Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 19. den – Slezské Beskydy: téměř 6,5 km dlouhý výlet: Nýdek-Dziol - památník Jiřího Třanovského – horská chata Čantoryje – rozhledna Velká Čantoryje - Dziol
Neděle 21. 8. 2022
Dnešní noc moc klidná nebyla. Ještě před půlnocí nás vzbudil děsný liják, dokonce i Otu, kterého jen tak něco nevzbudí. Pak nás probudilo horko. Místo, aby se ochlazovalo, tak se otepluje. Trochu otevíráme zadní dveře, tudy nám sem nenaprší. Tedy většinou.
K ránu nás vzbudilo hlasité hřmění a další liják. Vstáváme v osm. Přímo neprší, ale drobně mrholí. Mraky se válí tady v údolí. Chvíli nebyly skoro vidět ani skokanské můstky. Snídáme a přemýšlíme, co dál. Zámek tady žádný není, muzeum je až v Jablunkově. Nakonec jsme se rozhodli, že ještě nemáme vše mokré a že půjdeme na výlet. Přece nebudeme sedět celý den v autě a nadávat, jak je hnusně. Včera jsme v dešti šli asi 7 km. Zhruba tak dlouhý výlet máme naplánovaný i na dnešek, pokud půjde zaparkovat dle našich představ. Třeba nebude pršet celý den.
Ráno nespěcháme. Zhoršit počasí se už asi ani nemůže. Po snídani dávám ještě kávu. Najednou máme návštěvu – jeden ze zdejších zaměstnanců pro něco přišel a zašel k nám. Dozvěděli jsme se, že tento prostor chodí majitel sportovního areálu kontrolovat a že by se mu asi nelíbilo, že tu spíme. Snad tu nebyl jen proto, že prší.
Po snídani jedeme do centra Nýdku, kde je infocentrum. Na severním okraji obce je parkoviště, kde začíná 10,5 km dlouhá naučná stezka Rytířská. Je to částečný okruh přes vrchol Velké Čantoryje, kde je rozhledna. Je na ní 7 zastavení, které jsou věnovány přírodě, historii a pověstem. Jméno Rytířská je podle rytířů, kteří spí v hoře a čekají, až budou povoláni na pomoc lidem v tomto kraji.
Kdyby bylo hezky, tak bychom si asi prošli celou naučnou stezku, takhle zkoušíme, kam dál by se nechalo ještě autem dojet. Nakonec to vyšlo. Jsme na rozcestí Dziol, je tu dokonce místo pro 2 - 3 auta. Kdyby nepršelo, nechalo by se tady i přespat. Proti původnímu plánu ušetříme 4 km a převýšení 200 metrů. To je docela sympatické, zvláště v tom dešti. Horší je, že začínáme rovnou do prudkého kopce. Snad to zvládnu a snad se sobě neztratíme, klesnou-li mraky ještě víc.
Předpokládáme, že výhledy dnes nebudou, ale v okolí je víc rozhleden, takže snad o ně nepřijdeme. Otovi stačí, když ji uvidí, aby si ji mohl na svém seznamu odškrtnout.
Vyrážíme v dešti a mracích po NS a současně po červené. Míjíme kousek od cesty studánku Na Rytířské stezce. Ani se k ní přes mokrou trávu nesnažíme přiblížit. Jinak jdeme poctivě po značce, nic nevynecháváme. Proto i přes nepřízeň počasí odbočujeme vlevo a přes bezejmenný vrchol jdeme prý 100 m ke skále, kde je památník Jiřího Třanovského, evangelického kněze a barokního spisovatele, který se narodil r. 1592 v Těšíně. Ze své farnosti ve Valašském Meziříčí musel kvůli své víře opustit Moravu, byl nucen odejít i ze Slezska. Usadil se nakonec na Slovensku v Levoči, kde vydal svá nejproslulejší díla, mezi nimi i kancionál Cithara Sanctorum (Citara svatých). Na tomto místě se v 17. století v době náboženské nesvobody tajně scházeli evangelíci ke své bohoslužbě, při které se kromě bible četl i právě tento jeho kancionál.
Cesta je kamenitá, musíme jít opatrně, abychom někde po mokrých kamenech neuklouzli. Než jsme došli zpátky na rozcestí, mrholení přešlo v déšť. Nevadí. Jdeme. Stoupáme a stoupáme. Z rozcestí Pod chatou Čantoryjí máme pokračovat po žluté. Rozcestník tu chybí nebo v těch mracích není vidět. Máme však tablet s mapou, kde kontrolujeme, kudy máme jít. Stoupáme dál po žluté a stále v dešti. Míjíme několik srubů v části zvané Zakámen a stoupáme dál.
V zatáčce nás informační tabulka nabádá, abychom si to k rozhledně zkrátili. Jenže cestička je uzounká, sotva znatelná. Raději jdeme po značce. Co kdyby byla nahoře otevřená horská chata. To by bylo příjemné, i když tomu moc v tomto počasí nevěříme.
Konečně už stoupáme k chatě Čantoryje. A je otevřená. To je příjemné. V chatě neprší, ale teplo tu není. I když prší, venku je teplo a došla jsem cela zpocená. Naštěstí mám s sebou suché triko. Převlékám se a je mi fajn. Opírám se o teplou kožešinu. Co víc si mohu přát.
Historie vzniku chaty je víc než zajímavá. R. 1904 postavil německý turistický spolek na hřebeni na polském území turistickou chatu. Když r. 1918 po vzniku Československé republiky došlo ke kartografickém měření, bylo zjištěno, že chata stojí asi 10 metrů za hraniční čárou, takže na území ČSR. I když tehdejší režim vyžadoval přísné dodržování hranic, zůstala chata stále cílem turistických výletů i pro Poláky. Když byla na hřeben r. 1967 postavena lanová dráha z polského lázeňského města Ustroň, nelegální návštěvnost chaty se ještě zvýšila.
Překvapilo mne, že i dnes v tomto nečase je tu několik lidí. Ještě víc nás překvapilo, jak velký tady mají výběr piv - točených, v lahvi i plechu. Dáváme pivo pivovaru Koníček. Já konopnou 11, Ota Ryzáka 11 a Višňáka 10,5. K tomu jsem si dala langoš. Ota si s sebou koupil ještě plechovku Czantoryje z pivovaru Radas ve Stříteži (má odlepovací etiketu), kde jsme se včera zapomněli zastavit. Nepospícháme, venku je pořád stejně mizerně. A mně se podařilo téměř usušit propocené oblečení.
Nakonec přece jen vyrážíme. Chvilku to vypadalo, že pršet přestává, ale dlouho toto zdání nevydrželo.
Pokračujeme po žluté a po NS – zpočátku skoro po rovině, ale pak zase do kopce až na vrchol a na rozhlednu Velká Čantoryje. Tento vrchol je nejvyšším vrcholem české části Slezských Beskyd. Shodli jsme se na tom, že jsme doufali, že se dostaneme nad mraky. To jsme byli oba naivní.
Tady to žije. Otevřen je bufet a dokonce i rozhledna. Byla postavena r. 2002. Současně byl postaven i srub s občerstvením a zastřešené odpočinkové místo. Železná rozhledna je vysoká 29 m a na zastřešený vyhlídkový ochoz ve výšce 21 m se musí vystoupat 118 schodů.
Je tu pár Čechů, ale více Poláků. Z rozhledny dnes sice není nic vidět, ale to jsme čekali, tak nás to nepřekvapilo. Za slušného počasí je vidět do Polska. U nás je vidět Třinec, Český Těšín a v dáli Ostrava. Za dobré viditelnosti je dokonce vidět Babí hora - nejvyšší vrchol Oravských Beskyd, Praděd, někdy i na Slovensku Roháče, Malá Fatra i Nízké Tatry. O tom všem si dnes můžeme nechat skutečně jen zdát. Jsme rádi, že vidíme nejbližší stromy a pod rozhlednu.
Za odměnu si kupuji Čantoryjskou ořechovku s hezkou etiketou s rozhlednou. Prostě jsem neodolala. Dokonce jsem dostala i ochutnat.
Původně jsme si chtěli udělat okruh - pokračovat kousek z kopečka po červené a po NS odbočit. Naštěstí mne napadlo zeptat se zde, jak cesta vypadá. Dozvěděli jsme se, že červená dobře, ale NS je málo používaná, je zarostlá, travnatá, je tam i křoví. V tomto počasí nám to paní nedoporučila. Je dobře, že to víme. Měníme plán a vrcíme se stejnou cestou.
A aby se nám dobře šlo, dáváme pivo i tady – mají tady také pivo pivovaru Koníček. Tentokrát já dávám Višňáka 10,5, Ota Grošáka 14. To se nám to bude z kopce dobře kutálet.
Nekutáleli jsme se, ale kolena při tom klesání docela trpěla. Občas jsme si dali ostružinu. Stále však prší. Mám dojem, čím kratší trasu jdeme, tím ji jdeme déle. K autu jsme došli po 15. hodině. Jenže my skutečně nespěchali. V tom dešti se nedá pořádně nic dělat. Lepší tedy bylo posedět nahoře u piva. Tajně jsme doufali, že během dne přestane, ale to se nestalo. Navíc mraky klesají víc do údolí. Vidíme toho ještě méně, než když jsme odcházeli.
K auta přicházíme mokří, zpocení, ale vlastně spokojení. Že prší, to vlastně až tolik nevadí. I ty zamlžené obrázky mají vlastně svoje kouzlo. Jenže odjet nemůžeme, Ota má ještě 4 promile, já 2. Ale ani moc odjíždět nechceme. Cestou jsme zjistili, že z rozcestí Dziol, kde parkujeme, se nechá jet autem ještě kousek dál a tam na rozcestí cest je na zdejší poměry velký prostor, kde se nechá zaparkovat. Dokonce tak velký, že nejsme přímo pod stromy. Jsou sice všude okolo, ale nefouká to, tak snad na nás nic nespadne. To by na nás něco mohlo spadnout i při jízdě po silnici. Dokonce ani neřešíme, zda nejsme náhodou v CHKO nebo v národním parku. Jednak jsme na to ani nevzpomněli, ale kdo by to tady v tomhle počasí kontroloval.
Jdu vařit polévku, Ota poslouchá rádio. Pršet má i zítra. To jsou vyhlídky. Je ale pravda, že déšť je třeba, v lese je skutečně sucho. I teď je v lese vlhko jen pár cm. Ale proč neprší jen v noci? No, jeden si moc vybírat nemůže.
Jediná výhoda je, že v noci snad nebude horko. Teď je venku 15 stupňů. Tak se snad konečně vyspím. Když nebudou padat stromy, klid by tu být měl. Nahoru na chatu a na rozhlednu toho snad v pondělí ráno moc jezdit nebude. Horší je, že to vlhko zaleze všude. Vlhké je i to, co jsme z auta ani nevyndali. Ale můžeme být rádi, že nespíme pod stanem nebo dokonce pod širákem. Ti jsou na tom určitě výrazně hůř.
Po večeři se do mne dala zima, že jsme si dali místo piva svařák. V 8 hodin je venku 14 stupňů. Až na jeden okamžik, kdy skoro nepršelo, prší stále, dokonce hodinu lilo jako z konve, v dálce jsme slyšeli bouřku.
Před 9. téměř přestalo, rychle se stěhujeme dozadu a jdeme spát. Okolo nás náhle padá mlha – nebo to jsou mraky? Těžko říct. Když to bude takhle pokračovat, tak zítra nevyjedeme – nepoznáme, kde je silnice a kde začíná zalesněná rokle. Ale zůstat tu nechceme. Potřebujeme se dostat na nejvýchodnější bod.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.679, 18.805)
Poslední aktualizace: 30.1.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 19. den – Slezské Beskydy: téměř 6,5 km dlouhý výlet: Nýdek-Dziol - památník Jiřího Třanovského – horská chata Čantoryje – rozhledna Velká Čantoryje - Dziol
Velká Čantoryje-Wielka Czantoria
Hora
Velká Čantoryje o výšce 995 metrů je nejvyšší horou Slezských Beskyd.
Z české strany na ni vylezete z Nýdku, odkud vedou dvě turistické trasy. Do Nýdku dojedete autobusem z Bystřice nad Olší. zdatní turisté se mů…
0.1km
více »
Velká Čantoryje
Vrchol
Velká Čantoryje (995 m n. m.) se považuje za bájnou horu a zároveň nejvyšší vrchol Slezských Beskyd. Nachází se v hraničním hřebenu 10km východně od třince a severovýchodně od Nýdku. Z vrcholu je dobrý výhled do ú…
0.3km
více »
Chata - Čantoryje
Chata
Chata Čantoryje je rozcestí turistických tras a rovněž horská chata západním směrem a nedaleko vrcholku Velká Čantoryje ( 995 m.n.m.). Horská chata byla postavena již v roce 1904 a leží v hraničním pásmu s Polskem…
0.3km
více »
Čantoryje- Beskydské sedlo- Sošov- Stožek- Kyčera- Groníček - Jablunkov
Cestopisy
Z Nýdku se na Čantoryji vydávám po červené značce. Rytířská stezka začíná asi půl kilometru od náměstí. Cesta vede nejdříve po asfaltce mezi domy, poté se střídají různě upravené cesty- místy jdeme po lesní pěšině…
0.4km
více »
Sladká odměna
Tipy na výlet
Na tento výlet jsme vyšli z Nýdku, z penzionu Ovečka. Je ale možné přijet autobusem do Nýdku (zastávka náměstí) a odsud pokračovat po červené až na vrcholek Čantoryje. My jsme se ale vydali po místní naučné stezce…
0.5km
více »
Pod chatou Čantoryje
Rozcestí
Pod chatou Čantoryje je Rozcestí červené a modré turistické značky a nachází se jižním směrem nedaleko chaty na Čantoryji. Rozcestník je umístěn na sloupu elektrického vedení u nenápadné křižovatky lesních cest a…
0.8km
více »
Slezské Beskydy (1): Velká Čantoryje, česko-polská hřebenovka
Pohoří
Slezské Beskydy: Velká Čantoryje, česko-polská hřebenovka (10/2019)
Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) leží z větší části na území Polska, kde se také nachází nejvyšší vrcholy Skrzyczne …
0.8km
více »
Čantoryje (Čantoria)
Rezervace
Chráněná přírodní rezervace rozprostírající se v blízkosti vrcholu Velké Čantoryje, jihovýchodně od města Třince. Vyskytuje se zde původní typ Beskydského pralesa. V době temna byla místem tajných schůzek lidí, vyznávajících evangelickou víru. Místo je vhodné k relaxaci a odpočinku a nabrání nových sil pro každodenní život.
1km
více »
Pochod kolem ČR - E1 (Třinec - Mosty u Jablunkova)
Cestopisy
Tak tahle kapitola se měla původně psát už v listopadu 2007. Jenomže varování meteorologů, že v celých Čechách napadne sníh, start expedice odložilo. Sníh tehdy údajně napadl v celých…
1.1km
více »
Nýdek - Gora
Rozcestí
Nýdek - Gora je orientační místo a rozcestí na červené turistické trase a nachází se přímo na státní hranici s Polskem severním směrem od podhorské obce Nýdek. Rozcestí je umístěno v severní části pohoří Slezské B…
2.4km
více »
Střelma
Rozcestí
Střelma je rozcestí a orientační místo na zelené turistické značce a nachází se v osadě Střelma u silnice spojující tuto osadu s Nýdkem. Rozcestník je umístěn nedaleko zastávky autobusu na okraji lesa. Za autobuso…
2.7km
více »
Beskydské sedlo
Sedlo
V Beskydském sedle je Rozcestí zelené, modré a červené turistické značky. Sedlo se nachází na státní hranici s Polskem v nadmořské výšce 660 metrů ned mořem. Je zde Hraniční přechod do Polska. Po zelené turistické…
2.8km
více »
Nýdek
Vesnice
Horskou obec Nýdek najdeme východně od města Třinec. Nýdek se rozkládá v údolí řeky Hluchová na úpatí Jablunkovské brázdy. Pro svou polohu je obec vyhledávaným celoročním rekreačním střediskem. V Nýdku najdeme pe…
3.5km
více »
Mionší
Kopec
Vrchol Mionší ( 744 m.n.m.) je součástí pohoří nazývané Jablunkovská brázda, jež se rozprostírá severovýchodním směrem od města Jablunkov. Vrchol Mionší se zvedá jihovýchodním směrem nad obcí Nýdek. Stráně vrcho…
3.6km
více »
Turistická známka č. 2357 - Nýdek
Turistická známka
Nýdek je typická horská obec v údolí Slezských Beskyd. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1456, ale datum jejího vzniku není přesně známo. Původní a dosud dochovalou stavbou v Nýdku je kostel sv. Mikuláše, který pochází z roku 1576. V obci je dosud několik staveb dokládajících původní lidovou architekturu, …
3.8km
více »
Nýdek-Velká Čantoryje-Ustroň, 9 kilometrů
Trasa
Z Nýdku (sem dojedete autobusem z Bystřice nad Olší) vede na vrchol Velké Čantoryje červená turistická značka, je to celkem 5 kilometrů. 670 metrů převýšení vypadá na první pohled náročně. Šli jsme sice pořád do k…
4km
více »
Ustroň
Město
Polské město Ustroň je 4 kilometry od naší hranice obklopené horami. Dojdete sem z Velké Čantoryje. Cesta vlakem je o něco složitější.
První zmínka o městě pochází z roku 1305. Roku 1772 tady vznikla první huť v …
4.5km
více »
Velký Sošov
Vrchol
Vrchol Velký Sošov ( 885 m.n.m.) se zvedá v oblasti hraničního pásma s Polskem ve Slezských Beskydech jihovýchodním směrem od obce Nýdek. Na severním úbočí vrcholku se rozkládá malé horská…
5.3km
více »
Poľsko - mesto Wisla
Město
Mesto Wisla sa nachádza v južnom Polsku, Sliezkom vojvodstve v blízkosti hranic Českej i Slovenskej republiky.
Prví osadníci sa na toto územie nasťahovali na prelome 16. a 17. storočia. Prvá zmienka o osade Wisla…
5.7km
více »
Aquapark Wisla
Tipy na výlet
V tomto článku Vám napíšu o jednom bezvadném aquaparku ve Wisle. Je sice v Polsku, ale je mnohem lepší než obyčejné bazény v Česku. Najdete v něm: Sauny s asi deseti vůněmi, bazén s umělými vlnami, 8 hydromasážníc…
6.1km
více »
Horní Líštná
Městská část
Obec Horní Líštná je městskou částí Třince. Obec se rozkládá u severovýchodního okraje města a u hranice s Polskem. U severovýchodního okraje obce je hraniční přechod do Polska a to Horní Líštná - Leszna Górna. …
7km
více »
Filipka - vrchol
Kopec
Vrchol Filipka ( 761 m.n.m.) se zvedá severním směrem od města Jablunkov v pohoří nazývaném Slezské Beskydy. Na vrcholku Filipka je umístěn hraniční kámen rozdělující katastrální území obcí Návsí, Hrádek a Nýdek. …
7.4km
více »
Bystřice nad Olší
Vesnice
Obec Bystřice nad Olší najdeme na jihovýchodě od města Třince. Obcí prochází hlavní železniční trasa vedoucí z Bohumína na Slovensko do Žiliny a silniční tah vedoucí přes Jablunko…
7.8km
více »
Filipka
Přírodní památka
Filipka je přírodní památka rozkládající se na jihozápadní stráni vrcholku Filipka ( 761 m.n.m.), který je součástí pohoří Jablunkovská brázda. Přírodní památka leží sever…
7.9km
více »
Velký Stožek
Vrchol
Vrchol Velký Stožek ( 978 m.n.m.) se zvedá v oblasti Slezkých Beskyd, severovýchodně od městečka Jablunkov a v hraničním pásmu s Polskem. Přes vrchol vede modrá turistická trasa vedoucí…
8.5km
více »
Poľsko - Wisla - Malinka - skokanský mostík Adama Malysza
Ostatní
Skokanský mostík leží neďaleko mesta Wisla v časti zvanej Malinka v Beskydách. Obnovený skokanský motík K 120 slávnostne otvorili v septembri 2008. Pomenovaný je podľa rodáka z mesta Wisla, Adama Malysza, jedného z najúspešnejších skokanov všetkých čias. Tento Orol z Wisly, ako ho prezývali, sa narodil vo Wisle 3. decembra 1977. po skončení základnej škole sa vyučil za pokrývača - montera dachoweho, neskôr si dokončil stred…
10.1km
více »
Bahenec
Osada
Bahenec je horská rekreační osada a najdeme ji v jižní části Slezských Beskyd a východním směrem od města Jablunkov. Z obce Písek, která leží jižním směrem vede do této osady silnice.…
11.1km
více »
Chata - Javorový
Chata
Na severním úbočí vrcholku Javorový ( 1031 m.n.m.) byla postavena již v roce 1895 turistická chata J…
13.9km
více »
Lysá hora
Vrchol
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
29.5km
více »