TURISTIKU PODPORUJÍ
61 729 turistů a cestovatelů
117 536 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 514 451,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 742
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 342 284

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1742

Pomník Josefa Mánesa v Praze
Pomník Josefa Mánesa v Praze
Pomník
Stavění pomníků našim velikánům bývalo již od nepaměti velmi složité a děje se tomu kolikrát dosud. Také Josef Mánes byl jedním z těch, jejichž pražský pomník prošel rovněž dlouhou a nesnadnou anabází, neboť v 19.…
více »
Park Podviní a potok Rokytka
Park Podviní a potok Rokytka
Fotogalerie
Jak vypadá libeňský Park Podviní a potok Rokytka v zimě bez sněhu.
více »
Kaštanovka u Satalic
Kaštanovka u Satalic
Fotogalerie
Těmito místy vedla cesta od Satalic k Vinoři snad již od pravěku, ale dlouhá léta byla bez jakéhokoliv stromořadí. Jednalo se pouze o obyčejnou cestu poli a loukami, na některých místech dokonce připomínala spíše úvoz, což můžeme zjistit nahlédnutím do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&m…
více »
Bažantnice v Satalicích
Bažantnice v Satalicích
Fotogalerie
Původně se v těchto místech nacházely podmočené pastviny a pole, což se mělo změnit kolem roku 1780, kdy se je zde vládnoucí rod Černínů z Chudenic rozhodl zalesnit a zřídit v této lokalitě bažantnici ve francouzském stylu. Tuto proměnu nám ve své kráse dokládají mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root…
více »
Skály nad železniční tratí mezi lokalitami Skály a U dubu
Skály nad železniční tratí mezi lokalitami Skály a U dubu
Fotogalerie
Pár snímků zdejších skal, které vznikly do dnešní podoby jak lámáním kamene, tak úpravou okolí kvůli nedaleké železniční trati. Byla by to krásná místa, nebýt bezdomovců a zlodějů kovů, kteří je zaneřádili vším možným, bohužel.
více »
Vinořský park
Vinořský park
Přírodní památka
Tato převážně zalesněná lokalita se nachází na jihovýchod od vinořského zámku a jeho hospodářských objektů a kaštanovou alejí je propojena s bažantnicí v Satalicích. Jedná se o údolí, v němž jsou téměř všude situo…
více »
Polizy (Osice)
Polizy (Osice)
Místní část
Dříve byly pro tuto ves používány též názvy Půllisy a Polisy (1436 a 1494 Polizy, 1560 a 1654 Polyzy, 1789 a 1837 Polis, 1854 Polisy). Ty měly vzniknout podle toho, že zde byly cesty z obce uzavírány polovičními l…
více »
Radostov
Radostov
Vesnice
Tato obec se dělí na Starý Radostov (západní část) a Nový Radostov (východní část), přičemž Nový Radostov vznikl až po rozdělení panského dvora ve Starém Radostově, kdy vrchnost pronajala část pozemků svým 13 podd…
více »
Škola v Hrádku u Nechanic
Škola v Hrádku u Nechanic
Dům, budova
Farní škola tu bývala od nepaměti. Nikdy však neměla vlastní budovu, vždy se totiž vyučovalo v najatých místnostech po celé vsi. Podobně tomu bylo s učiteli, kteří byli obcí najímáni za určitý plat, jenž jim však …
více »
Kaplička Panny Marie nad Hrádkem u Nechanic
Kaplička Panny Marie nad Hrádkem u Nechanic
Kaple
Na místě, kde se dnes nachází malá zděná kaplička, jež připomíná stylově i barevně spodní vrátnici nedalekého zámku, měl podle lidové tradice stávat od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou figurou Ukřižovaného Krista, který je zaznamenán v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map…
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hrádku u Nechanic
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hrádku u Nechanic
Kostel
První zmínky o zdejším chrámu se vyskytují v Karolinských zakládacích knihách v letech 1384, 1398 a 1417 („Manuscriptus codex Bibliothecae archiepiscopalis Decimae Ecclesiasticae Anni 1384.“). Již tehdy byl farním…
více »
Hrádek
Hrádek
Vesnice
Nejstarší zmínka o Hrádku pochází z roku 1352, což dokazuje i kniha „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H“ od prof. Antonína Profouse: „15. Hrádek (lid. na Hrádku, z Hrádku, hr…
více »
Hrobice
Hrobice
Vesnice
Původně toto území náleželo k opatovickému benediktinskému klášteru a jeho pojmenování mělo vzniknout odvozeninou od bájného zakladatele vsi Hroba, což potvrzuje také prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. Díl. A-H“:„Hrobice (lid. v Hrobicích, z Hrobic, hrobickej), ves nedaleko Labe 7 km sev. od Pardubic: 1436 cís. S…
více »
Škola v Hrobicích
Škola v Hrobicích
Dům, budova
Zdejší děti chodily od nepaměti do školy v Dřítči, která měla existovat již v roce 1615, ale tento letopočet musíme brát rezervovaně, neboť není přímo doložen. Předtím musela výuka nejspíše probíhat v Opatovicích …
více »
Přírodní památka "Tůň u Hrobic"
Přírodní památka "Tůň u Hrobic"
Přírodní památka
Když se podíváme do starých map, např. do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113) neb…
více »
Pomník pozemkové reformy u Čeperky
Pomník pozemkové reformy u Čeperky
Pomník
Jak již jeho nápis: „V prsť volnou zaořou zas české pluhy, které po staletí pot náš pily. My sami sklízet budem, co jsme sili a volni volných budeme zas druhy. Postaveno na paměť rozdělení půdy zemědělskému lidu provedením pozemkové reformy v letech 1919. Postavilo místní sdružení republik. dorostu ve Ždánicích 19/7.1925. Vávra-Přelouč.“ vypovídá, byl tento kámen z červené chol…
více »
Radíkovice
Radíkovice
Vesnice
Tato obec s protáhlou návsí měla obdržet svůj název podle toho, že zde žili moudří lidé, kteří si dovedli ve všem dobře poradit, alespoň podle Františka Ladislava Sála a jeho knihy „Pohádky, pověsti a národní písn…
více »
Čeperka
Čeperka
Vesnice
Tato obec na Pardubicku je poprvé písemně zmíněna v roce 1777 a své jméno obdržela po největším rybníku, který byl kdy v Čechách založen - „na dvě míle veliké“ Velké Čeperce. Ta měla v údobí své největší slávy, tj…
více »
Les Kulhánov
Les Kulhánov
Přírodní park
Tento lesní masiv o výměře 1,2 km2 se nachází na katastru obce Čeperka u Pardubic, a to mezi samotnou obcí a obcemi Podůlšany a Libišany, přičemž na severu byl přeťat výstavbou dálnice D 35 a na jihu je od lesa „B…
více »
Železniční stanice v Čeperce
Železniční stanice v Čeperce
Žel. stanice
Tato obec byla stejně jako ostatní vsi mezi Hradcem Králové a Pardubicemi spojena železniční tratí z Pardubic do Liberce, jež byla vybudována v letech 1856-1857 a provozována akciovou společností "C. k. privátní J…
více »
Zaniklý Svinarský (Smiřický) rybník
Zaniklý Svinarský (Smiřický) rybník
Zajímavost
Ohledně tohoto, dnes již neexistujícího rybníku, se můžeme dozvědět řadu protichůdných informací, jež jsou způsobeny tím, že je mnoha prameny vydáván za stejnou vodní plochu, která byla později známá jako Smiřický…
více »
Obecní rybník v Urbanicích
Obecní rybník v Urbanicích
Rybník
Přestože obcí protékal od nepaměti bezejmenný potok (později se změnily poměry melioracemi okolních pozemků), bývaly Urbanice často bez vody, a tak bylo postupně vybudováno několik vodních ploch. Kdy došlo k jejic…
více »
Starochlumecký (Chlumecký) rybník
Starochlumecký (Chlumecký) rybník
Rybník
Není nikoho, kdo jel vlakem přes Chlumec nad Cidlinou, aby neviděl poblíž tamního nádraží velkou vodní plochu, jíž se říká všelijak - od Starochlumeckého až po Chlumecký rybník (první pojmenování bývalo využíváno …
více »
Rybníky Ostřice
Rybníky Ostřice
Rybník
Na tomto místě, jež se odedávna s celým okolím nazývalo jako „Vostřice“ (podle lidových podání podle toho, že bylo vždy bohaté na ostřicový porost; spíše však jde o odvozeninu od původního pojmenování celého širéh…
více »
Podůlšany
Podůlšany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již během doby bronzové, což dokazuje nález popelnicového pohřebiště počátkem 90. let 19. století. První písemná zmínka o obci, která byla dříve nazývána též jako Podolšany, pochází z r…
více »
Kaplička Panny Marie v Podůlšanech
Kaplička Panny Marie v Podůlšanech
Kaple
Všeobecně se tvrdí, že tento zděný hranolovitý objekt s nízkou oplechovanou jehlanovitou střechou, jež je zakončena železným křížem, byl vystavěn až na počátku 20. století, ale to není vůbec pravda. Tehdy prošel pouze opravou a některými úpravami. Spolu s druhou kapličkou na rozcestí cest do Starých Ždánic, zdemolovanou při dopravní nehodě v roce 2022 (viz https://pardubicky.de…
více »
Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Podůlšanech
Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Podůlšanech
Kostel
Původní kostel sv. Mikuláše, biskupa Myrenského, byl dřevěný a poprvé byl zmíněn již v roce 1350 jako filiální do Ždánic, což potvrzuje též Josef Sakař ve svých několikadílných "Dějinách Pardubic nad Labem". Původně patřil stejně jako ves sedleckému klášteru, který vznikl kolem roku 1142. Do roku 1421 náležel opatovickým benediktinům (v roce 1358 po smrti ždánického plebána Div…
více »
Zaniklá kaplička v Podůlšanech
Zaniklá kaplička v Podůlšanech
Zajímavost
Tento drobný sakrální objekt vznikl nejspíše v 18. století, ale nedá se vyloučit ani to, že k jeho zřízení došlo mnohem dříve. V knize „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis“ od Františka Karla Rosůlk…
více »
Zaniklý Temešvárský rybník
Zaniklý Temešvárský rybník
Zajímavost
Jedním ze zaniklých a neobnovených královéhradeckých městských rybníků byl také Temešvárský rybník, na něhož můžeme dnes vzpomenout pouze pohledem na nedalekou dochovanou budovu bývalého mlýna. Původně se v těchto…
více »
Pomník Antonína Švehly na Chlumu
Pomník Antonína Švehly na Chlumu
Pomník
Všude po Československu nastal v prvních letech existence republiky velký boom výstavby různých pomníků svobody nebo padlým v 1. světové válce, k nimž se dále řadily pomníky prezidenta T. G. Masaryka a dalších výrazných poltických osobností té doby, např. Antonína Švehly.Protože se v Lípě hovořilo o vybudování pomníku padlým již krátce po válce, ale k ničemu to dlouhá léta neve…
více »
stránka 50 z 59
« na začátek    < předchozí    48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek