Zell am See – výlet na Schmittenhöhe – RETRO 2005

Kam a jak jedeme?

Městečko Zell am See najdeme v Rakouských Alpách v pohoří Vysoké Taury a z Prahy je to necelých šest set kilometrů pokud jedeme přes Plzeň a Mnichov, což je asi nejrychlejší a nejobvyklejší cesta. Rozhodně to není výlet na jeden den, ale vyplatí se zde strávit minimálně týden. Nádherné okolí rozhodně za to stojí a to nejen v zimě, ale i v létě. My jsme zde strávili dva nádherné letní týdny s našimi všemi dětmi a to včetně v té době našeho nejmenšího, kterému byli čtyři měsíce a jak jsme se přesvědčili už od nejútlejšího věku s námi zvládal cokoliv a to mu vydrželo do dnešních dnů. Do Rakouska jsme se přesunuli auty (množné číslo je na místě, neb do jednoho všechny naše dítka nedostaneme), ubytovali se a pak už jen poznávali krásy místa a okolí.

Z centra Zell am See, které je nedaleko jezera se vydáme pěšky západním směrem ulicí Schmittenstrasse k spodní stanici lanovky. Je to příjemná procházka, mezi rodinnými domy a penzionky do mírného kopce. Odsud jsou dvě možnosti jak se dostat na vrchol, buď pěšky kdy výstup trvá cca tři až čtyři hodiny a nebo lanovkou. My vzhledem k mrňouskovi a kočárku zvolili lanovku.

Za čím jedeme?

Schmittenhöhe je krásná náhorní planina s nejhezčími výhledy na půvabné horské městečko Zell am See s jezerem Zeller See a okolní horské vrcholky, které přesahují tři tísíce metrů.

Pěšky k Schmittenhöhe se dostanete cestou Schmittenweb. Jde o cestu alpského typu a je přehledně značená. Pod lanovkou najdeme odbočku k hostinci Mittelstation. Zde se lze občerstvit před dalším stoupání. Další chatou, je až Glocknerhaus. Dále pokračujeme přes vyvýšeninu Dümberger Ecks (1 711 m). Tu obejděte z pravé strany a pokračujte k hostinci Breiteckalm, který je ve výšce 1 770 m. Pak už vás bude čekat jen poslední část výstupu. Zamiřte na severozápad k sedlu Kettingtörl se salaší Kettingalm a pak už jen vystoupejte strmou cestou na vrchol. To pro ty co pohrdnou lanovkou. Vycházka je to krásná a pro mírně zdatné můžu jen doporučit.

Lanovkou je to o dost rychleji a cca po deseti minutách vystupujeme kousek pod vrcholem (1 965 m.n.m.). Počasí nám přálo, nad hlavou modrej plech a krásný výhled široko daleko a i mrňousek se dožadoval z kočárku ven. Výhled do údolí je opravdu naprosto impozantní, ale i sama náhorní planina má velké kouzlo. Strávili jsme nahoře téměř čtyři hodinky procházkou, prohlédli kapličku, kamenné zdi včetně skalniček, výhledy z náhorní planiny na všechny strany. Na vyhřáté straně kopce nechyběli lapači vzdušných proudů, včetně tandemů a zastavili jsme se i u památníčku věnovaném katastrofě, která před mnoha lety Zell am See postihla, když po deštích zavalila údolí pod lanovkou lavina z bahna a kamení. Dnes už jsou nestabilní svahy zajištěny, zda nadobro ukáže asi jen čas.

Zpátky jsme zase nepohrdli lanovkou, ale ono v kopcích je to s kočárkem dost problematické a od lanovky zase pěško busem do našeho hotýlku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Alpském městečku Zell am See na břehu jezera Zeller See jsme strávili krásných a pohodových letních 14 dní v malém rodinném hotelu Seehof café a denně podnikali výlety do blízkého i dalekého okolí. Najíst se lze přímo na náhorní planině v restauraci Berghotel.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Příroda je naprosto úžasná, těžko co vyzvednout, chce to vidět. Můžeme jen ukázat nějaké fotky.

Ostatní informace

Jízda lanovkou rozhodně nepatří k nejlevnějším, ale odměnou jsou úžasné výhledy do širého okolí. Ceny za lanovku není malá, ale v současnosti při použití pobytové karty to docela jde.