TURISTIKU PODPORUJÍ
61 729 turistů a cestovatelů
117 541 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 514 526,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 742
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 342 482

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1567

Kostel sv. Marka, evangelisty ve Stěžerách
Kostel sv. Marka, evangelisty ve Stěžerách
Kostel
Podle lidové tradice stávala na tomto místě v centru Stěžer dřevěná kaple a vedle ní ze stejného materiálu též zvonice, prý v byzantinském stylu. V roce 1350 došlo k povýšení kaple na kostel a byl sem dosazen první plebán, přičemž podací právo měl až do svého zničení roku 1421 opatovický klášter. V roce 1352 bylo odtud odváděno 6 grošů papežského desátku. Jeho původní zasvěcení…
více »
Kamenná kašna na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem
Kamenná kašna na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem
Kašna
Když se podíváme na staré kresby a malby, zejména perokresbovou vedutu italského stavitele Antonia della Porty z roku 1668, a porovnáme je s polohopisným plánem města Roudnice z téhož století, s mapou I. vojenskéh…
více »
Evangelický chrám Betlémský v Roudnici nad Labem
Evangelický chrám Betlémský v Roudnici nad Labem
Kostel
Samo město se k velkému reformačnímu hnutí připojilo již v dubnu 1421, kdy arcibiskup Konrád z Vechty poprvé vyhlásil právoplatnost 4 artykulů pražských a jal se sloužit večeři Páně pod obojí způsobou. 14. května téhož roku se uskutečnil v Roudnici církevní synod, jenž jeho počínání schválil. Když později připadla Roudnice na 22 let do zástavy Karlu Dubanskému z Duban, slíbil m…
více »
Sendražická stráň
Sendražická stráň
Kopec
Jde o zalesněnou stráň složenou z turonských slínovců a vápenců, jež se nachází severovýchodně od Sendražic a týmž směrem se svažuje k údolíčku, kterým teče říčka Trotina. Její počátek však musíme hledat mimo kata…
více »
Turek
Turek
Kopec
Tento kopec je se svými 308.5 m druhým nejvyšším bodem Jeníkovic a mohl by být prvním, pokud by hranice katastru této obce nevedly přes kopec Vackovská, který dosahuje 317 m. Nachází se na západ od výše zmíněné ob…
více »
Tanaborek
Tanaborek
Kopec
Tento 272 m vysoký zalesněný kopec se nachází přibližně v půli cesty mezi Nepasicemi a Libranticemi, do jejichž katastru rovněž náleží. Z geologického hlediska je složen z křídových zpevněných sedimentů marinní ge…
více »
Milířský kopec
Milířský kopec
Kopec
Tento opukový kopec se někdy nazývá i zkráceně jako Milíř. Nachází se na východ od obce a jeho nadmořská výška činí 284,5 m n. m. Podle lidových podání měl obdržet své pojmenování od uhlířského milíře, neboť tu v …
více »
Habřina
Habřina
Kopec
Tento zčásti zalesněný slínový kopec má ve svém nejvyšším místě nadmořskou výšku 268 m n. m. Jak je vidět z jeho pojmenování, tak se zde původně nacházel habrový les, na který severně navazoval panský jehličnatý l…
více »
Škola v Sedlici
Škola v Sedlici
Dům, budova
Původně chodily děti ze Sedlice do Osic, Libišan a Praskačky. K oficiálnímu přiškolení do Osic došlo v roce 1832. Roku 1864 se chtěla obec přiškolit k Praskačce, ale biskupská konsistoř v Hradci Králové s tímto kr…
více »
Hřbitovní kaple Zmrtvýchvstání Páně v Sedlici
Hřbitovní kaple Zmrtvýchvstání Páně v Sedlici
Kaple
Dlouhá léta byli pohřbíváni místní lidé na hřbitově v Osicích, protože zdejší obec náležela do jejich kolatury. Když se však objevily zvěsti o tom, že by měl být osický hřbitov zrušen a nahrazen novým, využili této situace místní obyvatelé a rozhodli se pro výstavbu svého vlastního pohřebiště, protože tímto by investovali do svého majetku, o němž by rovněž také sami rozhodovali…
více »
Žižkovec (Praskačka)
Žižkovec (Praskačka)
Místní část
Vedle varianty Žižkovec, jež se oficiálně používá dnes, se v historii objevuje též pojmenování Žižkoves, což vyvolávalo řadu pověstí a dohadů o vzniku tohoto sídla, někdy dokonce spojených s Janem Žižkou z Trocnov…
více »
Sedlice (Praskačka)
Sedlice (Praskačka)
Místní část
Návrší, na němž se Sedlice nachází, bylo osídleno v mladší době kamenné. Většina nálezů je však pozdějšího původu, např. v roce 2002 byla nalezena v souvislosti se stavbou D 11 středověká keramika. Původně toto úz…
více »
Pohřebačka (Opatovice nad Labem)
Pohřebačka (Opatovice nad Labem)
Místní část
Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal…
více »
Praskačka
Praskačka
Vesnice
Tato obec leží nedaleko železniční trati Hradec Králové-Praha pod nevysokým návrším "U větrníku", kde stával v letech 1803-1926 větrný mlýn, který vyhořel. Oblast byla osídlena nejméně v době bronzové, což dokláda…
více »
Palác Rolnické záložny Podřipské v Roudnici nad Labem
Palác Rolnické záložny Podřipské v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Na tomto místě se původně nacházela starší jednopatrová zástavba, kterou můžeme najít jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang…
více »
Zámecká jízdárna v Roudnici nad Labem
Zámecká jízdárna v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Původně se na tomto místě nacházela řada domů, v nichž žil zámecký personál a někteří řemeslníci. Západním až jihozápadním směrem se nedaleko odtud nacházely též masné krámy. Kdo přišel se stavbou jízdárny na tomt…
více »
Zámek v Roudnici nad Labem
Zámek v Roudnici nad Labem
Zámek
Na místě dnešního zámku stával již ve 12. století románský hrad, který až do roku 1431 náležel pražským biskupům a arcibiskupům, kteří ho využívali jako letní sídlo a v průběhu staletí ho různě upravovali a přesta…
více »
Královská obora v Praze
Královská obora v Praze
Přírodní park
Podle mnoha autorů měla vzniknout předchůdkyně dnešní Královské obory při výstavbě letohrádku za panování krále Přemysla Otakara II. V roce 1266. Právě ten ji měl nechat poprvé ohradit vysokou zdí. Roku 1319 zde m…
více »
Hřibsko (Stěžery)
Hřibsko (Stěžery)
Místní část
Tato obec, nacházející se při staré cestě z Hradce Králové do Libčan, byla osídlena již v pravěku, což dokazuje řada archeologických nálezů. V letech 1904-1905 byla na poli statkáře Josefa Loučného vyorána mohyla …
více »
Vlčkovice (Praskačka)
Vlčkovice (Praskačka)
Místní část
Podle nálezů v širém okolí bylo toto místo osídleno již v době kamenné a k jeho rozšíření došlo v době bronzové. Svůj název získala ves podle lidových podání od toho, že se zde nacházel les, v němž žili vlci, kteř…
více »
Plačice (Hradec Králové)
Plačice (Hradec Králové)
Městská část
Archeologické nálezy dokládají osídlení tohoto prostoru již od mladší fáze starší doby kamenné (paleolitu), zejména však v mladší době kamenné (neolitu) a v mladší době bronzové a starší době železné. Osídlení se …
více »
Rybníček Na Polou
Rybníček Na Polou
Rybník
Jde o menší vodní plochu, která leží pod "Červeným kopcem" na bezejmenném přítoku "Plačického potoka", pramenícím pod "Vyšehrady" (původně se tato lokalita nazývala jako "Višohrádek", roku 1903 byl z pramene Dalla…
více »
Kaplička Nejsvětější Trojice v Roudnici nad Labem
Kaplička Nejsvětější Trojice v Roudnici nad Labem
Kaple
Tato drobná čtvercová kaplička empírového vzhledu se sedlovou střechou, zděným trojúhelným štítem a kamenným křížem na vrcholu má pocházet z počátku 19. století. Původně byla zbudována ve volné krajině při křížení…
více »
Kaplička sv. Václava v Roudnici nad Labem
Kaplička sv. Václava v Roudnici nad Labem
Kaple
O této kapličce u kruhové křižovatky při Hornické ulici a aleji 17. listopadu, která se nachází mezi lokalitami „Za sv. Rozálií“ a „U stínadel a kolečka“, se mnoho záznamů nedochovalo. Z indikační skici stabilního…
více »
Městská věž Hláska v Roudnici nad Labem
Městská věž Hláska v Roudnici nad Labem
Rozhledna
Tato hranolová omítaná věž z lomového zdiva s jehlancovou střechou s lucernou, s podstřešní dřevěnou pavlačí, hodinami a vedlejším přístavkem s klíčovými střílnami na rozhraní Starého a Nového města je pozůstatkem…
více »
Roudnický potok
Roudnický potok
Potok
Tento vodní tok o délce 7,47 km býval dříve zván rovněž jako Roudnice (v 80. letech 19. století jsou zmínky o tom, že byl pojmenován jako Kočár, podle stejnojmenného rybníka - „...am Teiche Kočár und im benachbart…
více »
Olšovka
Olšovka
Potok
Tento potok, jenž nesl původní pojmenování Volšovka (podle na jeho břehu rostoucích olší, resp. podle olšovvky - semenné šišky), o délce více než 6 km a s plochou povodí 7,22 km2 vzniká na lukách pod Chlumem, kde …
více »
Pardědub
Pardědub
Kopec
Jedná se o příkrou opukovou stráň na pomezí katastrů Skaličky a Skalice, jíž se všeobecně říkalo "Skála" či "Na skále". Na severu je ukončena tokem řeky Labe a do ní vtékajícím Malostranským potokem, který je znám…
více »
Malostranský potok
Malostranský potok
Potok
Tento vodní tok býval dříve zván jako Číbr. Svůj počátek začíná pod severovýchodními stráněmi Křivého kopce (286,5 m n. m.) u Dolního Černilova. Před melioracemi a dalšími úpravami zdejšího terénu měl jeho pramen …
více »
Rajská strouha
Rajská strouha
Potok
Tento vodní tok, který byl na přelomu 18. a 19. století pojmenován zeměměřiči jako Rajský potok, pramení východním směrem od Libišan, a to v loukách směrem k osadě Liščí. Původně však Rajská strouha pramenila až v…
více »
stránka 49 z 53
« na začátek    < předchozí    47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek