Přes Krkavec do Plzně

Tipy na výlet • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody

Kolomazná pec

Informační tabule

Hasičský klub

Dědeček transformátor

Kamenný rybník

Rozcestník

Rozhledna a TV vysílač

Rozhledna

Radčická kaplička

Rybník a červené ryby

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Kam a jak jedeme?

V SO 4. 6. 2011 naše čiperná parta vyrazila na další pochod Přes Krkavec do Plzně. V 6:45 jsme vyjížděli vlakem z Blatné, v Nepomuku přestoupili na rychlík, v Plzni na nás čekala turistka ze Šťáhlav a hurá na tramvaj č. 1 a na Bolevec. Tam byl start našeho 21 km dlouhého pochodu. Žádné davy lidí tam nebyly. Zároveň byly připravené i trasy 65, 55, 31 a 10 km pro pěší a k tomu cyklotrasy pro silniční kola v délce 80, 60 a 40 km.
První zastávku jsme si udělali u Kamenného rybníka, pak jsme viděli velikou kolomaznou pec, pokračovali lesem na Krkavec (504 m n.m.) Tam je kamenná rozhledna, která byla otevřena 19. května 1901. V roce 1925 byla přistavěna ještě turistická chata. V šedesátých letech objekty zabrala armáda a spoje. Na místo původní chaty byla postavena ne příliš vzhledná moderní stavba. Televizní vysílač stojící vedle rozhledny byl postaven v roce 1977. KČT byla rozhledna vrácena nedávno, avšak poté se dostala i s přilehlým objektem do soukromého vlastnictví. Objekt byl zrekonstruován, rozhledna je však dnes nepřístupná.
Z první kontroly jsme šli dále po červené turistické značce do Chotíkova. Ten je jen 393 m n.m., část trasy byla po Svatojakubské cestě. V jednom rybníce jsme viděli červené ryby, ale voda kolem nich moc čistá nebyla. Na jedné polní cestě proti nám jeli dost rychle čtyřkolkáři. Snažili jsme se jim co nejvíc uhnout. Když jsme se za nimi ohlédli, uniklo nám žluté turistické značení a pak se museli od silnice kousek vracet a hledat turistickou značku (nebyl to kufr, ale jen kufřík). O tom, že jdeme dobře, jsme se pak přesvědčili u protijedoucího cyklisty.
Na polích kvetly chrpy i vlčí máky a Plzeň s jejími paneláky byla pořád na dohled. U Malesické skály se nám podařila s odloženou spouští udělat společná fotka, Pavla tam potkala známé na kolech, prohlédli jsme si skálu a její praskliny z blízka a pokračovali přes Kyjovský les, kde bylo pohřebiště lidu doby bronzové. Našly se tam předměty i mince z doby římské. Také jsme našli zříceninu Kyjov, ale nebyl tam ani kousek kamenné zdi, ale o kus dál byla hluboká propast a borovice s několika pokroucenými srostlými kmeny.
Do Malesic to byly ještě 2 km. Na kraji obce jsme šli kolem spousty nových rodinných domů a na návsi byla socha Jana Nepomuckého. Odpočinek byl na návsi, v nově opraveném Malesickém dvoře a zároveň další kontrola. Všem nám už bylo jasné, že rychlík v 16:03 nestihneme. Také tam měli krásně opravenou MŠ s namalovaným velikým Krtečkem. Na druhé straně obce byl veliký bordový dům i s bordovým plotem patřící nějakému slavnému fotbalistovi. Ale paní, která tam šla s pejskem si na jeho jméno nevzpomněla.
V lese jsme pak objevili opravený kostelík s nápisem: Ty, který nevěříš a nechceš ji znát věř, že i přesto Ti Maria pomůže, jako už mnohým tolikrát (LP 2010). Dále jsme se dostali do Radčic (314 m n.m.) se zvláštní kapličkou, která měla na střeše věžičku, velký kříž a ještě 2 andělíčky. Prošli jsme trasou pro cyklokros a pak se šplhali do kopce na Čertovu kazatelnu – přírodní památka, sedimenty svrchního karbonu s útvary selektivního zvětrávání. Další část trasy vedla kousek po silnici a už začala vykukovat rozhledna Sylván. Samozřejmě, že jako správní všetečkové jsme museli vylézt 122 schodů ani ne do poloviny rozhledny a prohlédnout si Plzeň dalekohledem. Byli jsme kousek od Globusu. Dolů se lezlo špatně, protože celá rozhledna byla z velkých drátěných ok, takže bylo celou cestu vidět až na zem. Pak už jsme šli Plzní přes parky, u rybníků se koupala a opalovala spousta lidí, došli jsme na konečnou tramvaje č. 4 a tam byl cíl v ranči Šídlovák. Pořádali tam i vyjížďky na koni, byl tam rybník s ne příliš čistou vodou, u toho dřevěný stánek s drahým pivem, ale jinak to vypadalo jako někde na drahách. Dlouho jsme se tam nezdrželi, z konečné tramvaje č. 4 jsme přešli na konečnou tramvaje č. 1, abychom nemuseli přesedat a jeli jsme nakoupit do Tesca a pak vlakem v 19,09 domů. Až ve vlaku jsme se dověděli, že na trati je výluka, a tak jsme v Nezvěsticích vystoupili a do Blovic jeli autobusem. U Zdemyslic mě překvapila závora s celní budkou a cedulí EU. Pak už začínalo Španělsko.
V Nepomuku jsme museli čekat, až z Plzně jakoby přijede rychlík ve 20:32 a pak jsme měli pokračovat lokálkou do Blatné. Z původně hlášeného 10 min. zpoždění byla půlhodinka – autobusy jely z Nezvěstic až do Nepomuka po úzkých silničkách a ještě ve Žďírci byla další objížďka. Takže jsme domů dorazili pěkně pozdě a bylo to akorát do pelíšku. Se žádnými turisty, co jsme se seznámili v Blovicích jsme se nepotkali, přesto jsme byli s výletem za krásného slunečného počasí spokojeni. Hana Lukášová.