TURISTIKU PODPORUJÍ

61 461 turistů a cestovatelů

109 095 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů

1 362 366,- odměny za články

Liberec

Přidat Liberec mezi oblíbené

Travel blog Liberecký kraj

Tipy a novinky

Chaty a chalupy

Mapa Liberce

Liberec je hlavní město Libereckého kraje a rozkládá se na úpatí Jizerských hor pod vrcholem Ještěd (1012 m.n.m.), který je vyhledávaným rekreačním cílem. Oblíbeným cílem jsou i Botanická zahrada, Aquapark Babylon a ZOO Liberec s bílými tygry.

Turistické cíle a oblíbená místa v Liberci (466)

Památky a muzea (65) Přírodní památky (69) Výletní místa (37) Technické zajímavosti (15)

Tipy na výlet (168)

Trasy Liberec a okolí (60)

> Do přírody > Na kole > S dětmi

> Cyklotrasy > In-line brusle > Pěší trasy

Frýdlantsko ›

Moje ›

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Frýdlantsko

Tipy na výlet vybrat: vše / nic

↓

Druh vybrat: vše / nic

Do přírody

Na golf

Na hory

Na kole

Se psem

Vinařská turistika

Za gastronomií

Za kulturou

Za sportem

Náročnost vybrat: vše / nic

Pro zdatnější

Romantika

Rodina s dětmi

Délka vybrat: vše / nic

Vycházka - půldenní

Celodenní výlet

Putování (více dnů)

