TURISTIKU PODPORUJÍ
59 410 turistů a cestovatelů
94 499 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 005 518,- odměny za články

Albánie - cestopisy

Albánie

Albánie je země ležící v jižní Evropě na Balkánském poloostrově. Hlavním městem Albánie je Tirana. Mezi další turisticky zajímavá města a oblasti patří např.: Drač, Himare, Skadar, Gjirokastër. Albánie  má přibližně 3,5 mil. obyvatel.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Info z regionu / Ochridské jezero Berat / Bredhi Drenove Ubytování Albánie
Turistické cíle / Mapa Albánie Klášter sv. Nauma / Apollonia Pohoří Prokletije

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Balkán 2019 - Černá hora, Albánie, Makedonie

Cestopisy

Fotografie (1)  • Foto: jatyvon

  Po úspěšných výpravách na sever (Norsko 2010 - expedice SEVER) a jihovýchod (Rumunsko 2012 – expedice Fagaraš), jsme se po delší době s Pavlem konečně dokopali k další cestě – tentokrát ještě trochu jižněji. Rozhodli jsme se prozkoumat Černé horu, Albánii a Makedonii. „Trošku“ jsme omladili osazenstvo zájezdu a jako třetího člena výpravy jsme ve „výběrovém řízení“ vybrali od nás o generaci mladšího Lukáše. Někdo se o nás, starý dědky, musí postarat laughing.
  Vyrážíme v pátek 17. května 2019 ve 21.00 hodin od Lomnice nad Popelkou. Po průjezdu Slovenskem, Maďarskem a východním cípem Chorvatska zastavujeme po 890 km v sobotu 18.5. v 6.20 na hraničním přechodu do Bosny. Tam musíme trošku změnit trasu. Na trase Doboj – Zenice byly hlášeny záplavy, a proto jedeme na Sarajevo o něco východněji – přes Srebrenik, Kladanj a Olovo. Po cestě nás překvapuje množství čerpacích stanic, někde jich je snad pět během dvou kilometrů… Pro nás je neobvyklé i množství značek, hlavně těch omezujících rychlost. Před každou zatáčkou, podle jejího poloměru, od 30 do 70 km/h. A za jednou takovou čtyřicítkovou zatáčkou číhají policajti – naměřeno 71 km/h frown. Sazba za přestupek je až papíry v čistírně a 200 Euro, nejdřív chtějí 20 Euro, ale nakonec zůstává u pohovoru laughing. Cesta na konci Bosny hlubokým kaňonem Driny je ale opravdu nádherná. Teda až na tu „silnici“. Značená hlavní silnice je ve skutečnosti prašnou cestou s hlubokými výmoly pro jeden a půl auta. Na hraničním přechodu se po přejezdu dřevěného mostu přeci jen zlepšuje a navíc přibývá spousta tunelů ve frekvenci 50 metrů tunel, 50 metrů mezi tunelama, 50 metrů tunel laughing… Občas jsou v tunelu (i mimo něj) napadané kameny a to se stává zřejmě osudným levému zadnímu plášti. Takže u Pivského jezera vyházet kufr, přehodit kolo, naházet kufr…
  Ale to už jsme vlastně skoro na místě. U Pivského jezera se nachází odbočka silničky na Žabljak. Ze začátku zase tunel – netunel, dokonce v jednom je i křižovatka. S narůstající nadmořskou výškou přibývá i na silničce návějí, které byly proraženy frézou. Některé dosahují výšky i dost přes dva metry. A tak se stalo, že se jedna sesunula a dál nejde projet… Proto musíme k cestě do Žabljaku zvolit jižnější cestu. A o víc než o 50 km delší… Za odbočkou na Šavnik poprvé stavíme stan a asi 100 metrů od hlavní silnice přespáváme.
  V neděli 19. 5. byla naplánována tůra do N. P. Durmitor. Nejdřív ale musíme sehnat pneuservis, kde by nám opravili píchlé kolo. A ani v neděli to není problém! Mladý klučina v něm se ale nezdá ani moc šikovný, ani komunikativní, a tak tam kolo necháváme s tím, že se pro něj vrátíme večer. Otevírací doba tam je každý den 8 – 18 hodin! Pak tedy tůra kolem Crnjeho jezera, nahoru kolem kopců Čvorov bogaz a Paljevine. Dostáváme se tak do výšky 2100 m. n. m. Místy je ještě poměrně dost sněhu, ale díky tomu cestou zpět můžeme kopce sjíždět jako na sjezdovkách, místy jako na pekáči surprised. Po pěti hodinách se vracíme zpátky do Žabljaku. Kolo je kupodivu opravené a tak vyrážíme dál, podívat se na kaňon řeky Tary a na most 20 km východně od Žabljaku. Ten jsem si představoval lepší, ale mírné zklamání opět vynahrazuje cesta kaňonem Tary směrem na Mojkovac a Kolašin. Večer se ubytováváme v chatkách u restaurace Izlet v Gornje Dobrilovině. Vstřícná paní hospodská/domácí nám k jídlu doporučuje domácí polévku a místní specialitu. Polévka je výborná – něco jako náš poctivý hovězí vývar. Na místní specialitu jsme si ale naběhli – nějaký kucmoch bez chuti z rozemleté kukuřice. No, jim to asi chutná, ale na výběr je i za nižší cenu 300 g masa tongue-out. Další perličkou je, když nás paní hostí „Rakijí“ na účet podniku. Ochutnáváme, ale ona je to voda! Zdá se, že paní o tom nemá tušení, tak pro klid v rodině děláme, že nic. Podle naší dedukce podezření padá na pana domácího. Jediné vysvětlení je, že je pán alkoholik a vypité lahve dotáčí vodou laughing. Chatičky docela v pohodě, byla tam i sprcha.
  V pondělí 20. 5. po výšlapu k místní jeskyni vyrážíme kaňonem dál. Mezitím nám ještě paní domácí ukazuje dceru. Trošku to teda vypadá, že jí chce provdat za Lukáše surprised. Cesta do Podgorice je kaňony Tary a Morači nádherná… V hlavním městě využíváme wifi Lukoilu k odeslání fotek atd. a pokračujeme směrem k moři. V 14.15 už probíhá koupačka na pláži v Dobré Vodě pod barem (teda pod Barem). Vzduch i voda něco pod 20 0C. Dál přejezd do Albánie a průjezd divokým provozem ve Skadaru. To jsem ještě nezažil. Na dvouproudou silnici v každém směru různě za stran vyrážejí beze strachu cyklisti, motocyklisti i chodci, pravý pruh funguje často jako parkovací. Připadá mi jako zázrak, že při průjezdu městem nevidíme žádné mačkání plechů ani lidí… Asi to mají prostě zmáklý… Při večeři v Kopliku začíná dost silně pršet, tak za pět minut osm objednáváme přes Booking ubytování v horách. Ale k té večeři se musím ještě vrátit. Resturace pěkná, čistá, moderní, ale nikdo tam mimo nás nejedl a ani na to hned nebyli připravení. Po objednávce to ale nabralo rychlý spád – po chvilce přiklusal kuchař, pak číšník přinesl maso, z trhu na ulici zeleninu a za chvíli bylo hotovo. Hromada masa a fakt dobrý! Pak se vydáváme najít v horách (1100 m. n. m.) potmě a v silném dešti hostel Flocka. Podle GPS to nějak nevychází, ale nakonec se jde Lukáš zeptat do nějakého hotelu a tam už na nás mezi dveřmi čeká chlapík. Hostel Flocka je starší barák nedaleko odtud a nám to na přespání bohatě stačí. Jen pro nás „trochu“ nezvyklá je sprcha přímo na WC.
