Velikonoční Vysočina - nádherná jak žádná jiná

Kam a jak jedeme?

Výlet začíná ve Skleném nad Oslavou, kam se snadno dostaneme vlakem z Brna nebo ze Žďáru nad Sázavou. Končit budeme ve Velkém Meziříčí, odkud se dá odjet vlakem (do Brna s přestupem v Křižanově) nebo autobusem. Na ten ale pozor v neděli odpoledne, to bývá velmi plný

Za čím jedeme?

Jedeme na vždy krásnou Vysočinu s úžasnými lesy a rybníky, podíváme se do starobylého Netína s významným poutním kostelem a dojdeme do Velkého Meziříčí, kde můžeme navštívit např. monumentální zámek na vysoké skále nad městem či další pamětihodnosti a doplnit vydanou energii v příjemných restauracích či cukrárnách

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jako zapálení turisté si obvykle bereme ranní kávu do vlaku, abychom se zbytečně nezdržovali (zvláště, pokud vyrážíme z nějaké menší obce, kde zrovna na výběr nebývá), svačinu si nosíme s sebou, ale zato cíl výletu volíme většinou tak, abychom si v něm mohli vychutnat dobrou kávičku a nějakou tu sladkou tečku Ve Velkém Meziříčí jsme doufali, že i na Velikonoční neděli bude některá ze 3 cukráren otevřená - a ony byly nakonec všechny! Takže zde si přijde každý určitě na své!

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zdejší krajina prostě nikdy nezklame, naopak zklamáním byl doslova nedobytně uzavřený kostel v Netíně No a ke konci výletu jsme museli docela přidat do kroku, protože se hnala první letošní bouřka - a to tedy pořádná! A na kopcích nad Meziříčím to vypadalo docela děsivě! Ale jako zázrakem se nám to úplně vyhnulo, spadlo sotva pár kapek a bouřka se přemístila do Brna, kde si docela zařádila!

Ostatní informace

Takže se Skleném nás čekalo 21 kilometrů Vydali jsme se nejdříve po žluté a za hodinku jsme byli v Borech. Zatímco jsem na okraji vesnice krmila kočku, vydal se otec dopředu - a samozřejmě okamžitě sešel ze značky Aspoň jsme ale navštívili studánku Rusalku - a potom museli přes louku a potok Babačku zpátky na značku! Prošli jsme nádherným lesem na rozcestí pod kopcem Bukovec a poté sešli k opuštěnému Kamenolomu Krásněves a dostali se do chatové oblasti u Kněžského rybníka. Zde už jsme se napojili na červenou z Radostína a po ní dorazili v pravé poledne do Netína. Jak už jsem zmínila, do kostela jsme se bohužel nedostali, tak jsme si aspoň vylezli alejí k hrobce - a snědli si tam oběd Z Netína nás stejná značka vedla kolem Netínského rybníka do Závisti a Laviček. Odtud už jsme kvůli bouřce silně zrychlili, hnala se skoro vedle nás, dramatický moment to byl třeba na vyhlídce U Tří křížů už nad Meziříčím, kde jsme se raději ani nezastavili, ale seběhli pod dálnici a kolem zámeckého parku šťastně a za sucha do města! To jsme si pak tu cukrárnu opravdu zasloužili!