Stubaiská hřebenová - vysokohorská stezka

Fotografie (16)  • Foto: beticka

Foto: beticka

• Vyrazili jsme na cestu 12.8. -16.8.2019
• Naše složení bylo 4 dospěláci a pak 8 juniorů ve věku 9 - 18 let. Rozhodli jsme (z časových důvodů) nejít celou stezku, ale jen její polovinu a to od chaty Dresner hütte k Innsbruker hütte.
• Chaty na přespání jsme domlouvali asi 5 měsíců předem (bylo nás 12, takže zaberem na chatách moc místa :-))
• Celá stezka je úžasně značená - je tu opravdu každé +/- 3 metry  velká, viditelná značka, takže člověk nesejde z cesty ani za vydatného deště či v mlze.
• První dva dny nám mžilo/ pršelo a tak jsme celou dobu přecházeli potoky a potůčky a obdivolavi krásné vodopády.
• Chůze po horských chodnících a místy i lezení a slézání po kamenech s možností se přidržovat lan. Místy i docela vzdušnější pasáže :-)
• Skoro celou cestu není mobilní signál a WI-FI je jen na chatě Bremer hütte.

1.den

Ráno jsme vyjeli z Prahy a okolo 14:00 jsme parkovali v Rakousku pod lanovkou Stubaier Gletscher a nechali se vyvést do Mittelstation Fernau. Odtud vycházíme k chatě Dresdner hütte. Jedná se o 4 etapu z celé hřebenovky. Výškový průběh je asi 400 m stoupání a 500 m klesání (nejnižší bod: 2.194 m, nejvyšší bod: 2.682 m). Doba chůze je dle průvodců 3 hodiny, my jsme to šli 4 hodiny a to v mlze a za mírného mžení, takže jsme se nezastavovali na žádné dlouhé focení.
Kolem chaty Dresdner hütte jsme jen prošli a míříli rovnou k chatě Sulzenauhütte. Vybrali jsme si cestu přes vrchol Peiljoch (2 676m) a odtud sestoupali k Blaue Lacke (Modré jezero). Už ten výhled na jezero a ledovec nad ním je fascinující.
V chatě Sulzenauhütte bydlíme ve 2 pokojích po 6 lidech, jsou zde patrové postele a povlečení. Mají tu i sušárnu na boty a oblečení, za což jsme vzhledem k počasí nesmírně vděční, voda jen studená, teplá voda ve sprše 3min za 2 eura. Vaří tu výborně a večerka v 22:00.

2. den

Vstáváme v 6:30, jdeme na snídani (snídaně na všech chatách podávají do 8:00) a v 7:45 už vyrážíme na 5. etapu k Nürberger hütte. Výškový průběh je 650 m nahoru a 550 m dolů. Doba chůze dle průvodce 4 hodiny, my jsme to prošli za 3 hodiny 15 minut, ale opět dodávám – měli jsme mlhu a nekochali se. Nejnižší bod: 2.190 m a nejvyšší bod: 2.612 m. Opět byla možnost si vybrat ze 2 tras kudy půjdeme a my si vybrali ten nižší bod-sedlo Niederl. Cesta byla pohodová. V Nürnberger hütte jsme se naobědvali a oschnuli (mají tu výborný guláš z mladého hovězího, ale obsluha je mírně chaotická :-)). Okolo 13:30 vyrážíme na 6. etapu směr Bremer hütte. Výškový průběh této etapy je 600 m stoupání a 450 m klesání. Tato etapa je asi nejvíce kamenitá/ lezecká, ale jde se i přes úžasnou zelenou „náhorní plošinu s jezerem a příznačným názvem Paradies (Ráj). Šlapali jsme asi 4,5 – 5 hodin. Nejnižší bod je 2.229 m a ten nejvyšší bod 2.741 m. Bremer hütte je nejmenší horská chata, kterou jsme navštívili. Spíme v pokoji pro 16 osob, ale máme ho ve 12 lidech jen pro sebe, jsou to 2 plochy na ležení po stranách pokoje, pro každého polštář a 2 deky.

3.den

Blaue Lacke s ledovcem  •  Foto: beticka

Z Bremer hütte do Innsbrucker hütte nás čeká nejdelší trasa na naší cestě bez možnosti sestupu a místa na oběd. Necháváme si tedy v Bremer hütte připravit balíčky s obědem na cestu (chleba se šunkou, chleba s tvrdým sýrem, jablko, sušenka). Výškový průběh této trasy je stoupání 800 m a klesání 850 m. Nejnižší bod: 2.220 m a ten nejvyšší bod: 2.562 m. Na ukazateli u chaty bylo na rozcestníku doba chůze 6-7 hodin. Měli jsme obavy jak to časově s dětma ujdeme a za mírného mžení jsme vyrazili v 8:45. Lezeme po skalách nahoru, dolů atd. celou hodinu a pak dojdeme k dalšímu rozcestníku. Těšíme se co uvidíme – kolik toho už máme za sebou – a na rozcestníku opět 6-7 hodin). Trochu jsme na to nevěřícně zírali, ale prý pokud to není 8-9 hodin, tak to znamená, že jdeme správným směrem. Další rozcestník už nikde nebyl, takže jsme šlapali dál a za 8 hodin jsme dorazili do cíle. Innsbrucker hütte je velká chata, spali jsme v pokoji pro 12 lidí – opět velká plocha na ležení rozdělená, vždy po 3, dřevěnou příčkou. Teplá voda na sprchování - půl minuta za 1 euro. Kousek (15 minut) od chaty je opět jezírko, kde si jde odpočinout, vyzkoušet nohou teplotu vody a relaxovat na kamenech a opodál i na lavičce.

4.den

Scházíme zpět do údolí a do civilizace. Je více možností kudy jít. My procházíme okolo salaše Karalm a pak pokračuje dál po cestě k salaši Alpengasthaus Pinnis a teprve u něj stoupáme po červené směrem k lanovce Elfer. Od salaše Pinnis opět stoupáme asi 300 metrů a potkáváme spoustu navoněných a čistých turistů, kteří se jdou projít v blízkosti lanovky. Obědváme vedle lanovky v Panorama restaurant Elfer Agrar. Lanovkou Panoramabahn Elfer 11 sjíždíme do obce Neustift im Stubaital. Odtud se vracíme autobusem zpět pod lanovku Stubaier Gletscher, kde máme zaparkovaná auta.

Foto: beticka

Po cestě se ještě zastavujeme u krásného vodopádu Grawa, kde je vyhlídková plošina s mnoha lavičkama na sezení a kochání se a pak i Grawa Alm s restaurací. Mládež prolezla po kamenech vodopád a pak ještě skončili hrátkama v říčce, která tam také teče.

• lze si koupit slevovou kartičku Mitgliedskarte - kartička Rakouského alpského klubu (Alpenverein Österreich), na kterou pak můžete čerpat na chatách slevy na noclehy. Při našem počtu se nám to určitě vyplatilo.
• V informacích v Neustift jsme si vyzvedli Wanderpass pro děti i pro dospěláky - kartičky na razítka a razili o 106, abychom si vysloužili medaili. Mají to pěkně rozplánované -  za každou chatu či salaš je předem dané bodové hodnocení. Při odjezdu se zastavíte pak opět v informačním centru a vyzvednete si odměnu – děti za 20 bodů bronzovou medaili atd.