4.část Expedice Francie-Španělsko 2016. Z Provence do Béziérs ke Canalu du Midi

23.5. Provence je kouzelný a zajímavý kraj. Jižní a východní části jsme už provětrali dříve. Nyní ještě budeme zkoumat oblast okolo Les Baux de Provence v Přírodním parku Alpilles plnou bizarních vápencových skal. Město je zvyklé zvládat turistické návaly a to znamená v okolí fůru zákazů zastavení a plná placená parkoviště. Přesto se daří zastavit na cípu země nikoho u křižovatky pod starým městem. Lepší to ani být nemohlo. Pouhých 200m odsud vede přístupová cesta a po dalších 300m stoupání jsme u boční brány historického starého města, také zvaného Mrtvé město. Rovněž atraktivní záležitost. Úzké dlážděné uličky, kamenné domy, butiky, obchůdky. V jednom jsme nakoupili několik pytlíků s provensálským kořením na obšťastnění přátel doma. Kupodivu cena byla nižší, než v jiných městech, či dokonce supermarketu. Z terasy u kostela St.Vincent a kaplí Pénitens Blancs nahoře je výhled na vápencové skalnaté okolní vršky, bránící zahlédnout za nimi známé město Arles. Dál míjíme stánek s obrovskými kvádry tureckých medů. V centru už houfy turistů brání v pořizování fotek. Největší nával je před vstupem do hradu, kterým se také musí projít, chceme-li vidět i druhou horní polovinu ruin na samém vrcholu. Shora je prvotřídní pohled na velkou část Provence. Po sestupu zpět dolů popojíždíme mezi vápencovými skalami s bizarními tvary okolo velmi navštěvovaného Carriéres de Lumiére v jedné z větších jeskyní v původních starých lomech. Staří Římané odtud brali stavivo na hrad a město. Nyní se zde nabízí návštěvníkům stálá audiovizuální show navržená v r. 1976 a od 2012 fungující jako Carriéres de Lumiéres (Katedrála obrazů). Promítají se tu obří jasné obrazy na plochu přes 4000m² hladkých bílých vápencových kamenných stěn a mohutných širokých pilířů, vysokých až 9 metrů. Např. r. 2006 tu byl Paul Cézanne, 2008 byl věnován Vincentu van Goghovi, rok nato Pablu Picassovi. Byla zde výstava Michelangela, Leonarda, Raphaela - mistrů renesance v roce 2015. Letos bezprecedentní mediální akce věnovaná Marc Chagallovi až do 8. ledna 2017. Čtenářům doporučuji aspoň shlédnout zajímavé video na YouTube.

Naproti přes parkoviště koukáme přes plot ještě do moderního muzea v přírodě. Silničkou stoupáme k dalšímu místu, odkud je výhled na Les Baux de Provence. Cesta je lemována prapodivnými skalami, jako by příroda chtěla přispět se svými výtvory k umění dole. Nahoře v sedle prokousali silničáři průjezd s kolmými stěnami skalnatým hřebenem Alpilles.

Cestou do Saint Rémy de Provence se nahoře projíždí okolo archeologického naleziště starořeckého města Glanum. Rozkládá se napravo dole za menším návrším, kousíček od silnice. Nalevo má příslušné parkoviště. Z časových důvodů toto místo míjíme bez zastavení, ačkoli navíc někde dole pod parkovištěm, snad jen 1 km, leží pěkné jezero Lac du Perioou. Jenže bez podrobné mapy bychom ho mohli hledat hodně dlouho a s nejistým výsledkem. A také jsme minuli Augustův oblouk s mauzoleem des Jules z r. 20 př. Kristem, které jsme nezahlédli, přestože je hned vedle parkoviště. No, jo, to vím teď. Stejně nejde vidět všechno po cestě, když jedu hlavně kvůli Pyrenejím a NP Picos Europa do Španělska.

Saint Rémy de Provence je samozřejmě také pěkné staré město s dlouhou historií, známé v turistickém ruchu. Úzké uličky se zákoutími i pěkné náměstí lemované platany. Narodil prý se tu francouzský lékař, astrolog a věštec Nostradamus. Každou středu se v městečku všude konají velké trhy. V nedalekém klášteře Saint-Paul-de-Mausole byl svého času hospitalizován slavný malíř Vincenc van Gogh, rodák z blízkých Arles.

Už za šera dojíždíme na noc k nám vyzkoušenému místu do města Beziers. Tohle město je známou vodní křižovatkou. Před několika lety jsme tu objevili takovou zajímavost. Přejížděli jsme po mostě přes řeku Orb. Napravo, kousek od nás přemosťuje řeku další most. Koukám, jestli je také silniční, nebo železniční. A najednou, musím si promnout oči, vedle nás po tom mostě jede člun. Nejdřív si říkám, někdo si ho veze k moři na vleku. Vzápětí mi dochází, že není vidět žádné auto. Objeli jsme tedy pár ulic, abychom se na ten druhý most dostali. Skutečně po něm pluly lodě a mávaly nám. Ve Francii je velké množství kanálů a splavných řek včetně jejich křížení. Dá se tam bez problémů půjčit člun, dodají k němu i atlas splavných řek a zdymadel. I po té řece pod akvaduktem s kanálem plují lodě. Mimochodem, tento kanál se jmenuje Canal du Midi a spojuje Atlantský oceán se Středozemním mořem. Obchází tak Gibraltarský průliv a Španělsko. Byl vybudován v 17.století za krále Ludvíka XIV a jedná se prakticky o významnou technickou památku pro svou složitost při budování. Je zapsán v UNESCO. Na nejvyšším místě se vypíná nad městem zdaleka viditelná pěkná gotická katedrála Saint Nazaire ze 14.stol. Mezi zajímavosti patří stará římská aréna a druhá velká novější z r.1905. Mimo koncertů se používá i pro býčí zápasy. Ráno se přesuneme do Jednoho z nejkrásnějších měst ve středověkém kabátě v Evropě, opevněného středověkého Carcassonne.