Turistické cíle vybrat: vše / nic

↓

Doprava vybrat: vše / nic

Autobusová zastávka

ŽST

Letiště

Žel. stanice

Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic

Vesnice

Městečko

Město

Osada

Samota

Městská část

Hlavní město

Přístav

Místní část

Náměstí

Ulice

Městys

Ostatní vybrat: vše / nic

Bivak

Hraniční přechod

Infocentrum

Nordic walking point

Ostatní

Turistická známka

WebKamera

Zajímavost

Památky a muzea vybrat: vše / nic

Hrad

Zámek

Zřícenina

Trosky

Kaple

Klášter

Pomník

Kříž

Chata

Muzeum

Bouda

Kostel

Památník

Měšťanský dům

Salaš, koliba

Letohrad

Farma

Hřebčín

Zámeček

Tvrz

Skanzen

Hradiště

Rotunda

Statek

Dům, budova

Chrám

Hřbitov

Hradby

Lapidárium

Kašna

Socha

Boží muka

Hrádek

Panský dvůr

Rychta

Pevnost, opevnění

Radnice

Drobné památky

Mešita

Synagoga

Příroda vybrat: vše / nic

Hora

Kopec

Štít

Vrchol

Jezero

Potok

Pleso

Rybník

Vodopád

Propast

Minerální pramen

Jeskyně

Krasový útvar

Údolí

Skalní útvar

Jezírko

Řeka

Říčka

Pohoří

Údolí, dolina

Kaňon

Sedlo

Travertíny

Planina

Hřeben

Louka

Pramen

Kámen

Zahrada

Rašeliniště

Slatě

Památný strom

Přírodní park

Ostrov

Sopka

Pobřeží

Poušť

Park

Rokle

Přírodní památka

Vodní nádrž

Studánka

Soutěska

Tůň

Pláž

Poloostrov

Bažina, mokřady

Sport a rekreace vybrat: vše / nic

Lázně

Rekreační oblast

Koňská stezka

Aquapark

Letovisko

Koupaliště

Ledovec

Ski areál

Golf

Půjčovna lodí

Cyklo bar - hospůdka

Cyklo shop - servis

Potápění

Zábava, atrakce

Půjčovna kol

Vinařský cíl

Technické zajímavosti vybrat: vše / nic

Důl, štola, šachta

Elektrárna

Jez

Lanovka

Mlýn

Most

Přehrada

Rozhledna

Technická památka

Zvonice

Výletní místa a parky vybrat: vše / nic

CHKO

Chodník, naučná stezka

Národní park

Odpočinkové místo

Orientační bod

Poutní místo

Rezervace

Rozcestí

Turistická trasa

Turistické destinace

Vyhlídka

Výletní místo

ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic

Arboretum

Botanická zahrada

ZOO

Trasy vybrat: vše / nic

↓

Typ vybrat: vše / nic

Autem

Balónem

Běžecká trasa

Běžky

Cyklotrasa

Golf

In line brusle

Pěší trasa

Po vodě

Ski areál

Náročnost vybrat: vše / nic

Malá náročnost

Střední náročnost

Velká náročnost

Cestopisy vybrat: vše / nic

Tipy a novinky vybrat: vše / nic

Rady a tipy vybrat: vše / nic

↓

Doprava

Jídlo a ubytování

Ostatní

Peníze a ceny

Práce a život

Zdraví a bezpečnost

Moje dovolená vybrat: vše / nic

↓

Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic

Jaro

Léto

Podzim

Zima

Délka dovolené vybrat: vše / nic

Méně než 1 týden (do 6 dní)

1 týden (7-9 dní)

Delší než 1 týden (10-12 dní)

2 týdny a více (13 a více dní)

S kým vybrat: vše / nic

Rodina s dětmi do 5-ti let

Rodina s dětmi do 10-ti let

Rodina s dětmi 10-18 let

S partnerem

S přáteli

Typ vybrat: vše / nic

Pobyt

Aktivní dovolená

Poznávací dovolená

Eurovíkend

Plavba

Prodloužený víkend

Zaměření vybrat: vše / nic

K moři

Na lyže

Za zábavou a poznáním

Do přírody

Na hory

Cyklo

Se psem

Na vodu

Aerobic

Golf

Wellness

Potápění

Za kulturou

Zábavné parky

Aquaparky

Gastronomie

Jak jsme jeli vybrat: vše / nic

Autem

Autobusem

Letadlem

Lodí

Jinak

Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic

Dům / rekreační objekt

Kemp

Apartmán

Hotel / Penzion

Stravování na dovolené vybrat: vše / nic

Vlastní

Snídaně

Večeře

Polopenze

Plná penze

All Inclusive

Ultra all inclusive

Fotogalerie vybrat: vše / nic

zobrazit výsledky

Změnit oblast

Vyhledat oblast:

Jedeme do našich severních hor - 17. den: Heřmanice a Heřmanické peklo, přírodní památka Kodešova skála; Višňová - 2,5 km dlouhý okruh okolo podstávkových domů na Pohanské kameny; Frýdlant - Zámecký pivovar Albert, zámek a rozhledna Frýdlantská výšina

Josef Václav Scheybal, zdejší rodák

Kodešova skála

Není škoda k tomu přivazovat koně?

Višňová

Pohanské kameny

Vidíme Višňovou, dál skoro už ne.

Višňová

Višňová - kostel sv. Ducha

Višňová

Frýdlant - zámecký pivovar Albrecht

Frýdlant - zámek

Rozhledna Frýdlantská výšina

Jde se nahoru

Už jsme nahoře

Jen toho moc nevidíme

Jsme však na rozhledně - to se počítá

Panoramatická tabule moc čitelná není, ale aspoň něco

To stačilo, už jdeme dolů

Rozhledna Frýdlantská výšina

Mohyla na památku turistickým spolkům v letech 1890 - 2015

Od mohyly je vidět Frýdlant

Výhledy z našeho nocležiště

Ten mrak nevěstí nic dobrého

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (55 fotografií)

Pátek 27. 8. 2021

V noci bylo srovnatelně jako předcházející dny. Snad až do 4 nepršelo nebo málo, ale ve 4 nás vzbudil mohutný liják. Přesto jsme i při něm nakonec usnuli. Ještě ráno drobně pršelo. Vstáváme v půl deváté, na silnici jsou louže, ale zdá se nám, že moc zataženo není. Bylo to skutečně jen zdání. Během půl hodiny začalo opět pršet. Naštěstí drobně a s malými přestávkami.

Vracíme se do Heřmanic. Již včera při průjezdu obcí jsme viděli několik nádherných hrázděných domů s podstávkou z přelomu 18. a 19. století. Dnes si je jedeme prohlédnout. Hned jeden (čp. 29) je na křižovatce, kde odbočujeme vpravo k hranici. Po pravé straně za říčkou Oleškou a dětským hřištěm je čp. 77, ale zastavujeme až u čp. 39, kde je snad jeden z nejhezčích - velký patrový hrázděný dům, ve kterém sídlila škola. U požární zbrojnice mne zaujala dřevěná socha Soptíka. To se už vracíme zpátky do vsi. Takřka na jejím konci děláme další krátkou zastávku. Dokonce téměř neprší. Je to dobře, tady je toho víc - za Oleškou je krásná hrázděná chaloupka z r. 1817 a o kousek dál tzv. Heřmanické peklo. Tady by si asi na své přišli nejvíc děti, ale musím říct, že i nás zaujaly dřevěné vyřezávané postavičky pekelníků, které byly odhaleny r. 2017 před čedičovými skalami. Nejzajímavější část této zastávky a nejnádhernější čedičová skála stojí však naproti u silnice. Byla pojmenována Kodešova skála - po frýdlantském učiteli a vlastenci Otakaru Kodešovi, pomocníkovi Stráže ochrany státu, který byl u této skály dne 22. 9. 1938 zastřelen příslušníkem sudotoněmeckého oddílu. Skála je vzácná tím, že má vějířovité uspořádání sloupů. Proto je celá tato oblast přírodní památkou. Vedle skály je domek, kde je hospůdka. Venku je další dřevěná socha pána s půllitrem jako vzpomínka na PhDr. Josefa Václava Scheybala, který se zde r. 1928 narodil a do svých 10 let žil. Je známý mimo jiné i tím, že ilustroval knihu Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách. Kdo se zajímá o sklářství, tak si tady může přečíst i povídání o sklářské tradici v příhraniční oblasti dnešního Česka a Polska.

Popojíždíme do obce Višňová. Cestou míjíme celou řadu dalších hezkých hrázděných domků s podstávkou, je radost se na ně dívat. Tady máme naplánovány dva výlety. Ten delší necháváme na zítra, už má být lépe. Budeme tomu věřit. Dnes chceme jít jen na krátkou procházku. Tu v dešti ještě zvládneme.

Jen jsme zaparkovali, strhla se doslova průtrž. Jsme rádi, že jsme nepřijeli o chvíli dřív a už neběháme někde po lese. Proti tomuto lijáku by nás neochránilo vůbec nic.

Čekáme, až se to zmírní a vyrážíme na cca 2,5 km dlouhý okruh na Pohanské kameny. Jdeme směrem k poště, opět míjíme podstávkové domy. Tam těsně před potravinami uhýbáme vlevo a jdeme po zelené téměř po rovině až na rozcestí Pohanské kameny. Tady už ty kameny vidíme. Pohanské kameny je skupina zaoblených kamenů z rumburské žuly, které připomínají dolmen. Přes dva balvany je položen třetí, který vytváří stříšku a umožňuje mezi nimi prolézat. Na vrcholu jsou mísovité prohlubně, o kterých se ještě v 19. století povídalo, že byly vytvořeny ručně ke kultovním účelům. Jedná se však spíš o přírodní výtvor. R. 1895 zdejší oblast zkoumal přírodovědec profesor von Wirchov s antropologickou skupinou. Nalezli zde úlomky kamenných sekyr i další předměty z pozdní doby kamenné. Na památku tohoto výzkumu byla umístěna na kámen deska z odlišné horniny. Horní kámen je upraven jako vyhlídka. Nahoru vede pohodlné kovové schodiště. Jen z ní už nic není vidět. Nahoře píšou, že se to změní, že zde plánují vybudovat lesopark a propojit oblast s podobně zajímavou oblastí v Polsku.

Nevracíme se po stejné cestě - pokračujeme po zelené, která vede také zpátky do obce. Až když jsme opustili zalesněný kopec, tak jsme uviděli pod sebou tu naši obec. Jen v dálce už nebylo vidět téměř nic. Je mlhavo. Ve vsi jsme viděli další pěkné hrázděné chaloupky a kostel sv. Ducha - původně gotický. Nejstarší částí je presbytář z 13. století. Po požáru r. 1468 byl r. 1492 téměř znova postaven a na poč. 19. století rozšířen. Po válce byly v kostele sklady, dokonce zde byl ustájen i dobytek. Kostel je opraven, v interiéru však není žádné historické vybavení, ani varhany.

V centru obce jsme se dočetli, že kombinace hrázděných a roubených domů je již z 11. - 13. století, kdy právě zde žil pohromadě německý a slovanský lid, kdy každý národ stavěl své domy odlišným způsobem. Němci stavěli hrázděné domy, Slované roubenky. Ve 13 - 15. století vznikla samostatná podstávková nosná konstrukce, která nese hrázděné nebo roubené patro, a umožňuje tak snadnější opravu, příp. výměnu přízemní části domu, která vlivem zátěže a povětrnostních podmínek více chátrá.

Nasedáme do auta a odjíždíme kousek jižním směrem do Frýdlantu, jehož centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Prohlídku města necháváme na neděli. Chceme hlavně na oběd, a to do Zámeckého pivovaru Albert.

První zmínky o pivovaru ve městě jsou ze 14. století - to se pivo vařilo na hradě, a to pouze pro potřebu hradu. Současně se vařilo pivo i v několika domech ve městě. Majitelé práva várečného se později spojili a začali vařit pivo ve větším společném pivovaru - pro potřebu občanů města.

Kvůli lepší dostupnosti přírodních zdrojů se panský pivovar na přelomu 16. a 17. století přestěhoval do podhradí k blízkosti řeky Smědé. Podle nařízení tehdejšího českého krále Matyáše Habsburského z r. 1616 směli vařit pivo opět jen pro potřebu hradu - nesměli konkurovat měšťanskému pivovaru. Jenže r. 1622 nový majitel zámku Albrecht z Valdštejna toto nařízení nerespektoval a měšťanům zabavil varné pánve. V letech 1626 - 1629 panský pivovar přestavěl v barokním slohu. Měl hrázděné patro a sedlovou střechou. Po r. 1890 byly přestavěny ležácké sklepy, kotelna, strojovna a komín. Sladovna, humna a varna zůstaly původní. Další modernizace měla být po 2. světové válce. Jenže pivovar byl znárodněn, na opravu nebyly peníze, a proto r. 1949 byl pivovar uzavřen. V budovách zrály sýry, byla zde uskladněna zelenina. Kotelna a strojovna byly zbourány.

Až r. 2010 objekty zakoupila společnost Terra Felix s.r.o. s majitelem Markem Vávrou. Pivovar probouzí k životu a samozřejmě v něm opět vaří pivo. První pivo Albrecht bylo možno ochutnat r. 2013 na Valdštejnských slavnostech, jenže tehdy pivo bylo vařeno v jiném pivovaru. Slavnostní otevření současného pivovaru proběhlo v červenci 2014. Do dnešního dne získali celou řadu ocenění. Takže pivo vařit skutečně umí.

Dnes je v barokním humnu otevřena středověká restaurace, mají zde školící centrum a chtějí zde vybudovat muzeum. Zatím jeho náznak je v recepci, která sousedí s restaurací. Tam jsme zašli nejdřív, protože jsme si mysleli, že recepci mají proto, aby tam prodávali své pivo. Jenže kdepak - to prodávají v sousední restauraci. Nám v podstatě nevadí, kde ho koupíme, ale hlavně že ho někde koupíme a že se najíme. Je tady teplo, krásně to tu voní a je tu hezky. Nabídka není veliká, já si dávám pizzu a osmičku Sun Ale, Ota pečená křidélka a ležák 11. Plánují rozšíření kuchyně, ale i stylové ubytování. Už to vše mělo být, ale covid je trochu přibrzdil.

Tady kupujeme samozřejmě i pivo. Stáčí ho do skleněných lahví o obsahu 0,5 a 0,75 l. Jenže koukáme, že mají dvě ceny - levnější je pivo označené nedotočené. Jedná se o chybu stroje, kdy chybí cca 2 cm do plné lahve. Taková piva prodávají za jednotnou cenu 30,- Kč za lahev 0,75 l. Kupujeme si tedy nedotočenou výčepní 10 a tmavou 12. Nabídka je veliká, bohužel ta ostatní piva už musíme koupit za plnou cenu - mají 0,5 l i 0,75 l - kupujeme tedy ještě Morion Stout 17, IPU 15, Melchior 12, ležák 11 a já chci ochutnat nealko Zero ALE.

Ota si dal pivo, nemůžeme tedy hned odjet. Jdeme se podívat k zámku, který je na čedičové skále nad námi - nad řekou Smědou. Středověký hrad byl postaven zhruba v pol. 13. století. Postupně se rozšiřoval. Během 16. století byl 2x upraven renesančně. Do dnešních dnů se zachovala mohutná dvoupatrová stavba s nepravidelným nádvořím a mohutnou válcovou věží. Na přelomu 16. a 17. století byl postaven renesanční zámek, jeho součástí byla i kaple. V 60. letech 19. století bylo přestavěno kastelánské křídlo. Již r. 1801 tehdejší majitelé zpřístupnili část hradu, kde měli své sbírky. Toto hradní muzeum, nejstarší ve střední Evropě, je součástí i současné expozice. Vnitřní prostory přístupné návštěvníkům jsou vybaveny původním nábytkem, obrazy i porcelánem.

My do zámku jít nechceme, šli jsme se hlavně projít. V některých zámcích se člověk dostane i na nádvoří, tady máme smůlu. Dostali jsme se jen k dřevěným vratům, ke kterým vede most, původně padací. Možná se vstupenky prodávají v domku o kousek níž a tady si průvodce vyzvedává návštěvníky. Netušíme a je nám to skoro jedno. Prošli jsme se a to je to hlavní, aby Ota mohl sednout za volant.

Vracíme se městem zpátky na sever. I když celý den prší nebo leje, musíme ještě zajet k rozhledně Frýdlantská výšina. Ota už dlouho žádnou rozhlednu neviděl. Už se nemůže dočkat - už tam chce být. Výhodou je, že se nechá dojet skoro až k ní.

První rozhledna zde byla otevřena 6. června 1890. Tehdejší 15 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu nechal na kopci nad městem postavit nově založený Okrašlovací a zvelebovací spolek pro město Frýdlant. Okolo rozhledny byly pastviny. Na jaře 1906 byla tak zchátralá, že musela být stržena. Ještě téhož roku byl položen základní kámen nové rozhledny. Byla postavena z pálených cihel a žulových kvádrů. Kromě rozhledny zde bylo postaveno i pohostinství - malá vytápěná místnost pro hosty a dřevěná veranda. Provozovatel zde měl malé zázemí. Slavnostně byly objekty otevřeny 30. dubna 1907.

Po válce zůstal hostinec uzavřen, rozhledna chátrala. Klíč si každý musel vypůjčit v domku při cestě k rozhledně. Po r. 1950 to tady začalo zase žít. Nedaleko bylo vybudováno divadlo v přírodě, byl tady i taneční parket. Tančilo se zde odpoledne i večer při lampiónovém osvětlení. Přechodně tady byl i stanový tábor.

V r. 1958 věž zabraly telekomunikační služby - pro veřejnost ji uzavřely. Sloužila pro příjem televizního signálu, bylo tam i zařízení pro navigaci dopravních letadel. Toto všechno bylo na podzim 1979 přesunuto na novou ocelovou věž. Chátrající rozhledna vč. ostatních staveb byla předána TJ Slovanu Frýdlant a následně jejich turistům. Ti se s vervou pustili do práce. Odpracovali 2500 brigádnických hodin - postavili novou budovu skladu, všechno opravili, vč. podlah a střechy, vyměnili okna, dveře, okenice, udělali novou elektroinstalaci. V listopadu 1982 slavnostně otevřeli opravenou 20,8 metrů vysokou rozhlednu. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 18,6 metrů vede 5 schodů venkovních a 101 schodů uvnitř věže.

Rozhledna se dá opravit, ale růst stromů se nezastaví. Turisté chtěli nechat pokácet stromy, které přerůstají rozhlednu, jenže kácení těchto stromů nebylo zahrnuto v lesním hospodářském plánu. Kácet se tedy nedá.

Rozhledna je hezká - tyhle zděné se mi líbí. Potěšilo nás, že i v tomto deštivém počasí je rozhledna otevřená. My máme výhledy díky mlhavému počasí ještě omezenější než je běžné. Alespoň jsme si na panoramatických tabulích mohli přečíst, co bychom mohli vidět za hezkého počasí - část Jizerských hor a uhelné doly v Polsku.

Žádný další plán na dnešek už nemáme. Na parkovišti rozhledny přespat nelze, odjíždíme hledat něco přijatelného. Odjíždíme po cyklostezce zpátky na sever, nebude-li nic blíž, dojedeme na místo, odkud jsme dnes ráno vyjeli.

Nakonec nikam daleko nemusíme. V mírné zatáčce u křížku se nechá zastavit tak, že na silničce nepřekážíme. Opět máme zajímavé výhledy. Vidíme Smrk s rozhlednou, špičatý kopec Štemberk (340 m) - aspoň jsem to tak určila. Vidíme i včerejší větrné elektrárny. Naštěstí komíny nechvalně proslavené polské elektrárny Turow máme za zalesněným hřebenem. Vidíme jen kouř z komínů.

Zdá se, že se počasí trochu lepší, občas vykoukne sluníčko, i když zatažená obloha je stále. Chvilkami dokonce neprší. Aspoň se v pohodě můžeme navečeřet. Po večeři se dokonce objevují i fleky modré oblohy. Snad se skutečně počasí zlepší, ať si ten zítřejší výlet užijeme. Už nás ten věčný déšť nebaví.

Sedíme v kabině, tam je přece jen tepleji. Popíjíme Albrechta, výčepní 10, černou 12, Melcior APA 12, Morion irish stout 15. Pivo je dobré, jsme spokojeni s nákupem. Při tom pozorujeme mraky, dnes dokonce i červánky. Už je to veselejší, není to souvislá šeď. Jen na západě leží černý mrak. Vypadá to, že se skoro nehýbe. Jsme na jeho okraji. Za chvíli je to černé na východě. Za další chvíli začíná drobně pršet. Dlouho to naštěstí nevydrželo. Když jdeme spát je po dešti.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.971, 15.022)

Poslední aktualizace: 31.1.2022

Vyhledání vlakového spojení na výlet

Jízdenky pro skupiny

Odměny za ČD Body

Celodenní jizdenka

Autor: jircak

Přidat do oblibených uživatelů

Výdělek příspěvku: 0,69 Kč

Další příspěvky autora: 1619

Kvalita příspěvku:

Hodnotit kvalitu příspěvku

Nahlásit příspěvek redakci

Byl jsem zde!

Zapamatovat

Diskuse a komentáře k Jedeme do našich severních hor - 17. den: Heřmanice a Heřmanické peklo, přírodní památka Kodešova skála; Višňová - 2,5 km dlouhý okruh okolo podstávkových domů na Pohanské kameny; Frýdlant - Zámecký pivovar Albert, zámek a rozhledna Frýdlantská výšina

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!