  V úterý 21. 5. vyrážíme směr N. P. Theth. Do sedla, kde končí asfaltka, vede pěkná silnička, jen svodidla jsou „trochu“ rozlámaná, zřejmě od sněhu. Z parkoviště vyrážíme do kopců, trochu blbneme na kamenech (akční fotky a videa) a šplháme sněhem do sedla. Dolů na druhou stranu to nevypadá moc dobře, navíc je tam silná mlha. Ve hře je i varianta návratu, ale nakonec se vrháme vzhůru dolů. Není to tak strašný, jak to vypadalo shora. Scházíme až na cestu těsně nad vesnicí Theth a dohadujeme se, co dál. Buď do vesnice a zpět se nechat dovézt, nebo jít po cestě zpátky k autu. Vyřeší to za nás terénní auto se čtyřmi lidmi, které jede směrem zpět k našemu autu. Pavel ho stopuje a za chvíli nastupujeme. Cesta je to příšerná. Skáčeme po obrovských výmolech, ale nakonec zastavujeme na parkovišti v sedle. Řidič zjišťuje škody, odnesl to držák SPZ, který hází do auta. Od nás inkasuje 15 Euro. Ale nám to ušetřilo hodně času i sil. Pak cesta dolů autem po asfaltce kolem místního kriminálu a dál k mysu Kepi i Rodonit. Před ním závora s vrátným, otvírací doba 8 – 20 hodin. Moc nechápeme smysl této instituce, ani nevybírá vstupné. Navíc v noci slyšíme přijíždět i odjíždět auta, takže závora jde zřejmě otevřít. Nocleh tentokrát ve stanu.
  Ve středu 22. 5. vyrážíme k mysu, fotíme se se želvama, prodíráme se křovím k majáku a nakonec se i vykoupeme v moři. Na pobřeží je spousta naplaveného bordelu. To je škoda na místě, které je podle cedule nejkrásnějším pobřežím v Albánii. Pak oběd z vlastních zásob a koupání na dost luxusní pláži (podle map.cz Gjiri i Lalzit). Dál cesta přes Tiranu k Ohridskému jezeru. V Tiraně je opět doprava jako jeden velkej mejdan. Taková jakoby dálnice městem – tři pruhy v každém směru. Mezi tím kruháče a další křižovatky, občas ze strany vylétne skůtrista, proplete se mezi auty, projede dírou mezi zátarasy oddělující obě strany dálnice… nebo chodec… nebo cyklista… na obrovském kruháči jsme najetý na úplně špatný straně, přesto se dostáváme správným výjezdem ven. Ten chaos funguje výborně!!! Opět výborná večeře v moderní restauraci - za pár peněz hromada masa. Pokaždé se přežeru, až je mi špatně. Na Albánsko - Makedonských hranicích si nás trochu vychutnávají celníci. Probíhá prohlídka bagáže a auta. Zdá se, že čekají na nějaký menší úplatek, alespoň flašku nebo cigarety. Jeden z nich si dokonce lokne mojí hruškovice (a ještě dělá, že mu nechutná undecided). Za námi ale už najíždí autobus, a tak házíme věci do kufru a odjíždíme. Prohlídka nás ale stojí nějaký čas, který jsme měli naplánovaný na hledání místa pro přespání ve stanu, a tak už skoro za tmy zajíždíme do nejbližšího kempu u Ohridského jezera. V ceně 5 euro za osobu je drink večer i ráno, wifi, sprcha a WC. To jde…
  Ve čtvrtek 23. 5. se Lukáš koupe po ránu v Ohridském jezeře. Já s Pavlem ne, voda je totiž 15,5 0C „teplá“. Potom přejezd do Ohridu, prohlídka hradu a podhradí. Docela dobrý, ale od moře bych tam kvůli tomu 200 km nejel… Pokračujeme dál ke klášteru sv. Nauma na jižní straně jezera. Kousek od vstupu do kláštera ústí do jezera poměrně mohutná řeka, která ovšem vyvěrá ze země pouhých pár set metrů odsud. Nenajdeme zde žádnou jeskyni, z níž by voda vytékala. Voda probublává na několika místech skrze písčité dno říčky. Zdrojem této vody je o 160 metrů výše položené Prespanské jezero. Protože jde o zajímavý úkaz, je zde připraveno několik převozníků na pramičkách, kteří jsou ochotni za pár euro (myslím, že jsme platili 15 za tři osoby) turisty k pramenům dovézt. Jeden převozník na nás dokonce vytáhl na mobilu aplikaci mapy.cz. Na zahradě kláštera se prochází několik pávů. Pokračujeme dál za mírný poplatek u závory (opět bez EET laughing) do N. P. Galičica. Zastavujeme na malém parkovišti (nebo spíš plácku na parkování) a šplháme na vrch Magaro (2255 m. n. m.). Za dvě hodiny jsme tam, i s blbnutím na kovové konstrukci (zřejmě na billboard, který „vyrostl“ přibližně na dvou třetinách cesty). Na Magaru je postavený jakýsi patník s názvem a nadmořskou výškou hory, na kterém se opět fotíme v různých akrobatických pozicích. Za další hodinu už jsme zpátky u auta. Na další den plánujeme ještě výstup v N. P. Pelister, a tak stavíme stan několik km před tímto pohořím. V noci prší, ale podle předpovědi by zase až do jedné odpoledne nemělo, a tak v pátek 24. 5. vstáváme už v půl šesté, balíme mokrý stan a vyrážíme. Po hodinovém přesunu autem začínáme v půl deváté stoupat směr hora Pelister (2601 m. n. m.). Zhruba v 1900 metrech se začíná objevovat sníh a v něm dost stop medvědů. Postupujeme proto obezřetněji, abychom nějakého nezašlápli surprised. S rostoucí nadmořskou výškou houstne mlha a na vrchu Stiv (2468 m. n. m.) by se už dala krájet. Usuzujeme, že pokračování by nemělo smysl, viděli bychom zřejmě stále jen to, co vidíme teď – velké kameny a sněhová pole v okruhu 50 metrů od nás a možná ještě míň cool. Otáčíme zpět a v 13.00, přesně podle předpovědi, začíná pršet. Stihli jsme to skoro na vteřinu. Ujišťujeme se, že naše rozhodnutí vrátit se bylo správné. Po náročném týdnu toho máme stejně fyzicky plné zuby. V Prilepu dáváme pozdní oběd (opět hromada masa za pár šušňů), najíždíme na dálnici směr Srbsko (nejen proto, že Lukáš vypadá jako mladší dvojče Novaka Djokoviče). Z dálnice sjedeme až u Jihlavy a v sobotu 25. 5. ráno dorážíme šťastně domů…
 
Dojmy z navštívených zemí
Bosna – před vjezdem do Černé hory krásné kaňony. A ty značky před každou zatáčkou laughing
Černá hora – nádherné Pivské jezero, Durmitor a kaňony Tary a Morači
Albánie – hooodně silnej zážitek – doprava ve městě J, N. P. Theth, mys Kepi i Rodonit
Makedonie – asi lepší N. P. Pelister, než Galičica
Celkově – v této části Evropy se nezdá být až taková bída, jak se říká. Obyvatelé se asi musí starat víc sami o sebe, svoje zemědělské produkty často prodávají u silnic. Okolo silnic (a na silnicích) se pasou krávy, ovce, kozy a někde i prasata. Na jednu krávu jsme dokonce narazili (obrazně laughing) i těsně vedle dálnice v Tiraně. Potkali jsme vstřícné lidi, nebyl problém pro nás za nízké ceny přespat nebo se najíst. Tak trochu nám vadila hlasitá hudba z ampliónů mešit, hlavně v noci. Wifi je na každé větší pumpě a v restauracích. V Bosně, Černé hoře a Makedonii se člověk v pohodě domluví česko-slovansky, zvláště my, kteří si z dětství ze školy pamatujeme ještě alespoň trošku základy ruštiny wink. Orientace podle map.cz s GPS byla dost dobrá i v horách, kde byly místy ještě značky zaváté sněhem. Na horách by kvůli sněhu byly snadnější tůry v pozdější době, ale ten sníh měl taky něco do sebe a hlavně jsme potkávali méně turistů, než by tomu bylo v sezóně cool.
  Celá tahle sranda nás na jednoho stála (za benzín plus mýtné) přibližně 3000 Kč. Jinak jsme si dvakrát platili ubytování a mimo asi dvou dní jsme si dali v restauraci večeři, nebo oběd. A to za hoodně příznivé ceny. Tedy alespoň pro nás. Pro místní asi ne, ani jednou jsme neviděli domorodce v restauraci na večeři. 300 g výborného masa stálo většinou v přepočtu na naše něco přes stovku, u nás by to bylo tak 3 x víc… Převozník u Ohridského jezera říkal, že průměrná mzda v Makedonii je 300 – 350 Euro… „Vlezné“ do národních parků Durmitor a Galičica bylo také minimální, do Pelisteru jsme z důvodu předpovědi počasí vjeli ráno, ještě než otevřeli budku na vybírání vstupu.

Jednotlivé fotky jdou rozkliknout pod podtrženými slovy v textu, celá fotogalerie je zde a zde
Odkaz na video je zde
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (42.402, 19.770)
Poslední aktualizace: 17.6.2019
Autor: jatyvon
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Theth

Příspěvky z okolí Balkán 2019 - Černá hora, Albánie, Makedonie

Albánie (4) - příchod do údolí Thethu
Albánie (4) - příchod do údolí Thethu
Cestopisy
Středa 30.8.Protože jsme dnešní noc spali na divoko v cca 1700 metrech nad mořem, bylo v noci docela chladno. Nyní už nás však před stanem krásně hřeje Slunce. Medvědi ani vlci se naštěstí…
0.5km
více »
Albánie 2009 - Theth
Albánie 2009 - Theth
Cestopisy
Den první, Patek 4.9.2009    Tentokrát vyjíždím na tenhle vejlet netradičně z Plzně, po malém zpoždění už st…
2.8km
více »
Prokletije (CH)
Prokletije (CH)
Pohoří
Toto pohoří, s ne příliš vábným názvem, skrývá nádherné hory, hluboká údolí a skvělé lidi. Nalézá se v Černé hoře na samých hranicích s Albánií (větší část pohoří se také nalézá na území Albánie). Je tu mnoho příležitostí pro jedno- i více- denní treky s náročností od lehké vycházky po horolezecké terény, takže si tu to své najde opravdu každý. Namátkou vyberu vrcholy Maja…
5.8km
více »
Zla Kolata 2534m.n.m. - nejvyšší hora Černé Hory
Zla Kolata 2534m.n.m. - nejvyšší hora Černé Hory
Cestopisy
V mnohých materiálech je jako nejvyšší bod Černé Hory uváděn vrchol Bobotuv Kuk s 2525 m.n.m. nacházející se na severu země v národním parku …
14.1km
více »
Albánie (2) - přes Komanskou přehradu do Currai Eperm
Albánie (2) - přes Komanskou přehradu do Currai Eperm
Cestopisy
Pondělí 28.8.Přestože okna našeho pokoje byla celou noc otevřená dokořán, bylo mi na horní posteli palandy dost horko. Navíc pod okny hostelu umístěného blízko centra bylo v noci chvílemi…
14.2km
více »
Okolí Valušnice
Okolí Valušnice
Pohoří
Část pohoří, kterému se v Čechách říká Prokleté hory (Prokletije) ležící na hranicích Černé hory a Albánie. Přímo na hranici leží vrchol Talijánka (2057 m.n.m.). Od obce Gusinje vede přímo pod hřebenem silnička, z…
14.8km
více »
Údolí Valbona v pohoří Prokletije.
Údolí Valbona v pohoří Prokletije.
Údolí
Prokletije -  v albánštině "Bjeshket e Nemuna" /Prokleté hory/,…
17.5km
více »
Krása horských luk v údolí Valbona.
Krása horských luk v údolí Valbona.
Louka
Prokletije bývá pro svou krásu a působivost častno nazýváno jihoevropskými Alpami. Prokletije je dozajista posledním pohořím, které dosud nebylo plně prozkoumáno a je označováno za nejnedostupnější a zároveň jedno…
18.2km
více »
Valbona - řeka v Pohoří Prokletije.
Valbona - řeka v Pohoří Prokletije.
Řeka
Valbona je řeka v severovýchodní části Albánie. Pramení vysoko v horách Prokletije a teče východním, posléze jižním směrem ke Drinu, do kterého se vlévá. V horním toku nad Bajram Curri je dravá, krá…
22.6km
více »
Kučské Hory
Kučské Hory
Pohoří
Kučská krajina zahrnuje prostor východně od cesty Podgorica-Mateševo, západně od pohoří Prokletije a jihozápadně od Komů. Většina obyvatel těchto hor tvoří černohorský kmen Kučové, podle nichž nese oblast své jmén…
23.3km
více »
Bajram Curri
Bajram Curri
Město
Jedno z nejseverněji položených měst v Albánii, v jedné z nejchudších oblastí, ve které se takřka zastavil čas. O tom svedčí nejen socha jednoho z místních válečníků - ano je to sám Bajram Curri, také dřevěný most s mnoha dírami, po kterém se do města přijíždí. Mezi trochou českých turistů, kteří tuto oblast navštívili, je pojmem místní hotel Ermal (dříve Termál, ale jedno…
25.5km
více »
Plav
Plav
Městečko
Plav - městečko ležící na břehu Plavského jezera (Plavsko jezero), v Podhůří Prokletje. Kromě samotného jezera lákají k návštěvě i mešity, zejména ta dřevěná - Sultánská. Přímo naproti ní se staví i mešita nová, samozřejmě z betonu.
26.1km
více »
Albánií na kole
Albánií na kole
Cestopisy
 Albánie,  21.6. – 28.6.2014.       Letošní dovolenou máme naplánovanou jen zhruba. Víme, že hlavní bod je plavba po přehradním jezeře Koman a potom se nějakým způsobem chceme podívat po černohorském pobřeží. 21.6. Odjíždíme tedy autem přes Slovensko a Maďarsko na Bělehrad. Nikam se neženeme, je totiž jasné, že to do Podgorice nedáme za…
28.9km
více »
"Hodžovy bunkry" v Albánii.
"Hodžovy bunkry" v Albánii.
Zajímavost
Betonové bunkry lemují albánské hranice a mnoho je jich i  ve vnitrozemí. Nechal je postavit diktátor Enver Hodža, který se obával útoku NATO nebo Varšavské smlouvy poté, co svou zemi na konci čtyřicátých let…
30.9km
více »
Plavba po Drinu
Plavba po Drinu
Řeka
Jedním z mých největších zážitků v Albánii byla plavba po řece drin z Fierze do Komanu. Říká se, že tato říční cesta je jednou z nejhezčích na světě a řeči neklamaly. Vyjíždí se ráno v sedm hodin, nalodí se místní…
32.7km
více »
Výlet na jezero Komani Lake.
Výlet na jezero Komani Lake.
Přehrada
Navštívili jsme letos severní Albanii, konkretně Skhoder, Teth a jezero Koman. Bohužel informace o dostupnosti a lodní Dopravě na jezeře Komani jsou velmi skoupé a nepřesné. proto jsem se rozhodl podělit o zkušenosti z července 2014. Komanské jezero (Komani Lake) bylo vytvořeno při postavení kaskády na řece Drině před rokem 1970. Stupeň s přehradní zdí u obce Koman ve vzdálenosti cca 2 h…
34.4km
více »
Messký most ,Albánie
Messký most ,Albánie
Drobné památky
Messký most.Jedná se o starý kamenný osmanský most přes řeku Kirit v Albánii.Najdete jej ve vsi Mes nedaleko města Shkodër.Místní mu také říkají Turecký.Přes léto je řeka vyschlá a plná balvanů,ale po zimě se kory…
36.6km
více »
Cesta z Komanu do Shkodaru
Cesta z Komanu do Shkodaru
Vyhlídka
Cesta z přístavu u přehrady v Komanu do Skadaru vede nad řekou Drin. Impozantní panoramata, strmé skály od silnice až do řeky. Zážitek bezesporu i pro řidiče. Piva prodávaná u Studánek se studenou vodou, kuly přem…
42.2km
více »
Albánie (1) - přílet a cesta do Shkodry
Albánie (1) - přílet a cesta do Shkodry
Cestopisy
Plán navštívit některou turisticky méně navštěvovanou zemi, jsme nakonec museli přizpůsobit faktu, že Pétě skončila platnost pasu a prodloužení by už bylo na hraně stihnutelnosti. Zbývá tedy vybrat některou z evropských zemí, kam nás pustí na Občanský průkaz. Na severu jsme letos už byli a také preferujeme si před zimou ještě trochu prohřát kosti. Volba tedy padá na Balkán, konkrétně na zatím turisty poměrně opomíjenou Albá…
42.6km
více »
Skadar
Skadar
Město
Skadar, (albánsky Shkodër, srbsky Skadar/Скадар, italsky Scutari) je jedno z největších měst Albánie, má 110 000 obyvatel. Skadar leží nedaleko u hranice s Černou horou, na břehu známého Skadarského jezera. Město má široké ulice, vybudované v době vlády Envera Hodži. Na skále nad ním leží pevnost Ro…
44.2km
více »
Albánie - Návrat do Hor
Albánie - Návrat do Hor
Cestopisy
Asi, snad každý najde ve svém životě místo, kam se rád nestále vrací. Já jich mám trochu víc a posledním útočištěm se mi stala Albánie. První seznámení b…
45.3km
více »
Albánie (5) - návrat do Shkodry, pevnost Rozafa a Shkadarské jezero
Albánie (5) - návrat do Shkodry, pevnost Rozafa a Shkadarské jezero
Cestopisy
Čtvrtek 31.8.Noc poblíž vesnice Theth byla klidná a mnohem teplejší než včerejší noc v horách. Přesto se již od noci budím a cítím se čím dál tím víc nekomfortně. Zprvu je to jen pocit, že…
45.4km
více »
Pevnost Rozafa u Skadaru.
Pevnost Rozafa u Skadaru.
Pevnost, opevnění
Na okraji  města Skadar  /Shkodër/  se rozkládají nad řekou Drin a Buna rozvaliny pevnosti Rozafa. Celý areál zaujímá 9 ha a tyčí se na impozantní vyvýšenině (130 m. n. m.). Hrad patřil kdysi k nejd…
45.5km
více »
Průsmyk Stegvaš
Průsmyk Stegvaš
Vyhlídka
V průsmyku Stegvaš, těšně u hranic s Albánií se nachází Krásná vyhlídka. Za pěkného počasí je odtud výhled na albánské město Shkoder a na pohoří Prokletije. K vyhlídce se dostanete po silnici z Virpazaru, která ve…
49.5km
více »
Zekova Glava
Zekova Glava
Hora
Zekova Glava (2117 m.n.m) je druhá nejvyšší hora černohorského pohoří Bjelasica. Je přístupná z Kolašinu, přes Ski centrum Jezerine a katun Vranjak. Na jejím vrcholu se nachází vysílač a vojenský objekt. Přístup d…
50.7km
více »
Monastýr Morača
Monastýr Morača
Klášter
Monastýr Morača se nachází v údolí řeky Morači, u silnice mezi Podgoricou a Kolašinem. Svými architektonickými rysy, bohatstvím fresek a ikon se řadí k nejcennějším kulturněhistorickým památkám Srbska a Černé hory…
51.2km
více »
Crna glava
Crna glava
Hora
Crna Glava je s 2139 metry nejvyšší horou pohoří Bjelasica. Nachází se v samotném jeho středu, na východním okraji národního parku Biogradska gora. Vrchol hory je z části porostlý klečí, skrz kterou vede úzká stezka na vrchol, tedy jen ze směru od Zekovi glavy, opačným směrem po krátkém strmém skalnatém úseku pokračuje cesta po travnatém svahu. Značená turistická trasa č. 301.…
52.2km
více »
Černá Hora (2): Kaňon řeky Mrtvice
Černá Hora (2): Kaňon řeky Mrtvice
Pohoří
Černá Hora (2): Kaňon řeky Mrtvice (07/2016)Kaňon Mrtvice (Kanjon Mrtvice) má specifickou tajuplnou atmosféru. Řeka Mrtvica sice vypadá jako mnohé balkánské modrozelené říčky obklopené…
52.4km
více »
Bjelasica
Bjelasica
Pohoří
Bjelasica je pohoří v Černé Hoře. Deset vrcholů dosahuje přes 2000 metrů, nejvyšší z nich je Crna glava s 2139 metry. V centrální části až k západnímu okraji se rozkládá Národní park Biogradska gora.Oblast je vyme…
54.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace