Po stopách 1. světové války – Trentino, Itálie

Kam a jak jedeme?

Do Trentina se dostaneme buď autem - cca 750 km, nebo letecky přes letiště Bergamo. Let trvá zhruba hodinu a do Bergama létají i nízkonákladové aerolinky.

Za čím jedeme?

Trentino – při vyslovení jména této severoitalské provincie si asi většina z nás představí zasněžené svahy vyhlášené zimní oblasti Madonna di Campiglio, nebo vodní hladinu jezera Lago di Garda. Většinou v nás Trentino tedy vyvolává pozitivní pocity, spojené s klidem a odpočinkem.

Bohužel v časech 1. světové války se Trentino stalo bojištěm. V letech 1915 – 1918 tu probíhala řada bitev a linie fronty se táhla z velké části v náročném horském terénu. Útrapy vojáků na obou stranách tím byly ještě umocněny a z již tak krvavého konfliktu udělaly opravdové peklo. V průběhu válečných let byla (v do té doby nedotčených oblastech) vybudována infrastruktura potřebná pro zásobování válčících vojsk. Její značná část sice vzala v průběhu války za své a najdeme po ní jen Trosky, ale některé části se dochovaly a jsou nadále využívány např. jako turistické cesty.

STRADA DELLE 52 GALLERIE

Cesta 52 tunelů – tak by se dal zcela výstižně přeložit název této stezky. Protože se italská armáda nemohla dostat přes opevněné rakouské pozice kolem masivu Monte Pasubio, zvolila jedinou možnou cestu – skrz horu. Odstřely tak vytvořila cca 7 km dlouhou stezku, z nichž 2,3 km tvoří tunely. Stezka začíná v nadmořské výšce 1.160 m.n.m. a postupně vystoupá až do 2.000 m.n.m.. Je tedy patrné, že cesta vede téměř pořád do kopce. Nejde ale o nijak zásadně náročný výstup. I tak je ale třeba mít kvalitní pohorky a baterku (ideálně čelovku) pro bezpečný pohyb v tunelech. Po deštích je navíc nutné počítat s faktem, že to i v tunelech může klouzat! Každý tunel má nad svým vchodem označení s pořadovým číslem a délkou tunelu. V případě dobrého počasí budete během cca 3 hodinové cesty skrz horu průběžně odměňováni za svoji námahu výhledy do údolí a na okolní hory. Za posledním tunelem č. 52 vás uvítá pohled na horskou turistickou chatu Rifugio Achille Papa. Tu můžete využít pro občerstvení, nebo jednoduchý nocleh.

Pokud se vydáte od Rifugio Achille Papa k další horské chatě Rifugio Vincezo Lancia (cca 9km ujdete asi za 4 hodiny) – čeká vás ještě asi 300 výškových metrů do kopce. Na vrcholu pak najdete pozůstatky jak italských, tak rakouských zákopů. Tady si 100% uvědomíte, jak je dobře, že jste sem zavítali v současnosti a ne před 100 lety. Z vrcholu je výhled na louku o velikosti několika fotbalových hřišť. Protože se jednalo o jedno z mála rovnějších míst mezi skalisky v okolí, byl právě tento prostor dějištěm mnoha bitev. Během 3 válečných let jen na této louce padlo kolem 10.000 vojáků. Tyto tragické historické události ostře kontrastují s krásou hor a dnešního turistického pohledu na ně. Od zákopů pak už cesta vede po rovině, nebo z kopce a tím přibývá i vegetace.

Od Rifugio Vincezo Lancia bych ještě doporučil vyrazit na vrchol Monte Testo. Tato vycházka vám zabere necelé 2 hodiny a nabídne vám široký výhled na všechny strany, vč. letos v červenci zcela zasněžených vrcholků Alp – viz fotogalerie.

Pokud vás vojenská historie opravdu zajímá, navštivte ve městě Rovereto vojenské muzeum (MUSEO STORICO ITALIANO DELLA GUERRA). Muzeum najdete snadno – je umístěno v hradních prostorách, odkud je také nádherný výhled na celé město. Muzeum ukazuje vojenské exponáty z různých časových období – od pazourkových špiček šípů, po výzbroj a výstroj armád z období 2. světové války. Pro milovníky letectví je zde vystaven i legendární letoun z 1. světové války Nieuport.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pokud jde o ubytování přímo v Roveretu, pak bych doporučil hotel Casa del Pittore . Jde o menší, po rekonstrukci nově otevřený hotel, v klidné části města – přitom kousek od centra (do 10 minut pěšky). WiFi zdarma – co si víc přát .

Italská gastronomie to je pohádka – pizza, těstoviny na všechny způsoby, mořské plody, vyhlášená zmrzlina… - škoda, že člověk nestihne ochutnat vše, co by chtěl. Alespoň máme další důvod se do Itálie vracet.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výhledy na hory se neomrzí, stejně tak jako výborné jídlo - a obojího si v Trentinu rozhodně užijete mírou vrchovatou.

Ostatní informace

Stránky vojenského muzea: www.museodellaguerra.it

Další info o 1. světové válce v Trentinu: www.trentinograndeguerra.it