Litovel a 5 míst, která tady rozhodně musíte vidět (včetně Pomoraví)

Náměstí Přemysla Otakara s radnicí a morovým sloupem  •  Fotografie (28)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (28 fotografií)

Litovelské Pomoraví

kaple sv. Jiří

Vstoupit do fotogalerie (28 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Hanácké Benátky, tedy téměř desetitisícové město Litovel, založil král Přemysl Otakar II. na počátku II. poloviny 13. století. Půvabné město na šesti ramenech řeky Moravy se pyšní mnoha zajímavými památkami i krásnou okolní přírodou a téměř celosvětově jej proslavila výroba gramofonů Tesla, zdejší pivovar (právo várečné dal městu již koncem 13. století král Václav II.) a později i nesmyslná uzávěra Litovle a Uničova v době covidu.

Tento – lehce atypický – tip na výlet má upozornit na místa, která by si návštěvník Litovle v žádném případě neměl nechat uniknout. Pětice stěžejních míst je úmyslně uvedena pouze abecedně, tedy bez jakéhokoliv zdůraznění důležitosti. To si nakonec stejně určí každý sám …

Za čím jedeme?

Kostel sv. Marka a kaple sv. Jiří (nám. Svobody)

Cenný a zajímavý kostel sv. Marka je v jádru gotická stavba z počátku 14. století, přestavěná v 16. stol. renesančně a v letech 1675 až 1680 i barokně (věž zvýšena r. 1699). Kostel je orientovaný, původně trojlodní, s kaplí pří jižní boční lodi, jihozápadní věží a polygonálním chórem. Západní i východní průčelí lodi ukončují vysoké volutové štíty. Západní vstupní portál kryje klenutá předsíň, nad níž se nachází kruhové okno na kruchtu. Chór s dvakrát odstupňovanými pilíři je opatřen dvěma řadami oken v kamenných rámech. Dnes je kostel jednolodní a v jeho přízemí jsou mezi pilíři vloženy otevřené kaple. Mobiliář není nijak bohatý, ale kvalitní, z 18. a 19. stol. pocházející.

Vedle kostela sv. Marka se nachází cenná pozdně gotická kaple sv. Jiří, známá také jako Česká nebo Moravská. Kaple vznikla okolo roku 1500, v roce 1608 byla upravena, stejně jako koncem 19. století (neogoticky). Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s polygonálním závěrem. Okna jsou lomená, se šikmým ostěním a kružbami s plaménky. Kamenný portál severního i západního vstupu je sedlový s přetínavými pruty. Ten severní obsahuje tympanon ve tvaru lomeného oblouku s Ukřižovaným. 

Kostely v Chudobíně

Chudobín je vesnice (dnes už část Litovle), která byla založena na konci 12. století a zdejší největší atrakcí je trojice – blízko u sebe se nacházejících – kostelů. Jeden je pravoslavný, druhý římskokatolický a třetí husitský (zajímavé je, že dva z nich mají stejné zasvěcení). Nejdále od centra Litovle se nachází barokní kostel sv. Františka Serafinského. Kostel byl postaven v letech 1714 až 1716 a následně stavebně upraven v roce 1846. Je jednolodní a zaujme zejména sochami světců v průčelních nikách, hodnotným barokním interiérem a na Olomoucku vzácnou dvoupatrovou kruchtou.

Sbor sv. Cyrila a Metoděje je stavbou z let 1923 až 1925. Je postaven v pravoslavném stylu a charakterizuje jej kvadratická věž s cibulovou bání. V interiéru můžeme vidět obrazy světců od litovelského malíře Aloise Kučery a varhany z olomouckého Červeného kostela, které sem byly přeneseny roku 1966. Nejzajímavějším zdejším svatostánkem je pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje. Ten si místní zaplatili ze svého, byl vybudován v letech 1934 až 1935 a autorem jeho podoby je arch. Andrej Vsevolod Kolomanskij. Jednolodní kostel charakterizuje vestavěná kvadratická věž v průčelí a hranolová nadstavba, ze které se zvedá pět cibulovitých věžiček. Jedná se o poměrně vzácnou ukázku pravoslavné architektury na severní Moravě.

Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví je oblastí podél horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice, kterou tvoří lužní lesy a mokřadní luka s tůněmi. Byla vyhlášena v roce 1990 a její rozloha je 9.329 ha. Litovelským Pomoravím vede několik značených cyklostezek v čele s Moravskou stezkou. Jádro CHKO tvoří přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v množství bočních říčních ramen a vytváří vnitrozemskou deltu se štěrkovými náplavami a slepými rameny. Zdejší lužní lesy charakterizuje pestrá směsice jilmů, habrů, lip, topolů a vrb. Území je rovněž chráněno jako ornitologická oblast.

Náměstí Přemysla Otakara s radnicí a morovým sloupem

Rozlehlé čtvercové náměstí Přemysla Otakara je přirozeným centrem města. Navíc je pravým symbolem Hanáckých Benátek, protože pod náměstím protéká Nečíz, což je část tzv. Radniční Moravy. K němu vede z náměstí Cerhovo klasicistní schodiště z roku 1856.

Dominantou náměstí je pozdně gotická radnice v podobě renesančních a barokních úprav. Díky své 64,5 m vysoké věži a umístění přímo nad Nečízem je také naším nejvyšším mostem. Radnice vznikla v 15. století spojením dvou měšťanských domů. Její věž je šestipatrová a bývá využívána také jako rozhledna. Součástí dvorního průčelí je portálem s letopočtem 1489. K přestavbě radnice došlo v roce 1572 a po požáru v roce 1724 musela být ještě barokně upravena.

Naproti radnice je umístěn barokní morový sloup, což je velmi hodnotná práce olomouckého mistra Václava Rendra z let 1718 až 1724, kterou doplnily sochy z dílny Johanna Sturmera (r. 1724). Na pilířích zde můžeme vidět sv. Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského. Ty ve výklenku podstavce doplňuje socha sv. Pavlíny a ležící sv. Rozálie. Na vrcholu polygonálního pilíře můžeme vidět esovitě prohnutou Pannu Marii s andělem u nohou.

Svatojánský most

Litovelský Kamenný most, zvaný Svatojánský, je nejen významnou historickou ukázkou mostního stavitelství, ale pravděpodobně i nejstarším kamenným mostem na Moravě. Poprvé je most písemně zmiňovaný v letech 1590 až 1592 a tvoří jej šest půlkruhových oblouků, spočívajících na hranolových pilířích. Součástí mostu je hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z I. čtvrtiny 18. století, jejíž autorem je sochař Johann Sturmer.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností je tady poměrně hodně, jen se občas musíte připravit na to, že vám nějaký oblíbený podnik zavřou a jiný se vzápětí objeví.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tato lokalita je vysoce atraktivní i pro ty, kteří jinak „hanáckou placku“ zrovna moc nemusí. Autor článku má asi nejraději kostel sv. Marka, kapli sv. Jiří a Litovelské Pomoraví, které na kole různými trasami projel opravdu hodněkrát.

Ostatní informace

Litovel může být cílem „nabitého“ jednodenního výletu, ale doporučoval bych volit spíše akci dvojdenní. Ono totiž těch zajímavých „atrakcí“ je v samotném městě i jeho okolí podstatně více. Za některými z nich byste museli vyjet až na okraj Litovelského Pomoraví, tedy už na Šumpersko ...

Autor: markyz63

Další články autora: 3974

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli