Z Vizovic na Janovu horu a zpět

Kam a jak jedeme?

Ráno se nám sice venku za okny trochu kaboní, ale pak už jsou počasí i teplota přiměřené a tak se rozhodujeme pro návštěvu města Vizovic a jeho blízkého okolí. Nejedeme tam kvůli žádné známé akci, jakými jsou festivaly Rockmasters ani na slavné Trnkobraní - (ještě neuzrál jeho čas) - ale pouze na příjemnou procházku městským centrem s jeho pamětihodnostmi. A také na skok do přírody - podívat se na Vizovice a okolní Valašsko z Janovéj hory. Sami doufám uznáte, že při návštěvě této "mekky" celého Valašska je třeba ctít zvyky domorodců a tak budu nadále pokračovat v "jad(e)rné valašštině" - šak tých spisovno napsaných článků o vizovických turistických místoch sem už napsál dosť. A protože by sem sa nerád opakovál, tož to zeberu enom tak "letem světem" ...

Za čím jedeme?

Ze Zlína odjížďáme autobusiskem až chvílu po poledni. Před nástupem nás zaujme strašlivá scéna z nádraží, gde jakási baba generál tak řve na svojého psa, že ten sa chudák počurá ! (Potichu stojící manžel a děcko od teho, zdá sa, nejsú daleko). Enom co sedneme vpravo od řidiča a já si na cestu vytáhnu z batoha knížku o sexuálních vraždách na čtení, tož sa ze sedačky za nama předkloní jakýsi ogárek, funí mně a Janě do ucha a snaží sa neco přečíst aj zároveň se mňů. Otočím sa a slušno a důrazno ho upozorním, že na čumění ven má svoje okno. Podívám sa vedle, co na to jeho tata, ale ten má na ušiskách sluchátka a okolní svět nevnímá ...

Ve Vizovicách vystupujeme na hlavním Masarykově náměstí. Prohlédneme si rychlo jeho památky - hlavně kašňu u barokního morového slúpka a pak ideme přes to druhé, Palackého náměstí s kostelem, okolo hlavní silnice směr východ. Eště mosím Vizovčany - (a aj radní iných měst všady u nás) - moc pochválit za ty pěkné a nápadité přízviska náměstí, nebo za "komančů" bylo každé náměstí buď Leninovo anebo patřilo Gottwaldovi !) Okolo jakýchsi, už zvenku moc útulných, hospod pokračujem na křižovatku a tady sa dáváme okolo Želechovského potoka po trasi Naučnéj stezky Vizovické prameně malebno zastavjaným údolím hore.

Majú tady aj krytů autobusovú zastávku a to je moc dobře, protože cigáro na tom venkovním slunku ně vůbec, ale vůbec nešmakuje. Pak už přichodíme pod místo, gde gdysi stávaly sirovodíkové lázně a včil tam stojí areál Valašského šenku. Je to tu moc pěkné, pro pražáky a jiné exoty sú tu vystavěné všelijaké ty výrobky valašskéj lidovéj tvořivosti - aj žebřiňák a stará mlátička sa tady najde. Hlavní barák je takéj moc pěkný, ale hlavně zevnitřku, protože to tady majú nazdobené a načinčané a skoro lepší jak ve skanzénu v Rožnově. Ochotná paní nám tu dovolí fotit a možeme potom nakúknút aj do Jelínkovéj izby, kerá slúží hlavně k paření na objednaných firemních večírkoch a iných slavnostních ožíračkách. Z kuchyně to moc krásno voní po dobrých valašských specialitách, ale jedli zme doma - a tož nic ... a radší odchod !

Pokračujem okolo zajímavých baráků dál do kopca, hlasitý radostný mumraj zleva nás upozorní na novů hospodu u sportovního a ubytovacího areálu Revika. Ale tam enom nakúkneme od brány a od rozcestníku sa vracáme kúsek nazpátek, gde od zatáčky vede vpravo silnička do sedla pod Janovů horů. Nakonec to stúpáni v délce jedného kilometru bylo enom tak, aby sa neřeklo a my stojíme u křižovatky s červenů turisticků značků. Po ní sa vydáváme přes lúky s pěkným rozhledem hore na kopec. Děcka tu majú postavený moc pěkný indiánský tábor, ale není tu ani noha - asi sa v tom horku všeci negde šplóchajů ve vodě.

Na vrchol Janovéj hory sa přes les - tak jak posledně - nedostaneme, protože tu chybí odbočka a protože bysme tam stejně nic neviděli. Zbořenisko po ovčírně a loveckém zámečku vizovických pánů sa prý začalo konečně spravovat a teď tam prý ze zdí visíja ty škaredé zelené sítě a tož ty by sa našim foťákom opravdu asi nelúbily. Tož negdy příště, až to budú mět opravené ... Za lesíkem vycházáme na vyhlídkové lúky a po hřebeni pomalůčky lezeme zpátky do Vizovic. Ty výhledy sú opravdu moc špicovní - máme to na tom našém Valašsku opravdu moc pěkné : vidíme dědiny a hory okolo Vizovic a Zlína, novů rozhledňu na Dúbravě a gdyby na horizontu vpravo nezavazál ten hlavní hřebeň Vizovických vrchů, tož bysme viděli až na Pulčín anebo až k nám do Brumova. Všecko pěkné ale má brzo svůj konec a tož zme zas zpátky ve Vizovicách, gde napřeď procházáme jakýmsi super novým sídlištěm, potem mineme starší vilky ... a to už zme u hlavní cesty nad zámkem a opravenú nemocniců Milosrdných bratří.

Já eště uteču Janě ke kostelu svatého Vavřinca. Na Valašsku je to u kostelů dosť neobvyklé méno a opravdu nevím, proč si domorodci za svojého patróna vybrali zrovna takovéhoto mučedníka, kerého gdysi zaživa upékli na roště Římané. Ale jak sa říká, proti gustu žádný dišputát - šak vizovičtí v tomto duchu zas vypalujú trnky na jakýsi tekutý extrazit a je zajímavé, že to vůbec nikom nevadí - ale kostel tu majú moc pěkný. Veličajzná věž je starší jak chrámová loď a má navrchu Ochoz ze kterého by byla na město Vizovice a jeho okolí moc pěkná placená vyhlídka. Až sa divím, že to eště nikoho nenapadlo ... Vnitřek kostela je k mojéj veliké radosti ted odpoledňa otevřený, su tu sám a tož sa možu v klidu chvílu aj s foťákem radovat z jeho moc pěknéj barokní výzdoby. ("Turistický spisovatel" ze Šumperka - Marek - zas dává přednost gotice, ale měl by ho negdo přesvědčit, že aj ty ostatní slohy sú moc pěkné ...)

Venku na dvorku eště nakúknu přes mříž do ďůry v opravenéj staréj studni a potem už utěkám za Janů. Společno do areálu zámku - (takéj baroko) - ale jedno křídlo sa včil spravuje. Na prohlídku už je ale pozdě a navíc sme tu byli už mockráť. A tož sa v pozdním odpoledni spokojíme procházků a relaxem po zámeckéj zahradě, pozdravíme kače v rybníku a potem eště na zmrzlinu a na pitivo na zahrádku hospody naproti zámku. Čas na očumování Vizovic nám rychlo vypršál a tož rychlo na bus a dom ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tento půldenní výlet jsme uskutečnili až po obědě, který jsme měli doma a tak stačila jen lehká svačinka a samozřejmě nějaké to pití sebou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Město Vizovice má spoustu zajímavých a hezkých turistických cílů, jako jsou zámek, zahrada, kostel a jiné drobné památky - nám se moc líbil také Valašský šenk a vyhlídky z Janovéj hory.

Ostatní informace

Platili jsme jen za cestu tam a zpět a za občerstvení. Prohlídka zámecké zahrady je zadarmo.