Itálie - Aprica

Popis cesty, popis střediska a apartmánů , které jsme navštívili.

v roce 2004 jsme se poprvé odhodlali, že navštívíme evropský lyžařský ráj Alpy. Vzhledem k tomu, že jedeme i s dětmi 10 let rozhodujeme se zakoupit pouze 5 denní pobyt . Nacházíme výbornou nabídku do Italského střediska Aprica. Cena za pobyt se 4 denním skipasem vychází na 2750 kč. Pobyt bereme na poslední chvíli před odjezdem, proto ani nevíme kde přesně budeme ubytovaní. Vyrážíme 5.1.2004 dva chlapi s dětmi vstříc dobrodružství. Doma jsem si připravil plán cesty a vypsal si hlavní body trasy . Navigace tehdy ještě nesloužily a tak pojedeme podle mapy.

Plán a různé varianty cesty do Apriky si můžete přečíst v článku Aprica autem zde.

Vybrali jsme si trasu nejrychlejší .

1.den Tehdy však ještě nebyla otevřena dálnice kolem Vídně, proto jedeme přes Znojmo a vesničkami do Krems am Donau. V zimě Vás na cestě může potkat dost problémů s počasím. Proto vyjíždíme z Brna již v 23 večer den před nástupem. Raději si po cestě několikrát odpočinu. Výhodou je podstatně menší hustota aut a tím menší pravděpodobnost problémů . Díky tomu nám cesta i přes hustou mlhu , která nás provázela od nájezdu na dálnici v Melku, rychle ubíhá a po pár zastávkách jsme v Insbruku. Následuje platba za přejezd přes Brenner. Zde se počasí začíná zhoršovat a jsme rádi,že máme dostatečný náskok před hlavním náporem. Cesta po dálnici je bezproblémová až do Bolzana sud. Po zaplacení mýta vyjíždíme směrem do hor k průsmyku Tonale. Déšť přechází v husté sněžení a je jasné,že nás čeká náročných 120 km horkými cestami. Před námi první stoupání a mnoho aut u krajnice nasazuje řetězy. Na cestě leží asi 5 – 10 cm nového sněhu a já se rozhoduji zariskovat a předjet ostatní . Pokračuji tedy bez řetězů. Projíždíme tedy jako první a já jen doufám ,že se před námi neobjeví někdo pomalý. Pokud by jsme zastavili tak se bez řetězů nerozjedeme. Naštěstí jsme předjeli všechny auta i autobusy a tak se nám podaří s menšími problémy dojet až na Passo Tonale. Při pohledu na sjezdovky trochu zapochybujeme zda vůbec děti budou schopné lyžovat na takových trasách. Sněžení nakonec ustává a pohled na okolní vrcholky hor je nádherný. Asi po 15 minutách za námi přijíždí další auta a pak celá kolona aut a autobusů. Výhodou pro nás je ,že většina končí zde nebo ve vedlejším středisku Ponte di Legno, které je s Tonale propojeno hodně dlouhou lanovkou. Do Apriky nám ještě zbývá jeden sjezd a výjezd ,takže se stavujeme na prohlídku historického městečka Edolo asi 20 km od Apriky.

Budete - li mýt někdy čas určitě doporučuji ke krátké návštěvě. Po obědě v místní pizzerii odjíždíme do Apriky. Začíná opět hustě sněžit a máme trochu obavy jak se bude v takovém počasí lyžovat. V Aprice jdeme do kanceláře zjistit kde budeme ubytovaní. K našemu obrovskému překvapení dostáváme nádherný dvoupokojový apartmán asi 30 m od nástupu na hlavní kabinkovou lanovku. Hned vedle je starší hotel Orso Bianco. Zařízení apartmánu je je úplně nově vybavené. Sklokeramická deska ,nádherná koupelna a vyhřívaná podlaha. Auto odstavujeme na parkovišti před apartmány. Ubytování nám tedy vyšlo nádherně. Jdeme si ještě vyzvednout skipasy,abychom ráno mohli poprvé vyzkoušet místní sjezdovky.

Následuje krátká prohlídka okolí a pak již zasloužený odpočinek.

2 – 5 den. Ráno po probuzení koukneme z okna a nemůžeme uvěřit. Podívejte se také na webcam v Aprice zde.

Naprosto azurově modrá obloha. Z apartmánu je vidět vrcholky ze kterých vedou sjezdovky. Tak tomu říkám krásné přivítání. Mohu prozradit,že stejné počasí bylo i následující 4 dny . Po prvním zkušebním sjezdu na neuvěřitelně dlouhé ,široké a nádherně upravené sjezdovce je jasné, že ani děti nebudou mít žádné problémy. Spíš naopak. Při našem pobytu jsme vyzkoušeli téměř všechny sjezdovky a tak mohu alespoň krátce popsat jednotlivé tratě a celkově zhodnotit středisko.

V Aprice jsou tři lyžařská střediska nedaleko od sebe a dá se mezi nimi přejíždět. Mapu střediska najdete zde

Nejnovější je středisko Baradello. V roce 2004 bylo ještě ve výstavbě , proto jsme zde byli až později. V tomto středisku se budou nejlépe cítit začátečníci a mírně pokročilí lyžaři. Tratě zde jsou mírné a dosti široké. Bohužel často je toto středisko zavřené a otevírá se později než druhé dvě . Další nevýhodou je ,že je zde pouze sedačková lanovka. A také je nástupní stanice nejdále od většiny apartmánů. Proto jsem toto středisko vyhodnotil jako nejméně zajímavé.

Jak je poznat z plánku ,tato část rozhodně poskytuje nejvíce možností . Tentokrát jsme měli štěstí na dostatek sněhu,takže středisko je v provozu celé . Přímo od našeho hotelu vyjíždí kabinková lanovka až do mezistanice . Zde následuje rychlá 4 sedačka až do výšky 2200 m. Pro zdatné lyžaře je možnost vyjet ještě pomou do výšky 2300 m. My jsme několikrát vyjeli až sem. Sjezdovky v tomto středisku si určitě užijí i velmi zdatní lyžaři. Především část pod 4 sedačkou je naprosto nádherná. V prosincových a lednových termínech jsou sjezdovky téměř prázdné a i v případě , že je málo přírodního sněhu , tak v tomto úseku je lyžování vždy vynikající. Jedinou nevýhodou může být velký vítr. V takovém případě vám přijdou vhod sjezdovky ve spodní části pod kabinkovou lanovkou. Jsou totiž schovány v lesích ,které dostatečně chrání před větrem. A rozhodně mohu z vlastní zkušenosti říci , že i pro velmi zdatné lyžaře bude velmi náročné sjet na jednou z nejvyššího bodu 2300 m až ke kabinkové lanovce v 1181 m. Snad jedinou nevýhodou je přece jenom více lidí , hlavně kolem nástupu na 4 sedačku,kde se nachází oblíbená restaurace a je zde i dětský skipark.

Proto mým nejoblíbenějším střediskem je Magnolta.

Když jsme poprvé jeli kabinkou a dívali se dolů na prázdnou sjezdovku ,měl jsem trochu obavy zda bude sjízdná. Její zrádnost spočívá v tom,že je po celé délce hodně široká což vypadá,že se dá sjet jednoduše a mnoho lidí podcení její prudkost a délku. V první části je navíc pouze červená a teprve za zlomem v zúžení přechází v dlouhou černou. Ovšem pro mě nemá konkurenci. Jezdí zde nejméně lidí a sjezdovka zůstává dlouho ve velmi dobrém stavu. Její šířka umožňuje kroužit dokonalé oblouky, ale její prudkost zaručuje, že musíte opravdu zabrat. Samostatnou kapitolou je slunečná sjezdovka nad kabinkou Magnolta. Tato sjezdovka je určena pro začátečníky ,ale její předností je celodenní slunce. Bohužel je zde pouze starší pomalá dvousedačka. Ale na relax lyžování je super. Navíc jsou odsud nádherné pohledy na horskou přehradu směrem na jih a na vrcholky Bernina směrem na sever.

fotografie ze střediska Aprica zde

Aprika nabízí velmi dobré možnosti lyžování pro všechny typy lyžařů. Ideální je především pro rodiny s dětmi. Především z důvodů menší velikosti. Proto i menší děti mohou lyžovat téměř samostatně bez dozoru ,aniž by měli rodiče strach z toho ,že se ztratí. Pro výuku lyžování je ideální slunečná sjezdovka nad Magnoltou. Široká , prudké úseky jsou pouze krátké a mírný dojezd. Navíc je celý den zalitá sluncem . Později středisko Baradello. Pro pokročilejší lyžaře je Palabione a červený úsek Magnolty. A konečně i velmi dobří lyžaři určitě budou spokojeni na vrchním části Palabione a na černé Magnoltě. Jako poslední zmíním , že určitě netřeba tuto sjezdovku nepodceňovat. Bohužel jsem sám byl svědkem smrtelného zranění. Pista bývá opravdu hodně tvrdá a po pádu následuje dlouhý nekontrolovaný sjezd. Ještě doplním informaci,že v Itálii je bezpodmínečně nutná lyžařská helma pro lyžaře do 18 let a často bývá kontrolováno.

Možnosti dalšího vyžití v Aprice jsou také dostatečné. Přímo vedle spodní stanice kabinek Magnolta je velký plavecký bazén.

Dále je v centru Apriky velké kluziště a v době naší návštěvy zde byla i ledová horolezecká stěna.

Prohlídka celé Apriky zabere maximálně pohodové dvě hodinky chůze. Je zde však dostatek pizzerií ,barů i obchodů s potravinami. Cenová hladina je asi o 30% vyšší než u nás na horách.

Parkování je u většiny apartmánů zdarma,popř jsou k dispozici nedaleká městská parkoviště. Též zdarma. Také parkoviště přímo u sjezdovek jsou zdarma a přes týden nebyl problém zaparkovat. Horší to bylo v neděli,kdy i na sjezdovkách bývá mnohem více návštěvníků.

Rok 2004 Apartmány vedle hotelu Orso Bianco.

Rozhodně nejlepší co jsme měli. Bilo pro 5 lidí. Nově vybavené kuchyně, sklokeramické desky,nové koupelny.

Parkování před hotelem. Z hotelu k lanovce asi 30 m. Bohužel tyto apartmány nebývají v nabídkách českých CK.

Rok 2005 Apartmán Bilo 5 v Orso Bianco.

K tomuto hotelu lze říci jediné. Vše staré a dosluhující. Ve starých koupelnách bojler nad vanou s přívodem elektriky. Starý nábytek a hrozné postele. Jedinou výhodou je opět vzdálenost ke kabinkám asi 30m.

Rok 2007 Apartmán Mono 4 v Hotel Negri

Měli jsme trochu obavy při výběru tohoto apartmánu, ale byly jsme docela překvapeni. Vybavení bylo sice starší , ale při srovnání s Orso Bianco , daleko lepší a hlavně nově zrekonstruované koupelny a záchody. I velikost byla pro dva dospělé s dětmi naprosto uspokojující. Jedinou nevýhodou je vzdálenost ke sjezdovkám asi 500 m ,takže buď použít skibus nebo jezdit autem.

Celkově mohu říct,že Aprika je jedno z nejlepších středisek v poměru cena a nabídka. Větší vzdálenost z Česka je kompenzována menším počtem lyžařů a hlavně pro rodiny s dětmi je to asi nejlepší volba.

A pokud si naplánujete cestu druhou nebo třetí variantou budete určitě spokojeni.

Máte li kakékoli dotazy ohledně střediska neváhejte mě kontaktovat.

Pokud jste v Aprice byli také a máte nějaké další informace k doplnění ,napište nám také.