Praha - Karlovo náměstí

Kam a jak jedeme?

Karlovo náměstí leží na trase B pražského metra. Opravdu doporučuji navštívit toto místo metrem, neboť parkování v centru města je buď na povolení nebo placené parkovacími hodinami.

Za čím jedeme?

Vážení přátelé Turistiky i turistiky, dnes se projdeme náměstím s největším počtem plastik. Ano, mluvím o Karlově náměstí v Praze.

Karlovo náměstí, Praha 2 - Nové Město

 

Po založení Nového Města Karlem IV. se místo nazývalo Velkým tržištěm (Forum Magnum), Novoměstským rynkem (Circus Novae Civitas) nebo rynkem Hořejšího města. Význam náměstí byl podpořen i umístěním Novoměstské Radnice v jeho severní části. V 15. st. se již užívá názvu Dobytčí trh. Ve středu náměstí stávala od r. 1393 až do roku 1791 kaple Božího těla s malým hřbitovem, kde byl pochován Jan Kampanus Vodňanský. V r.1784 za Josefa II. byla zrušena a zbořena. Před stavbou kaple zde stávala věž, v níž se každý druhý pátek po Velikonocích konalo předvádění svátostí a říšských korunovačních klenotů, což lákalo do Prahy návštěvníky z celé země i z ciziny. Na náměstí byl vězeňský špitál (v jižní části) a třináct starých domků. U jednoho z nich ležel podle pověsti velký mramorový kámen s vytesaným křížem, umrlčí hlavou a letopočtem 1627. Kámen prý označoval popravní místo, kde se za noci tajně popravovaly odsouzené osoby duchovního a šlechtického stavu. První poprava zmíněného roku prý byla vykonána na několika protestantských kněžích, kteří osnovali spiknutí proti císaři. V severní části náměstí stávala tzv. slanečková bouda, kde se prodávaly sušené ryby a slanečci a sůl. Před zbořením se pak do r. 1862 pod názvem Salle romaine pronajímala různým artistickým skupinám, cirkusům, ochotnickým společnostem.
V pol. 19. st. se náměstí přejmenovalo na Karlovo. O zlepšení vzhledu blátivého prostoru, zachování jeho celistvosti a první výsadby stromů se zasloužil hrabě Karel Chotek. Roku1876 byly dokončeny práce na parkové úpravě náměstí v anglickém slohu podle plánu arch. Bedřicha Wünschera. Práce vedl přední český zahradník Josef Fiala. V letech 1884 - 85 došlo k realizaci plánu nového ředitele pražských zahrad a parků Františka Thomayera, který architektonicky sjednotil obě části náměstí a vysadil obvodové stromořadí. Použil zejména odolné jerlíny japonské, javor stříbrný, dub velkoplodý, platany javorolisté. Monumentální platan ve střední části parku je nejstarší a údajně pochází z předchozí úpravy arch. Wünschera. V centru dvou větších částí parku jsou dvě vodní nádrže. Dodnes tvoří park jeden celek, přestože ho protínají dvě frekventované komunikace (Ječná, Žitná). V severní části parku před soudní budovou je osazen pomník Vítězslava Hálka s fontánkou od Bohuslava Schnircha z r. 1881. Nedaleko před Novoměstskou Radnicí stojí barokní kašna se sochou sv. Josefa od Matouše Jäckela z r. 1698. V obou rozích větších částí parku při Resslově ulici jsou výstupy z metra. Nedaleko před budovou ČVUT stojí socha Elišky Krásnohorské -mramorový bílý pomník, za který autorka Karla Vobišová - Žáková obdržela 1. cenu ve vypsané soutěži. Naproti přes ulici se nachází pomník Karoliny Světlé - bustu spisovatelky vytvořil v r. 1910 Gustav Zoula a architekt Josef Fanta. Spisovatelka žila a zemřela nedaleko na rohu Karlova náměstí a Ječné ulice v domě U kamenného stolu čp. 550, na němž je novodobé domovní znamení od sochaře Jaroslava Horejce. Na pomníku je kromě základních životopisných dat zlacený nápis: Památce slavné spisovatelky a z vděku zásluhám velké Češky věnováno MDCCCCX.
Pomník Jana Evangelisty Purkyně , slavného českého vědce, lékaře a biologa je umístěn před průčelím jezuitského konventu sv. Ignáce, autoři Oskar Kozák a Vladimír Štrunc. Bronzová socha v nadživotní velikosti na židli na nízkém žulovém soklu byla odhalena 1961; je nejmladším pomníkem na Karlově nám.. Proti Faustovu domu pak pomník botanika Benedikta Roesla (Čeněk Vosmík, Gustav Zoula, 1898) Mladotovský palác - Faustův dům- Dům v jádru gotický, byl postaven na místě paláce knížat opavských ze 14. st. Za husitských válek byl dům opavským odebrán a byl pobořen. Poté měnil často majitele, až propadl císaři Ferdinandu I. Ten věnoval dům svému osobnímu lékaři Janu Koppovi, který jej později musel pro dluhy prodat. Ve 2. polovině 16. st. byl dům renesančně upraven. R. 1590 jej koupil anglický alchymista a šarlatán Edward Kelly. Císař přijal Kellyho jako dvorního alchymistu a udělil mu trvalý pobyt v Praze. Kelly byl jedním z těch, který se svými různými alchymistickými pokusy v domě přičinil o jeho tajemnou pověst. Kolem roku 1620 ho dal další majitel Joachym Schuller přestavět.
V 18. století připadl hrabatům Mladotům ze Solopysk. Za Fedinanda Antonína Mladoty (kolem roku 1725) provedl František Maxmilián Kaňka jeho přestavbu do nynější barokní podoby. Od té doby nesl název Mladotovský palác. Mladotové se patrně ještě více zasloužili o pověst Faustova domu. Ferdinand Antonín Mladota byl podivín, konal zde pokusy z fyziky a z chemie. V domě měl několik přístrojů zhotovených na principech optiky, elektřiny a magnetismu. Dále figuriny pohybující se na natažené pero a jiné v té době nevysvětlitelné věci, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem. K pověsti o domě snad přispěl i dr. Karl Jaenig, někdejší kaplan sousedního kostela sv. Jana Na Skalce, který zde bydlel a správcoval na přelomu 19. a 20. st. Měl speciálního koníčka, byl posedlý vším, co souviselo se smrtí. Sbíral funerální předměty, měl prý doma lebku, zbytek šibenice, říkalo se, že spí v rakvi.
Romantismus 19. st. uvedl tento tajemný dům do souvislosti se starou legendou o dr. Faustovi, šarlatánovi a magistru černých umění, který upsal svou duši ďáblu, jenž odnesl hříšníka do pekel. Jejich cesta do pekel měla vést právě odtud otvorem ve stropě, který se pak dlouho nedařilo žádným způsobem zazdít.
V 2. pol. 18. století byl dům obohacen pozdně barokními detaily, patrně arch. Antonínem Schmidtem. Ten též při východní straně postavil nové křídlo určené jako administrativní budova kostela sv. Jana na Skalce. Nelze se nezmínit o sousední překrásné barokní Dienzenhoferově vstupní bráně do zahrady při kostele. Mladotové o dům z finančních důvodů přišli, v letech 1833 - 92 v něm sídlil Ústav hluchoněmých, od roku 1902 je součástí Fakultní nemocnice. Při anglo - americkém náletu 14. 2. 1945 budovu těžce poškodila zápalná puma, dům však naštěstí nevyhořel. Říká se, že ho zachránilo 7 koček zazděných do základů domu, jejichž kostry byly opravdu při opravách po válce nalezeny. Generální rekonstrukce proběhla v letech 1969 - 75.
Nástěnné a nástropní malby, které v přízemí nárožního arkýře byly objeveny a obnoveny restaurátory, jsou patrně manýristické a pocházejí z 16. st. Znázorňují alchymistické značky a symboly a zátiší s alchymistickými pomůckami.

Pomník proslulého zahradníka, cestovatele a největšího znalce orchidejí Benedikta Roezla je umístěn v jižní části náměstí nedaleko "Faustova domu", autoři Gustav Zoula, Čeněk Vosmík 1898, architektura Edvard Sochor. B. Roezl je na pomníku znázorněn s orchidejí v ruce, za ním sedící postava indiána s mačetou.
Novoměstská Radnice - Stavba radnice započala brzy po založení Nového Města pražského r. 1348. Byla sídlem správy Nového Města pražského až do r. 1784, kdy byla všechna čtyři pražská města spojena. V r. 1419 se stala dějištěm ozbrojeného konfliktu mezi katolíky a stoupenci podobojí. Procesí vedené Janem Želivským a Janem Žižkou žádalo před Radnicí propuštění svých uvězněných stoupenců. Z radnice hodil někdo na procesí kámen, nato dav vtrhl dovnitř a vyhodil z oken na kopí a sudlice davu purkmistra, dva konšely a několik měšťanů. Tato první pražská defenestrace 30. července 1419 byla počátkem husitské revoluce. V r. 1609 se zde sešli čeští stavové, aby donutili císaře Rudolfa II. vydat Majestát, který zaručoval náboženské svobody. Spojeným pražským obcím od r. 1784 sloužila radnice Staroměstská, objekt Novoměstské radnice se stal sídlem zemského trestního soudu a byla rozšířena i původní radniční věznice, které se začalo říkat Pražská bastila. Dvě místnosti přízemního vězení se jmenují po svých prvních vězních Polévka a Jelito. Zdejší vězení okusil i vůdce chodské rebelie Jan Sladký Kozina, v r. 1848 účastníci revoluce a v r. 1894 zde proběhl proces, v němž byli odsouzeni příslušníci pokrokářské mládeže sdružení v Omladině, např. Alois Rašín či Stanislav Kostka Neumann.
Radnice je komplexem několika středověkých objektů s nejstarším východním křídlem z doby kolem r. 1377 (do Vodičkovy ul.), jižní křídlo (směrem do Karlova nám.) bylo přistavěno v letech 1411 - 16, renesančně přestavěno a opatřeno pozdně gotickými štíty v letech 1520 - 26 Benediktem Riedem. Východní křídlo byla také přestavěno renesančně po r. 1559 Bonifácem Wohlmutem, je v něm zachována původní rozsáhlá gotická dvojlodní síň, radniční Mázhaus s křížovými žebrovými klenbami na válcových pilířích z let 1411 - 18. Klenba je největší v Praze mezi civilními budovami. Nejvýznamnější přestavba radnice probíhala v letech 1904 - 05, kdy Antonín Wiehl a Kamil Hilbert zrušili klasicistní přestavbu z počátku 19. st. a uvedli budovu do renesanční podoby z 1. poloviny 16. st. Nejrozsáhlejší místností je velký Konšelský sál, na jehož stěnách jsou zbytky maleb v duchu rudolfinského manýrismu. Odtud správu Nového Města řídilo střídavě pět radních.
Nárožní gotická věž byla postavena ve druhé pol. 14. stol., v letech 1520 - 26 v ní byla vytvořena nová renesanční okna, Ochoz věže a střecha jsou z let 1722 - 25. Roku 1651 byl na věž upevněn znak Nového Města, r. 1668 namalován a osazen orloj, který byl odstraněn koncem 18. st. Čtyřboká věž o čtyřech patrech je vysoká 42 metrů, vede do ní 221 schodů. Na nároží je umístěn tzv. pražský loket (59,14 cm), určený k veřejnému přeměřování. Ve věži je původně gotická, v 1. pol. 18. století zbarokizovaná kaple, původně zasvěcená Panně Marii a sv. Václavu. V kapli jsou obrazy P. Marie se sv. Benediktem (ústřední oltářní obraz), dále sv. Jiří a dvě dřevěné plastiky světců. Kaple má nástropní alegorickou fresku Práva a Spravedlnosti a bohatou podstropní výzdobu.
Poslední rekonstrukce probíhala v l. 1976 - 96, prostory byly upraveny pro potřeby OÚ Praha 2 podle projektu arch. V. Girsy. Jsou zde prostory pro výstavy, koncerty a společenské slavnosti. V prvním patře nad Mázhausem je sál s obdobnou klenbou, v němž se nachází svatební síň. V r. 1962 byla Novoměstská radnice prohlášena za národní kulturní památku.

Baštou řádu Tovaryšstva Ježíšova na Novém Městě pražském byl nejen kostel sv. Ignáce, svým průčelím obrácený do prostoru dnešního Karlova náměstí, ale i novoměstská jezuitská kolej tamtéž. Kostel, barokní stavba s průchodnými kaplemi a emporami, byl vystavěn v letech 1665-1678 podle projektu arch. Carla Luraga. Portikus před průčelím je od arch. Pavla Ignáce Bayera z let 1697-1699. Posledně jmenovaný řídil též stavbu věže na severovýchodní straně kostela a to již v letech 1686-1687. Nad hřebenem střechy kostela nad presbyteriem je klasická sanktusníková věžička. Tady byly původně zavěšeny dva menší zvony z roku 1699 od Mikuláše Löwa, svěcené biskupem Janem Ignácem Dlouhoveským, jeden z nich na jméno Marie. Mohutná, 49,5 m vysoká, čtyřhranná věž je ve své horní části otevřená čtyřmi obdélnými, obloukem zakončenými okny. Její nároží zdobí pilastry a má bohaté horizontální dělení římsami. Střechu tvoří cibulovitá osmiboká báň s lucernou a menší bání, z jejíhož vrcholku vyrůstá hrot s makovicí. Podle asymetrického postavení věže je možné, že se původně uvažovalo o výstavbě dvou věží, k realizaci však nedošlo. Na schodiště vedoucí vzhůru se vstupuje z průjezdu domu čp. 505 v Ječné ulici. Nejprve je třeba vyjít tři patra pohodlného domovního schodiště, ale výše se již postupuje klasickými věžovými schodišti. Věž byla v nedávné době nějaký čas bez zvonu. Zvon Ignác z roku 1687 o hmotnosti 2020 kg se na své místo vrátil 28. září 1995. Stalo se tak po dvou letech, kdy byl ve zvonařské dílně rodiny Manoušků opravován, včetně restaurování jeho výtvarné výzdoby.

Karlovo náměstí je považováno za největší pražské náměstí s největším počtem plastik

Zdroj: www.pis.cz

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jelikož se jedná spíše o vycházku, ubytování netřeba řešit.

Možností se najíst je nepřeberné množství od grilovaného kuřete ze stánku před Faustovým domem až po pizzu např. v Pizzerii Donna III. www.pizzadonna.cz

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na tomto náměstí se mi líbí jeho mnohotvárnost, historie se snoubí s modernou ( Nákupní galerie Atrium)klidová zona - park, leží hned vedle frekventované pražské křižovatky.

V Nákupní galerii Atrium na Karlově náměstí na Vás čeká všehochuť obchůdků, cestovní kancelář, personální agentura, jazyková škola, půjčovna DVD, lékárna, kavárna a restaurace. Moderní vnitřní prostory, v nichž se často pořádají různé akce a výstavy, jsou díky své výborné dopravní dostupnosti metrem, tramvají i autobusem ideálním místem setkávání.

Ostatní informace

Botanická zahrada Univerzity Karlovy ( se nachází v ulici Na Slupi. Z Karlova náměstí je to 1 zastávku tramvají )

Na Slupi 16
Praha 2 - Nové Město
128 00
Telefon: 221 951 879
Fax: 224 918 970
E-mail: botazah@natur.cuni.cz
Web: http://www.bz-uk.cz


návštěvní doba 2009:
Exteriéry:
únor - březen: 10 - 17 h
duben - srpen: 10 - 19.30 h
září, říjen (do změny času): 10 - 18 h
listopad - leden: 10 - 16 h

Skleníky:
únor - březen 10 - 16 h
duben - říjen (do změny času): 10 - 17
listopad - leden: 10 - 15.30 h

pondělní provoz
celoroční provoz

vstupné 2009:
vstupné se do venkovní zahrady neplatí
při sněhu a náledí je venkovní zahrada uzavřena

vstupné skleníky:
dospělí 50,-
děti (6 - 15 let), studenti, senioři 25,-
rodinné vstupné (2 dospělí + maximálně 3 děti) 125,-
školy s výkladem 30,-

průvodce pro skupiny poskytován pouze příležitostně po předchozí domluvě
bezbariérový přístup - skleníky, zahrada, WC

informace o výstavách na uvedeném telefonu nebo na vývěsce před zahradou, vstupné na výstavy se platí zvlášť

odpočinková zóna Botanické zahrady - lavičky (otevřeno jako zahrada)

Poradna pro veřejnost
út 10-12 hod. přízemí vpravo (č. dv. 102)

Fotogalerie

Autor: zixel

Přidat do oblibených uživatelů

Výdělek příspěvku: 36,53 Kč

Další příspěvky autora: 0

Kvalita příspěvku:    

Hodnotit kvalitu příspěvku

Nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli