Horní Vltavice
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Horní Vltavice
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Boubínský prales

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Celodenní výlet Do přírody

Idina pila
Idina pila  •  Fotografie (32)  • Foto: Tanathos

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná v Prachaticích, směrem na Libínské sedlo, Albrechtovice, Blažejovice, Volary, Lenora, Zátoň. Ze Zátoně směřujeme na Kaplici, ale na křižovatce (necelý kilometr) neodbočíme, ale pokračujeme přímým směrem. Odtud jsou již směrovky na Boubínský prales. Po dalších dvou kilometrech je parkoviště, kde odstvíme vozidlo a dále pokračujeme pěšky po zelené TZT.

Za čím jedeme?

Foto: Tanathos

Boubínský prales je národní přírodní rezervace (ev. č. 24) nedaleko Včelné pod Boubínem a Horní Vltavice v okrese Prachatice, která byla vyhlášena již v roce 1858. Jedná se tedy o třetí nejstarší českou přírodní rezervaci, a to o rozloze 666,41 ha. Oblast leží v CHKO Šumava a spravuje ji Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany je bukosmrkový porost s vtroušeným klenem, nacházející se v okolí 1362 metrů vysokého vrchu Boubín a tvořící jednu z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě. Rezervace byla zřízena na popud lesníka Josefa Johna a během let se postupně rozrůstala z 47 ha na současných 685 ha. V průběhu let byla část pralesa poničena povětrnostními vlivy, narůstajícím turismem, kůrovcovou kalamitou i přemnoženou zvěří. Z toho důvodu byla jádrová část pralesa ohraničena plotem, který zamezuje vstupu turistů a zvěře a tím chrání mladou generaci stromků. Na území rezervace se nachází stromy staré 400 až 500 let, mezi nejznámější zástupce patřil Král smrků, jenž byl povalen sněhovou vichřicí v roce 1970. V průběhu času se mění zastoupení výskytu jednotlivých druhů stromu v rezervaci, k roku 2011 je na ústupu četnost smrku. Na území rezervace se v současnosti (k roku 2011) provádí částečná těžba a jen na některých lokalitách panuje bezzásahový režim. Rezervace patří mezi nejvíce navštěvovaná místa Šumavy, vede skrz ni naučná stezka a několik turistických tras směřujících k rozhledně na vrchu Boubín. Východně od rezervace Boubínský prales se nachází přírodní rezervace Milešický prales. Jihozápadně od rezervace se nachází přírodní památka Jilmová skála s výskytem přirozených lesních porostů.

Lokalita

Foto: Tanathos

Území národní přírodní rezervace leží na strmém jihovýchodním úbočí hory Boubín a Pažení v nadmořské výšce mezi 920 a 1110 metry. Přesněji se rozkládá v oblasti vytyčené 1362 metrů vysokým vrchem Boubín, dále hranice pokračuje přes Boubínský hřbet (1268 m), Basumský hřeben (1288 m) až k jihozápadnímu okraji kolem vrchu Pažení (1281 m). Hlavní část území se nachází v okolí Kaplického potoka včetně jeho přítoků, které pramení na jižní straně pod Srním vrchem (1296 m). Součástí povodí potoka je i uměle vybudovaná vodní nádrž, tzv. Boubínské jezírko, z roku 1836, jež dříve sloužilo k plavení dřeva. Na východě probíhá hranice rezervace přibližně 600 metrů pod vrchem Větřín (1163 m). Celkově má souvisle zalesněná oblast v okolí národní přírodní rezervace Boubín téměř 7500 ha. Oblast národní přírodní rezervace se rozkládá v katastrálním území obcí Včelná pod Boubínem (část obce Buk) a Horní Vltavice, a ačkoliv neleží v území národního parku Šumava, patří do CHKO Šumava.

Historie

Foto: Tanathos

Boubínský prales byl chráněným územím vyhlášen v roce 1858 a je třetí nejstarší českou přírodní rezervací (po Žofínském pralesu a Hojné vodě). Hlavní zásluhu na jeho ochraně měl Josef John – tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. Po souhlasu majitele (knížete Jana ze Schwarzenberku) začal od roku 1847 provádět výzkumné práce do té doby nedotčených lokalit a vyznačil osm výzkumných oblastí, ve kterých se nacházel nejzachovalejší les. Každá tato lokalita měla výměru 1 dolnorakouského jitra (přibližně 0,5755 ha). K této aktivitě ho vedla snaha o pochopení přírodních procesů, do kterých nezasahoval člověk, aby se dalo provozovat trvale udržitelné lesní hospodářství. Pro podporu svého snažení 2. září 1849 pomohl společně s Českou lesnickou jednotou zorganizovat první vědeckou expedici. Původní plocha pralesa měla tehdy 144 ha, ale později došlo k rozšíření ochranného pásma okolo pralesa. Silná bouře v roce 1870 s následnou obavou z kůrovcové kalamity šířící se i do okolních lesů vedla k masivní těžbě i uvnitř rezervace, která následně silně poškodila velkou část pralesa, nedotčeno zůstalo jen přibližně 47 ha. V tomto roce byla z rezervace vyčleněna oblast lesa nad Lukenskou cestou, který byl později opět do rezervace začleněn. Na částech území pralesa se dochoval původní porost i přes to, že se v dnešní obci Kubova Huť nacházela sklárna, jež potřebovala pro svůj provoz palivové dřevo. Naštěstí pro Boubínský prales byl dostatek dřeva v okolí hutě a tudíž těžko přístupné části nebyly vymýceny. Taktéž další těžba dřeva zde neprobíhala a to i přes to, že poblíž byl postaven mezi lety 1789 až 1822 Schwarzenberský kanál schopný plavit dřevo jak do Prahy, tak i do Vídně. Přes území Boubínského pralesa vedla dvojice pašeráckých stezek, pomocí kterých se pašovala sůl, střelný prach, dobytek, obilí či droga Brizil.

Foto: Tanathos

V roce 1933 převzal boubínské lesy stát a potvrdil ochranu pralesa vyhlášením Státní přírodní rezervace Boubínský prales. Následně v roce 1958 došlo k opětovnému rozšíření území pralesa na 666 ha. V minulosti býval prales silně navštěvovaným místem, zejména jeho nejstarší část u Kaplického potoka. V době, kdy bylo provedeno nové vyhlášení SPR Boubínský prales (1958), procházelo po trase k Boubínskému jezírku a ke Králi smrků více než sto tisíc návštěvníků ročně. To se také odrazilo na okolní přírodě. V rámci tohoto rozšíření bylo k dnešní historické jádrové oblasti rezervace jako ochranné pásmo přičleněny okolní lesy, na kterých do tohoto roku probíhalo obhospodařování. V roce 1963 bylo jádro Boubínského pralesa (o rozloze 47 ha) oploceno a návštěvnost omezena na určitou trasu za doprovodu průvodce, v roce 1979 pak bylo toto jádro pro veřejnost zcela uzavřeno. V roce 1992 byla dříve obhospodařované přilehlé lesy, přiřazené roku 1958 jako ochranné pásmo, začleněny přímo do pralesa a obě skupiny lesa od té doby spadají pod stejný režim ochrany jako jádrový prales. Znovuvyhlášení Boubínského pralesa proběhlo k 1. říjnu 2008, kdy rezervace měla celkovou výměru 685,7963 ha. Šlo o formální vyhlášení již existující rezervace z důvodů nedostatků do té doby platného zřizovacího předpisu.18. ledna 2007 byly vrcholové partie v okolí vrchu Boubín poničeny orkánem Kyrill a následně o rok později i vichřicí Ema. Obě události umožnily zvýšený výskyt lýkožrouta smrkového v místech polomů. Dle monitoringu NP Šumava se tyto události ale nepodepsaly na změně druhové skladby lesa.

Naučná stezka

Naučná stezka má necelé čtyři kilometry a nachází na ní celkem osm zastávkových míst. Začíná u Boubínského jezírka, pak vede po vyznačených cestách. Jedno ze stanovišť návštěvníky zavede k pozůstatkům už zmíněného Krále smrků. Stezka dále pokračuje po Lubencké cestě. Jednotlivá zastávková místa informují o květeně a dřevinách pralesa i celé Šumavy, o ptactvu i zvířatech, která tu žijí. Je možné procházet i dalším územím Boubína – například z Kubovy Hutě vede modrá turistická značka k Johnovu kameni, který nese jméno iniciátora založení rezervace. Kolem Boubínského jezírka je značena trasa do Zátoně, kde je mj. železniční stanice. V Idině pile je informační středisko, kde lze získat informace o Boubínském pralesu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Boub%C3%ADnsk%C3%BD_prales

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Foto: Tanathos

Cestou jsme nevyužili žádné ubytovací ani stravovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde krásná příroda a nádherné scenérie.

Ostatní informace

Idina pila- Výstava strašidel a ukázka fauny a flóry.

Zdarma

Parkovné

50 Kč/den

Poslední aktualizace: 19.03.2013
Autor příspěvku: Tanathos
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Boubínský prales - Služby, informace
Boubínský prales na mapě
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Boubínský prales

Státní přírodní rezervace 666 ha. Naučná stezka vede kolem oploceného nejcenějšího jádra pralesa. Vývoj je zcela ponechán přírodě. Území je chráněno od roku 1858.
Umělá nádrž z roku 1833 pro plavení dřeva na Idinu pilu a do Lenorské sklárny. Jezírko leží v nadmořské výšce 925 m, jeho rozloha je 0,37 ha, a největší hloubka dosahuje u výpusti 4 m.
Dnes se vydáme na silvestrovský výstup na Boubín. Autem jsme dojeli do Vimperka, a zaparkovali přímo u vlakového nádraží. Odtud jsme pokračovali zvláštním silvestrovským vlakem na Kubovu…
Nejznámější původní lesní porost u nás, severovýchodně od Horní Vltavice.
Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou domi…
Dřevěná rozhledna postavená roku 2004. Jako ochrana před erozí půdy byl vybudován dřevěný chodník v roce 2006, protože po otevření rozhledny došlo ke zvýšené návštěvnosti na vrchol Boubína.
Horská obec a rekreační středisko Kubova Huť leží na úpatí vrchu Boubína v CHKO Šumava. Nachází se asi 10 km jižně od města Vimperka v okrese Prachatice v nadmořské výšce 1.003 m. Zdejší…
Tipy na výlet
Kubova Huť – Boubínské jezírko – NS Boubínský prales – Boubín – Kubova Huť  Délka trasy: 19,5 km  Okolo jedné hodiny jsme dorazily na parkoviště v Kubově Huti. Hned pro začátek jsme místo oběda …
Jedeme vlakem na střechu českých železnic, do nejvýše položené železniční stanice u nás, do Kubovy Huti (995 m.n.m.). Výlet bude měřit celkem 14 km a dojdeme přes Boubín (1362 m.n.m.) do Vimperka. Z Kubovy Huti se vydáme po modré turistické značce směr Basumské louky a na vrchol hory Boubín. Stoupáme strmě po úzké asfaltové cestě a trochu nás překvapí, že trasa vede…
Zámek
Vimperský zámek je dominantou města Vimperku v Jihočeském kraji. Nejstarší dochovanou stavbou na zámku je Vlčkova věž. V současnosti je na zámku veřejnosti zpřístupněna jen ta část, ve které je umístěno Muzeum p…
Město
Vimperk leží v Jižních Čechách, jižním směrem od města Strakonice. Město se rozkládá u severního okraje chráněné krajinné oblasti Šumava a nedaleko Boubínského pralesa. Městem protéká říčka Volyňka. Vimperk je vst…
Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího…
Chalupská slať je vrchovištní rašeliniště, které najdeme na okraji národního parku Šumava. Oblast leží nedaleko obce Borová Lada severním směrem. Obec Borová Lada se rozkládá jihovýchodním směrem od městečka Kvi…
11.2km
více »
Prachatice leží v Jižních Čechách, západním směrem od Českých Budějovic. Město se rozkládá na okraji Šumavského podhůří a je obklopeno lesy. Městem protéká Živný potok. Severozápadním směrem od města protéká řeka Blanice na jejímž …
14.2km
více »
Řeka
Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Jméno nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece na Šumavě. Teplá Vltava, která je považována …
14.8km
více »
Naším cílem jsou Černé a Čertovo jezeru na Šumavě. Auto zaparkujeme u hotelu na Špičáckem sedlu. Odtud je to k Černému jezeru 3,5 kilometru po asfaltové silnici. Cestou míjíme Pramen svobody, jdeme místy pod který…
15.7km
více »
Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a D…
17.1km
více »
Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno…
Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém…
21.1km
více »
Plešné jezero se rozkládá na svahu hory Plechý (1.378 m) v nadmořské výšce 1.089 m asi 17 km jižně od Volar. Vzniklo podobně jako ostatní šumavská ledovcová jezera v období pleistocénu. Přes jeden kilometr dlouhý…
Rekreační oblast
Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním park…
23.1km
více »
Vrchol
Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem. Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivněj…
23.4km
více »
Osada
Obec a rekreační středisko Modrava leží v nadmořské výšce 980 m v údolí při soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km západně od Vimperka. Původně dřevařsk…
23.7km
více »
Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 886 m n. m. je nejvýše položeným královským …
26.1km
více »
Osada
Horská obec a rekreační středisko Srní leží v nadmořské výšce 858 m 16 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy na Šumavských pláních v Povydří v Národním parku Šumava. Původně dřevařs…
26.9km
více »
Čeňkova Pila leží na soutoku říčky Křemelné s řekou Vydrou 4 km od Rejštejna v Šumavských pláních v okrese Klatovy v nadmořské výšce 670 m. Soutokem Křemelné a Vydry tu vzniká řeka Otava. V 19. století byla při …
27.3km
více »
Přehrada
První poválečné vodní dílo, které vytvořilo největší umělou vodní plochu v tehdejší ČSR, bylo vybudováno na horním toku řeky Vltavy u dřevařské osady Lipno s cílem využití energetického potenciálu řeky. Přehradní …
35.8km
více »
Hrad Rabí Znovu sedíme v naší škodověnce „Feďovi“ a pokolikáté už míříme na milovanou Šumavu, majíce pocit, že…
36.3km
více »
Vrchol
Nejvyšší vrchol Blanského lesa (1.084 m) se vypíná 7 km severozápadně od Českého Krumlova. Nejbližší hora Českých Budějovic je z města dobře viditelná. Je cílem častých výletů turistů jak z Budějovicka, tak z Českého Krumlova. Na jejích svazích je lyžařská sjezdovka s vleky, takže sem směřuje řada návštěvníků i v zimním období. Na vrcholku byla v roce 1825 postavena…
36.8km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace