Za šumperskými historickými domy aneb Šumperk zdaleka není jen Malou Vídní, I. část (od baroka po funkcionalismus)

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole • Se psem

Obchodní dům Ottokara Katzera • Fotografie (14) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Hlavní pošta

Marienhof

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Označovat severomoravský pětadvacetitisícový Šumperk za Malou Vídeň se sice možná ukázalo být dobrým reklamním tahem, kterým se podařilo přitáhnout pozornost návštěvníků Brány Jeseníků ke „kdejaké zdejší barabizně“, ale vůči ostatním zajímavým šumperským domům je to tak trošku nespravedlivé. Pokusme se tedy tuto křivdu napravit a prozradit si něco i o objektech, které se – až na jednu výjimku - do privilegované čtyřiadvacítky nedostaly …

Tento tip na výlet bude zaměřen na domy mnoha různých staletí i architektonických slohů (oproti názvu článku lehce zabrousíme až do období vlády krásné paní Gotiky) a o většině z nich se kromě základních „technických dat“ bonusově dozvíte (snad) i nějakou zajímavost nebo přímo pikantérii. Půjde přitom pouze o stavby bytové nebo funkcionalistické, z nichž se drtivé většině dostalo také pozornosti našich památkářů. Procházka Šumperkem ve stylu „trošku jinak“ právě začíná …

Za čím jedeme?

První naší zastávkou bude někdejší Obchodní dům Ottokara Katzera, což je zajímavá funkcionalistická stavba, nacházející se na adrese Hlavní třída č. 19. Multifunkční objekt zaujme zejména stylově čistým hlavním průčelím se třemi pásy oken. Jedná se o stavbu z roku 1930, které dal podobu šumperský architekt Ernst Hantschl. V severozápadním traktu jsou zachovány prostory původních záchodků. Od roku 2007 se jedná o chráněnou kulturní památku. A tento je tou jedinou výjimkou spadající i do malovídeňského okruhu.

U funkcionalismu zůstaneme i nadále, protože se posuneme jen o pár stovek metrů dál, k budově hlavní šumperské pošty (pošty byly ve městě 4, po nedávných „změnách k lepšímu“ zůstaly zachovány 2). Tu najdeme na adrese Gen. Svobody č. 13 a jedná se o dominantní stavbu významného architekta Ernsta Wiesnera z let 1934 až 1937. Chráněnou památkou je od roku 2010 a ve filmu Krásno si zahrála policejní stanici.

Opomenout nemůžeme ani domy, které nějakým způsobem políbila paní Secese. V Šumperku jich je poměrně hodně, ale my na naší trase máme jen jeden z nich – ten největší, Marienhof. Jedná se o palácovou budovu šumperského stavitele Františka Hlocha z roku 1904, která se o rok později stala činžovním domem. Nachází se na adrese Gen. Svobody č. 50 a je zajímavé, že původně na jejím místě stával rozsáhlý zemědělský dvůr z 18. století. O chráněnou památku se nejedná.

Budeme–li ulicí pokračovat stále dál, dojdeme až k bývalé Klapperothově manšestrové manufaktuře (Gen. Svobody č. 29). V tomto případě se naopak o chráněnou – a navíc vysoce ceněnou - kulturní památku jedná již od roku 1958, a proto docela překvapí, že připomíná spíše zříceninu. Přitom zde před sebou máme klasicistní stavbu s prvky pozdního baroka, která vznikla jako měšťanský dům, aby byla v letech 1730 až 1765 přestavěna na manšestrovou manufakturu, první v celé monarchii. Zdejší výroba byla ukončena v roce 1832 a od II. poloviny 19. století už dům sloužil pouze obytným účelům. V roce 2019 byla zahájena kompletní rekonstrukce budovy s tím, že zde vznikne muzeum textilnictví na Šumpersku, což podporoval zejména tehdejší starosta města. V roce 2023 ale šumperská radnice celý projekt pozastavila. Někdejší manufaktura, připomínající spíše rozpadající se letohrádek, alespoň získala novou střechu ...

Tím je první „linie pásu“ vyčerpána a nás čeká návrat k okružní cestě centrem města. Začneme na radničním náměstí Míru, u čísla 8. Tento měšťanský dům, který v základech pamatuje období gotiky, je dnes hodnotnou klasicistní stavbou s rokokovou fasádou. Svého času se jednalo o snad „nejčučavější“ dům v Šumperku, což nedávno změnil přechod barvy fasády z růžové na klasickou „kakalovou“. Chráněnou památkou je tento dům již od roku 1958.

Z náměstí je to jen pár kroků k zajímavém arkádovému objektu známému jako Geschaderův dům. Ten se nachází na adrese Kladská č. 1, a protože se jedná o mimořádně cenný měšťanský dům s gotickým jádrem, je to i nejstarší památka, se kterou se na naší trase setkáme. Písemně je však dům poprvé zmiňován až v roce 1535. Jeho současná – pozdně barokní – podoba pochází z konce 18. století. Od roku 2010 je Geschaderův dům znám hlavně jako sídlo Expozice čarodějnických procesů. O chráněnou kulturní památku se jedná již od roku 1958.

Od Geschaderova domu se Úzkou ulicí přesuneme do ulice Starobranská, kde nás čeká měšťanský dům, jehož historie je spojovaná s „černou“ vdovou. Dům Staré papírnice totiž ve II. polovině 17. století obývala Anna Willemannová, která za svůj život stihla vystřídat a pohřbít tři manžely, být obviněna z čarodějnictví i skončit na popravišti. Dům byl postaven nejpozději v 16. století, jeho současná podoba je klasicistní a o chráněnou kulturní památku se jedná od roku 1994.