Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 5. den – dopoledne: terasy Pod Kanovnickými domy (zpívající stromy) – Pivovarské náměstí - Velké náměstí – náměstí V Kopečku - Rokitanského ulice - kaple sv. Klimenta – terasy Kozinka

Vstáváme po 9. hodině. Dnes máme poslední den ve městě. Viděli jsme už většinu toho, co jsme chtěli, i když by stále bylo kam jít. Včera jsme toho nachodili dost, tak dnes začneme pozvolna. Na dopoledne máme jen dvoukilometrovou procházku – projít to, co jsme si schválně na dnešní den nechali.

Odcházíme před 11. hodinou. Prší a celý den má pršet. Bereme si deštník, nic jiného nám nezbývá. Ulicí Československé armády jdeme až k Jiráskovým sadům, tam už však nejdeme. Stáčíme se do Komenského ulice. Chceme si projít schody na terasách Pod Kanovnickými domy (Současná architektura), kde jsou zpívající stromy. Pod schody jsme na Silvestra procházeli, dnes je chceme prozkoumat. Schodiště bylo postaveno v r. 2007 v rámci rekonstrukce a přestavby pivovarského objektu na kulturní a administrativní centrum. Jeho součástí jsou vlevo tři zpívající stromy. Když prý lidé vstoupí na schodiště, rozzáří se barevná světla, která osvětlí stromy a prostor kolem nich, a spustí se hudba. Bohužel nebyli jsme tam za tmy a tak nevíme, zda to funguje jen za tmy a nebo jen v létě. Běhala jsem okolo stromů a nic se nedělo. Bohužel.

Procházíme opět přes Pivovarské náměstí (Historické město a Současná architektura) a jdeme na Velké náměstí. O svátcích si Ota všiml, že v Karmelitánském knihkupectví mají vystřihovánky Betlému. Poslední dobou se vrhl na slepování různých věží, kapliček a domů. Betlém ještě nemá. A bohužel zatím mít nebude. Dnes tam mají ceduli, že mají inventuru. Má smůlu.

Na náměstí se jdeme ještě podívat na 2. konec náměstí, kde je hospůdka Jdeme na jedno, kde točí pivo pivovaru Opatovice. Večer tady má sraz s novými kamarády, se kterými se seznámil včera večer v Pivovarské bráně. Chceme zjistit, kdy otevírají. Bohužel až v 18. hodin. Ota pivovar nezná, už se 3 dny těší, že jejich pivo ochutná. Uvidíme, jak nám to vyjde. Možná pošlu zase Otu samotného. Já jsem po včerejším hledání klíčů cela zničená, možná je to i kvůli měnícímu se tlaku. Uvidíme, zda mne to během dne přejde. Také je nutné zabalit a trochu uklidit. Zítra ráno odjíždíme.

Vracíme se zpátky, procházíme přes náměstí V Kopečku, ale ještě se stáčíme do ulice Rokitanského, kudy jsme ještě nešli. Je to úzká ulička s domy s podloubím, ale zrovna tady by to potřebovalo opravit. Za zmínku tady stojí hned ten první dům s červeným štítem. R. 1753 se tu narodil stavitel Antonín Kermer, syn stavitele a architekta Františka Kermera, který se seznámil s dílem Kiliana Ignáce Dientzenhofera. To jeho tvorbu výrazně poznamenalo.

Procházíme podloubím, tady aspoň neprší. To vyhovuje hlavně Otovi. Kdysi zlomil v deštníku jeden drát, vždy mu to nějak drželo. Jenže dnes to trochu fouká, deštník odmítá poslušnost. Takže neustále stojí a spravuje ho. To mi vyhovuje. Fakt se ploužím.

Ještě se jdeme podívat na kapli sv. Klimenta (Historické město), která sousedí s Bílou věží (Historické město a Současná architektura), kde jsme byli v sobotu. Jenže pršelo a na kapli jsme zcela zapomněli. Byla postavena na základech kamenného a zřejmě nejstaršího kostela, který sloužil jako farní. Pak ho nahradil sousední kostel sv. Ducha. Když ve 14. století vyhořel, byl postaven znovu. V 16. století už byl využíván jen jako sklad soli, později jako sklad obilí i zbraní. V letech 1714 - 1717 byla podle plánu Santiniho-Aichela postavena současná kaple. Vstupuje se do ní přes portál Bílé věže z Franušovy ulice.

Jdeme dál přes náměstí Jana Pavla II. a Soukenickou ulicí procházíme ke schodišti na terasách Kozinka, asi jedinému schodišti, kudy jsme tady ještě nešli. V 16. století tady byla Dolní městská hradba, do které byla vestavěna obranná věž Kozinka – přes ni vedla cesta do centra města. My po zde vybudovaném schodišti scházíme do ulice Československé armády.

Doma jsme vyjímečně už před polednem. Pozdě jsme snídali, oběd chystám až na jednu hodinu. Konečně užíváme pohody a klidu. Na Netflixu, který tu v televizi jako jediný hraje, jsme chytili nějaký detektivně romantický film, na který se nechá koukat. Obědváme okolo jedné hodiny a voláme do pivovaru 713, posledního hradeckého pivovaru, kde jsme ještě nebyli. Pan majitel se včera vrátil z dovolené a domluvili jsme se, že se u něj dnes odpoledne zastavíme. Potvrdil mi, že se vrátil a že ve 3 otevře svoji hospůdku. Tak to nám to vychází úplně perfektně. Pro tento případ máme připravenou 4 km dlouhou procházku převážně okolo historických vil Pražského předměstí.

Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 5. den – dopoledne: terasy Pod Kanovnickými domy (zpívající stromy) – Pivovarské náměstí - Velké náměstí – náměstí V Kopečku - Rokitanského ulice - kaple sv. Klimenta – terasy Kozinka na mapě