ním. Jen věci venku jsem neuklidila. Snídani nám určitě nikdo nesní.
Prohlídku areálu jsme měli nakonec i s výkladem. Pán přišel otevřít, že mají přijít nějaké školy. Tak to jsme dnes měli štěstí.
I když se zdá, že rozhledna je postavena na rovině, stojí téměř na nejvyšším bodě zdejšího katastru - na návrší Šibenice (377 m). V období třicetileté války zde bylo vojenské popraviště - proto název kopce i rozhledny je Šibenice. V okolí se dochovala rozsáhlá soustava menšího lehkého opevnění, tzv. řopíků - vzor 37. Betonová rozhledna Šibenice stavěná v letech 2018 - 2019 je připomínkou tohoto československého opevnění z předválečné doby. Věž je vysoká 12,7 metru, na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výši 9,2 metru vede 52 betonových schodů. Je vidět Hrubý i Nízký Jeseník, Praděd, Beskydy, Velký Roudný, Zlatohorská vrchovina a roviny směrem k Opavě a do Polska. To vše je popsáno na panoramatických tabulích - je tam i poznámka, jak daleko je bod, který je nebo také není vidět. My jsme panoramata měli poměrně zamlžené.
V areálu rozhledny bylo vybudováno i vojenské cvičiště, které je určeno pro děti a mládež do 60 kg, a ženijní úkryt. Jsou tam infopanely, kde se lze dočíst o linii opevnění i o tom, co se zde těsně před 2. světovou válkou začalo budovat. Samostatný panel je věnován Janu Kubišovi, členovi skupiny parašutistů, kteří v květnu 1942 provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na Opavsku prožil poslední předválečný rok své vojenské služby, hlídal výstavbu pohraničního opevnění a zažil stahování jednotek po podpisu mnichovské dohody.
Všechno jsme si tady pěkně a v klidu prohlédli, dokonce i do ženijního úkrytu jsme vlezli. Jen to cvičiště jsme nemohli vyzkoušet - bohužel vážíme přece jen trochu víc než 60 kg.
Když jsme dojedli snídani a chystali se k odjezdu, přišly děti v doprovodu učitelek. Odjíždíme tedy v pravý čas.
Když jsme dojedli snídani a chystali se k odjezdu, přišly děti v doprovodu učitelek. Odjíždíme tedy v pravý čas.
Otovi je líto, že nemá pohlednici rozhledny. Zajíždíme tedy do obce Stěbořice - někdy je prodávají na obecních úřadech. Tu sice nedostal, ale má celou řadu zajímavých prospektů. V obci jsme objevili moc hezký kostelní areál a zámek. Historie obce začala již před r. 1220, ze kdy je první písemná zmínka. Nejstarší stavbou je kostel Narození Panny Marie - jeho základy jsou z r. 1320, kdy ho založili cisterciáci z Velehradu, kteří obec tehdy vlastnili. V průběhu staletí byl upraven renesančně a klasicistně. Lze předpokládat, že okolo býval hřbitov, dnes je tam krásně upravený parčík, kterému ještě dominuje fara, dvě menší kapličky a Panna Marie ve skále.
Jen kousek od kostela měli cisterciáci hospodářské budovy. Ta byla asi v 17. století přestavěna na barokní zámek. Současná podoba je po empírové přestavbě z přelomu 18. a 19. století. Zámek mne zas až tolik nezaujal. Určitě by potřeboval nový kabátek. Uvnitř je prý celoroční expozice o historii. Na zámku jsem však nic takového neviděla.
