Reklama
Partner lokality
Turistika.cz doporučuje
Námestovo
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Námestovo
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Babia hora

Tipy na výlet

Horní Orava. Před šedesáti lety bídný horský kraj. Nicotná kamenitá políčka, rozsáhlé Pastviny porostlé jalovcem, hluboké lesy. Drsné, nevlídné podnebí, dřevěnice a „drotári“. Obživa v lese, malovýroba sukna, vystěhovalectví do Ameriky. Padesátá léta – překotná industrializace, spočívající ve zbrklé výstavbě hutních a chemických molochů do čistého prostředí, přehrada, fádní obytné pevnosti s brizolitovou omítkou a miniaturními okénky, velkokapacitní podniková rekreační zařízení. Dnes – s výjimkou bezprostředního okolí nádrže, ospalý region, stranou výrazného cestovního ruchu, se zatrpklými, pesimisticky naladěnými obyvateli. Těm, kteří navštíví Kysuce nebo Roháče, leží popisované území doslova na dosah ruky. Stačí nasadit příslušný kurs, a držet se jej tak dlouho, až se dostaneme do centra oblasti, okresního miniměsta Námestova, rozprostřeného na západním břehu údolní nádrže. Pohlédneme-li z něj severoseverozápadním směrem, spatříme izolovaný masiv s nejvyšším vrcholem Slovenských Beskyd, Babí horu (1725 m.n.m.). Většina Slovenských Beskyd je budována tzv. flyšovými horninami, typickými pro vnější část západních Karpat. Jedná s o souvrství třetihorních pískovců, jílovců a slínovců, jež se střídají v různě mocných vrstvách. Masív Babí hory je tvořen zejména tvrdými magurskými pískovci z období staršího paleogénu. Výchozím bodem výstupu na Babiu horu je Oravská Polhora. Při pobytu v ní nemůžeme přeslechnout svérázný dialekt jejích obyvatel, který se blíží spíše polštině a češtině (užívání „ř“) než slovenskému jazyku. Kořeny nám objasní historie. Pohraniční pralesy a neúrodné horské pustiny, s absencí jakýchkoliv zdrojů nerostných surovin, byly řídce osídleny slovenským obyvatelstvem. Od 12. – 16. Století probíhala v oblasti valašská kolonizace. Pastýři ovcí (z území dnešního Rumunska) táhli celé generace po karpatském hřebeni, přičemž klučili horské lesy, zakládali Pastviny, budovali osady a v oravském regionu plnili také povinnosti hraničářů. V průběhu let jazykově splynuli se slovenskými osídlenci, přesto se však zachovaly některé jejich výrazy, hlavně v místopise a pastevecké terminologii : bryndza, vatra, grapa, minčol, Čadca… Od 17. Století pozorujeme další osídlení hornaté Oravy. Jde o proud směřující hlavně ze Žiwického panství (Polsko), odkud obyvatelstvo utíkalo na Slovensko před nátlakem na panství Komorovského. Dokazuje to korespondence mezi Komorovským a Thurzem, v níž žádá o vrácení 400 rodin uprchlíků, což Thurzo odmítá. A právě potomci oné poslední kolonizační vlny obývají Oravskou Polhoru a přilehlé obce. Nehlásí se ke Slovákům, ani k Polákům, nýbrž se považují za samostatnou etnickou skupinu – Gorole. Poblíž prodejny potravin, na dolním konci Oravské Polhory, odbočuje Doprava z hlavní silnice asfaltová cesta k 2 km vzdálené chatě Slaná voda (753 m). Silnička se vine lukami a impozantní masív Babí hory nabývá na mohutnosti. Jak již název napovídá, vyvěrá tu pramen jodovo-bromové minerální vody s vysokým obsahem soli. Na přelomu 19. a 20. století tady fungovaly lázničky s kapacitou kolem sta pacientů, malou promenádou a dalšími objekty, ještě v 60. Letech 20. Století tady probíhaly pokusy o těžbu soli pro léčebné účely. Sporé zbytky bývalých lázní a nádrží na odpařování soli najdeme v okolí chaty, která kromě pohostinství poskytuje taktéž ubytování. Kolem ní se nachází ještě několik rekreačních zařízení v různém stadiu zániku. Pod silničkou můžeme z betonové skruže ochutnat zdejší minerálku. Tento čin doporučuji pouze silnějším povahám, proti této kalné tekutině s čistícími účinky je mořská voda sladkým nektarem. Od vrcholu nás dělí bezmála 7 km délky a 1000 m výšky. Ze Slané vody nás na něj dovede žlutá značka společně s naučnou stezkou. První úsek procházíme chráněnou, tzv. Hviezdoslavovou alejí k hájence Rovne (Hviezdoslavova horáreň), kde je umístěno komorní muzeum (Hviezdoslavovo), neboť známý básník tady rád pobýval a také se zde odehrává děj básně Hájnikova žena. Objekt je typickou zdejší dřevěnicí, nicméně vlastní expozice je pro laika poněkud nezáživná, zpestřují ji pouze předměty etnografického zaměření a vše nasvědčuje, že se tady dveře nijak netrhnou. Za muzeem začíná nejnáročnější úsek – táhlé, strmé stoupání do nekonečného kopce, zprvu smíšenými lesy, posléze horskými smrčinami s pralesním nádechem. Oživením v únavném, monotónním výstupu jsou pouze zastavení naučné stezky. Tradičně nás seznamují s místní faunou a florou – zajímavý je občasný výskyt losa evropského. Ačkoli právě vrcholí červencové svátky, nepotkáváme za celou dobu výstupu živou duši. Jsme vydáni na milost a nemilost horám, myslí pulzují vzpomínky na rumunské Karpaty. Na hranici lesa se před námi vynoří malé kryté odpočívadlo, kde lze v suchu přečkat deštivou noc. Nejhorší úsek již máme za sebou, stezka se mírně klikatí klečí, borůvčím a suchými pastvinami, všude kolem plachtí tmaví horští okáči. V okamžiku, kdy několik metrů pod vrcholem dosáhneme státní hranice, končí slastný pocit osamělosti. Napojili jsme se na síť polských turistických cest (červenou a zelenou). Čeká tu upravený „dlážděný“ chodník a ruch srovnatelný se Sněžkou. Kromě desítek turistů se našimi společníky stanou nesčetné houfy nepříjemných much, které se v hustých černých oblacích vrhají na zpocené poutníky. Hmyzí hemžení je udivující, speciální lapače postvavené přímo na vrcholu příliš nepomáhají. Pakliže si zvykneme na jejich ustavičné obtěžování, můžeme se v klidu procházet po rozlehlé vrcholové plošině orámované skalkami (kota leží 5 m od hranice na polském území), polehávat v závětří kamenných valů, navršených právě k tomuto účelu a vychutnávat si kruhový rozhled. Jihovýchodně od nás se za lesklou hladinou přehrady vypínají zasněžené štíty Roháčů, jihozápadně máme na dlani celé Slovenské Beskydy, s obdobnou izolovanou skupinou – Pilskem (1557 m), na jihu se pne Oravská magura. Severní (polská) strana prudce spadá hlubokými kary (pozůstatky činnosti horských ledovců) do hustě osídleného podhůří. Ještě v červenci se mezi kamennými moři a skalami bělají poslední sněhová pole. Do nekonečné dáli můžeme sledovat tenkou nitku hranice v podobě úzkého lesního průseku vinoucího se krajinou. Krátký hřeben nás zavede k sousední Malé Babí hoře (1517 m). Udržovaný chodník – slovenské modré plus polské značení kopíruje státní hranici. Klesáme do výše kolem 1450 m. Cesta se často dotýká hran kru, takže lze sledovat silně rozdílný ráz sušších a travnatých jižních svahů od severních, kde se díky pozvolna tajícímu sněhu dlouho udržuje vlhkost, což vytváří ideální podmínky pro růst rostlin - obdobně jako v krkonošských „zahrádkách“. Ihned vedle cesty upoutají pozornost nápadné žluté květy hořce tečkovaného, či vzrostlé exempláře jedovaté kýchavice Lobelovy. Bohatství rostlinných druhů (cca 700) podnítilo vyhlášení Babí hory přírodní rezervací – a to již roku 1933! Polská strana má dokonce statut národního parku. Od Malé Babí hory se prodíráme sotva znatelnou pěšinou hustými porosty kosodřeviny, chvílemi se boříme do bažin. Tady poprvé potkáváme turisty i na slovenské straně. Pochopitelně se jedná o Poláky, kteří si odskočili hlouběji od hranice. Červená značka prudce klesá smrčinou, až se dostane na lesní cestu procházející malebnou a opuštěnou dolinou potoka Vonžovce, jehož chladné a průzračné tůně svádí ke koupání. Po obou stranách se rozprostírají lesíky a kvetoucí Pastviny poseté koberci vstavačů, občas potkáme stádečko krav. Tato silnička nás nakonec přivede zpět k chatě na Slané vodě. Ačkoli popisované území není nikterak rozlehlé, nabízí se nám množství kombinací k ukojení turistických vášní, neboť blízké i vzdálené okolí Oravské Polhory, mj. nejsevernější slovenské obce, překypuje stále neporušenou přírodou. Zajímavé může být také nahlédnutí na polskou stranu, kde je ovšem vysoká koncentrace rekreačních zařízení – chata pod Babí horou aj. foto : Jiří Kuhnel

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.406, 19.484)
Poslední aktualizace: 28.1.2002
Autor: jakub
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Námestovo

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Babia hora

Slanický ostrov umenia sa nachádza uprostred Oravskej priehrady , kam sa dá dostať výletnou loďou Oravskej galérie-Slanica z prístavu č.2 na Slanickej osade.Na ostrove sú stále expozície ľudového umenia zo zbier…
Vydáme sa na výlet po vodnej nádrži Orava výletnou loďou Orava.Loď kotví v prístave č.1 hneď na konci cesty.Parkovisko je hneď u hlavnej cesty z Tvrdošína. Ideme na výletnú plavbu po priehrade okolo dvoch ost…
       Vodná nádrž Orava je vybudovaná umelým prehradením na sútoku riek Čiernej a Bielej Oravy v severnej časti Oravskej kotliny.  Hlavný dôvod pre jej výstavbu …
Ideme na Oravský hrad , ktorý je perlou na oravského regiónu a zároveň patrí k najkrajším hradom na Slovensku.Dostaneme sa sem autom , ktoré je možné si nechať pod hradom v Oravskom Podzámku na stráženom,platenom …
18.6km
více »
Oravský hrad stojí nad obcí Oravský podzámok na 112 m vysokém strmém vápencovém bradle v okrese Dolný Kubín. První písemné údaje o hradu pochází z roku 1267, kdy byla vybudována nejvýše položená č…
18.8km
více »
Skazen oravské vesnice v krásném prostředí na polaně u osady Brestová u silnice mezi Zubercem a Zverovkou. Jsou zde soustředěny typické oravské objekty, dokládající život a bydlení rolníků, pastýřů, řemeslníků (…
21.3km
více »
- turistická chata nacházející se severní (oravské) straně Západních Tater. Na polaně Zverovka v nadmořské výšce 1 024,8 m. Blízko ústí Látanej a Roháčskej doliny do Studenej doliny. Asi 700 pod chatou (u zelené t…
24.5km
více »
Sivý vrch - vápencový vrchol (1804,5 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater, a zároveň nejvyšší vrchol jejich podcelku – vápencové skupiny Sivého vrchu. Je na západním konci tatranského hřebene jeho poslední…
25.1km
více »
Městečko
Horská obec rozprostírající se na pomezí národního parku Malá Fatra a CHKO Kysuce. Skládá se z několika roztroušených osad. V minulosti jich TERCHOVá měla více jak 120. První zmínka o obci pochází z roku 1580, tehdy spadala pod Strečno-Gbeľanské panství. Za druhé světové války fašisté obec vypálili. Byla poškozena značná část zdejších domů. V letech 1947-1950 se obec začala z…
27.9km
více »
Baníkovské sedlo - výrazné sedlo (2040,4 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Vněm se nachází mezi vrcholem Pachoľa (2166,6 m)na severozápadě, a vrcholem Baníkov (2178 m) na jihovýchodě. Severov…
28.6km
více »
Štít
Baníkov - vrchol (2178 m n.m.) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. V něm je od na severozápadě sousedícího vrcholu Pachoľa (2166,6 m) oddělen Baníkovským sedlom (2040,4 m). Na východě je za Sedlom nad Závrat…
28.9km
více »
- momentálně slouží jen jako bufet - nevýše položené občerstvení v Roháčoch. Nachází se v Roháčské dolině,  ve výšce 1373 m n.m. Nad ní začíná „amfiteátr Smutnéj doliny“, která je horním patrem Roháčskej doliny.…
29.2km
více »
– nejmenší ze čtyř  Roháčských ples. Nachází se v horní části Roháčskej doliny, na prostřední ze tří teras Predného Zeleného a ze severu do něj padá úbočí Zeleného (Zelený Roháčský vrch). Hladina plesa je ve výš…
29.2km
více »
Hřeben
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od H…
29.5km
více »
– největší jezero celých Západních Tater a nevětší ze čtyř Roháčských ples. Leží na nejnižší ze tří teras Predného Zeleného v horní části Roháčskej doliny, v malebné poloze na dně ledovcového kotle. Je nejvýchodněji  a nejníže položeným z Roháčských ples. Hladina plesa je ve výšce 1563 m n.m. Má rozlohu 2,22 ha a hloubku 6,5 m. Vzniklo jako hrazené (za morénovým valem po ústupu…
29.6km
více »
Plačlivé je ostrý bralnatý vrch,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier vedľa Ostrého Roháča 2088 m n.m. ,s ktorým tvorí charakteristickú horskú skupinu.Starší názov tohto vrchu bol Plačlivý Roháč.Na vrc…
29.9km
více »
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …
30.5km
více »
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
30.8km
více »
- skalnatý, dolomitový vrchol (1343,5 m n.m.) na severním okraji hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Vrchol je menším sousedem v hřebeni jižněji situovaného Veľkého Rozsutca (1609,7 m). Oba masívy rozděluje s…
32.9km
více »
Aquapark Tatralandia se nachází poblíž města Liptovský Mikuláš a nedaleko od nádrže Liptovská Mara. Jedná se o největší aquapark ve Střední Evropě, s několika bazény, s termální vodou, se spoustou atrakcí a vyžit…
33.6km
více »
Nejdelší slovenská řeka Váh způsobovala v minulosti řadu záplav a proto byla na její zkrocení postavena soustava několika přehrad - některé byly vybaveny vodními elektrárnami. první přehradou Vážské kaskády - mimo…
33.8km
více »
- charakteristický členitý vrchol (1609,7 m n.m.) v Národním parku Malá Fatra, v severovýchodní části hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Vrchol na severu sousedí s Malým Rozsutcom (1343,5 m), od kterého jej …
Soutěska
Dolné diery – průlomová, kaňonovitá soutěska v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme ji v Katastru obce Terchová, nad rozcestím Biely potok. Dierový  potok zde průlomovým kaňonem, mezi masív…
34.5km
více »
Soutěska
Horné diery – kaňonovitá soutěska v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme ji nad polanou Podžiar, mezi masivem Rovné hory (rozsocha  Malého Rozsutca) a Poludňovýni skalami (rozsocha Veľkého Rozsutca).  Byla vytvořena erozivní činností Dierového potoka ve světlých, masívních hnědošedých dolomitech Chočského příkrovu (středně-triasový dolomitový komplex Veľkého Rozsutca). …
34.6km
více »
Štefanová – osada patřící k obci Terchová. Je situovaná v nádherné přírodě pod majestátním vrcholem Velký Rozsutec. Leží v „srdci“ Vrátne doliny – Štefanovské kotlině, v závěru její východní větve…
36.1km
více »
- nejvyšší vrchol (1708,7 m) Kriváňské Fatry i celé Malé Fatry. Nalezneme jej v centrální části hlavního hřebene. Na severozápadě jsou sousedním vrcholem Koniarky (1535 m). Oba vrcholy odděluje vedlejší vrchol…
40.9km
více »
- výrazný travnatý vrchol (1670,9 m n.m.) v hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry. Druhý nejvyšší vrchol tohoto pohoří.…
43.6km
více »
Vrchol
Druhý nejvyšší vrch (2024 m) v hlavním hřebenu Nízkých Tater ve skupině Ďumbieru. Přístup sedačkovými výtahy od jižní strany z Bystré Doliny ze Srdiečka, od severu z Demanovské doliny z Jasné. Vyhlídkový bod na …
52.5km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace