Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Růžová
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Vysoká Lípa a okolí

Tipy na výlet Rodina s dětmi Celodenní výlet Do přírody

Vysoká Lípa
Vysoká Lípa  •  Fotografie (14)  • Foto: bezprezdivky

Kam a jak jedeme?

Ráno, po vydatné snídani, ze které zbylo i na svačinu, jsme konečně vyrazili na výlet.

Plán byl jednoduchý. Od hotelu po žluté značce, která se pod skalním hradem Šauštejn spojí s červenou a dál už po té červené. Tu jsme měli opustit v Mezní Louce. Tam měla být ta krásná hospoda s bezvadným kančím gulášem, kterou mi se slzami v očích doporučovala kamarádka Maruška. Teď už se tam nějakou dobu nedostane, co chvíli bude rodit.

Jak bylo naplánováno, tak jsme i vyšli. I pohled na skalní hrad, ještě z údolí, byl pěkný.

V lese se opravdu žlutá značka potkala s červenou a my jsme je opravdu sledovali. Ale jen opravdu chvilku. Červená odbočovala doprava a Pavlínu jsem musel zase obracet. Vyrazila, jak je jejím zvykem, bujaře vpřed a odbočky si prostě nevšimla. Neodpustil jsem si to a donutil ji vrátit se až k velice dobře viditelné šipce.

koliba
koliba  •  Foto: bezprezdivky

Vzápětí se pohodlná a mírně stoupající cesta změnila v pěšinku vedoucí do nehorázného krpálu. Došlo i na úvahy ve stylu: „Kterej blbec si tohle vymyslel.“, ale nahlas jsem nesměl nic říct. Ten blbec jsem byl já.

Tak jsem alespoň, abych zakryl své obtíže při stoupání, fotil. I ta cesta byla malebná. To červené vpředu je Pavlína. Na nějakou dobu jsem ji viděl, když se zastavila u výhledu na skalní okno ve skalisku, na kterém stával hrad.

Vyšplhal jsem se na pěšinku vedoucí pod hradním skaliskem a dorazil až k odbočce na hrad. Byla to kombinace žebříků a schodů vedoucí skoro kolmo nahoru. Předpokládal jsem, že Pavlína hradnímu kouzlu neodolala, a že si na ní nějakou chvíli počkám. Z hradu zrovna sestupovala velmi početná skupina německých turistů ověšených svačinami, fotoaparáty a dětmi. Překvapila mě, nešla nahoru, i jí přehnaný turistický ruch odradil (já se navíc vymlouval na to, že je kouřmo a stejně tam není nic vidět). Stejně jsme ale počkali, až se hlučná skupina alespoň trochu vzdálí. Následující schody, schované do té doby milosrdně za zatáčkou, byly ještě horší. Sklon tak 75o, šířka zanedbatelná, tu a tam zatáčka. Když jsem se vyškrábal nahoru, Pavlína už byla kdoví kde a já se svou závratí jsem se ocitl na pěšince zhruba metrové, nahoru skála, dolů sráz. Čím dál větší, pěšinka mírně stoupala. Skály jsem se držel, dokonce jsem se chvílemi pokoušel i o obrázek, ale bylo kolem poledne, a to na krajinky opravdu světlo není.

Nahoře byla silnička, a odbočka na Malou Pravčickou bránu. U ní odpočívadlo, na které jsme se naštěstí vešli. Dohnali jsme totiž německou výpravu. Posvačili jsme, počkali, až odejdou a šli jsme se taky podívat. Ale i bez Němců tu bylo rušno. V bráně pořád někdo pózoval, i obrázku jsem se vzdal. Vrátili jsme se k silničce a pokračovali po červené značce.

Stoupali jsme, mírně, ale neustále. Po levé straně by byl za menšího oparu výhled do údolí, ale teď se opravdu moc nevyvedl. Asi na půlkilometrovém úseku se nám tu ozývali krkavci. Pátral jsem po nich, ale ten jediný, kterého jsem zahlédl, proletěl kolem dost rychle. Ale i tak se bylo na co dívat. Ještěr jakýsi tu na nás číhal.

cesta
cesta  •  Foto: bezprezdivky

Konečně se kopec zlomil a začali jsme klesat k Mezní Louce. Občas i velmi razantně, jednou tu byl dokonce žebřík. Trochu nepozorně jsme se podívali na mapu a tak jsme byli nakonec překvapení, že jsme v Mezní Louce byli v cuku letu. Pavlína se mi zamíchala do davu (cesta bez lidí, po které jsme pár kilometrů šli, totiž na chvíli skončila). Potom se rozčilovala, že jsem ji hned nenašel. Hnán pudem a hladem jsem zamířil k hospodě, o které bájila kamarádka Maruška. Hrubé zklamání. Srubové stavení tam bylo, ale někdo ho koupil a rekonstruoval, bylo těsně před otevřením. V přilehlém bufetu se sice vařilo, ale do slibovaného kančího guláše za nízký peníz to mělo daleko. Dali jsme si pití a pak za rohem sežvýkali housku se salámem, která zbyla od snídaně.

Po modré značce, která tu, z našeho směru, začíná, jsme měli dojít až do Vysoké Lípy. Zpočátku z kopce, cesta pohodlná, ale je to i trasa k lodičkám plujícím po řece Kamenici, takže i před hlavní sezónou lidí plno. U rozcestí, které usměrňovalo přísun plavců už ale bylo liduprázdno. K lodičkám to odtud bylo po žluté doprava, my jsme pokračovali osamoceně po modré doleva. Po pár stech metrech ale zrada, značka zamířila nekompromisně doprava a do kopce. Po malebném mostku nás dovedla dokonce na asfaltku. Samozřejmě jsem z mapy věděl, že to tak bude. Asfaltka směřuje k hotelu Zámeček, kde se i nutné občerstvení dalo předpokládat. Ale s pokračujícím stoupáním jako by i vzduch houstl. To by tedy neměl. Z lesa jsem vyšel na louku, Pavlína už zase vepředu, a esmeska mi prozradila, že jsem v Německu. Naštěstí mi nikdo nevolá. Až u Zámečku, který je skoro na kopci jsem zjistil, proč vzduch houstne. Na severu, na německé straně, se to bouřkově černalo. Ale zahrádka tu byla příjemná a bezprostřední nebezpečí zatím nehrozilo. Jen sem tam vzdálené hřímání bylo slyšet.

Přívětivou zahrádku jsme opustili za chvíli, Pavlína spěchala, podívat se na Vyhlídku Ptačí kámen, já se zdržel obrázkem, ale došel jsem ji včas, když se z vyhlídky vracela, aby konstatovala, že je zarostlá a nic z ní není vidět. Ta bouřka v pozadí je už docela vidět. Míjeli nás i turisti koňmo. Ve Vysoké Lípě je, podle cedulek, několik majitelů koníků, kteří sobě i svým zvířátkům přispívají takto k obživě. Já ala jejich zákazníkem být nemůžu, koně mám natolik rád, že bych pod sebou žádného padnout nenechal. Ti, kteří unesli rytíře v plné zbroji, už se nerodí.

Pavlína utekla, bouřka se, alespoň pokud bylo z lesa slyšet, blížila, ale už to bylo blizoučko. Dokonce u mraveniště jsem se zdržel, ala na obrázky bylo moc šero. Na konci lesa mě odměnil výhled na Růžovský vrch. Tam bouřka zatím nehrozila. Při pohledu na krásnou lesostep na opačné straně cesty už to vypadalo jinak.

Pavlína čekala na autobusové zastávce před hotelem. Měl jsem klíče od pokoje a sedět na zahrádce se jí samotné nechtělo. Ještě jsme zapředli „učený“ rozhovor o tom, co za domek to vlastně stojí na dvoře hotelu.

Mně to připomínalo venkovskou faru (tak nějak baroko), Pavlína samozřejmě tvrdila, že kecám. Došli jsme na zahrádku před hotelem trochu obnovit tekutiny, zeptali se i majitele, ale ten nevěděl. Pavlíně jsem odevzdal klíče, ať se jde vysprchovat, sám jsem ještě chvilku zůstal. Během chvilky, než jsem z vysvětlivek k mapě zde zakoupené zjistil, že se jedná pravděpodobně o původní rychtu (fara tu nikdy nebyla), začaly se sbíhat mraky nejen od severu, kde už byly vidět hodnou chvíli, ale další bouřka se vyrojila i od jihovýchodu. Na chvíli byl pěkný pohled na siluetu Jedlové, která odtud není zrovna blízko.

Dopití piva jsem si načasoval přesně na chvíli, kdy se nad námi obě bouřky srazily. Ještě jsem volným krokem došel mezi kapkami ke vchodu, vrátil půllitr a pak jsem jen z bezpečí pozoroval, co se venku odehrává.

Když jsem vyšel ven, zjistil jsem, že před hotelem zastavují, kochají se a fotí i otrlí motorkáři. Ale tady překážely dráty a vlastně i ta silnice. Popošel jsem kousek k východu (tam, kde byla včera Pavlína na podvečerní procházce) a ejhle. Bylo to bez drátů, silnice a v ideálním osvětlení. Málokdy je takové štěstí. Ještě rybníček a malý hřbitov tu Pavlína hlásila, ale došel jsem jen k rybníčku. Dál se cesta už moc svažovala a já byl docela uťapaný a věděl jsem, že mě ještě dneska jeden kopec čeká. Vrátil jsem se k hotelu, ještě jsem pohovořil s Pavlínou, která mě opravdu při svém rozhlížení se z okna nečekala. Myslela si, že razím rovnou do koliby. A já jí v sousedství ještě vyfotil její oblíbené rododendrony.