Podle plánu naše cesta směřuje do Opavy, kde je pivovar Zlatovar. Historie pivovarnictví v Opavě spadá až do r. 1224, kdy zdejší měšťané získali oprávnění vařit pivo a obchodovat s ním. Dne 11. srpna 1824 byl položen základní kámen k novému Měšťanskému pivovaru, který samozřejmě byl v průběhu času upravován, modernizován. Pivo se tady vařilo i po znárodnění, měnily se jen názvy podniků, jejichž součástí byl zdejší pivovar: Moravskoslezské pivovary n.p., Opavské pivovary n.p., Ostravské pivovary n.p., Severomoravské pivovary n.p. a Moravskoslezské pivovary a.s. Po r. 1994 se začaly měnit vlastníci tohoto pivovaru, prodávali se akcie, r. 2002 se dostal do exekuce. Pivo pak začala prodávat Opavská pivovarská společnost Zlatovar a.s., opět měnila názvy i majitele. R. 2005 se přestalo pivo v původním měšťanském pivovaru vařit úplně - Ministerstvo kultury neuznalo objekt pivovaru za kulturní památku a r. 2010 byl zbourán. Stojí už jen pivovarský komín - ten je součástí nákupního centra Breda & Weinstein. Nyní firma Opavský Pivovar Zlatovar Opava s.r.o vaří pivo Zlatovar pravděpodobně v uherskobrodském pivovaru Janáček. V Opavě na adrese U Cukrovaru 1454 mají pouze prodejnu svých piv. Z velké nabídky piv kupujeme 3 piva. To nám nyní stačí.
Když už jsme ve čtvrti Kateřinky, popojíždíme o kousek dál a jdeme se podívat na 3 památky, které jsou od centra trochu vzdálené. Zastavujeme se u bohužel zavřeného kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Má gotické jádro, byl však na poč. 19. století výrazně přestavěn. Uvnitř je mimo jiné 14 obrazů zastavení křížové cesty z r. 1761 (vedle je opravená základní škola).
Na rohu na 2. straně silnice je Filípkův dvůr, nejznámější ze zdejších svobodných dvorů. Byl založen r. 1597. Současná podoba je z 1. pol. 18. století. Je to ukázka baroka v lidových stavbách. Statek má obytný dům se dvěma válcovými dvoupatrovými věžemi s cibulovou bání. V přízemí se dochovaly klenby. Zachovaly se i hospodářské budovy. Ve zdi u vjezdu do dvora je kaple Božího Těla.
Nejvíc nás zaujala osmiboká gotická kaple sv. Kříže, která stojí nedaleko u hlavní Ratibořské ulice, bohužel také nepřístupná. Byla založena r. 1390. Základy kaple jsou z lomového kamene, vlastní kaple je postavena z režných cihel. Uvnitř jsou dochované fresky z 30. let 15. století. Během třicetileté války byla využívána k nekatolickým obřadům - proto je také nazývána Švédskou kaplí. Koncem 18. století byla uvnitř postavena 2 patra - prostor byl využit jako skladiště, později sýpka. Tím se bohužel poškodily nástěnné malby. R. 1907 bylo rozhodnuto zachránit tuto unikátní stavbu, byla upravena do původní podoby i s použitím původního materiálu. Byly restaurovány i původní malby. Kaple je jedinečným dokladem gotické cihlové architektury.
Teď se přesouváme do centra Opavy. První osídlení tady bylo již v době kamenné. Zhruba ve 12. století tady na brodu přes řeku na obchodní cestě z Moravy do Polska byla založena kupecká osada. První písemná zpráva je z r. 1195. R. 1224 tu existovalo již město Opava. Nejstarší částí bylo nynější Horní a Dolní náměstí. První opevnění tvořil příkop a zemní valy s dřevěnou palisádou, až později byly postaveny kamenné hradby se třemi branami. Opava i po ukončení třicetileté války zůstala centrem knížectví. Historické jádro města je od r. 1992 městskou památkovou zónou, kde je hodně církevních i světských památek gotických, renesančních i barokních.
Parkujeme zdarma na parkovišti Domu kultury P. Bezruče. Nějaké body trasy mám vytypované, uvidíme, kolik toho zvládneme. Odcházíme okolo zmiňovaného Domu kultury P. Bezruče.Byl postaven v letech 1908 - 1910 v neoklasicistním slohu pro potřebu obchodní a živnostenské komory. V té době byla jednou z nejmodernějších budov v monarchii. Do dnešní doby se zachovalo 9 vitráží v horních dílech tří oken v průčelí. Jsou tam ženské postavy, které symbolizují jednotlivá odvětví výroby a řemesla. Po zestátnění r. 1949 byl dům využíván jako Dům kultury Petra Bezruče.
Procházíme parkem Sady Svobody. Vpravo jsme zahlédli minoritský klášter s kostelem sv. Ducha. Konvent jako duchovní centrum tu byl založen kolem r. 1237. Ve 13. století tu byl postaven i kostel. V 17. století byl přestavěn barokně, klášter byl doplněn o dvě barokní křídla. V 19. století byl v klášteře vojenský špitál, zemský soud, archiv. V 90. letech 20. století byl vrácen řádu. Předpokládáme, že se tudy budeme vracet, proto tam ani nezacházíme a pokračujeme parkem dál.
Jdeme hezky upraveným parkem, okolo fontány se sochou Nová Opava z r. 1958. Moderní socha stojí před Obecním domem, který byl postaven r. 1911 jako filiálka Rakousko-uherské banky i s bytem pro přednostu banky. Později měla v domě sídlo ČSOB, pak Komerční banka. Po rekonstrukci v letech 2008–2009 je to Obecní dům se společenskými sály, galerií, kavárnou i muzejní expozicí Dějiny Opavy.
Míjíme novogotickou kapli Povýšení sv. kříže, která byla postavena r. 1903. Byla součástí areálu kláštera Milosrdných sester Panny Marie, který byl založen r. 1840. Procházíme historickým prostranstvím, které si zachovalo název Rybí trh, ke kostelu sv. Alžběty. Původně gotickou kapli si přestavěl na malý hřbitovní kostelík Řád německých rytířů. Dnes má barokní podobu a využívá ho pravoslavná církev.
Cesta nás konečně dovedla na Horní náměstí, kterému dominuje konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, největší církevní stavba města. Je to úžasná stavba. Ale moc velká, špatně se fotila. Má typické rysy slezské cihlové gotiky. R. 1204 začal ve městě působit Řád německých rytířů. Při stavbě tohoto tehdy farního kostela městská rada soupeřila s řádem o rozhodující vliv v chrámu. Koncem 13. století byla postavena masivní severní hranolová věž. Na počátku 14. století byla z popudu města postavena vyšší jižní městská věž. Stavba kostela, kterou iniciovala městská rada, začala stavbou nezvykle vysokého presbytáře, který musel být podepřen masivními opěrnými oblouky. Jižní se dochoval, severní se zřítil i s rohem kostela. Až zhruba v pol. 14. století byla dokončena stavba trojlodí, která presbytář spojila s oběma již stojícími věžemi. Řád pak postavil ještě předsíň před západním portálem. Až později byla přistavěna sakristie a kaple městské rady. Ve 2. pol. 15. století si ještě městská rada postavila svoji předsíň pro vstup svých členů. R. 1540 byla byla původně městská věž opatřena ochozem a osmibokou nástavbou. Tím byla zakončena 200 let trvající stavba tohoto kostela. Až pak vznikaly v interiéru renesanční malby a byly tam umísťovány kamenné náhrobní desky s postavami zemřelých. Dnes je možno některé z nich vidět v západní a jižní předsíni. Stavba si zachovala svůj středověký ráz, interiér byl po požárech upraven v barokním stylu. Na konci 18. století probíhala obnova v klasicistním duchu.
Kostel obcházíme ze všech stran, až jsme skončili na historickém Horním náměstí. V těsném sousedství konkatedrály, na místě zrušeného hřbitova, stojí budova Slezského divadla. Se stavbou klasicistní budovy se začalo r. 1804, když se potřeba stálé divadelní scény ve městě jevila již jako nutnost. Během 19. století byly prováděny některé úpravy, až nakonec došlo k demolici velké části této budovy a v letech 1882–1883 bylo postaveno nové novorenesanční divadlo. Stavba opět prošla několika změnami, ale na počátku 90. let jí vrátili její původní novorenesanční vzhled.
Na opačné straně náměstí byla někdy okolo pol. 14. století postavena věž a přízemní obdélná budova, kde byly obchody a sklady. Později bylo přistaveno patro, kde měla své sídlo městská rada. Z věže se ohlašoval začátek trhů, ale také požár. Pod věží stála kontrolní váha pro převažování zboží. Radnice se r. 1580 přestěhovala na jižní stranu náměstí a stávající budova byla využívána k různým účelům.
Po požáru, kdy věž i okolní domy shořely, byla v letech 1614 – 1618 postavena nová městská renesanční věž s hodinami. Na poč. 20. století byla k věži přistavěna třípatrová budova - nynější radnice. Věž byla zvýšena o osmibokou nástavbu s ochozem a třípatrovou bání se dvěma lucernami. V budově byla kavárna, banka, muzeum i byty. Když na konci války byla zástavba s domem, kde byla radnice, rozbombardována, přestěhovala se radnice do této budovy, které se i s věží říká Hláska. Věž je v určité dny přístupná veřejnosti. Do 4. patra se nechá vyjet výtahem, dál se musí pěšky po železných a později dřevěných příkrých schodech. Je vidět samozřejmě město a kopce Jeseníků.
Po požáru, kdy věž i okolní domy shořely, byla v letech 1614 – 1618 postavena nová městská renesanční věž s hodinami. Na poč. 20. století byla k věži přistavěna třípatrová budova - nynější radnice. Věž byla zvýšena o osmibokou nástavbu s ochozem a třípatrovou bání se dvěma lucernami. V budově byla kavárna, banka, muzeum i byty. Když na konci války byla zástavba s domem, kde byla radnice, rozbombardována, přestěhovala se radnice do této budovy, které se i s věží říká Hláska. Věž je v určité dny přístupná veřejnosti. Do 4. patra se nechá vyjet výtahem, dál se musí pěšky po železných a později dřevěných příkrých schodech. Je vidět samozřejmě město a kopce Jeseníků.
Procházíme se po tomto Horním náměstí, kde je skutečně celá řada zajímavých domů. V bloku domů za radnicí nakukujeme do infocentra a hledáme ulici Mezi Trhy, kde je Dům u Mouřenína, bývalá lékárna, jedna z nejstarších budov města. Dům byl postaven r. 1615, současná barokní podoba je z r. 1717 - od té doby jsou na střeše čtyři busty - dvě uprostřed zobrazují antické bohy Pallas Athénu a Arése a dvě na okraji jsou mouřeníni. Další mouřeníni jsou nad vstupním portálem. Sklepní prostory však pocházejí z přelomu 13. a 14. století. Lékárna zde byla až do r. 1945, později úřadovna magistrátu. Po rekonstrukci v letech 2010 - 2011 je ve sklepních prostorách restaurace, v přízemí vinárna a ve vyšších patrech nájemní byty.
Procházíme zpátky přes Horní náměstí, okolo divadla k budově České spořitelny v ulici U Jaktařské brány. Byla postavena r. 1902 v německém pozdně renesančním stylu, rovnou jako bankovní dům, tudíž musela reprezentovat. Je bohatě zdobená sochami a freskami, které zobrazují alegorické výjevy běžného života a technický pokrok. Interiér je bohatě zdobený mramorem.
Za hlavní Olbrichovou ulicí jsme zahlédli budovu Slezské univerzity. Budova s empírovou fasádou pochází z r. 1914 a téměř 90 let v ní bylo vojenské velitelství, kasino a vojenský klub. Po přestavbě v letech 2001–2003 ji využívá rektorát Slezské univerzity.
Vracíme se okolo spořitelny do ulice U Jaktařské brány. Tato brána, stejně jako hradby a ostatní městské brány, byla zbořena ve 30. letech 19. století. Tady stával Měšťanský pivovar, který byl r. 2010 zbourán, a na jeho místě bylo v letech 1927–1928 postaveno moderní obchodní centrum Breda. Stavba byla inspirována americkou architekturou. Tehdy to byl největší obchodní dům u nás. Měl pět nadzemních podlaží a dvě podzemní patra. Po válce byl přejmenován na Průkopník, později na Prior. R. 1989 se mu vrátil původní název. V posledních letech má však problémy a od r. 2012 je uzavřen.
Za obchodním domem je OC Breda & Weinstein. V jeho prostorách své pivo vaří minipivovar Nová Sladovna. Byl otevřen 13. prosince 2013 a navázal tak na dlouholetou tradici vaření piva právě na místě původního Měšťanského pivovaru. Prostor pivovaru využíváme k odpočinku, ale také k posilnění. Dáváme oběd a i Ota má možnost zdejší pivo ochutnat. Dáváme každý jedno pivo, ležák kupujeme s sebou. Máme tácky i letáčky. Víc nepotřebujeme.
Dobře najedení a odpočatí opouštíme pivovar a oklikou směřujeme k autu. Jdeme ulicí Na Valech, tedy v místě kde bývalo opevnění. V blízkosti severních městských hradeb byl postaven dominikánský klášter s kostelem sv. Václava, jedna z nejstarších církevních staveb města. Byl založen pravděpodobně r. 1291. Stavba z lomového kamene trvala několik desetiletí. Kostel byl vysvěcen r. 1336. Dochovala se vzácná fresková výzdoba. Kostel několikrát vyhořel, byl vydrancován. R. 1732 vyvrcholila barokní přestavba kostela. R. 1786 byl kostel s klášterem zrušen, uvnitř byla vybudována třípatrová dřevěná konstrukce, aby mohl být celý prostor využit jako vojenské skladiště. Celá řada částí kostela byla zlikvidována - věž, loretánské kaple, vstupní portál - ten byl nahrazen širokými vraty, aby dovnitř mohlo vjet auto. V klášteře byla od konce 18. století škola, v části byly byty.
Vojáci odešli z kostela na přelomu 19. a 20. století. Jen se začalo s opravou, začala válka a vojáci se do kostela vrátili, tentokrát němečtí. Ale i po válce zde byl sklad - divadelních kulis, obchodního domu. Západní křídlo kláštera však bylo zbouráno a v 60. letech 20. století se uvažovalo o celkové demolici. Paradoxně se však konvent dočkal rekonstrukce dřív než kostel, a to v letech 1967–1974. Byla zde zřízena základní umělecká škola, vinárny, městská galerie pod názvem Dům umění. Byl obnoven rajský dvůr a křížová chodba. Jako Dům umění je využíván i nyní pro rekonstrukci v letech 2010 - 2011.
V letech 1999 – 2001 byla opravena fasáda kostela, o pět let později i interiér a začal sloužit pro různé kulturní a společenské akce. Jenže když jsme my procházeli okolo, byl kostel v lešení, takže jsme toho bohužel moc neviděli. Jen kamenné ostění okénka v patře jsme zahlédli.
Mnišskou ulicí a následně průchodem procházíme na Dolní náměstí, do další historické části města. I tady je řada zajímavých domů, ale pětipodlažní domy na jižní části náměstí to vše kazí.
Při vstupu na náměstí je vlevo dům U Bílého koníčka. Byl postaven na konci 16. století. Má typický široce klenutý mázhaus, který se perfektně hodil k řemeslným a obchodním činnostem. Již tehdy tam byl vinný šenk. Dnes je tam restaurace.
Dominantou náměstí je barokní kostel sv. Vojtěcha, který ve 2. pol. 17. století nahradil gotický kostel, o němž byla první zmínka r. 1429. Byl postaven Řádem německých rytířů asi již před r. 1350 při úpravě náměstí. V průčelí - v šesti výklencích jsou barokní sochy významných jezuitských světců. Během války letecká puma zničila téměř všechny nástěnné malby i hlavní oltář. Při rekonstrukci kostela r. 1995 získal svoji původní podobu.
Současně s novým kostelem byl před ním postaven mariánský sloup. Po 50 letech byl tak poškozen, že musel být r. 1869 nahrazen novým. Některé prvky na něm jsou původní.
K zadní části kostela byla v 1. pol. 18. století přistavěna barokní jezuitská kolej. Dnes v ní sídlí Zemský archiv.
Ještě si prohlížíme náměstí a obcházíme kostel a pokračujeme Komenského ulicí, kde je Müllerův dům. Je to jediná dochovaná budova z bývalého areálu zámku, která byla postavena nad středověkým městským opevněním. Současná podoba je z r. 1726.
V těsném sousedství je historická budova Slezského městského muzea. Byla postavena v renesančním slohu v letech 1893 – 1895 přímo pro účely Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla. Na jaře 1945 byla poškozena bombardováním. Rekonstrukce trvala 10 let - r. 1955 tu byla zpřístupněna první poválečná expozice.
To už se blížíme k autu. Procházíme Smetanovými sady. Ještě se na chvilku zastavujeme u kostela sv. Jana Křtitele. Jeho pozdně středověký původ však není poznat. Byl postaven v pol. 14. století. Spravoval ho řád Johanitů, známý také jako Maltézský řád. Koncem 14. století došlo k přeložení městských hradeb - kostel se tak dostal do městské zástavby. V té době byla k němu dostavěna věž. V hradbách však byla zřízena menší branka (tzv. fortna). Po požáru r. 1689 byl na počátku 18. století barokně přestavěn. Na konci války byl těžce poškozen - proto získal nové klasicistní průčelí.
Tím jsme snad prošli to nejzajímavější, co Opava nabízí. Určitě toho bylo dost, už podle toho, jak jsme k autu přišli ušoupaní. Je to přece jen něco jiného než se toulat po lese. Ale myslím, že to za to stálo. Spousta domů má historickou minulost, i když ne o každém se to ví.
Podle našeho itineráře jsme prakticky v nejvýchodnějších místech našeho cestování a stáčíme to k jihu. Na jižním okraji Opavy se ještě zastavujeme u 3. opavského pivovaru - u minipivovaru Panský mlýn. Jak sami říkají, je to ještě v Opavě, ale tam, kde se město stává vesnicí a kde vesnice přechází v pole. Koncem 15. století tady byl postaven mlýn, dnes je tu pivovar. Dne 30. 10. 2015 začali prodávat svoje první pivo. Restauraci otevřeli o pár dnů později - 10. 11. 2015. Dnes je tady i penzion. Během sezony pivo čepují i v příjemném venkovním krytém posezení s výhledem na rybníček, kde chovají ryby, které vám pak upraví. Měla jsem napsáno, že zdejší rybářská bašta je otevřena denně od 11 hodin. Jenže tak to je asi snad jen o prázdninách. Když jsme sem před 3/4 na tři dorazili, bylo zde pusto a prázdno, všechno zamčeno. Ale přišli jsme skoro akorát. Najednou to tu začalo aspoň trochu žít. Ze zděné budovy k venkovnímu výčepu vozí sudy. My se tu procházíme, ale nikdo si nás nevšímá. Až po chvilce jsme se dozvěděli, že otevírají až ve tři. Když však zjistili, že nechceme točené pivo, ale jen lahvové, ochotně nám ho prodali. Nabídka nebyla veliká - mají jen výčepní 10 a polotmavý ležák 11, ale to nám na ochutnání stačí. Dokonce se mi podařilo vymámit i prospekty a tácek.
Je hrozné horko a dusno. Nejedeme tedy daleko. Klidně jsme tam mohli dojít pěšky. Zastavujeme u Mohrova jezu na řece Moravici. Je tu tak 0,5 metru vody, ale na osvěžení to stačí. Podobný nápad má dokonce víc lidí. My si našli místečko na druhém břehu, takže tu jsme sami.
Řádně osvěženi, odjíždíme do obce Raduň. V dálce se to zatahuje.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.941, 17.895)
Poslední aktualizace: 1.11.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Jedeme znovu na severovýchod - 22. den - dopoledne: Stěbořice - rozhledna Šibenice, kostel Narození Panny Marie a zámek; Opava - městská památková zóna a pivovary Zlatovar, Nová sladovna a Panský mlýn
Opava - Petr Bezruč
Ostatní
Na výletě do předvánoční Opavy na křižovatce před kostelem sv. Jana Křtitele jsem narazila na Petra Bezruče, se kterým je toto město neodmyslitelně spjato. Na velkých panelech postavených do kr…
0.4km
více »
Opava - výstava 150. výročí narození Petra Bezruče
Ostatní
V nádherné budově Slezského zemského muzea v Opavě kromě stálých expozic si můžete prohlédnout různé výstavy. Má pozornost byla hlavně věnována výstavě ke 150. výročí narození slezského barda, autora Slezských písní,…
0.4km
více »
Hněvošický háj
Tipy a novinky
Hněvošický háj je komplex přírodě blízkých lesních porostů dubohabřin a acidofilních doubrav a nachází se zde významné druhy rostlin a živočichů, které jsou svým výskytem vázány na karpatskou oblast, jejíž západní…
0.6km
více »
Opava - obchodní dům Breda
Zajímavost
Významná památka moderní architektury, to je obchoní dům BREDA, postavený v r. 1928 slavným architektem Leopoldem Bauerem.
Stavba má sedm pater, nejzajímavější je přízemí a schodiště do prvního patra, zakončené p…
0.6km
více »
Opava - meteorologický sloup
Technická památka
Jednou ze zajímavých opavských historických atrakcí je rovněž unikátní drobná technická památka, nacházející se v Dvořákových sadech. Zmíněnou „kuriozitkou“ je meteorologický sloup. Od roku 1958 se jedná dokonce o…
0.7km
více »
Opava, Horní náměstí, Slezské divadlo
Dům, budova
Na Horním náměstí v Opavě je jednou z dominant Slezské divadlo. Bylo postavené v letech 1804-1805. Přestavba probíhala v letech 1882-1883. Budovu postihl začátkem 20. století požár. Po něm bylo potřeba interiér zn…
0.8km
více »
Opava - Minipivovar Nová Sladovna
Ostatní
V Opavě na ulici U Fortny 9/10 se nachází minipivovar, v dřívějším sídle opavského pivovaru, kde se pivo vařilo již od roku 1825.
Dnes jsou minipivovary módou stejně jako minimuzea.
Kromě jiných piv zde točí …
0.8km
více »
Opava a Opavsko; jen to nejlepší
Tipy na výlet
Přesto, že opavské Slezsko máme poměrně blízko, cílem našich výletů se zase až tak moc často nestává. A hned na úvod je potřeba si přiznat, že je to z naší strany chyba. Koneckonců název jedné úspěšné výstavy pražské NG zněl „Slezsko – perla v koruně české“ (objemný katalog jsem pak celý den vlekl Prahou až do stavu jistého vyčerpání). A byl to název celkem výstižný.
A tak jsme…
0.8km
více »
Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Opavě
Chrám
Tato asi největší stavba slezské cihlové (červené) gotiky v českém Slezsku je dominantou města snad ze všech stran. Dnes je to konkatedrála biskupství Ostravsko - opavského.
Chrám byl…
0.8km
více »
Opava, Horní náměstí, Hláska
Radnice
Na Horním náměstí v Opavě naproti Slezskému divadlu je další opavská dominanta - Hláska. Také se jí říká Městská věž, Hodinářská věž.
V minulosti bývala nejstarším obchodním centrem města. Pod ní byly umístěné ob…
0.9km
více »
Opava
Město
Opava leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od Ostravy a nedaleko hranice s Polskem. Opava se rozkládá na obou březích řeky Opavy a oblasti Poopavské nížiny. Ve městě sídlí Slezská univerzita. V okolí města je vybudováno několik rybníků a u se…
0.9km
více »
Opava – kostel sv. Václava, Dům umění a klášter dominikánů
Klášter
Jednou z nejzajímavějších památek slezské Opavy je bezesporu kostel sv. Václava, někdejší to středobod dominikánského kláštera. Pro ty, kteří d…
0.9km
více »
Předvánoční výstupy na věž opavské radnice "Hlásky".
Radnice
Nyní nečekaně uvedu kratší informaci pro zájemce o nevšedních výhledy, které se nepořádají „každý týden“. Jednou z mnoha významných budov v historickém centru Opavy je i „Hláska“. Jen málokdo z místních by asi …
0.9km
více »
Opava – Běžící dívka
Socha
Možná to někoho překvapí, ale existují věci, které jsou stejné ve slezské Opavě i vlámských Antverpách. Pomineme-li v tomto případě slepou podřízenost EU, která nikomu moc radosti asi…
0.9km
více »
Opava - socha bohyně Ceres
Socha
Opavská socha římské bohyně plodnosti a úrody je jednou z mnoha ukázek spolupráce blanenských salmovských železáren s rakouskými umělci. Spolupráce, která - stejně jako antická kultura - v 19. století silně fascinovala českou šlechtu. Většina jejich společných litinových výtvorů vycházela nejen z antiky, ale také z podoby děl, umístěných v pařížském Louvru nebo toskáns…
0.9km
více »
Hláska v Opavě
Dům, budova
Původně stála v místě dnešního Horního náměstí dřevěná strážní hlásná věž, která svému účelu sloužila až do počátku 17. století, kdy byla v roce 1618 nahrazena zděnnou renesanční stavbou se čtyřbokou věží, která nesla třípatrovou báň s otevřenou lucernou a třemi zvony. Ovšem ani tato budova se celá do dnešních časů nedochovala. Na začátku století dvacátého v letech 1902 až…
0.9km
více »
Aktuální inspirace při návštěvě Opavy.
Město
Tento článek bude spíš než přesným popisem cesty inspirací na současné zajímavosti v Opavě, případně v jejím okolí. Nejprve uvedu ty které jsou časově omezené. Opava byla od roku 1742 do konce listopadu 1928 hlavn…
0.9km
více »
Opava – Obecní dům
Dům, budova
Za jistě pozoruhodnou historickou budovu můžeme označit opavský Obecní dům, tedy někdejší objekt Státní banky. Abychom však byli přesní, museli bychom uvést fakt, že se jednalo původně o Rakousko-uherskou banku, a…
0.9km
více »
Pohled na vánočně osvětlenou Opavu z "Hlásky".
Radnice
Další zajímavost, po výstavě věrné kopie největší evropské zlaté mince v ostravském muzeu, kterou jsem stihl na poslední chvíli, byla návštěva věže opavské radnice „Hláska“. Výjimečnost je i v tom, že ne vždy se d…
0.9km
více »
Napříč sluneční soustavou
Tipy na výlet
Opava, historické centrum města. Unikátní model sluneční soustavy.
Opavě mají model sluneční soustavy ve skutečném poměru - jak velikostí planet, tak vzdálenostmi mezi nimi. Na to jsem byla fakt zvědavá a tak …
1km
více »
Opava – Opava (znovuzrozená)
Socha
Opava jako město se v listinách objevuje počátkem 13. století, ale již před tím zde zřejmě existovala nějaká osada poblíž brodu přes řeku Opavu. Společný název řeky, která pramení v Hrubém Jeseníku (přesněji se stéká ve Vrbně pod Pradědem ze tří zdrojnic), a města odkazují na starší osídlení. Slovní základ AVA odkazuje na Kelty, je i patrný v německém názvu Troppau (ten odkazuje na ten brod). Město bylo vždy důležitým centrem…
1km
více »
Blücherův palác v Opavě
Měšťanský dům
Blücherův palác, ve kterém má své sídlo Slezské zemské muzeum, najdeme v Opavě v Masarykově ulici. Jedná se o šlechtický barokní dům s bohatou štukovou výzdobou, který byl postaven ve 30. letech 18. století na mís…
1.1km
více »
Sochy na Ptačím vrchu v Opavě
Socha
Při naší návštěvě Opavy v roce 2008 se nám velmi zalíbil krásný park na okraji městského centra. Zde jsme před rozsáhlým klášterním komplexem také narazili na jeho "největší atrakci" - sousoší tří …
1.1km
více »
Parkem Křížkovského sady v Opavě
Park
Krásné slezské město Opava se nachází v Moravskoslezském kraji v oblasti Poopavské nížiny. Projdete - li historické centrum s Velkým a Malým náměstím, kolem krásných kostelů, radnice s věžičkou, moderních domů a d…
1.1km
více »
Opava – bludný balvan
Přírodní památka
Bludné balvany se – pomalu, ale jistě - stávají z volně pohozených kamínků oblíbenými památkami, umístěnými často na významném a nepřehlédnutelném místě v centru měst. Nejinak je tomu ve slezsk…
1.2km
více »
Opava, město muzeí
Tipy na výlet
Naším cílem je slezská „metropole“ Opava, kterou můžeme za „město muzeí“ označit plným právem už jen proto, že zdejší Slezské zemské muzeum bývá občas označováno za pomyslnou bránu do Slezska a součas…
1.3km
více »
Geologická expozice v Opavě.
Skalní útvar
Vedle několika geologických expozicí v Opavě a blízkém okolí:
- bludný balvan na ulici Praskova (pojmenovaná po významném zakladateli a později i předsedy Matice opavské, ke konci devatenáctého stolet…
1.3km
více »
Do měst Krnova a Opavy
Tipy na výlet
Jednoho roku nás zima brzy opustila, vlastně toho roku ani žádná pořádná nebyla, můj manžel si přál své narozeniny strávit nějakým výletem. Takže vybíráme místa, které ještě neznáme, a to dvě slezské města - Krnov…
1.3km
více »
Geologická expozice v Opavě.
Zajímavost
Nachází se v zahradě střední zemědělské školy v Opavě. Nedaleko nejvyššího místa, které je odtud vzdáleno přibližně 500 metrů jihovýchodně. V zahradě této školy není jen tato „neživá“ expozice, ale třeba i včelí ú…
1.3km
více »