S kolem kolem Dunaje
Pátek - 16.8.1996
Z Frýdku-Místku vyjíždím v 18,30 obtěžkán neuvěřitelným množstvím zavazadel, ve kterých vezu zásobu potravin, bivakovací potřeby, vařič a něco málo náhradních dílů a nářadí ke kolu. Váha této bagáže se blíží 30 kilogramům. Již za šera dojíždím do Bohumína, na nádraží podávám kolo kpřepravě a na peróně vyčkávám přistavení vlaku do Českých Budějovic. Kolem 22 hodiny předávám kolo do spárů Českých drah a svá zavazadla ukládám do kupé. Za marného očekávání svého spolujezdce, který měl jet se mnou, se vlak dal do pohybu, aby ráno v 7 hodin zastavil vČ. Budějovicích.
Sobota - 17.8.1996
Jako obyčejně měl vlak zpoždění, takže na hranici sRakouskem vDolním Dvořišti jsem dorazil před polednem. Urychleně jsem nastrojil kolo a po staré Solné stezce se vydal směrem kLinci, kde jsem dorazil kolem 16 hodiny. Projíždím městem a po pravém břehu Dunaje se obracím khranicím s Německem kměstu Pasovu. Po 10 km jízdy bivakuji u obce Wilhering na břehu Dunaje. Zhotovuji si přístřešek pro případ deště, vařím večeři a pozoruji lodní provoz na řece. Oproti všem zákonům přírody se zde nevyskytují komáři. Po hrnku čaje srumem usínám spánkem spravedlivých. Na kole jsem dnes ujel 110 km.
Neděle - 18.8.1996
Vstávám v 7 hodin, myji se vřece, vařím kafe a pomalu balím. Po snídaní se rozjíždím na další cestu kohybu Dunaje, tzv. „Donau Schlinge". Zastavuji se vměstě Eferding, které leží vkotlině Eferdingen Becken a kde podle písně Nibelungů nocovala Krimhilda. Druhou polovinu dnešní etapy jedu po frekventované cyklostezce kolem Dunaje a nepozorován a nepoznán jsem se náhle ocitl na území Bavorska a po pár kilometrech jsem stál před branami Pasova, města, které leží na březích Dunaje, do něhož se vlévá zprava Inn a zleva řeka Ilz. Po prohlídce města se vracím zpět po proudu řeky a to po jejím levém břehu. Před ohybem Dunaje mě zastihuje drobný déšť a načež zjišťuji, že jsem pláštěnku zapomněl na místě včerejšího noclehu. Vrozčilení jsem vypil dnes už druhé pivo zn. Radegast a jel vdešti dál. Po chvíli přestalo pršet, ale znenadání cyklostezka končila a byla zde jediná možnost a to použít převozu lodí za pouhých 5 DM. Zbudoval jsem si přístřešek a po večeři, za stálého, drobného deště jsem zalezl do spacáku. Dnešní kilometráž činila 132 km vsedle.
Pondělí - 19.8.1996
Vzbudil jsem se před sedmou hodinou a po sbalení věcí jsem se rozhodl vrátit pro ztracenou pláštěnku. Bez snídaně jsem vyrazil zpět knejbližšímu mostu, který byl vzdálen 12 km a po 58 km jízdy jsem kýženou pelerínu našel, kterak visela na stromě. Poděkoval jsem sv. Antoníčkovi za pomoc a konečně jsem se pustil do jídla, které sestávalo svepřového masa pistáciové barvy, chleba a piva. Jako moučník jsem si podal perník a vše jsem zapil kávou se smetanou. Po krátké polední siestě jsem pokračoval vcestě do Lince. Za velkého vedra jsem chvíli chodil po městě a po 14 hodině jsem jel dále kolem řeky. Navštívil jsem bývalý koncentrační tábor Mauthausen, který je situován na prudkém kopci nad řekou. Po prohlídce tohoto reliktu nacizmu a nabrání zásoby pitné vody jsem se jal vyhledávat místo vhodné kpřespání. To se mi po chvílí podařilo a v 19 hodin jsem už lágroval na břehu Dunaje. Dnešní etapa měřila 110 km.
Úterý - 20.8.1996
Jelikož krvelační komáři mi celou noc pili krev a proto jsem toho moc nenaspal, vstávám až vpůl osmé. Snídám paštiku schlebem a bílou kávou a pomalu se vydávám na další cestu. Projíždím městem Grein, kde stojí Radnice snejstarším městským divadlem vRakousku (1791, dosud se vněm hraje) a zastavuji se vMelku, nad nímž na skále nad řekou stojí mohutný (362 m dlouhý, s 1188 okny) barokní benediktinský klášter. Slunce peče a tak za Melkem odbočuji na pravý břeh a jedu ve stínu stromů po cestě na Krems. Projíždím údolím Wachau se spoustou hradů, zámků a kostelů. Dnešní jízdu končím opět u řeky, za kterou na skále stojí zřícenina hradu vněmž byl r. 1192 vězněn anglický král Richard I.-Lví srdce. Vařím rajskou polévku, kafé a po dobu co píší tento zápis ještě komáři nezaútočili. Tak uvidíme !. Zatím sedím u řeky a vzpomínám na domov. Ujeto 105 km.
Středa - 21.8.1996
Po snídani jsem udělal inventuru zásob a v 9,30 jsem vyrazil na další pouť. Za horkého počasí se zastavuji vTullnu, hospodářském středisku úrodného území vPodunají a po prohlídce města jedu dál kolem řeky, už nijak zajímavou krajinou. Provlékám se Klosterneuburgem, kolem mohutného barokního kláštera augustiniánů zroku 1106, vjehož knihovně je uloženo 120.000 svazků. Zástavba kolem řeky nabývá na hustotě a po 13 km dosahuji hranic Vídně. Po komplikovaném průjezdu městem, už za nastupujícího šera, jsem dorazil do Schwechatu, kde vmístním parku, poblíž vídeňského letiště, za neustálých útoků krvelačných komárů, končím dnešní jízdu. Studenou večeři zapíjím čajem a za bzukotu kolem uší zalézám do spacáku na lavičce vparkovém altánku. Dnešní trasa měřila 125 km.
Čtvrtek - 22.8.1996
Díky tomu, že komáři přestali večer žrát, jsem se vystal dobře. Jelikož jsem nocoval pod střechou, nemusel jsem ráno nic sušit a tak jsem jen uvařil čaj a hned jsem vyrazil směrem na Bratislavu. Jel jsem po silnici až kobci Petronell-Curnuntum, kde se nacházejí rozsáhlé pozůstatky osídlení zdob říše římské. Římský tábor Curnuntum zajišťoval bezpečnost na významné obchodní křižovatce, tzv. Jantarové stezce. Sídlili zde římští císařové Marcus Aurelius a Septimus Severus. Ve IV. Století toto osídlení zničili Kvádové. Hned vedle leží lázně Bad Deutsch-Altenburg, které jsou známé již od říše římské svými jodovými a sirnými prameny. Dále moje cesta vedla vedla do Hainburgu a.d.Donau, kde na hoře Schlossberg stojí zřícenina hradu, ve kterém se vroce 1252 oženil český král Přemysl Otakar II. s rakouskou dědičkou Markétou Babenberskou. Hrad je znám shrdinského eposu „Píseň o Nibelunzích". Poté už následovalo jen pár kilometrů a přivítala mě Bratislava, kde jsem si vbance vyměnil peníze a pak počal nezřízeně bužírovat. Vkrátkém rozmezí jsem vypil 3 piva, což mělo za následek, že jsem musel hodinu odpočívat. Pak jsem vneustálém horku, sněkolika občerstvovacími zástavkami, cestoval po staré cestě do Břeclavi, kde jsem dorazil patnáct minut po odjezdu posledního spoje domů. Na nádraží jsem proto ulehl na lavici a vyčkal na odjezd následujícího vlaku, což bylo ve 2,30 ráno. Vzdálenost zVídně do Břeclavi,přes Bratislavu, činila 155 km.
Pátek - 23.8.1996
Naložil jsem kolo do vlaku a vydal se na cestu domů. Musel jsem přestupovat vHulíně a ve Frýdlantě n.Ostravici jsem byl v 7 hodin ráno. Cestu jsem zakončil na Ostravici v 7,30.
Epilog
Celá cesta proběhla bez závad a trasa je vhodná pro každého, kdo se udrží na kole. Míst pro bivakování je dostatek a problémy sdomorodci nevznikají. Počasí bylo stálé a vyjma jednoho podvečera bylo slunečno až horko. Vlahé noci byly zpestřeny nájezdy komárů a proto je nutno věnovat pozornost výběru místa knocování. Kvalita Dunajské cyklostezky je dobrá, vede fakticky neustále po rovině a je možno použít jakékoliv kolo. Na prohlídku města Vídně je nutno vyčlenit minimálně jeden den, popřípadě ji učinit předmětem samostatného výletu.
Trasu absolvoval a písemným komentářem opatřil člen KČT Lysá hora- Ostravice
Dušan Mlýnek