Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Se psem
Benátky a jejich okolí budou asi vždy turisticky oblíbenou a velmi vděčnou destinací. V tomto případě by snad bylo ideální doporučit jarní termín, protože jaro je – stejně jako oba tyto „příbenátské“ ostrovy – spojováno s pestrými barvami. A vzhledem k tomu, že se jedná o ostrovy, je více než pravděpodobné, že se sem vypravíme lodí, která zde funguje také jako MHD.
Burano a Murano ovšem nejsou jen ostrovy – či spíše souostroví – ale také městečky, která jsou od roku 1923 součástí města Ostrovní Benátky, tedy Venice-Murano-Burano. A jestliže je větší Murano známé hlavně díky výrobkům z tzv. benátského skla, menší Burano proslavily převážně krajky a pestrobarevné fasády domů.
Od Benátek vzdálenější Burano leží na čtyřech ostrovech (tím pátým je mostem připojené Mazzorbo) s plochou 0,21 km2 a v jeho pěti čtvrtích žije asi 2.270 obyvatel, které živí převážně cestovní ruch. Burano pravděpodobně osídlili Římané a jeho význam výrazně vzrostl až v 16. století, kdy zdejší ženy začaly vyrábět krajky. V roce 1872 zde dokonce byla otevřena krajkářská škola.
Příznivci historických památek si zde sice na své moc nepřijdou, ale k vidění tady toho zase až tak málo není. Díky samotným malým, pestrobarevným domkům (jejich barevnost se řídí specifickým systémem a v minulosti údajně určovala také barvu loděk jednotlivých rybářů i napomáhala k jejich pozdním návratům z krčmy) je ostrov považován za jedno z deseti nejbarevnějších míst světa. Zajímavé je jediné zdejší náměstí (Piazza Baldassare Galuppi) s Muzeem krajky, radnicí, studnou z istrijského kamene a Galuppiho sochou od Remigia Barbara a hlavně dominantní kostel sv. Martina s nakloněnou zvonicí a Tiepolovým obrazem Ukřižování z roku 1727.
Benátkám bližší Murano tvoří sedm ostrovů - spojených mosty přes osm kanálů - o celkové ploše 1,17 km2, na kterých žije něco málo přes 4.000 obyvatel. Také Murano bylo zpočátku osídleno Římany a postupně se stalo rybářským přístavem i centrem obchodu, zejména se solí. Ostrov dokonce razil i své vlastní mince. V 11. století zde byl založen klášter sv. Michaela, který se brzy proslavil jako centrum vzdělanosti a tisku map (mniši pak odsud byli vyhnáni až v roce 1814 Napoleonem), a v roce 1291 se do Murana museli přestěhovat všichni benátští skláři. Díky korálkům, zrcadlům a později i lustrům bylo pak Murano nějakou dobu hlavním výrobcem skla v Evropě. Od 15. století se také jednalo o oblíbené letovisko Benátčanů.
Najdeme zde i četné zajímavé památky v čele s bazilikou Panny Marie a sv. Donáta, která se pyšní hlavně byzantskými dlažebními mozaikami z 12. století. Za pozornost ovšem stojí i kostel Umučení sv. Petra z přelomu 15. a 16. století, několik rodových paláců (v jednom z nich je dnes umístěno Muzeum muránského skla) a také množství zdejších skláren, jejichž historie v některých případech pamatuje již období středověku. V současné době je však nejstarší – stále aktivní – zdejší sklárnou firma Pauly & C., která byla založená v roce 1866.
Ubytováni jsme byli na pevnině nedaleko Benátek, ale během tohoto výletu rozhodně doporučujeme využít služeb některé z četných restaurací, vináren, kaváren a barů na ostrově Burano. Zdejší líná ospalost totiž k posezení láká už v časně dopoledních hodinách.
Líbilo: Návštěva obou souostroví rozhodně není zbytečnou ztrátou času (i když jsme si to možná původně někteří tak trošku mysleli). Naopak je zde velmi příjemně, skutečně dovolenkově a muránská bazilika i tamní sklářské dílny rozhodně stojí za návštěvu. Svou atmosféru má ovšem i kostel buránský. A nesmírně zde potěší absence automobilů.
Nelíbilo: Stejný problém jako na mnoha jiných místech – přivítali bychom více času a méně lidí.
I kdybyste si nekoupili vůbec nic, tak zaplatíte minimálně za lodní dopravu. Vstup do mariánsko-donátské baziliky v Muranu stal 3,50 euro a nějaký ten suvenýr od mistrů sklářů se cenově většinou pohyboval mezi 10 a 40 euro.