Svatý Jan pod Skalou
Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Putování (více dnů) • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Svatý Jan pod Skalou
Výlet a pěší putování v okolí městečka Svatý Jan pod Skalou jsme plánovali opět celé tři roky až ve čtvrtém roce se nám ho podařilo uskutečnit. Nelitovali jsme, nelitujeme a litovat nebudeme, protože to, co jsme po celé tři dny prožili bylo prostě nádherné. Malé městečko usazené, mezi skály a hluboké lesy mezi Srbskem a Berounem. Právě krásy kolem tolik opěvovaného městečka jsme chtěli poznat a proto ubytování v tělocvičně svatojánské koleje Vyšší odborné školy umělecké ve vlastních Spacích pytlích bylo pro nás to pravé. Ještě tentýž den pátek jsme se vypravili ke kříži na vysoké skále, odkud byl Svatý Jan pod Skalou jako na dlani. Docela bylo pěkné počasí a i výhledy byly doslova dalekonosné. Při cestě zpět bylo hned jasné že názorové různice kudy nazpátek jen tak k cíli nepovedou. A tak stylem „ kudy, kudy cestička „ jsme se na konec dostali k občerstvovací hospůdce v rodinném domku a tam nás dobré pivko trochu zdrželo. Ale 12 km s ostrým stoupáním a klesáním jsme měli za sebou aspát je třeba a tak do spacáků, protože zítra nás čeká náročný 22 km dlouhý pochod. Tak skončil první den našeho putování.
Den druhý
Vstáváme v 6 hodin ať je hodin kolik chce a po snídani ve společné kuchyni se studenty se vydáváme opět po červené turistické značce strmou cestou po lesních schodech vzhůru a dáváme se Doprava směrem na křižovatku cest Naučné stezky Svatojánský okruh a Naučná stezka Karlštejn k rozcestí Propadlé vody. Odtud pak stále po červené přes les Doutnáč a Bubovické vodopády, ve kterých bude jistě více vody než před pěti roky. To byly vodopády téměř vyschlé. Scházíme po lesní cestě a opravdu ve vodopádech je vody nesrovnatelně více. Před námi se otevřela louka s Kubrychtovou boudou. Tuto boudu má mnoho z nás spojenu s příjemným prostředím trampských setkání, umocněných klidnou povahou „ bábinky „, bez níž by toto místo nebylo to pravé. Dnes je ale tato bouda ve vlastnictví CHKO Český Kras, ale i tak se zde sejdou lidé mladí i pamětníci. I my jsme si zde opekli buřtíky, odpočinuli a pak vyrazili k lomu Malá Amerika. Cesta vzhůru lesní cestou byla příjemná a po dvou kilometrech se před námi se skutečně lom objevil. Pořídit si fotky lomu bylo ale s dosti velkým rizikem, protože pohled na vodní hladinu lomu je hodně zastíněn již vrostlými stromy a cesta dolů je více než riskantní. A tak jsme se spokojili jen s pohledem shora od cesty. Odtud kolem lomu po žluté turistické značce nás cesta vedla k lomu Mexiko. Dále po žluté značce až k lomu Velká Amerika. S tímto lomem je spojeno mnoho pověstí, mnoho amatérů i profesionálů pátralo v těžebních štolách a dokonce byl využíván pro svou obtížnou přístupnost i jako nudistická pláž. Podívali jsme se zase jen pohledem shora také i přes objektiv fotoaparátu a pokračovali k silnici na Bubovice. Jinudy to nešlo a tak pěkně po silnici až k hospodě, kde bylo rozhodnuto o občerstvení. Asi po hodině směřovaly naše kroky na lesní cestu, která se prý napojí na červenou turistickou značku u Boubové. A tak jsme se potulovali lesem doufajíc, že právě tato cesta je správná. Jenže pochybnosti některých zanášely červíky do hlav. A právě v krizovém okamžiku se objevil jezdec na koni a v těžké chvilce nás vysvobodil. „ Já vám ukážu správnou cestu „.Po těchto slovech pobídl koně a my museli zrychlit. Kůň nekráčel tak rychle, abychom nestačili a už tu byl rozcestník na červené značce. Poděkovali jsme, kůň i s jezdcem zmizeli a nám bylo hned jasné kudy do cíle a ke spacákům. Po chvíli odpočinku v cíli jsme se vydali za občerstvením do nám z minulého dne již známé hospůdky.Za nočního osvětlení jsme se vrátili do tělocvičny školy a ulehli ke spánku.
Den třetí
Tento den nebyl přesně naplánován a tak někteří si ještě jednou vyšli vzhůru na červenou značku a vyšlápli si na Karlštejn a na zpáteční cestě ještě navštívili Solvayovy lomy, kde několik nadšenců zprovoznilo koleje, mašinky i chodby tak, aby se návštěvníci mohli podívat ve vozíčcích i do těžebních štol. Zbytek naší malé výpravy se rozhodl podívat na zahradu školy, do kostela, kde probíhala Pravoslavná mše, do jeskyně svatého Ivana a k pramenu léčivé vody. Prohlídka městečka byla zakončena občerstvením v Obecné škole, kde mimo mnoha dobrých jídel čepovali i výborné Zemské pivo.Protože byla již neděle a bylo nutné se včas vrátit k domovům, odjížděli jsme z tohoto kouzelného místa kolen 14 hodiny.Počasí ukázalo také svou odvrácenou tvář a tak nám při odjezdu pěkně pršelo. Všem, kteří by si chtěli užíttři krásné dny turistiky, tento kouzelný kousek KRAJINY mezi Berounem a Srbskem vřele doporučujeme.TK BLAMIŠ
Za čím jedeme?
Za krásami kouzelných míst mezi Srbskem a Berounem, konkrétně kolem městečka Svatý Jan pod Skalou.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Při našem putování jsme se najedli většinou z vlastních zásob, v Bubovické hospodě a v hospodě Obecná škola. Ubytování ve vlastních Spacích pytlích v tělpcvičně Svatojánské koleje Vyšší odborné školy pedagogické ve Svatém Janu pod Skalou
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbila se nám překrásná krajina kolem Srbska a Svatého Jana pod Skalou, perfektní značení turistických cest a ochota lidí poradit pokud jsme se vydali zkratkou a chvili nevěděli jak dál a vstřícný přístup pracovníků Svatojánské koleje.
Ostatní informace
Ubytování zajišťuje: B. Machovcová tel. 739 220 751
email: ubytovani@svatojanskakolej.cz
cena za os/noc 190 Kč lůžko s povlečením
150 lůžko s vlastním spacákem
80 přespání na matraci na zemi s vlastním spacákem
Přidat do oblibených uživatelů
Svatý Jan pod Skalou
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Svatý Jan pod Skalou
