TURISTIKU PODPORUJÍ
59 402 turistů a cestovatelů
94 449 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 004 809,- odměny za články
Fotogalerie Slovensko (60)

Slovensko

Bezprostředními sousedy Slovenské republiky jsou Polsko, Maďarsko, Ukrajina a Česko, hlavním městem je Bratislava na jihozápadě země. Rozkládá na obou březích řeky Dunaje, druhé největší evropské řeky. Na Slovensku se nachází mnoho památek a zajímavostí, čím se však může tato země především chlubit je krása Vysokých Tater a Nízkých Tater, které jsou součástí Karpat. Nejvyšší horou je Gerlachovský štít (2655m), druhý je potom Lomnický štít (2632m) a následují Rysy (2499m) a Kriváň (2494m). Po ledovcích zůstala v Tatrách ledovcová jezera neboli plesa - Štrbské, Popradské, Skalnaté, Velké a Malé Hincovo pleso. 

Turistika Slovensko Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Památky a muzea / Tatralandia Ubytování Slovensko
Turistické cíle / Mapa Slovenska Bratislava / Košice / Trenčín Lázně Slovensko / Termály Podhajská

Slovenský ráj
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Slovenský ráj
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Slovenský ráj - soutěsky, vodopády, vrcholy, jeskyně, výhledy

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Pro zdatnější Vycházka - půldenní Celodenní výlet Putování (více dnů) Do přírody Na hory

Chata Piecky
Chata Piecky  •  Fotografie (59)  • Foto: jircak
Roklina Piecky
Roklina Piecky  •  Foto: jircak

Kam a jak jedeme?

Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Ale také víme, že prostě musíme do Slovenského ráje.

Za čím jedeme?

Odborné prameny tvrdí, že Slovenský ráj je se rozkládá na východním Slovensku. Já si přesto myslím, že je to už střední Slovensko. Není to velká oblast, měří 19 763 ha. Od r. 1988 je vyhlášen za národní park, do kterého je vstup zpoplatněn. Nechají se koupit jednodenní i vícedenní vstupenky, dokonce důchodci mají slevu. Musí si však o ní říct. Sami ji nenabídnou. My to samozřejmě zjistili až večer, když jsme se z výletu vraceli. Předpokládám, že slevu budou mít i děti a studenti.

Asi 90 % Slovenského ráje je zalesněná. Kdysi dávno to byl zjednodušeně řečeno jeden velký kopec, na jehož svazích pramenily potoky Pilanka, Velký a Malý Sokol, Velký a Malý Kysel, Kysel, Suchá Belá, Biela voda, Biely Potok, Lesnica, Hroznica, Hutianský Potok nebo přes jeho území protékaly řeky Velká Biela voda, Hnilec a Hornád. Tyto vodní toky za tisíciletí tento kopec rozdělily na několik plošin – nejznámější je Glac a Gerava, ale prohloubili si také svá koryta a vytvořili tak spoustu roklin s vodopády, soutěsky, kaňony, podzemní jeskyně. Cesty těmito kaňony jsou lákadlem pro turisty – aby však byly schůdné, jsou cesty vybaveny vodorovnými i svislými žebříky, lávkami, stupačkami, řetězy apod. Místy se jde po kládách, ve kterých jsou někdy vysekány stupně. Přechod je zabezpečen pomocí řetězů a lan. Někdy je možno se jen tak podržet skály, občas se musí spoléhat pouze sám na sebe. Není se čeho chytit. Výstup je částečně adrenalinový, není vhodný pro menší děti. Každý musí vědět, na co má. Já to zvládla i s mírnými závratěmi, dokonce jsem se jich tam téměř zbavila. Jen proto, že jsem to chtěla zažít.

Centrem regionu je na severovýchodě Spišská Nová Ves, hlavním turistickým centrem je na severu Čingov a Hrabušice s kempem Podlesok, na jihu pak Dobšinská ladová jaskyně, Dedinky a Mlýnky. Silnice z Hrabušic do Dedinek je vlastně jediná silnice, kterou je možno přes Slovenský ráj autem projet. Ještě v centru Slovenského ráje je turistickým centrem zřícenina kurtizánského kláštera Kláštorisko, kde je jedno z mála občerstvení v parku.

Pokud si chcete udělat ve Slovenském ráji nějaký výlet, je možno se ubytovat ve vlastním stanu nebo v chatkách v kempu Podlesok u Hrabušic, ubytovací zařízení nabízí i Čingov, Kláštorisko a Dědinky. Trochu problém je s občerstvením na trasách. Je vhodné spoléhat jen na vlastní zásoby.

Většinu roklin lze projít pouze zdola nahoru.

Výjimka je Prielom Hornádu, který je od r. 1976 národní přírodní rezervací. Ten je možno projít v obou směrech. Je to nejdelší soutěska ve Slovenském ráji, kterou prochází modrá turistická značka. Nechají se projít i jen různě dlouhé úseky. Pokud by se šel celý modře značený úsek – z Podlesku až do obce Smižany, je to zhruba 13 km. Prielom Hornádu je však pouze úsek od Hrdla Hornádu – to je soutok Velkej Bielej vody a Hornádu (asi 1,5 km od Podlesku) k ústí Bieleho potoka nedaleko Čingova, což je asi 9,5 km, údajně 3,5 hodiny. My jsme ho prošli pouze od Letanovského mlýna do Podlesku – bylo to 6,5 km, přibližně 2 1/4 hodiny. Podle profilu trati by se dalo říct, že by to mohla být pohodlná trasa, ale až tak to není. Nejsou tam vodopády (i když jsem se dočetla, že zde má být Duhový vodopád 8,5 m dlouhý - tentokrát však byl asi zase bez vody), tím pádem ani strašně dlouhé žebříky a mosty, o to je tu víc stupaček a řetězů. Ze všech obrázků nejznámější stupačky jsou právě na tomto úseku, zhruba půl hodiny od hrdla Hornádu. Přes řeku se přechází po lávkách zavěšených na lanech. I to je pěkný zážitek. My jsme tudy šli naštěstí až k večeru, takže lidí jsme potkali skutečně málo, ale asi přes den tam bude lidí víc. Rovnoběžně se soutěskou vede lesem po hřebeni žlutě značená turistická cesta. Vede od Hrdla Hornádu, k Hornádu se nechá sejít pouze U Letanovského mlýna (3,5 km), u Tomášovského výhladu (6,5 km) a v Čingově (9,5 km). Ve východní části Prielomu je částečně okružní naučná stezka Prielom Hornádu. Vede z Čingova k Letanovskému mlýnu. Jedna cesta je Prielomem, druhá po hřebeni. To je zhruba 10 km. Nechá se pak protáhnout o 3 km až do Smižan.

Roklina Suchá Belá vede z jihu na sever. Je pravděpodobně nejznámější a nejnavštěvovanější roklinou. Na poměrně krátkém úseku má velké množství náročných přechodů. Zelená turistická značka začíná nedaleko kempu Podlesok, stoupá se podle potoku Suchá Belá. Rokle je dlouhá přibližně 4 kilometry a nechá se projít za 2 hodiny. Samozřejmě, pokud je hodně lidí, výstup trvá déle. Na počátku trasy se jde mokrým korytem řeky. Ve střední části rokle jsou Mísové vodopády (29,5 m), Okienkový (15 m), Bočný (12 m) a Korytový vodopád (10 m). Oblast této rokliny byla vyhlášena r. 1976 národní přírodní rezervací.

Ze západu na východ po žluté turistické značce vede roklina Piecky podle potoka Pílanka. Výchozím místem je Píla, kde je parkoviště i zastávka autobusu. Je také dlouhá zhruba 4 km a její průchod trvá také 2 hodiny. I tady se začíná v mokrém korytě potoka, ale tento nástup je výrazně delší, cesta je méně atraktivní, i když první žebřík, který je nutno zdolat by pomalu slabší jedince odrovnal. Ale nedejte se, vše další je už jednodušší. V rokli je Velký vodopád (12 m), Terasový vodopád (10 m) a ještě kaskády. První průchod úžinou se uskutečnil pravděpodobně v r. 1911.

O kousek jižněji vede ze západu na východ podle stejnojmenného potoka roklina Velký Sokol, která je v jejím závěru ukončena Rothovou roklinou. Výchozím místem je křižovatka turistických cest Velký Sokol – ústie na silnici z Hrabušic, jenže tady autobus nestaví a ani parkoviště zde myslím není, nebo jen velice malinké. Takže nejlepší je asi vyrazit také z Píly. Tato roklina patří mezi nejdivočejší, prochází jí žlutá turistická značka. Měří zhruba 5,5 km, pokud půjdete z Píly je nutno přidat ještě necelé dva km. Cesta roklinou trvá zhruba 2,5 hodiny přes Velký (7 m) a Malý vodopád (8,5 m). Tuto roklinu mohu jen doporučit, protože pravděpodobně kvůli své délce patří mezi méně navštěvované, ale není to nic hrozného, naopak, na trase jsou pěkné výhledy a adrenalinových přechodů je také dost. Prvně se podařilo roklinou projít r. 1898, turistický chodník je vyznačen od r. 1956 a přeznačen r. 1979.

Tyto čtyři popsané rokliny jsme úspěšně zvládli a jejich průchodu je věnována vždy samostatná kapitola, kde jsou i další fotky. Problém byl jediný. V letošním obzvlášť suchém létě bylo ve vodopádech málo vody. Bohužel na ostatní soutěsky jsme už neměli čas. Samozřejmě si myslíme, že ty nejhezčí jsme prošli.

Téměř nejkratší roklina je Kláštorská. Vede po zelené turistické značce od Prileomu Hornádu, u lanové lávky, zhruba v polovině mezi Hrdlem Hornádu a Letanovským mlýnem. Na konec ke Kláštorisku je to 1,5 km, trvá to prý zhruba hodinu. Na tomto poměrně krátkém úseku je nejvíce vodopádů: Vodopád Objaviteľov, vodopád Antona Straku, Dúhový vodopád, kaskády Gusta Nedobrého, Malý vodopád, Machový vodopád a vodopád Kartuziánov. My jsme tam byli v době velkého sucha, kdy i větší vodopády měly vody málo. Když jsme v Prielomu Hornádu tuto roklinu minuli, netekla voda žádná. Proto nás ani nemrzelo, že jsme si tuto roklinu neprošli. Tato roklina byla zpřístupněna až r. 1960, i zde je větší množství žebříků a stupaček. Jak jsem napsala, je jednosměrná, ale na stejném místě začíná i končí obousměrná žlutá turistická trasa, která je bez žebříků a ostatních pomůcek. Je náročnější pouze svým výškovým profilem. Na zhruba 1,5 km se překonává něco přes výškových 200 metrů. Takže se může udělat maličký přibližně dvouhodinový okruh – z Kláštoriska nebo od Prielomu Hornádu a pokračovat po vlastní trase.

Nástup do ostatních roklin je od východu. Nejlepší by bylo zajistit si ubytování na Kláštorisku.

Roklina Malý Kysel je vlastně částí původní rokliny Kysel, která byla r. 1976 po požáru uzavřena a zatím nebyla ve své délce znova obnovena. Roklinou protéká stejnojmenný potok, který se v ústí rokle stéká s Velkým Kyselem a tvoří spolu dál potok Kysel. Z Kláštoriska se vyrazí po modré na rozcestí Nad Kyselom. Tady se nechá udělat malá odbočka po žluté turistické značce přes Obrovský (60 m) a Karolinyho vodopád (25 m). Modrá i žlutá se sejdou na rozcestí Kysel – rázcestie. Pokračuje se dál po modré dolinou Malý Kysel přes Malý a Machový vodopád až na rozcestí Suchá Belá – záver. Na cestu zpátky se nechá vydat po žluté na rozcestí Pod Vtáčim hrbom a po červené zpátky na Kláštorisko. Tato trasa je zhruba 7,5 - 8 km dlouhá a zabere asi 3 hodiny.

Roklina Velký Kysel je údajně také nejdivočejší. Po požáru r. 1976 byla dolina Kysel uzavřena a r. 1997 po zelené turistické značce nově zpřístupněna tato roklina. Protéká jí stejnojmenný potok. Z Kláštoriska se vyrazí po modré na rozcestí Nad Kyselom. Tady se nechá udělat malá odbočka po žluté turistické značce přes Obrovský a Karolinyho vodopád. Modrá i žlutá se sejdou na rozcestí Kysel – rázcestie. Pokračuje se po zelené dolinou Velký Kysel přes Pawlasov vodopád, Vodopád ochrancov prírody, Vodopád v Barikáde až na rozcestí Biskupské chyžky. Na cestu zpátky je možno se vydat asi jen po žluté na Glac – Malá Polana, po modré na Suchou Belou – záver, po žluté na rozcestí Pod Vtáčim hrbom a po červené zpátky na Kláštorisko. Tato trasa je zhruba 10 km dlouhá a zabere asi 3,5 – 4 hodiny.

V těchto místech je ještě Sokolia roklina, kde je největší vodopád Slovenského ráje, 75 metrů vysoký Závojový vodopád, vedle kterého vede svislý žebřík. V roklině jsou ještě Bočný, Skalný a Vyšný vodopád. Tato dolina byla objevena až. r. 1910. Vede jí žlutá turistická značka, a to z rozcestí Sokolia dolina – ústie v roklině Tomášovská Belá. Na trasu se nechá vyrazit také z Kláštoriska – vystoupat od rozcestí Kláštorisko – Horná Lúka po žluté k rozcestí Kysel – ústie, po zelené dojít do Sokolie doliny – ústie a vydat se do Sokolie doliny. Také se nechá vyrazit od Tomášovského vyhladu rovnou po zelené. Zpátky je možností víc, takže stačí kouknout do mapy a vybrat si.

Poslední v těchto místech je roklina Tomášovská Bělá, o které jsem se již zmiňovala. Vede od Tomášovského výhladu po zelené až k vodní nádrži Klauzy. I zde jsou nad potokem stupačky a převážně vodorovné žebříky nebo cesta vede po stezce podle potoka. Podle mapy se zdá, že tato roklina je také obousměrná. Nechá se však pokračovat dál po modré se zelenou a pak už jen po modré podle potoku Lesnica, pak odbočit prudce vlevo po zelené a dojít po zhruba 18 km k Tomášovskému výhladu. Bohužel na mapě tato rozcestí nejsou pojmenována, dokonce na jednémapě jsem tuto trasu nenašla. Doporučuji si dřív na infocentru zkontrolovat jejich existenci.

Poslední roklina Slovenského ráje je Zejmarská roklina, která je v jižní části Slovenského ráje, je značena modrou turistickou značkou. Od r. 1980 je národní přírodní rezervací. Roklina vede od Biele Vody do Geravy. Měří něco přes 1 km, je tam Nálepkov vodopád a z obce Dedinky se nechá udělat zhruba 6 km okruh. Samozřejmě i tady je daleko více možností. Např. přes Zejmarskou dolinu vede zhruba 11 km dlouhá naučná stezka.

Za návštěvu určitě stojí západně od Čingova vyhlídková skála s názvem Tomašovský výhľad. Viděli jsme to na obrázku, docela nás to lákalo, ale pak to nějak nevyšlo. Je to skalní výstupek, odkud je pěkný pohled do doliny Bílého potoka, na Prielom Hornádu a na Vysoké Tatry. Dostanete se tam pěšky, ale skálu využívají i horolezci. Značka tam vede z Čingova i ze Spišských Tomášovic. Nechá se to určitě spojit i s některou trasou ve Slovenském ráji.

Nejvyšším vrcholem Slovenského ráje je Ondrejisko (1270,6 m n. m.) v jihozápadní části pohoří. Částečně zalesněná hora poskytuje výhled na Slovenský ráj, Nízké a Vysoké Tatry. Když je dobrá viditelnost, je vidět i Spišský hrad. Značka přímo na vrchol nevede, ale z červené značené cesty tam vede prý pěšina. Okruh od Dobšinské ladové jaskyně je zhruba 20 km dlouhý. Po žluté na rozcestí Nižná zahrada, po červené na rozcestí Před Čuntavou (zhruba uprostřed je neznačená odbočka na vrchol) a do Sedla Besník a zpátky po zelené k Dobšinské jaskyni.

Další dostupný vrchol je Havrania skala (1156 m n. m.) východně od Dobšinské jaskyně. Území bylo r. 1982 vyhlášeno přírodní rezervací. Z obce Stratená se jde po zelené až na vrchol, po žluté zpátky a pak kousek patrně po silnici zpátky do Stratené. Okruh je dlouhý zhruba 7 km a nemám tušení, ze které strany je lepší tam vyrazit.

Ostatní vrcholy nejsou přístupné.

Ve slovenském ráji se vytvořilo několik jeskyní. Přístupná je však pouze Dobšinská ľadová jaskyňa v jižní části Slovenského ráje. Je to jeden z nejvzácnějších a nejpozoruhodnějších přírodních jevů u nás. Objevena byla 15.7.1870, již r. 1871 byla zpřístupněna veřejnosti. V r. 1887 byla jako první jeskyně v Evropě elektricky osvětlena. Vstup do jeskyně je ze severní strany ve výšce 969,5 m, což je nejvyšší bod jeskyně. V zimě studený vzduch v prostoru jeskyně klesá a prostor podchlazuje. Naopak v létě teplý vzduch stoupá, takže se do nižších prostor dostat nemůže. Tím je roční průměrná teplota v jeskyni pod bodem mrazu. V blízkosti jeskyně je vlaková zastávka. Jeskyně je pro veřejnost otevřená od 15.5. do 30.9. My jsme v jeskyni nakonec nebyli, i když v plánu to bylo. Mne odrazoval teplotní rozdíl – venku byla příšerná vedra, kdy i ve stínu bylo přes 30 st. C, a to mi nedělá dobře. Dalším důvodem bylo vše předražené. Parkovné bylo 3,80 Eura, vstupné 8 Euro, pro důchodce 7 Euro. Nebyli jsme jediní, kteří po zjištění cen odjeli.

Další dvě známé jeskyně jsou nepřístupné. Medvědí jeskyně má krápníkovou výzdodu, v jejích prostorách se našli kosti jeskynního medvěda. Probíhají zde vědecko-výzkumné práce. Jeskyně Čertova díra je bez krápníkové výzdoby, je dlouhá 45 metrů, je to významná archeologicko-paleontologická lokalita. Podle místních nálezů byla obydlená v eneolitu a v halštatě.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovali jsme se v kempu v Podlesku, který patří pod Hrabušice. Nechá se tam dojet i autobusem. My jsme přijeli autem, v autě jsme i spali a za jednu noc, jedno auto a dvě osoby, vč. místního poplatku jsme zaplatili 7,5 Euro. K dispozici je televize na recepci, kde jsou i zásuvky, kde si můžete dobít telefon, foťák apod. Recepce slouží i jako informační středisko Správy Národního parku Slovenský ráj.

Vybavení je jednoduché, je tam pár laviček se stolkem, mělo by být k dispozici prý i volejbalové a tenisové hřiště, my jsme po něm nepátrali. Vždy jsme ráno vypadli a večer se vrátili. V kempu je možno se ubytovat i v chatkách, kde mají svoji sprchu a WC, je to i autokemp, je tedy možnost připojení na elektriku.

Ve společných umývárnách je jedno umyvadlo, kde teče teplá voda, jinak je tam několik sprch – aby tekla voda, je nutno koupit si žeton. Bez něj neteče ve sprše ani studená voda.

Mimo areál, ale v těsné blízkosti recepce je obchod, hned naproti je restaurace a bufet.

Místo je vhodné pro tůry, nejblíž je to do rokliny Suchá Belá, na Prielom Hornádu a do Kláštoriska. Když se popojede autobusem, nechá se snadno projít i roklina Velký Sokol a Piecky.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Podle mne je Slovenský ráj právě krásný těmi soutěskami. Je pravda, že při přechodu přes klády, ve kterých jsou někdy vytesané jen stupínky, by se mi líbila možnost zachytit se ještě lana nebo řetězu. Někdy to vypadá dost hrůzostrašně. Ale jak je vidět, zvládnout se to dál. Já si občas pomáhala turistickými hůlkami, abych měla větší jistotu. I když si myslím, že to bylo spíš o pocitu. Kdybych ztratila rovnováhu, asi by mi to nepomohlo. Pokud však soutěsky opustíte, tak jste vlastně jen v lese, kde se jen opravdu občas otevře nějaký výhled. Kvůli tomu bych tam ani nemusela. Ještě je hodně zajímavé Kláštorisko.

Ostatní informace

Na závěr informace pro cyklisty. Jak jsem psala, Slovenský ráj, to jsou jen soutěsky, kaňony apod. Přesto se nechá projet na kole. Tím nemyslím pouze po silnici z Hrabušic do Dedinek. Ve směru ze severu k jihu přes náhorní planinu Glac vede značená cyklostezka. V minulosti tudy vedla obchodní Glacká stezka, která spojovala dvě významná střediska - Gemer a Spiš. Nyní je zpřístupněna cyklistům. Chodí tam i turisté, je tedy nutné na ně brát ohled. Z Dedinek do Podlesku je to zhruba 20 km. Po silnici je to 30 km, výškovému převýšení se však nevyhnete.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (48.945, 20.458)
Poslední aktualizace: 15.11.2015
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: jircak
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Spišské Tomášovce

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky z okolí Slovenský ráj - soutěsky, vodopády, vrcholy, jeskyně, výhledy

Tomašovský výhled
Tomašovský výhled
Skalní útvar
Skalnatá galerie v jižním svahu Ludmanky s výhledem na Prielom Hornádu, doliny Bílého potoka, na Čertovu sihoť, jako i Vysoké Tatry. Pod skalní terasou v bezprostřední blízkosti turis…
0.5km
více »
Slovenský raj – vyhlídka na Čertově sihoti
Slovenský raj – vyhlídka na Čertově sihoti
Vyhlídka
Čertova sihoť (822 m n. m.) je vrch v severovýchodní části Slovenského ráje, ke kterému dojdete z Kláštoriska po modré turistické značce během necelých dvaceti minut. Žádné velké převýšení přitom nezdolá…
1.5km
více »
Národná prírodná rezervácia Prielom Hornádu
Národná prírodná rezervácia Prielom Hornádu
Rezervace
Národná prírodná rezervácia Prielom Hornádu bola vyhlásená v roku 1964 a následne v roku 1976 novelizovaná.Rozloha prírodnej rezervácie je 290 ha.Cez rezerváciu prechádzajú turisticky značené chodníky,náučný chodn…
1.5km
více »
Čingov
Čingov
Ostatní
Významné středisko cestovního ruchu na severním okraji oblasti Slovenský Raj, ležící v kotlinovitém rozšíření údolí řeky Hornád. Je výchozím bodem do celé centrální části Slovenského raja, středisko je vhodné na r…
1.9km
více »
Kartuziánsky most
Kartuziánsky most
Most
Kartuziánsky most sa nachádza na rieke Hornád pri Letanovskom mlyne v Slovenskom raji.Postavil ho rád kurtiziánov z bývalého opátstva na Kláštorisku.Počas druhej svetovej vojny nemecká jednotka, ktorá tiahla z Let…
2km
více »
Letanovský mlyn
Letanovský mlyn
Osada
Letanovský mlyn je mála kotlinka,kde sa nachádza pár chát a malý bufet,ktorý je otvorený v letnej sezóne.Preteká tadiaľto rieka Hornád a scenériu dotvára zrekonštruovaný kamenný Kartuziánsky most z konca 15. storo…
2.1km
více »
Slovenský raj - Kartuziánsky most
Slovenský raj - Kartuziánsky most
Most
Kartuziánský most zná každý návštěvník Slovenského ráje, který si prošel atraktivní modře značenou cestu Prielomem Hornádu nebo kráčel po červené značce z Letanovic na Kláštorisko či naopak. Původní kamenn…
2.1km
více »
Prielomom Hornádu
Prielomom Hornádu
Tipy na výlet
Ideme na celodennú túru v krásnom prostredí Slovenského raja Prielomom Hornádu,kde sa nachádza 140 stúpačiek,približne 320 metrov reťazí,7 kovových mostíkov a približne 70 metrov drevených lávok.Začíname na Podles…
2.3km
více »
Národná prírodná rezervácia Kyseľ
Národná prírodná rezervácia Kyseľ
Rezervace
Národná prírodná rezervácia Kyseľ bola vyhlásená v roku 1964 a novelizovaná v rokoch 1976 a 1993.Rozloha rezervácie je 950 ha.Nachádza sa v centre Slovenského raja a vedie cez rezerváciu veľa turisticky značených chodníkov.Pod ochranou je tu územie s mimoriadnymi esteticko-krajinárskymi hodnotami ako sú priepasti,tiesňavy,podzemné krasové útvary,jaskyne,bralá a vodopády.Toto…
2.3km
více »
Kysel
Kysel
Rezervace
Od roku 1976 Státní přírodní rezervace, od roku 1995 Národní přírodní rezervace rozkládající se na rozloze 949, 97 ha. Geomorfologicky mimořádně hodnotné území v oblasti roklin, kde se střídají skalnatá bradlá s p…
2.5km
více »
Sokolia dolina
Sokolia dolina
Tipy na výlet
Sokolia dolina patrí medzi najpríkrejšie a najdivokejšie tiesňavy v Slovenskom raji.Dostaneme sa sem buď z Kláštoriska-1 hod,alebo zo Spišských Tomašoviec-1:50 hod a dá sa sem dostať aj z Dediniek-3:25 hod. Sokolia dolina je skvostom medzi tiesňavami v Slovenskom raji.Objavená bola medzi poslednými v roku 1910.Prvý zimný prechod bol až v roku 1912.Po trase je plno…
2.6km
více »
Vodopády Slovenského ráje
Vodopády Slovenského ráje
Cestopisy
Národní park Slovenský ráj byl vyhlášen v roce 1988. Má rozlohu necelých 20 hektarů. Nachází se ve východní části Nízkých Tater. Celé území je mimořádně bohaté na faunu i flóru. Celá oblast je tvořena zejména bí…
2.6km
více »
Tomašovský výhľad
Tomašovský výhľad
Tipy na výlet
Tomašovský vyhlaď 667 m n.m. v Slovenskom raji.Dá sa sem dostať z Spišských Tomašoviec po zelenej značke asi 40 minút.Do Spišských Tomašoviec sa dá dostať autom,autobusom aj vlakom. Tomašovský vyhlaď je skaln…
2.6km
více »
Prielom Hornádu
Prielom Hornádu
Řeka
Přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád. Jsou zde kaňonovitá údolí, břehy spadají z bočních hřbenů a vchů místy s více než 300 metrovým výškových rozdílem. Díky své turistické historii má Přelom Hor…
2.8km
více »
Slovenský ráj - Kláštorisko
Slovenský ráj - Kláštorisko
Tipy na výlet
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i …
2.8km
více »
Kláštorisko-symbolický cintorín obetí Slovenského raja
Kláštorisko-symbolický cintorín obetí Slovenského raja
Památník
Asi se mnou vy všichni, co rádi cestujete a poznáváte krajinu budete souhlasit, že příroda, je-li člověk opatrný a pokorný dokáže poutníkovi mnohé nabídnout a dát, ale za jeho neopatrnost a pýchu ho dokáže i potre…
2.9km
více »
Slovenský raj - Kláštorská roklina
Slovenský raj - Kláštorská roklina
Soutěska
Kláštorská roklina patří bezesporu k nejkrásnějším ve Slovenském ráji. Je dlouhá sice jen jeden a půl kilometru, ale je velice atraktivní. Sevřenou roklí vystoupáte po žebřících či stupačkách a projdete po kládách…
3km
více »
Slovenský ráj - podzimní treky.
Slovenský ráj - podzimní treky.
Přírodní park
Národní park Slovenský ráj je známý díky kaňonům, roklinám a soutěskám, které jsou zabezpečeny lávkami, stupačkami, žebříky, lany a řetězy. Dalším tahákem k návštěvě této oblasti byla via…
3.1km
více »
Rozcestí Prielom Hornádu
Rozcestí Prielom Hornádu
Rozcestí
Rozcestník stojí u řeky Hornád ve Slovenském ráji v tzv. Prielomu Hornádu. Prochází tudy ze Spišské koliby modrá turistická trasa, která po mostech, skalách a nezčetných stupačkách kopíruje v kaňonu řeku Hornád až k Letanovskému mlýnu. Po žluté nebo zelené trase se odtud dostanete prudkým stoupáním až na Kláštorisko v samém centru Slovenského ráje. 
3.1km
více »
Kláštorská roklina
Kláštorská roklina
Rokle
Kaňon vytvořený potokem pramenicí pod Kláštoriskem a ústícím přímo do Hornádu. Byl znám již v minulosti, pro turisty byl zpřístupněn až roku 1960. Prvním krokem ke zpřístupnění kaňonu…
3.1km
více »
Sokolia dolina
Sokolia dolina
Údolí, dolina
Sokolia dolina patrí k najpríkrejším tiesňavám v Slovenskom raji.Cez dolinu prechádza žltá turistická značka,ktorá je jednosmerná a začína v Sokolej doline ústie.Počas prechodu Doliny je treba používať stúpačky,mostíky,reťaze a rebríky.Je tu možnosť si prezrieť mnoho vodopádov,ako napríklad Závojový,Vyšný,Skalný.Závojový vodopád je zo svojou výškou 70 metrov najvyšší v celom…
3.5km
více »
Kyseľ
Kyseľ
Soutěska
- mohutná dolina a vápencová soutěska v srdci Slovenského ráje a národního parku Slovenský raj, jež se v horní části dělí na větve Malý a Veľký Kyseľ. Je to jedna z nejnavštěvovanějších a nejtypičtějších soutěsek …
3.5km
více »
Slovenský ráj
Slovenský ráj
Přírodní památka
Slovenský ráj  30.6.2012  Podlesok-Hrdlo Hornádu (530m)-Kláštorisko roklina ústí(520m)-Kláštorisko chata (770m) a zpět    V poledne pravé poledne přijíždíme na parkoviště Podlesok. Zaplatíme…
4.1km
více »
Stupačky Pod Zelenou Horou
Stupačky Pod Zelenou Horou
Kaňon
Nejznámější a asi nejnáročnější stupačky Pod Zelenou horou se nacházejí ve Slovenském ráji na modře značené stezce, která po mostech, skalách a vzpomínaných nezčetných stupačkách kopíruje v kaňonu řeku Hornád (slo…
4.2km
více »
Slovenský Raj v marci
Slovenský Raj v marci
Tipy na výlet
Slovenský Raj v marci keď sú všetky vodopády zamrznuté,krásna scenéria.Najlepšie je spojenie vlakom buď smerom na Smižany alebo do Dediniek,a samozrejme autom Krásne rokliny,prielom Hornádu,Kláštorisko kde sa…
4.6km
více »
Suchá Belá-najkrajší kaňon v Slovenskom raji
Suchá Belá-najkrajší kaňon v Slovenskom raji
Tipy na výlet
Ideme do najkrajšieho a najnavštevovanejšieho kaňonu v Slovenskom raji.Budeme vychádzať z turistického strediska Podlesok. Suchá Belá je národnou prírodnou rezerváciou.Potok ňou pretekajúci pramení na severnom okraji planiny Glac.Bola objavená v roku 1900,keď skupina pod vedením prof. M.Rótha sa dostala až k Misovým vodopádom.Prvý úplný prechod tiesňavou uskutočnený 13.3. 1910.Nachádza sa tu veľa vodopádov,rôzne skalné…
5.4km
více »
Po prielomu Hornádu
Po prielomu Hornádu
Soutěska
Prielom Hornádu je nejdelší a nejkrásnější soutěska Slovenského ráje. Vycházeli z turistického centra zároveň campu Podlesok po modré značce. Cesta je jištěna kovovými rošty, lany a žebříky. Takže si každý užije…
5.4km
více »
Prielomom Hornádu
Prielomom Hornádu
Trasa
Trasa Prielomom Hornádu si získa každého turistu,ktorý túto trasu absolvuje.Začíname na Podlesku-turistické stredisko blízko Hrabušic-a celú trasu ideme po modrej turistickej značke,ktorá kopíruje rieku Hornád.V p…
5.6km
více »
Suchá Belá
Suchá Belá
Kaňon
Jedna z nejhezčích roklin Slovenského ráje. Voda ní protékající pramení na severním okraji planiny Glac. Její tok odděluje od sebe masiv Ptačího hrbu a Rumanové. Do Velké Bílé vody ústí přímo ve středisku Podlesok. Historie turistického objevování Suché Bílé začíná roku 1900, kdy se skupina pod vedením prof. M. Rotha dostala až k Misovým vodopádům. R. 1908 byl vyznačkován a…
6.3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace