MORAVA-DUNAJ-INN
MORAVA - DUNAJ - INN
Cestovní deník
Účastníci: Wytrzens Oswald, Wytrzens Jiří, Pišl Zdeněk, Pavlíček Eda a Mlýnek Dušan
Dějství I. Moravo, Moravo, Moravěnko milá .....
Ve středu 11. června 1997 budila pozornost cestující veřejnosti skupina podivných individuí, která po trati Ostrava - Hulín přepravovala neobvyklé spousty zavazadel a jízdních kol. Po několikanásobné překládce výše uvedených předmětů tato tlupa dorazila do Hulína, odkud již dále pokračovala na velocipedech.
Po stokilometrové jízdě za značného vedra jsme dorazili do Hrušek, kde za vydatného hašení žízně jsme přečkali noc v jednom sklípku. Po ranní gulášové polévce jsme v Břeclavi překročili státní hranici a přes Moravské pole jsme si to zamířili k Hainburgu an der Donau. Noc jsme šťastně přečkali v nivě řeky Moravy, kde jsme rozbili svůj tábor.
Dějství II. Na krásném modrém Dunaji ........
Ráno jsme po 20 km jízdě dorazili na most přes Dunaj. Po krátké zastávce v Hainburgu jsme nastoupili na Dunajskou cyklostezku a po ní jsme dojeli až do Vídně. Bez větších problémů jsme projeli městem a po odpočinku a koupání v Dunaji jsme dorazili do Tullnu. Nabrali jsme pitnou vodu a za Zwentendorfem jsme si na louce postavili stany a uvařili večeři. Noc proběhla klidně a ráno jsme pokračovali cestou do Kremže a dále do údolí Wachau. Prohlídli jsme si místo dávného pobytu Richarda - Lví srdce, vesničku Dürnstein a pokračovali dále na Melk. Po prohlídce města, pyšnícího se monumentálním klášterem, jsme projeli městem Ybbs a.d. Donau a zabivakovali na břehu Dunaje. V tomto okamžiku se spustil déšť, který nás s přestávkami obtěžoval až do rána. Poměrně časně vyjiždíme na další pouť a cestou, již za pěkného počasí, sušíme mokré věci. Zastavujeme se k prohlídce koncetračního tábora Mauthausen, prohlížíme si historické centrum Lince a podél Dunaje dorážíme pozdě odpoledne k jeho ohybu, tzv. Donau Schlinge. Zalití paprsky zapadajícího slunce rozbíjíme tábor a vaříme si večeři. Po klidné noci a snídani popojíždíme k německému městu Pasovu. Procházíme městem a po obědě se vydáváme kolem řeky Innu na další cestu, kterou zakončujeme noclehem v příjemném lesíku. Ráno nás přivítalo drobným deštěm, který naštěstí netrval dlouho a tak po deseti kilometrech jízdy jsme se ocitli na náměstí města Braunau a. Inn. Následovala jízda do Oberndorfu bei Salzburg a návštěva Stille Nacht Kapelle, kde poprvé zazněla známá koleda "Tichá noc".
Dějství III. Hlavní město Solnohrad je Solnohrad
Blížíme se hlavnímu městu spolkové země Solnohradsko - Salzburgu, česky zvaného Solnohradu. Začíná drobně pršet, což však netrvá dlouho a tak jsme se mohli vydat na pěší prohlídku historického centra města. Protlačujeme se změtí turistů ze všech možných koutů světa a prohlížíme si různé atrakce a pamětihodnosti. Odpoledne vyjíždíme směrem na Berchtesgaden. Opět se blíží déšť, a proto se ukrýváme v lesíku na břehu dravé alpské říčky. Večer se rozpršelo a déšť trval až do rána. V pláštěnkách vyjíždíme po horské silnici, z mlhy vystupuje masív Watzmanu a my se potíme do kopce. Přestává pršet a po průjezdu celnicí se zastavujeme na břehu řeky Saalach, abychom navařili oběd a usušili mokré věci. Po odpočinku sedáme opět na kola a projíždíme město Lofer, stoupáme na Pass Strub a rázem se ocitáme ve spolkové zemi Tyrolsko.
Dějství IV. Tam v Tyrolách, tam je krásný vzduch .....
Sjíždíme do města St. Johann i.Tirol a pomáháme si dál do Kitzbühelu, známého to alpského střediska. Po krátké prohlídce se pakujeme, jelikož se opět žene déšť. Zajíždíme k lanovce, vedoucí na Hahnenkamm a usalašujeme se v prázdných podzemních garážích. Po noci v suchu jedeme kolem Innu směrem na Innsbruck. Odpoledne začalo zase pršet a tak po několika přestávkách se definitivně ukrýváme na suchém místě pod mostem při řece Innu. Ráno nás přivítalo zářícím sluncem a tak za pěkného počasí projíždíme Innsbruckem a stoupáme k Brennerskému průsmyku, který leží na hranicích s Itálií, ve výšce 1374 metrů. K noclehu uléháme pod dálničním viaduktem a tak nás po celou noc doprovází rachot projíždějících kamionů. Ráno pomalu sjíždíme zpět do Innsbrucku, zbavujeme se posledních zásob potravin a připravujeme bagáž a kola k transportu do vlasti. V 15,00 hodin autobus Jihoalpského expresu práskl do koní, aby dorazil do Olomouce v 00,30 hod. následujícího dne, tedy po 9 a půl hodinách jízdy. Večeříme v nádražní restauraci a po rozednění pokračujeme po vlastní ose v jízdě k domovu.
Epilog
Cyklojízda byla absolvována jako zápočet pro Mezinárodní turistický odznak. Všichni účastníci pobývali v Rakousku víc než 4 dny a na kolech najeli přes 1200 km.
Kromě občasného výbuchu ponorkové nemoci se nic mimořádného nepřihodilo a výpravu lze považovat za celkem úspěšnou.
Zapsal : Dušan Mlýnek