Jedeme do severních Čech – 24. den – Velvary – prohlídka města, kapličce Nejsvětější trojice, vyhlídky a rozhledna Radovič, rozhledna Stožár Libové Libčice, Pivovarský dvůr Chýně, rozhledna Zvonička
Středa 5. 8. 2020
V noci mraky zmizely, bylo jasno a k ránu docela chladno. Docela rychle se však oteplovalo, a to i ve stínu. Sluníčko na nás svítilo přes koruny stromů a bylo to příjemné. Ota je nadšený kamennou bránou starého hřbitova na okraji obce Chržín.
Po snídani svlékáme postele a balíme vše tak, abychom to doma snadno z auta vyndali. I nádobí je třeba jednou za čas pořádně umýt v horké vodě.
Po snídani svlékáme postele a balíme vše tak, abychom to doma snadno z auta vyndali. I nádobí je třeba jednou za čas pořádně umýt v horké vodě.
Zvládli jsme to docela rychle a v půl jedenácté odjíždíme směr Velvary. Autem jsme chtěli dojet na turistické rozcestí Nad Velvary dojít k rozhledně Radovič, jenže kousek za městem se dozvídáme, že dál je cesta uzavřená. Občas nějaké auto projede, ale my způsobně parkujeme v ulici Na Průhoně a dál jdeme po žluté pěšky. Při cestě přes hlavní silnici vidíme důvod. Jeden pruh silnice je uzavřený, dělá se nový asfalt, provoz je sveden do jednoho směru.
Z rozcestí Nad Velvary nejdřív odbočujeme po žluté cca 300 m - jdeme se podívat k barokní kapličce Nejsvětější trojice z r. 1714, kde je i studánka Svěcenka. O ní se vypráví - že její voda vyléčila oční nemoci, pakostnici i zimnici. Z almužny od poutníků tu žil poustevník. Dnes je studánka uzavřená. Tak se zase té dny nezbavím. Jestli je léčivá voda u vedlejší pumpy, to jsem nezkoušela. Ani nevím, jestli tam nějaká voda teče.
Vracíme se zpátky na rozcestí a stoupáme okolo domků vzhůru. Když jsme se dostali na pole, vidíme najednou vpravo kovovou pozorovatelnu, která je výhledem otočená severním směrem, tedy na kopečky. Je to něco úžasného. Na první pohled to vypadá jako kovový posed pro dva. Po strmém žebříku se dostáváme nahoru, tam je možno sklopit sedátko a pohodlně se posadit. Před námi jsou hezké výhledy. Na vyhlídce je umístěná deska se základními údaji z výhledů – vidíme kopce Luž a Říp a obec Uhy, také se dozvídáme jejich nadmořskou výšku i výšku tohoto bodu. Nemá to chybu.
Jen o kousek dál je rozcestí Radovič, odkud žlutá pokračuje rovně dál, ale také odbočuje vpravo k Velké vyhlídce Radovič (400 m) a k další vyhlídce (600 m). Velká vyhlídka je označena na mapě jako rozhledna. Ta je svoji stavbou hodně zajímavá. Původně zde však měl stát 22 metrů vysoký telekomunikační stožár s rozhlednou. Jenže po městu chtěli uhradit vysoké spolunáklady. Ta na návrh z r. 2015 nepřistoupila, r. 2016 postavila dva vyhlídkové kovové posedy – pozorovatelny a r. 2018 tu největší - kovovou v kombinaci se dřevem. Není vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 3 metry vede 17 schodů. Nahoře jsou dvě dřevěné lavičky a trojúhelníkový bytelný stolek, takže je to úžasné místo i pro posezení a svačinku. Jsou odtud vidět Velvary, České Středohoří, Vrátenská hora, Luž, Ještěd.
Přecházíme ještě kousek ke třetí vyhlídce. Ta je stejná s tou první. Až tady jsme zjistili, že deska s popisem míst (Klínovec, Milešovka, Velvary) a jejich nadmořskou výškou se nechá zvednout a udělat si pohodlný stoleček. Tak to je tedy vymakané. Ota je nadšený. Za jednu procházku si může připsat prohlídku tří rozhleden a ještě si tady pohodlně napsat, co vidí. Je mu jedno, že to jsou nízké vyhlídky, ale jsou skutečně hezké a vidět je poměrně daleko.
Když už jsme došli až sem, tak se stejnou cestou vracet nebudeme. Odbočujeme po neznačené cestě vlevo do Velké Bučiny. Tam odbočujeme vpravo a nejkratší cestou jdeme k autu. Je to po silnici, ale velký provoz tam není, takže je to pohodička. Byla to nakonec velice příjemná cca 5 km dlouhá procházka.
Zajíždíme do Velvar. Středověká osada tady vznikla na obchodní stezce z Prahy přes Roudnici nad Labem do Horní Lužice, kousek od křižovatky další obchodní - Saské stezky, která vedla přes Litoměřice do Drážďan. Tehdy zde pravděpodobně vznikly zájezdní krčmy, kde se usazovali obchodníci a řemeslníci a osada se měnila na tržní ves.
Po r. 1357 ves připadla královské koruně a Karel IV. ji v té době povýšil na městečko. Přesná data nejsou však známa. Důležité dokumenty z této doby shořely při velkém požáru r. 1482. Proto tohoto roku král Vladislav povýšil obec na královské město znova. Získalo právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami. Do města se pak mohlo vstupovat pouze čtyřmi branami – Pražskou (ta jediná se dochovala), Roudnickou (byla r. 1841 zbourána), Malovarskou (později Slánskou, kterou nechala tehdejší hraběnka zbourat, protože jí stínila do zahrady) a Chržínskou (to byla vlastně jen branka mezi dvěma zděnými pilíři). Královským městem zůstaly Velvary až do konce r. 1848. R. 1992 bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Samotná prohlídka města by vyžadovala víc času. My se dlouho zdržovat nechceme, protože čas nás docela honí. Náměstí krále Vladislava nás však tak zaujalo, že mu aspoň trochu času věnujeme. Uprostřed je barokní mariánský sloup. Byl postaven v letech 1716 - 1719 na ochranu před další morovou nákazou, která město postihla r. 1713. Na jihozápadním rohu náměstí je mohutná renesančně-barokní stavba radnice s podloubím. Se stavbou se začalo r. 1618, ale byla přerušena během třicetileté války. V dostavbě se pokračovalo v letech 1722 – 23. Již v letech 1793 - 97 byla přestavěna. Pokladna městského úřadu nahrazuje infocentrum, které zde není. Ota si zde kupuje pohlednici rozhledny, kterou jsme ráno navštívili. Je však zklamaný, že na pohlednici není třeba malinká fotka kovových vyhlídek. V hale radnice je také vystavena nádherná koněspřežná stříkačka R. A. Smekal z r. 1904.
Při pohledu z náměstí je částečně za radnicí schovaný kostel sv. Kateřiny. O původním gotickém kostele se píše r. 1337. Z něho se dochovala soukromá kaple s fragmenty nástěnných maleb, která je dnes v přízemí věže a slouží jako sakristie. V letech 1580 – 1604 byla provedena renesanční úprava, koncem 17. století barokní. Tyto úpravy jsou patrné pouze v interiéru. Vnější podoba je z novogotické přestavby počátkem 20. století. K severní zdi kostela přiléhá renesanční zvonice pravděpodobně ze 16. století. Dříve plnila obrannou funkci – její zdi jsou až 1, 7 m silné.
Na protějším jihovýchodním rohu je nejvýznamnější renesanční stavba - velký trojkřídlý nárožní dům Reduta, také zvaný Dryjáčníkovský. V letech 1554 - 1582 ho vlastnil významný měšťan Jiří Pechar, zvaný Dryjáčník (připravoval a prodával léky- dryjáky). Kolem r. 1600 byl upravován. Poslední úprava je z 19. století. Dům má mansardovou střechu a vysoký průjezd s půlkruhově sklenutým bosovaným portálem. Nároží je zdůrazněno kamenným armováním.
Na severní straně náměstí je Bártovský dům, který si nechal postavit r. 1612 významný měšťan - primátor města Jan Bárta Brandýský. I když byl přestavován, patří stále mezi památky z počátku 17. století. Na stejné straně – jen přes silnici je barokní Panský dům z let 1696 – 98. Právě zde stála Panská hospoda, která byla jednou ze tří zájezdních hospod ještě před založením města. R. 1591 zde přišel o truhlu s tolary pan Jáchym z Bílé. Tento příběh je základem známé písníčky Ó Velvary, kde jsou mé tolary. Hospoda vyhořela během třicetileté války.
Na protějším jihovýchodním rohu je nejvýznamnější renesanční stavba - velký trojkřídlý nárožní dům Reduta, také zvaný Dryjáčníkovský. V letech 1554 - 1582 ho vlastnil významný měšťan Jiří Pechar, zvaný Dryjáčník (připravoval a prodával léky- dryjáky). Kolem r. 1600 byl upravován. Poslední úprava je z 19. století. Dům má mansardovou střechu a vysoký průjezd s půlkruhově sklenutým bosovaným portálem. Nároží je zdůrazněno kamenným armováním.
Na severní straně náměstí je Bártovský dům, který si nechal postavit r. 1612 významný měšťan - primátor města Jan Bárta Brandýský. I když byl přestavován, patří stále mezi památky z počátku 17. století. Na stejné straně – jen přes silnici je barokní Panský dům z let 1696 – 98. Právě zde stála Panská hospoda, která byla jednou ze tří zájezdních hospod ještě před založením města. R. 1591 zde přišel o truhlu s tolary pan Jáchym z Bílé. Tento příběh je základem známé písníčky Ó Velvary, kde jsou mé tolary. Hospoda vyhořela během třicetileté války.
Na prohlídku je tady toho víc – Pražská brána, stará fortna, kostel Všech svatých, kostel sv. Jiří. To si necháváme na jindy, až tudy zase někdy budeme projíždět.
Dnes ještě musíme stačit zajet k rozhledně Stožár Libové Libčice, která je na jižním okraji obce Libčice nad Vltavou. Zaparkovat se musí v Družstevní ulici a dojít k ni kousek pěšky - do kopečka. Tato rozhledna je výsledkem práce studentů fakulty architektury při ČVUT, kteří chtěli turistům nabídnout netradiční výhled na Větrušickou rokli. Stojí v parku na vyvýšeném místě. Svým štíhlým a vysokým tvarem ladí s libčickými komíny. Její vnější podoba zase navazuje na cihlářskou historii místa. Uvnitř je točité schodiště.
Aby dnes nebyly jen samé rozhledny, jedeme do Chýně za Hostivicemi, kde má být pivovar Pivovarský dvůr Chýně. Jezdíme podle trasy, kterou mám uloženou v tabletu, protože na papírovou mapu špatně vidím. Když si vezmu brýle na blízko, zase nevidím, kudy jedeme. Jenže tentokrát máme problémy s dobíjením. Poslední nabitá powerbanka s námi přestala komunikovat, ale což je horší, máme problém s autozásuvkou, dost možná s chladící taškou. Jestli je to horkem, nevíme, ale jak ji necháme delší dobu v zásuvce, vyhodí pojistky. Nějaké jsme měli navíc, ale když jsme se vrátili z rozhledny, praskla i ta poslední. A tablet mi hlásí, že je nabitý už jen na 15 %. Zatím funguje, i když každé snížení o 1 % mi hlásí. Bez mapy bychom se vedlejšími silničkami okolo Prahy asi do Chýně nedostali. Hledala jsem to v autoatlasu a bylo by to docela zajímavé to vychytat, už kvůli tomu, že tento krátký úsek je celkem na třech listech.
Naštěstí tablet vydržel a do Chýně jsme nejkratší cestou dojeli. Tam jsme však zjistili, že pivovar je už dva roky zrušen a že tam prodávají pivo z pražského minipivovaru Řeporyje. Nevadí, to sice známe, ale je dobré. Dali jsme si opožděný oběd, koupili tři petky a směřujeme dál domů do Plzně.
Na jih od Zdic u obce Otmíče (blízko Praskolesů) je ještě rozhledna Zvonička. Stojí tam už delší dobu, ale nějak jsme se k ní nikdy nevypravili. Teď tam jedeme.
K rozhledně vede neznačená odbočka z modré turistické trasy. Nechá se dojet skoro až k té odbočce. Jenže máme problém, jak se k ní ten kousek dostat. Ještě na chvíli zapínám tablet, abychom to zvládli na první pokus. Na mapě vyznačené cesty jsou rozorané. Jdeme oranicí vzhůru, naštěstí je sucho. K rozhledně v různorodém i trnitém porostu je vyšlapaná pěšinka. Konečně jsme u dřevěné rozhledničky. Byla postavena r. 2009 současně s nově budovaným vinařstvím Johanka jako strážní věž proti špačkům. Je 8 metrů vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 5 metrů vedou 2 žebříky po 10 špriclích. Tam je dokonce i tabule s vyznačenými panoramaty. Pod rozhlednou jsou vinice. V dálce lze spatřit jižní část Křivoklátské vrchoviny s hradem Točníkem, Plešivec, Písek a část Hřebenů a nejvyšší bod Radečské vrchoviny,.
Od rozhledny vede dolů pěšina, ale přes vinice, které jsou oplocené a dole jsou dvoje vrátka. Já odmítám se vracet stejnou cestou a tvrdím, že vrátka přelezu, bude-li to nutné. I když u chaty na stolku byly brýle a nářadí, tak nikoho jsme se nedovolali. Vzhledem k tomu, že víno ještě není zralé, neměli jsme strach, že by nám někdo vynadal, že jsme přišli krást. Když se blížíme k vrátkům, přemýšlím, jak to zvládnu se přes ně dostat. Ota tam byl dřív – zjistil, že vrátka nejsou zamčená, jen zajištěná drátem. Tak jsme si otevřeli a zase za sebou zavřeli. Vše tedy dobře dopadlo.
Až později doma jsme se dozvěděli, že by rozhledna měla být v oploceném areálu (my jsme kupodivu při cestě k ní žádný plot nepřelézali, ani neviděli) a že je přístupná pouze při slavnostních akcích, např. při vinobraní nebo po předchozí domluvě.
Do Plzně bychom to měli mít zhruba max. hodinu – po dálnici nejezdíme. Jenže nestačí jedna objížďka. V jednom okamžiku nás to málem hnalo zpátky do Zdic. Naštěstí Ota zdejší vesničky zná a tak si poradil – tentokrát už bez mapy v tabletu, ale i tak jsme domů jeli 1,5 hodiny. Když jsme vše vyložili, bylo půl osmé.
Nejvíc se těšíme na teplou sprchu a Ota samozřejmě na pivo.
Jsme však spokojeni. Tenhle výjezd se nám skutečně povedl. Užili jsme si všeho – rozhleden, pivovarů, výšlapů, skalních hradů i koupání. Prostě paráda. I to počasí nakonec bylo docela v pohodě, i když v létě bychom čekali příjemnější večery. Nemůžeme však chtít všechno.
Když jsme všechno jen trochu srovnali a Ota si sedl k pivu, hned povídá, tak kam pojedeme příště? Jsme v důchodu a tak už se těšíme na delší výjezd – tentokrát přes východní Čechy do Orlických hor, Jeseníků,... Mezitím máme však doma ještě nějaké povinnosti. Také si chceme trochu užít vnoučat a někam s nimi vyjet.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.281, 14.237)
Poslední aktualizace: 19.2.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Velvary
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme do severních Čech – 24. den – Velvary – prohlídka města, kapličce Nejsvětější trojice, vyhlídky a rozhledna Radovič, rozhledna Stožár Libové Libčice, Pivovarský dvůr Chýně, rozhledna Zvonička
Velvary - Kamenný reliéf Panny Marie staroboleslavské
Památník
Další památkou ve Velvarech bylo Paládium Panny Marie staroboleslavské. Tento starobylý mariánský reliéf, kterému se připisuje zázračný původ a provází jej tradiční svatováclavská úcta, se dodnes pietně chová ve staroboleslavském kostele. Památka měla za třicetileté války pohnuté osudy a představovala po Bílé hoře, v době ohrožení českého národa, ochranný odznak království. Ve Velvarech o tom svědčí kamenný reliéf Panny Marie staroboleslavské …
0.3km
více »
Velvary - Kostel sv. Jiří
Kostel
Vybudovaný v letech 1613 - 1616 nákladem města a nadáním Jiřího Pechara, který se však zahájení stavby nedožil, neboť zemřel již v roce 1582 a teprve v roce 1613 uzavřeli obecní starší a Santini Malvazione smlouvu…
0.3km
více »
Velvary - Kostel sv. Kateřiny
Kostel
Jednou z gotických památek Velvar je i Kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby…
0.3km
více »
Velvary - Městské muzeum
Muzeum
V Městském muzeu, jež v roce 2002 oslavilo 70. výročí zpřístupnění svých sbírek veřejnosti, si můžete prohlédnout stálou expozici, představující historii města Velvary a jeho okolí. Ve vi…
0.3km
více »
Velvary - Morový mariánský obelisk
Ostatní
Z let 1716 - 1719 představuje dominantní sochařské dílo baroku. Autor František Tollinger nejdříve předložil radním model, jehož soklová část je dodnes uložena ve velvarském muzeu.…
0.3km
více »
Velvary - Pražská brána
Pevnost, opevnění
Jednou z renesančních památek Velvar je i Pražská brána, kterou vystavěl za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. K fortifikaci města na začátku 16. věku patřila ještě Roudnická brána (zbořena v roce 1841) a Malovarská, na jejímž místě vznikla v letech 1573 - 1576 renesanční Slanská brána (zbořena v roce 1878). Chržínskou bránu tvořila vrata mezi zděnými pilíři a fortna byl jen…
0.3km
více »
Velvary
Městečko
Velvary leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Město se rozkládá v jižní části Dolnooharské tabule a na pravém břehu Bakovského potoka. Město obklopuje mírně zvlněné krajina. Západním směrem od měs…
0.3km
více »
Velvary - Panská hospoda čp. 10
Ostatní
Autor Pavel Ignác Bayer (1665 - 1733) kterého přivezl z Prahy do Velvar primátor města Jan Augustin Klouzal. Byla s ním uzavřena smlouva, dle které za práci dostane do vystavění 50 tolar…
0.4km
více »
Kostel sv. Kateřiny
Kostel
Jednou z gotických památek Velvar je i Kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby…
0.4km
více »
Královské město Velvary
Město
Kdy Velvay získaly městská práva není známo, protože v roce 1482 schořel městský archiv s nejstaršími listinami.Nejpravdě podobnější se jeví, že císař a král Karel IV. povýšil po r. 1378…
0.7km
více »
Chržín
Vesnice
Chržín je malebná vesnička rozkládající se na vršku na dohled od hory Říp, v úrodném a mírném středočeském kraji. Na vrcholku nad vsí stojí kostel sv. Klimenta se svou elegantní a široko daleko viditelnou věží. …
2.7km
více »
Za lomem Velká Amerika a Sv. Janem pod Skalou
Cestopisy
Cesta za lomem Velká Amerika a Sv. Janem pod Skalou…
Vyrazili jsme z Teplic směr Bílina... l
Letmo jsem zahlédla projíždějíc městem bílinský zámek Lobkovitzů, za Bílinou po levé straně jsme míjeli táhlou Ranou…
3.1km
více »
Pevnostní muzeum v Sazené
Pevnost, opevnění
Muzeum se nachází v obci Sazená, nedaleko Velvar. Do Sazené můžete odbočit z dálnice D8 ( PrahA - Lovosice, exit 18 ). Nejbližší železniční stanice se nachází v Nových Ouholicích ( cca 2 km po zelené značce ) na t…
4.5km
více »
Nelahozeves
Tipy na výlet
Na dnešní výlet jedeme vlakem z Masarykova nádraží, cesta trvala 47 minut. Od vlaku přejdeme koleje podchodem na druhou stranu, nalevo na kopečku se nachází zámek, u nádraží kostel sv. Ondřeje a Infocentrum, které…
4.7km
více »
Železniční stanice Nelahozeves
ŽST
Železniční stanice Nelahozeves 27.11.2017 Na této železniční stanici jsme se ocitli, když jsme odsud mířili na zámek Veltrusy.…
4.7km
více »
Kostelík sv.Ondřeje v Nelahozevsi
Kostel
Kostel sv.Ondřeje v Nelahozevsi.
Kostel sv.Ondřeje v obci Nelahozeves je z r. 1352 ale mnoho se z té doby nezachovalo. Jeho dnešní podoba je až z pozdější doby a to zřejmě z l8 - 19.století. Kostel je jednolodní. Uvnitř kostela je pozdně gotická kamenná výzdoba, která je ze 14.století - starý presbytář s klenbou,na němž jsou dvě konzole zdobeny podobou lidské hlavy. Na stěně kostela jsou též dva náhrobky. P…
4.8km
více »
Nelahozeves
Zámek
Mohutný renesanční Zámek Nelahozeves, stojící na skalnatém návrší nad levým břehem řeky Vltavy, je dominantou stejnojmenné obce na Mělnicku ve Středočeském kraji. Tři zámecká dvoupatrová…
4.8km
více »
Zámek Nelahozeves
Tipy na výlet
Využili jsme romantickou variantu cestování a na zámek Nelahozeves se vydali vlakem.Z Kladna Vás bude čekat jeden přestup v Kralupech n.Vltavou,z Prahy se dá cestovat přímo.V Kralupech přesedáme na spoj směr Roud…
4.8km
více »
Rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka
Památník
Rodný dům Ant.Dvořáka v Nelahozevsi.
Naproti kostelu sv.Ondřeje v Nelahozevsi se nachází dům, ve kterém se narodil hudební skladatel Antonín Dvořák. Je tu vybudován Památník…
4.9km
více »
Koupaliště Kralupy nad Vltavou
Koupaliště
Městské Koupaliště v Kralupech zahajuje pravidelně sezónu 1.6. Otevřeno je 11:00 - 21:00. Dospělí zaplatí za den 80,- Kč, dětí a ZTP 50,- Kč, děti do 3 let 20,- Kč.
Od 18:00 je poloviční vstup…
5.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Veltrusy, park a zámek v září 2014
Výletní místo
Veltrusy je známý pojem.
V podvědomí jde především o krásný barokní zámeček postavený a udržovaný rodinou Chotků. K zámku však patří téměř 300 ha anglický park, který je tak velký, že se místy ne…
6km
více »
Veltrusy
Zámek
Nádherný barokní zámek Veltrusy se nachází na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zámek stojí přesně v ose hlavní aleje Zámeckého parku o rozloze téměř 300 ha, který je jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných anglických parků v Evropě. Půvab parku zvyšuje řada empírových a romantických staveb, jako např. Pavilón přátel venkova a zahrad, Egyptský kabinet či Pavilón Marie…
6.2km
více »
Veltrusy – Alegorický rok Matyáše Bernarda Brauna
Socha
O faktu, že Matyáš Bernard Braun patřil k nejvýraznějším představitelům českého barokního sochařství sice můžeme pochybovat nebo nesohlasit, ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat. Ač…
6.4km
více »
Kralupy nad Vltavou
Město
Dnešní Kralupy nad Vltavou vznikly nejen v důsledku hospodářského rozmachu posledních cca 150 let, ale také spojením několika sousedních obcí právě v této době. Jádrem postupně vznikajícího dopravního uzlu a prů…
6.7km
více »
Hora Říp
Hora
Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - ro…
12km
více »
Slaný - královské město
Tipy na výlet
Jedu z Vinařic do Slaného na prohlídku historického středu města. Pojedu autobusem, který sem z Kladna pravidelně zajíždí.
Ráno se probouzím do slunečného dne a po shlédnutí Toulavé kamery v televizi začínám ba…
12km
více »
Rotunda Říp
Ostatní
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená s…
12.2km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Okoř
Hrad
Zřícenina hradu Okoř se nachází ve Středočeském kraji. Leží na skalnatém pahorku v údolí Zákolanského potoka, 15 kilometrů severozápadně od Prahy. Zříceninu hradu Okoř je možné navštívit od června do srpna každý d…
13km
více »
Budyně nad Ohří
Zámek
Renesanční zámek stojí uprostřed města Budyně nad Ohří na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Z původní čtyřkřídlé dispozice se dochovala jen dvě křídla ? západní, pozdně gotické s několika Kamennými arkýři, a mladší, severní křídlo s hranolovou věží bývalého hradu. V pozdně gotických a renesančních interiérech jsou pozoruhodné nástěnné malby ze 16. století, především v tzv. Zlatém sále. Na prohlídkové trase je i dobově zařízená …
16km
více »