Sudá nebo lichá aneb naučné putování mezi domy ve Wurmově a Křížkovského ulici (Olomouc)

univerzitní areál v Křížkovského ul.  •  Fotografie (19)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Arcibiskupský palác ve Wurmově ul.

Wurmova č. 1

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Je možná neobvyklé nabízet jako tip na výlet několik „baráčků“ ve dvou – navíc nikterak dlouhých – ulicích, ale v tomto případě můžeme jistě udělat výjimku. Obě tyto olomoucké ulice totiž nabízejí opravdu zajímavé objekty, mezi nimiž jsou nejčastější někdejší kanovnické domy i rezidence a nejznámější „skromný příbytek“ zdejšího arcibiskupa.

Při výpravách do hanácké metropole nejčastěji kombinujeme vlak s tramvají nebo „pěškobusem“ … a nejinak tomu bylo i tentokrát. A abychom naplnili „literu zákona“ Turistiky dokonale, dodejme, že se může jednat o výlet půldenní i celodenní. Pokud si ovšem přidáte další zajímavosti jen z nejbližšího okolí, čeká vás několikadenní akce …

Za čím jedeme?

Obě ulice jsou dlouhé přibližně 215 metrů a v téměř pravém úhlu se jedna mění v druhou. Spojuje je přítomnost univerzitní Tereziánské zbrojnice (tato barokní vojenská stavba z let 1768 až 1771 má ovšem zcela jinou adresu) i skutečnost, že mnohé objekty stojí na někdejším městském opevnění, a rozděluje naopak fakt, který se promítl i do názvu tohoto článku. Jestliže se totiž ve Wurmově ulici odehrává vše zajímavé v podobě objektů s lichými čísly, tak v ulici Křížkovského nabízí to zásadní pouze čísla sudá (a přitom jsou všechny domy na jedné straně). Půjdeme-li od ulice 1. máje, strne nám krk stálým pohledem doleva, při cestě od nám. Republiky se budeme dívat jen vpravo. Každý zde tak může projevit svobodně i svůj politický názor, v případě rodinných a skupinových výletů také umění kompromisu.

V následujících řádcích si ve zkratce představíme alespoň to nejzajímavější, co nás v této části historického centra Olomouce čeká (prozraďme si rovnou, že se bude jednat převážně o barokní kanovnické rezidence středověkého původu). Zvolili jsme stoupání z ulice 1. máje, což ovšem nebyla volba politická, ale logická, protože jsme sem zamířili od zdejšího Arcidiecézního muzea. Tedy z Dómské ulice, která je Wurmově ulici přímým protějškem neboli pokračovatelem či naopak předvojem.

Začínáme tak měšťanským domem (Wurmova č. 1), který se později stejně stal vikářským (někdy bývá přímo nazýván Vikárka) a který je označován jako raně gotická architektura zásadně přestavěná v období baroka a klasicistně upravena v 19. století. Následují dva domy kanovnické (č. 5 a 7) – ten první byl řadovým gotickým domem, který se změnil na renesanční palác a v roce 1751 byl upravený v barokní komplex kanovnické rezidence, ten druhý je vrcholně barokní palácovou rezidencí (s arkádami), postavenou na základech starších – tedy gotických a renesančních – objektů.

Následuje pomyslný vrchol dne, tedy Arcibiskupský palác (č. 9), reprezentační stavba z let 1665 až 1685 a oficiální sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Barokní komplex architekta Giovanniho Pietra Tencally vznikl na místě starší renesanční rezidence a jeho současná podoba je dána historizujícími úpravami Vladimíra Fischera z roku 1906. Jedná se o jediný objekt na naší trase, do kterého si můžeme koupit vstupenku a kde si můžeme prohlédnout jeho interiéry s mobiliářem. Více informací najdeme např. na odkazu: https://www.turistika.cz/…ail

Náš pobyt ve Wurmově ulici zakončíme u dalších kanovnických rezidencí (č. 11 a 13). V prvním případě se jedná o pozoruhodnou barokní stavbu s dochovaným jádrem renesančního domu z roku 1580, jejíž význam zvyšuje fakt, že tento jednopatrový čtyřkřídlý palác byl postaven na původní gotické hradbě. Ve druhém případě před sebou máme komplex čtyř jednopatrových objektů se středním dvorem, který charakterizuje zejména raně barokní uliční průčelí s vrcholně barokním portálem, pozůstatky vrcholně gotické kaple a fakt, že se v podstatě jedná o renesanční stavbu na gotických základech, ovšem v podobě raně barokní dostavby a následných úprav areálu.

No a potom již následuje prudká změna směru doprava a dále už pokračujeme ulicí Křížkovského, která by se ale klidně mohla jmenovat Kanovnická ... ale také Univerzitní nebo Filozofická. 

První v nabídce této ulice je „zatáčkový“ kanovnický dům (Křížkovského č. 14), který na první pohled lehce připomíná selský statek. Za barokní bránou z II. poloviny 18. století se ovšem skrývá renesanční arkádový palác s malovanými trámovými stropy, přestavěný do podoby barokní rezidence na trojúhelné parcele. Na tento dům navazuje objekt označovaný občas jako měšťanský dům s terasou (č. 12). Jedná se o další kanovnický dům postavený – stejně jako v předchozím případě - na zdejších hradbách. Celý komplex z I. poloviny 18. století je sice barokní, ale vznikl přestavbou renesanční rezidence postavené na gotických základech. Jeho součástí je mj. původní kaple s křížovou klenbou s patkami zdobenými gotickými erby. Ty jsou pískovcové, stejně jako vstupní portál.

Odsud se přesuneme k někdejšímu proboštskému domu (č. 8), který dnes využívá – stejně jako sousední č. 10 – univerzita. Jedná se o čtyřkřídlou budovu se slunečními hodinami a předsazeným pískovcovým portálem s korintskými sloupy, která byla původně čtyřmi samostatnými objekty. V každém případě je to cenný a významný areál spojující ve své podobě renesanci, baroko a klasicismus. Následuje zajímavá kanovnická rezidence (č. 6), u které se uvádí, že její stavební vývoj trvá snad již od románského období. I zde se jedná o komplex čtyř objektů, postavených částečně na hradbách. Zajímavým zdobným prvkem je štukový erb biskupa Karla z Liechtensteinu a za pozornost stojí také dochovaný historický jídelní výtah nebo původní barokní kaple.

Finále naší cesty za poznáním bude věnován dvěma krásným kanovnickým domům. Ten první (č. 4) je renesanční palácovou rezidencí přestavěnou v období raného baroka. Zajímavostí paláce postaveného na gotických hradbách je skutečnost, že z ulice vlastně vidíme jen barokní ohradní zeď, která uzavírá nádvoří před samotným palácem s renesančními klenbami i původními trámovými malovanými stropy. Vstupní portál je raně barokní zatímco fasáda empírová. Posledním zastavením je vrcholně barokní čtyřkřídlá palácová kanovnická rezidence (č. 2). Zaujme minimálně pozdně barokním portálem s biskupským erbem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V hlavním městě Hané se nikdo nemusí bát, že by nenarazil na nějaký – mnohdy i historicky významný a cenný - objekt, kde se nabízí něco dobrého k snědku a žejdlík truňku na spláchnutí …

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Pro příznivce historie velmi zajímavá lokalita, navíc až nečekaně klidná a lehce doplnitelná dalšími olomouckými poklady.

Nelíbilo: Snad jen téměř trvalá nepřístupnost jednotlivých objektů.

Ostatní informace

Náklady na dopravu, jídlo a pití v tomto případě většinou doplní vstupenka do Arcibiskupského paláce. Naposledy přišla na 180 Kč, v roce 2026 by to mělo být 200 Kč.

A zcela na závěr ještě musíme zmínit fakt, že všechny popsané objekty jsou již od května roku 1958 nedílnou součástí seznamu našich chráněných kulturních památek.

Autor: markyz63

Další články autora: 3857

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli