Chaty a chalupy
Mapa Jihočeský kraj
Novohradské hory a jejich neodolatelná krása
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory • Na kole
Kam a jak jedeme?
Kraj, řekl by člověk zapomenutý. Přesto okouzlující a sceneristický. Zabloudíme-li sem, zpět se nám chtít nebude. Příroda, památky, klid a pohoda nás natolik okouzlí, že se určitě zdržíme. Potom tuhle pohodu můžeme šířit dále mezi tuláky a turisty....
Za čím jedeme?
Novohradské hory se rozprostírají při státní hranici České republiky s Rakouskem na ploše 162 km čtverečních. Vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou.
Nejvyšších výšek dosahuje v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamenec (1 072m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1 000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1 040m ) a Vysoká (1 034 m).
Novohradské hory jsou cenným přírodním územím se značnou koncentrací přírodních zajímavostí (Terčino údolí, Žofínský prales, Hojná voda, ...) a současně jsou i oblastí, která byla dosud málo zasažená činností člověka. Proto zde byl v roce 2000 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory.
Jedná se o území, ve kterém byl donedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože většina ležela v tzv. hraničním pásmu, do něhož neměli turisté povolený vstup. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesních porostů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a začala se pozvolna budovat infrastruktura.
Hranici CHKO tvoří spojnice Nové Hrady - Žumberk - Rychnov nad Malší - Benešov nad Černou - Malonty. Odtud pokračuje přímo na jih ke státní hranici s Rakouskem.
POJĎMĚ SE PODÍVAT NA TA NEJKRÁSNĚJŠÍ MÍSTA.
Kdo navštíví tuhle oblast, určitě jako první budou jeho tulácké myšlenky směřovat k městečku Nové Hrady a nádhernému romantickému TERČINU ÚDOLÍ.
Starobylé město Nové Hrady leží asi 30km jihovýchodně od Českých Budějovic ve stejnojmenném okrese. Rozkládá se v nadmořské výšce 541 m na návrší, pod nímž protéká říčka Stropnice.
První zprávy o obci pocházejí již z roku 1279, kdy je zmiňována jako osada s hradem střežícím Vitorazskou stezku. Hrad zde nechal postavit rod Vítkovců, později jej vlastnili pánové z Landštejna a po nich Rožmberkové. V roce 1620 se město, tehdy v majetku Švamberků, postavilo ve stavovském povstání proti císaři. Na to bylo dobyto generálem Buquoyem, kterému je císař poté věnoval. Na západním okraji města stojí starý hrad z konce 13. století obklopený mohutným příkopem. Z Městského opevnění, které navazovalo na opevnění hradu, se do současnosti dochovaly jen zbytky hradebních zdí z druhé poloviny 14. století a tzv. Dolní brána z roku 1829.
U jihovýchodního rohu čtvercového náměstí s kašnou stojí jedna z nejstarších staveb města - pozdně gotický Kostel svatého Petra a Pavla s klášterem servitů.
Na západní straně náměstí stojí původně renesanční radnice z poloviny 16. století, barokně upravená v 18. a znovu v 19. století.
Na protější (východní) straně náměstí je tzv. rezidence, kterou si zde nechali postavit Buquyové vletech 1634 - 1644.
Navýchodním okraji Nových Hradů vybudovali Buquoyové v letech 1801 - 1810 empírový zámek umístěný v rozsáhlém romantickém parku. Na hřbitově nedaleko zámku stojí pseudogotická hrobka Buquoyů zdevadesátých let 19.století.Městem procházejí trasy naučných cyklostezek Paměti Novohradska a Paměti Vitorazska. Jeho nejbližším okolím vede také naučná stezka Sokolí hnízdo.
Hrad Nové Hrady určitě navštivte. Původně gotický hrad se tyčí na skalnatém výběžku nad údolím říčky Stropnice na západním okraji stejnojmenného města.
Byl založen Vítkovci koncem 13. století na místě, kde pravděpodobně již dříve bývalo starší hradiště. Prvně je připomínán společně s podhradím roku 1279 jako strážní hrad na Vitorazské obchodní stezce. Po Vítkovcích vlastnili hrad s městem pánové z Landštejna a dalšími majiteli se stali Rožmberkové. V roce 1425 hrad dobyli a vypálili husité a v roce 1467 znovu vojska panské jednoty. Při rozsáhlé přestavbě v první polovině 16. století získal hrad současnou dispozici. V roce 1573 byl těžce poškozen požárem. Koncem 16. století, již v majetku Švamberků, na něm proběhly menší opravy, důkladnější rekonstrukce se dočkal na počátku století sedmnáctého. V roce 1620 byl hrad dobyt generálem Buquoyem. Poté byl využíván k ubytování úředníků lesní správy a sídlil v něm buquoyovský lesní úřad.
Hrad má protáhlý polygonální půdorys. Je chráněn mohutným zděným příkopem a asi na třech čtvrtinách obvodu obklopen hradbami, za kterými je parkán s drobnými, dovnitř otevřenými polokruhovými baštami. Vstup do hradu umožňují dvě hranolové věžové brány, které jsou přístupné po dřevěných mostech.
Na hradě je umístěno muzeum jihočeského skla, obsahující nejrozsáhlejší sbírku černého hyalitového skla na světě.
TERČINO ÚDOLÍ
Chráněný park Terčino (též Terezino) údolí leží asi 1 km jihozápadně od Nových Hradů v údolí říčky Stropnice v Novohradských horách. Původně krajinářský park se rozkládá na území o rozloze okolo 140 ha.
Park byl zřízen ve druhé polovině 18. století hrabětem Janem Buquoyem. Popud k jeho založení dala hraběnka Terezie Buquoyová, jejíž jméno nese park dodnes. Koncem 18. a počátkem 19. století prošel romantickými úpravami. Kromě tuzemských zde byly vysázeny i exotické dřeviny a vznikla tehdy většina staveb sloužících lázeňským účelům. Nejstarší je lázeňský dům z konce 18. století a Modrý dům zpočátku století devatenáctého. Hlavní lázeňská budova a tzv. Švýcarský dům pocházejí z období romantismu 19. století. Dochoval se i starý hamr z konce 18. století. Malebnou scenérii údolí dotváří v západní části parku uměle vytvořený vodopád na Stropnici. Navýchodním okraji parku stojí navyvýšeném místě v téměř původní podobě zřícenina gotické tvrze Cuknštejna.
Terčino údolí je chráněno od roku 1949. Dnes slouží zejména rekreačním účelům. Parkem prochází vycházkový okruh a také dvě naučné stezky (NS Terčino údolí a lesnická naučná stezka), které seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují. Vede tudy také trasa červené turistické značky.
Vstup do chráněného území je z Údolí pod Novými Hrady poblíž odbočky silnice k Horní Stropnici.
Naučná stezka míjí také tvrz CUKNŠTEJN. Patří k nejzachovalejším a nejzajímavějším památkám svého druhu v jižních Čechách. Byla vystavěna koncem 15. století. Začátkem 17. století se dočkala renesančních úprav. Dominantou tvrze je osmiboká věž, která spolu s obytnými budovami uzavírá malý dvůr. Přes hradní příkop, dnes částečně zasypaný, jenž obklopoval celou stavbu, původně vedl dřevěný padací most. Tvrz byla menší než klasické panské hrady, ale byla prostornější a úpravnější než tvrze typické pro 14. století. V mnoha směrech tak naznačuje přechod k novějším, komfortnějším a zdobnějším sídlům - zámkům.
Pokud se už bavíme o tvrzích, za návštěvu můžu doporučit také tvrz ŽUMBERK.
Tvrz Žumberk se nachází ve stejnojmenné obci nad údolíčkem Svinenského potoka 7km jihovýchodně od Trhových Svin ve výšce 500 m nadmořem. První doložené zprávy o tvrzi pocházejí ze 13. století. Měla různé majitele, od roku 1618 byla součástí novohradského panství. Začátkem 17. století byla přestavěna do renesanční podoby a do jejího opevnění se šesti válcovými baštami, které se dochovalo jen zčásti, byla zahrnuta celá ves a poplužní dvůr.
V devatenáctém století byla tvrz znovu upravována a částečně ztratila svoji původní podobu.
V sedmdesátých letech 20. století prošla rozsáhlou rekonstrukcí, takže je ve velmi dobrém stavu. V objektu tvrze je dnes muzeum.
Původně gotický kostel svatého Jana Křtitele, který se připomíná jako farní již vroce 1332, vypálili první polovině 15. století husité. Nová stavba pochází z roku 1455. Po požáru v první polovině 19. století byly restaurovány interiéry. Síňové čtyřlodí načtvercovém půdorysu završuje síťová klenba.
Pro obdivovatele přírodních krás a turistiky pěší, uřčitě stojí za zmínku vrchol KRAVÍ HORA nad Hojnou Vodou. Vrch (953 m) v Novohradských horách asi 1 km západně od Hojné Vody a 10 km jihozápadně od Nových Hradů. Na vrcholku je výhledové místo, z něhož je dobře vidět celé Novohradsko. Na úbočí se rozkládá rozsáhlé žulové suťové pole, z části zarostlé náletovými dřevinami. V lesních partiích se vyskytují bizarní skalní útvary, mezi nimiž je nejznámější kámen zvaný Napoleon. Kraví hora je přístupná po červené značce z Hojné Vody (asi 1,5 km) nebo po zelené od Dobré Vody. Přístup je možný i po modré značce od Trhových Svin (asi 20 km).
Tajůplně na nás bude působit procházka rezervací ČERVENÉ BLATO. Rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1953 k ochraně přirozeného rostlinného pokryvu. V roce 1973 bylo chráněné území rozšířeno způvodních 39 na 331 ha. Rašeliniště bylo od roku 1774 do začátku 20. století těženo. Tehdy fungovala v nedalekém Jiříkově sklárna, která využívala rašelinu k topení (místo dřeva) ve sklářských pecích. Od té doby je rašeliniště protkáno sítí odvodňovacích stok, které jsou v současnosti přehrazovány, aby se zde opět držela voda a zůstala tak zachována původní tvářnost tundry a druhová skladbu rostlinstva z raně poledového období. Hojná je zde borovice blatka, značně je rozšířen rojovník bahenní. Na řadě míst roste klikva bahenní i jiné vzácné rostlinné druhy. Podrost rašeliniště tvoří především borůvka, vřes, brusinka.
Průchod chráněným územím umožňují dřevěné povalové chodníky. Nejzajímavější místa přibližují návštěvníkům informační tabule zdejší naučné stezky.
Přístup k rezervaci je možný ze silnice Nové Hrady - Třeboň z parkoviště u osady Jiříkovo Údolí s odbočkou v pravo po zelené turistické značce k hranici rezervace (1 km) nebo po modré značce Nové Hrady - Třeboň (asi 11 km) s přechodem na zelenou u Jiříkova Údolí.
Absolutním vrcholem romantiky při návštěvě oblasti je potom výlet k našemu nejstaršímu pralesu - ŽOFÍNSKÝ PRALES. Žofín leží asi 10 km jihovýchodně od Benešova nad Černou.
Zdejší rezervace byla vyhlášena nařízením hraběte Jiřího Buquoye roku 1838: "Rozhodl jsem se zachovati zmíněnou lesní část jako památník dávno minulých dob názornému požitku pravých přátel přírody, vzdáti se vní veškerého lesnického těžení, aby se v této části žádné dříví nekácelo, stelivo se nebralo a drobné dříví se nevybíralo. Zkrátka vše ponecháno bylo v dnešním stavu." Tak byla vyhlášena první pralesní rezervace v Čechách.
Národní přírodní rezervace má dnes rozlohu 99,8 ha (při vyhlášení měla 98 ha), z toho 44 ha tvoří původní prales. Dominantní dřevinou v pralese je buk s vtroušeným smrkem a jedlí. Jedle zde byla v minulosti hojnější a patřila k největším a nejstarším stromům pralesa. Žofínská "královna jedlí", která se nacházela v jižní, nejvýše položené části, byla zlomena při prudkém poryvu větru v roce 1975. 425 let starý strom byl 51 m vysoký a obsahoval 44 m krychlových dřeva. Prales byl zejména v poválečných dobách značně poškozován přemnoženými stavy jelení zvěře. Dnes je oplocen a pronikání zvěře je tak zabráněno.
Přístup k rezervaci umožňuje lesní cesta ze Žofína. Asi 500 m od západního okraje rezervace vede trasa zelené turistické značky z Pohorské Vsi do Hojné Vody.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Vynikající rybí speciality mají v Jiříkově údolí v penzionu Červené Blato.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo se..TERČINO ÚDOLÍ a umělý vodopád je skutečná nádhera..
Pohodička a klídeček, panenská příroda kolem Žofína.
Ostatní informace
Tipy na zajímavé výlety a turistické cíle v Novohradských horách najdete na www.turistika.cz/novohradske-hory.
Přidat do oblibených uživatelů
Pohorská Ves
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Novohradské hory a jejich neodolatelná krása
