Plasy - nejen cisterciácký klášter

Cisterciácký klášter v Plasích byl založen již v roce 1144 knížetem a pozdějším králem Vladislavem II. Jeho současná podoba vychází z barokní přestavby.  •  Fotografie (10)  • Foto: Kebrach

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Barokní sýpka s hodinovou věží, jejíž útroby skrývají unikátní mechanický hodinový stroj od hodinářského mistra s pozoruhodným jménem Friedrich Fridrich.

Kostel, ve kterém se dodnes konají boholužbyK

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Plasy leží zhruba dvacet kilometrů severně od Plzně a do obecného povědomí se zapsaly především svým cisterciáckým klášterem. Z Plzně lze dojet pohodlně autobusem či vlakem – v případě vlaku však pozor na to, že v Plasech zastavují jak vlaky Českých drah, tak i soukromé společnosti GW Train. Pozor tedy na to, abyste nastoupili do správného vlaku. Cesta vlakem z plzeňského hlavního nádraží trvá zhruba 40 minut. Od nádraží stačí sledovat hlavní silnici, která vás dovede přímo ke klášteru.

Za čím jedeme?

V Plasech se nachází český nejstarší panovníkem založený cisterciácký klášter, byl založen již v roce 1144 knížetem a pozdějším králem Vladislavem II. Jeho současná podoba vychází především z barokní přestavby, na které se rozhodující měrou podílel Jan Blažej Santini-Aichel. V roce 1785 byl dekretem Josefa II. zrušen. Nutno ovšem podotknout, že stav klášterních budov je mírně řečeno neuspokojivý. Vnitřek veřejnosti přístupných budov – konventu, kostela a Barokní sýpky s hodinovou věží – ovšem vypadá o poznání lépe. Nejlépe je na tom z tohoto hlediska asi kostel, kde se dodnes konají každou neděli bohoslužby. Barokní sýpka láká hlavně na unikátní mechanický hodinový stroj od hodinářského mistra s pozoruhodným jménem Friedrich Fridrich. Vnitřek konventu je poměrně stroze vybavený, což souvisí jednak s přísností cisterciáckého řádu, jednak s faktem, že rodina Metternichů, která celý areál v letech 1826-1945 vlastnila, velkou část mobiliáře rozprodala. Nedostatek vnitřního vybavení ovšem dokáže nahradit průvodce svým poutavým výkladem. Konvent se může pochlubit mj. patnáct metrů hlubokým barokním záchodem či elegantním točitým schodištěm postaveným již zmíněným Janem Blažejem Santinim-Aichelem. Po jeho smrti se jeho následovníci pokusili postavit ještě jedno stejné, ale geniální architekt si vzal tajemství stavby do hrobu a jeho pokračovatelé si nakonec museli vypomoci nosným sloupem uprostřed (abyste mohli obě schodiště porovnat, musíte absolvovat prohlídku konventu i kostela). Na dění na nádvoří dodnes dohlíží socha sv. Bernarda z Clairvaux.

Smutný stav klášterních budov obzvláště vynikne při pohledu na komplex sousedního pivovaru, který je ve správě Národního technického muzea. Vaří se zde pět druhů piva, od lehké desítky po polotmavý medový speciál. Zvládli jsme ochutnat všechny a všechny můžeme doporučit. Tradice vaření piva se (pravděpodobně) táhne až k samotnému založení kláštera, několikrát byla ovšem přerušena. Naposledy tomu bylo v roce 1966, kdy vedení národního podniku Západočeské pivovary údajně nechtělo pod svou taktovkou mít přímého konkurenta Prazdroje. Vaření piva bylo obnoveno v roce 2015, jak se návštěvník dozví z jídelního lístku v pivovarské restauraci.

Naproti klášternímu komplexu plnému turistů vybízí k procházce klidný parčík. Zde je možné narazit na pomník hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který v Plasech prý „zažil jednu z nejkrásnějších epizod svého mládí“, jak hlásá nápis pod jeho bustou. O kousek dál je možné po předchozí objednávce navštívit rodovou hrobku Metternichů, v níž leží i nejznámější nositel tohoto jména, rakouský kancléře z první poloviny 19. století.

Opačným směrem od klášterního areálu se nachází budova bývalé metternichovské železné hutě, dnes v ní sídlí Muzeum litiny, kam je rovněž nutné se předem objednat. Na budovu hutě pro změnu dohlíží socha sv. Jana Nepomuckého.

Cestu mezi hutí a klášterem lze absolvovat buď ulicí nebo podél toku řeky Střely, po okraji prostranství nazvaného příznačně Velká louka. Zde lze narazit na malý památník hlásající dalším generacím, že zde skončilo tažení Rudé armády za druhé světové války.

Nejen rodičům s dětmi je pak určena místní ZOO, zajímavě koncipovaná jako polytematické hřiště na minigolf. Během přesunu mezi jednotlivými drahami na minigolf se návštěvník dostane do několika tematicky rozlišených částí – Japonsko, Afrika, Transsylvánie, dinosauři, Divoký západ atd. z živých zvířat lze obdivovat např. tygry, bílé klokany, želvy a mnoho druhů ptactva. Návštěvu lze ovšem absolvovat i bez hraní minigolfu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

My jsme se najedli (a dobře) v již zmíněné pivovarské restauraci, v Plasech je ale několik dalších restauračních zařízení. Při čekání na vlak se lze osvěžit v nádražním bufetu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet jsme si skutečně užili, nenapadá nás jediné negativum.

Ostatní informace

Za prohlídku konventu a kostela jsme zaplatili 140 korun za dospělého a 100 za studenta. Klášter je zapojen do programu Klíč k památkám. Jídlo v pivovarské restauraci je trochu dražší, ale na druhou stranu ani za půllitr speciálu nedáte více jak 35 korun, což bylo příjemné překvapení. Do ZOO jsme se dostali jako dospělí za 80 korun na osobu (studentskou slevu zde nevedou), pokud si chcete během prohlídky i zahrát minigolf, připravte si 150 korun za dospělého.

Autor: Kebrach

Další články autora: 33

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli