Z rozhledny na vrch Křemín.

Kam a jak jedeme?

Výlet za krásnými výhledy na České středohoří a labskou rovinu.

Za čím jedeme?

Vycházím po silnici od vlakové zastávky Horní Řepčice. Před Chotiněvsí je směrovka na rozhlednu Hořidla. Dlouhou polní cestou, po dešti značně blátivou, přicházím k lesu na úpatí kopce. Cesta vede dál po loukách, obchází les a mírně stoupá k věži rozhledny. U paty rozhledny je příjemné odpočinkové místo s lavicemi, stoly a ohništěm. Jsou zde také připraveny pruty na opékání donesených buřtů. Vedle rozhledny také stojí vysoký kámen. Je to upomínka na bývalý hostinec s vyhlídkovou plošinou, který zde kdysi stával .

Po zdolání 67 schodů jsem na vyhlídkové plošině. Počasí mi tentokrát přálo a tak je daleký výhled. Před sebou mám nádherné panoráma Českého středohoří od Loun až po Úštěk. V dáli je také vidět Ještěd a Bezděz, na jihu pak labská rovina, které vévodí hora Říp.

Po pokochání výhledem sestupuji a cestou po louce a pak lesem scházím do Třebutiček a pokračuji po silnici dál do Encovan. Krátká zastávka u chátrajícího nepřístupného zámku. Stále po silnici pokračuji do Křešic. Cestou upoutá pozornost dominanta zdejší KRAJINY kostel Nejsvětější trojice, který stojí na návrší mezi Holým vrchem a Křemínem

Procházím obcí a pokračuji do Zahořan k dalšímu chátrajícímu zámku. Také ten je nepřístupný.Vracím se kousek zpátky a v místě, kde odbočuje cesta ke kostelu tak na druhé straně silnice vede tak zvaná dělová cesta na vrch Křemín. Dnes zalesněný a křovinami porostlý 244 metrů vysoký vrch na pravém břehu Labe byl v roce 1866 při přípravě na pruskorakouskou válku začleněn do pevnostního pásma okolo pevnosti Terezín. Proto byly na vrcholové plošině vybudovány valy a palebná postavení pro děla. Vrchol je porostlý břízami a borovicemi. Ještě teď jsou zde znatelné valy a pozůstatky okopů pro děla. Z okrajové částí vrcholu je nádherný výhled od Řípu přes labskou rovinu, Litoměřice, Lovosice a vrcholky Českého středohoří, Hazumburk, Košťálov, Milešovku, Kletečnou, Lovoš, Radobýl. Dalšímu výhledu brání les a tak pěšinou pokračuji na druhou stranu vrcholu. Pěšina několikrát strmě překonává valy a vede na další vyhlídku. Pěšina je také po dešti velice kluzká a tedy dost náročná. Z vyhlídky je výhled na východní část Českého středohoří od Hradiště přes Dlouhý vrch po Sedlo.

Stejnou cestou se vracím zpět. Zbývá mi čas do odjezdu vlaku a tak se vydávám ještě ke kostelu a k samostatně stojící čtyřboké zvonici s cibulovou bání. Kostel je ale v havarijním stavu. Po prohlídce okolí kostela scházím na vlakovou zastávku do Křešic.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení cestou není, až v Zahořanech a Křešici.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherné výhledy na České středohoří a labskou rovinu.

Ostatní informace

Rozhledna je volně přístupná. V zimě a po dešti jsou cesty blátivé a kluzké.