V kolibě jsem se nezdržel nijak dlouho, konec konců jsem měl zítra řídit. Sešli se místní, probíralo se, kde padaly kroupy a kde ne (tady prý ano, to, že nahoře ne jsem dokazoval na obrázky z fujinky), ale odebral jsem se ještě před devátou hodinou. Začalo se smrákat a padala mlha. Z postavy, kterou jsem potkal, a která neslo něco dlouhého na rameni, se vyklubal člověk se stativem a nadupaným foťákem, který se vracel z lovu. Věděl jsem, že dělám vlastně pitomost, ale nedalo mi to, cestou nahoru jsem taky spoušť několikrát zmáčknul. On to ten můj aparátek někdy umí, někdy se prostě přepne na neskutečnou citlivost, obrázky jsou sice trochu zrnité, ale mají svůj půvab. A hlavně to světélko na konci (stromového) tunelu mi dávalo šanci, že se sem ještě vrátíme.

Za čím jedeme?

Šli jsme hlavně vypadnout z města a pokochat se. Myslím, že se nám to povedlo téměř dokonale.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování v hotelu Lípa bylo více než vyhovující. I snídaně naprosto vyhovovaly. Jen trochu jednotvárný (pořád stejný) jídelní lístek trochu kazí dojem. Jedli jsme tak různě a v mé stravě hrály výraznou roli škvarkové placky.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je tu krásně. Jedinou drobnou vadou byla nepřítomnost dobrého a levného kančího guláše v Mezní Louce. Těšil jsem se na něj.

Ostatní informace

Vstupné jsme tu neplatili nikde, k placeným částem Np České Švýcarsko jsme se moc nepřiblížili. Platí se určitě za plavbu po Kamenici a možná i u Pravčické brány.

Poslední aktualizace: 24.09.2012
Autor příspěvku: bezprezdivky
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Vysoká Lípa a okolí - Služby, informace
Vysoká Lípa a okolí na mapě
Přidat oblast mezi oblíbené
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Vysoká Lípa a okolí

Dolský mlýn je jedním z nekrásnějších míst u nás. Nachází se v přírodě Českého Švýcarska a v jeho těsné blízkosti protéká říčka Kamenice. Šum protékající Kamenice, zpívající ptáčci a krásná příroda …
Při cestování po národním parku České Švýcarsko na území kolem Kamenice by neměla chybět ani vycházka k Dolskému mlýnu.  Dolský mlýn stál na soutoku Kamenice s Jetřichovickou Bělou. Vede sem několik…
Památný strom
Královský smrk leží na Rozcestí asi 0,5 km od Dolského mlýna.
Nějak neveselo bylo, nic moc se nedařilo, i když léto bylo, Pavlína dokonce i do z důvodu dovolené zavřené ordinace chodila, aby splnila jakési limity pojišťovenské (a to měla mít tu dovolenou). Až jsem se ze…
Ferdinandova soutěska se nachází mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Po roce 1881 tu byla zahájena plavba na člunech - turisté jí využívali,aby se dostali ze Srbské Kamenice do Dolského mlýna,oblíbeného výl…
Vysoká Lípa  Malebná náhorní vesnička dnes slouží především k rekreaci.Pojedeme autem.Z Vysoké Lípy se rozbíhají turistické stezky do kouzelných míst Národního parku České…
Vysoká Lípa  je vesnička ze které  se rozbíhají turistické stezky do kouzelných míst Českosaského Švýcarska. Severně od obce na červené turistické trase se nachází skalní loupežnický hrad Šaunštejn s nád…
Malá Pravčická brána je trochu opomíjený pískovcový skalní útvar.Nachází se poblíž Vysoké Lípy a dá se tam také zajet lesní cestou na kole,což není náš případ. Zajímavější je spojit návštěvu brány s prohlídkou skalního hradu Šauštejn od kterého s převýšením asi 100 m vystoupáme strmou stezkou až k Malé Pravčické bráně
Zřícenina
Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, stojí na mohutném pískovcovém bloku v Jetřichovických stěnách nedaleko Vysoké Lípy na Děčínsku v Ústeckém kraji. Vrcholo…
Loupežnický skalní hrad Šaunštejn se  rozprostírá na několika skalních masivech, spojených železnými můstky. Uprostřed vrcholové plošiny stála v  minulosti  dřevěná hlavní budova s věží, po níž dnes zbyly jen základy v podobě malé místnosti. Hned vedle pak najdete vytesanou, dosti hlubokou prohlubeň, která pravděpodobně sloužila jako skladiště obilí.  …
Dolský mlýn u Jetřichovic,je dnes již ruina mlýna,v němž se natáčela Pyšná pricezna.I přes značnnou zchátralost,má svů tajemný půvab.Nyní se dokonce jedná o tom,zda bude zařazen do seznamu památek UNESCO.Dostanete…
Divoká soutěska se nachází na řece Kamenici, provozuje se zde plavba na lodičkách. Leží nedaleko Hřenska.
Obec a rekreační místo v krásné pískovcové krajině, severozápadně od České Kamenice. Připomínána je koncem 14. století jako majetek hradu Sokolí. V roce 1778 byla zničena Prusy. Původně …
Skalní útvar
Na kopci nad Jetřichovicemi, pískovcová skála vyčnívající nad les, přístupná po vytesaných schodech a žebřících. Na vrcholu je dřevěný přístřešek. Je zde pěkný rozhled. …
Jetřichovické skály jsou pískovcové skalní útvary zvedající se severním směrem od obce Jetřichovice, kterou najdeme severním směrem od města Česká Kamenice. Jetřichovické stěny jsou v jižní části Národního parku…
Rudolfův kámen (též Ostroh,dříve Vysoký kámen) je vyhlídková skála asi 2 km jihozápadně od Tokáně,na jejímž vrcholu je podobně jako na Mariině skále postaven dřevěný altán.Původně vyhlídka…
Symbol Českého Švýcarska - pískovcová brána s chatou Sokolí hnízdo.
Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou ú…
Naše cesta vede k nejznámějšímu symbolu národního parku k Pravčické bráně. Pokud pojedete autem ,můžete využít parkoviště, které se nachází v horní části Hřenska nad restaurací Klepáč. Parkoviště po…
  Hřensko – soutěsky a Pravčická brána. V minulém výletu jsme se podívali na Moravu, a tentokráte jsme otočili na druhou stranu republiky, a to do CHKO České Švýcarsko, přesněji do Hřenska, kde se nachází lá…
Hřensko je na turisty připraveno i s pramicemi v soutěskách Pokud uvidíte v televizním zpravodajství tvář starosty Hřenska Josefa Černého, tak s největší pravděpodobností jsou za ním vidět následky ničivých povod…
Hřensko - soutěsky. Českosaské Švýcarsko je pojem, který turisté dobře znají. My dnes – obrazně řečeno - míříme přímo do jeho srdce - do soutěsek na malebné říčce Kamenici. Bohužel ještě předtím, než se ponoříme do stínu strmých srázů a začneme postupovat proti proudu Kamenice, musíme začít počítat. Parkovné za osobní auto na dobu delší než 3 hodiny – 120,- Kč! Bum!…
Dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, VJV od Hřenska. Jeho stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do…
Romantická skalní scenerie u stejnojmenné obce, obdivovaná z loděk plujících po řece Kamenici.
Tipy na výlet
www.soutesky-hrensko.cz Soutěsky Kamenice se nachází nedaleko Hřenska v Českém Švýcarsku. Jedná se o hluboké kaňony řeky Kamenice v kvádrových pískovcích. Ve směru toku Kamenice je nejdříve Ferdinandova soutěska,…
Město
Děčín leží v Ústeckém kraji, severovýchodně od Ústí nad Labem a nedaleko statní hranice s Německem. Město je postaveno na obou březích řeky Labe, do které na území města ústí řeka Ploučnice. Ve městě je rozsáhlý ř…
11.7km
více »
Přírodní památka
Čedičový vrch výrazně vystupující z náhorní plošiny u Práchně na východním okraji Kamenického Šenova je nejznámější geologickou rezervací u nás. Již v 18. století zde byl v činnosti lom, v němž byla postupnou tě…
11.7km
více »
Děčínská ZOO se nachází za Pastýřskou stěnou. Je mnoho druhů zvířat, nejen původních z Českého Švýcarska. Je zde hezké dětské hřiště. Otevírací doba: březen - duben 8.00 - 18.00 květen - srpen 8.00 - 19.00 září - říjen 8.00 - 18.00 listopad - únor 8.00 - 16.00 Zoo je otevře…
Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných Jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly po…
Sloup je převážně rekreační obec, ležící v širokém údolí Dobranovského potoka na severozápadním úpatí Svojkovských vrchů, asi 3 km jihovýchodně od Nového Boru. Má asi 700 obyvatel a díky zajímavým památkám i malebnému okolí je vyhledávaným letoviskem. Dříve k ní patřila také jihozápadně ležící osada Janov, která je dnes součástí Nového Boru. Krajinu v širokém okolí kdysi…
20.9km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace