Po stopách Keltů na oppidu Hrazany

Kam a jak jedeme?

Tentokrát jsem se v deštivém konci léta vydal na velmi zajímavé místo, kde se lze doslova dotýkat minulosti. Bylo pod mrakem, na vodě Slapské přehrady se válela mlha, ale nechtěl jsem už déle odkládat tuhle dlouho naplánovanou cestu. Nedaleko Sedlčan nad sráznými břehy Vltavy jsem chodil a hledal, a jako obyčejně se prodíral vším možným. Voda nahoře, voda dole, ale nedbal jsem. Vonělo to tu dávnou minulostí. To příšeří dodávalo putování silný nádech tajemna. Tak tady žili, pracovali a i válčili naši dávní předci. Z celé té slávy zbývají mohutné valy a několik informačních tabulí. Škoda, že je nespojuje nějaká naučná stezka, člověk by se spíše vyhnul bloudění. Ale zase je možnost vše řádně prochodit.
K tomu přenáramné výhledy na přehradu, zvláště z vyhlídky opata Zavorala, kde stojí kříž a je tu i pamětní deska na husitskou dobu.

Za čím jedeme?

Oppidum Hrazany
Vzniklo přibližně v polovině 2. století před naším letopočtem. V místech, kde je dnes přehrada Slapy, se kromě jiných usadili i tajemní Keltové. Nejznámějším kmenem, který sídlil u nás, byli Bójové. Podle tohoto kmene pak vznikl název naší vlasti Bohemia. Přišli k nám pravděpodobně v době halštatské.
Oppidum Hrazany bylo vybudováno na dlouhém ostrohu se skalnatými bloky, který byl vytvořen hlubokým korytem Vltavy a potokem Mastníkem, jenž se do Vltavy pod ostrohem vlévá. Zaujímá prostor, který je tvořen dvěma vrcholy, Doubí (430 m) a Červenka (370 m), a sedlem mezi nimi. Tvoří jej vnitřní hradiště ve tvaru pravoúhlého trojúhelníka s tupými rohy, jehož opevnění uzavírá plochu o rozměru 30 ha, a dvou předhradí, která byla zbudována na snadněji přístupných místech a sloužila spíše jako zesílená obrana vlastního oppida a a jako ochrana dobytka v době nebezpečí. Celková rozloha oppida i s jeho předhradími je 39 ha.

Mimo to se zde můžeme podívat také na dva pozůstatky středověkého opevnění

Hradiště Červenka
Prvním je využití jednoho z vrcholů oppida na vrcholu Červenka, v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč, dřívější domněnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

Hrad Ostromeč
Tím druhým je zřícenina hradu Ostromeč ze 14. st., jež se nalézá nedaleko vrcholu Červenky nad soutokem. Působili zde i husité. V neprostupném terénu se dodnes dochovaly zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

info: https://www.stezky.info/naucne-stezky-stredni-cechy/oppidum-hrazany.htm
mapa: https://mapy.cz/s/kupedafodo

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití z vlastních zásob

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Počasí nebylo úplně ideální, ale nevadilo. Fotky vyšly docela pěkně.

Ostatní informace

Cena za dopravu do Hrazan a zpět.