Premonstrátský klášter v Teplé

Asi každý z nás má nějaká svá místa, kam se rád vrací. Po mě je jedním z takových míst premonstrátský klášter v Teplé, nacházející se v západních Čechách,  zhruba v půli cesty mezi Mariánskými Lázněmi a Toužimí.

Klášter byl založen na konci 12. století Hroznatou Tepelským, českým šlechticem, který do něj povolal strahovské premonstráty a sám do řádu vstoupil. Když byl zajat loupeživými rytíři,  odmítl, aby za něj klášter zaplatil výkupné a raději podstoupil mučednickou smrt v uvěznění. Právě s motivem jeho mučednické smrti se setkáme v tepelském klášteře kupříkladu na obrazech.

Díky obratné diplomacii kláštera byl ušetřen za husitských válek. Ve válce třicetileté a po ní již takové štěstí neměl a byl poničen a vydrancován Švédy a následně i vypálen.  Proto musel projít ve století 17. a na počátku 18. barokní přestavbou.

Dnes, hned když vejdete bránou a průchodem do dvora kláštera, uvítá vás na něm vůně bylinek. Na velikých záhonech voní bazalka, dobromysl, mateřídouška, levandule, meduňka i máta. Na lavičkách můžete spočinout a kochat se pohledem jak na staré a poničené, pomalu renovované hospodářské budovy, tak na majestátní průčelí hlavní budovy a kostela. Pokud budete mít jako my štěstí, bude se v kostele konat svatba a při té příležitosti spatříte bílá roucha místních premonstrátů, kteří jinak v návštěvních hodinách příliš vidět nejsou. A svatební obřad, v kostele provoněném květinami (v tomto případě opojnými liliemi) je v těchto prostorách neuvěřitelným zážitkem...

Při prohlídce kláštera se dozvíte nejen dost o jeho historii, ale zhlédnete i kuchyni, jídelnu, prostory, v nichž mniši rozjímali, nádhernou knihovnu a také již zmíněný famózní kostel, v němž nebudete vědět, kam se podívat dříve... Původně románsko-gotický kostel má nádhernou barokní výzdobu; baculatí andělíčci se strnulým přihlouplým výrazem, zírající k nebi, na vás jukají odevšud.

Na mramorovém oltáři je relikviář s ostatky zakladatele kláštera Hroznaty, který byl koncem 19. století blahořečen a koncem století 20. se stal patronem plzeňské diecéze. Nebudete vědět, zda se dříve podívat na obrovské varhany, stropní fresky, krásné obrazy různých mistrů či na velké dřevěné sochy...

Po prohlídce kláštera ještě vřele doporučuji i zahradu či spíše park s rybníkem za klášterem, s křížovou cestou a mohutnými stromy.

Přímo vedle vchodu do kláštera je relativně nový hotel s restaurací, jehož služby jsme však nezkusili. Přímo v Teplé jsme hlady nevydrželi pouze jednou, kdy nás cedule z náměstí, kde jsme se byli podívat na místní architekturu a morový sloup, zavedly k nedaleké místní pizzerii, poměrně malé a útulné, cenově příznivé. A protože všechny své návštěvy táhnu z Teplé do Bečova, který je odsud co by kamenem dohodil a zbytek doběhl, stolování se většinou odbývá v osvědčené restauraci U Zámku v tomto místě.

Pro mě osobně je vrcholem prohlídky v Teplé knihovna, druhá největší svého druhu u nás. Její hlavní sál je dlouhý přes dvacet metrů a ukrývá se zde přes sto tisíc svazků. Jestli se ještě někdy znovu narodím, přála bych si být molem v této knihovně...:-)

1. 1. - 31. 1. zavřeno
1. 2. - 30. 4. po-so 09,00-15,30** ne 11,00-15,30**
1. 5. - 30. 9. po-so 09,00-17,00** ne 11,00-17,00**
1. 10. - 31. 12 po-so 09,00-15,30** ne 11,00-15,30**
24. 12. zavřeno

Podle oficiálních stránek kláštera v Teplé by kostel běžně neměl být přístupný, neboť je často (logicky) využíván k církevním účelům. Má zkušenost zatím hovoří tak, že kdykoliv jsme v Teplé byli, prohlídka kostel zahrnovala. Možná by bylo dobré poinformovvat se telefonicky předem, protože kostel rozhodně za prohlídku stojí.

"Šílený sběratel" si v obchůdku u vchodu koupí turistickou známku, je tu široký výběr pohledů a suvenýrů.