TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 888 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 467 433,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 320
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 231 005

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1175

Obědovice
Obědovice
Vesnice
Stejně jako všude kolem, tak i zde existovalo osídlení již v období neolitu, což potvrzuje řada nálezů, např. keramiky bošácké kultury v 90. letech 20. století. Ohledně původu názvu této vsi je řada teorií, a tak bude nejlépe otevřít opět knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, v níž se dozvíme následující:…
více »
Chudeřice
Chudeřice
Vesnice
První písemné záznamy o této vsi, jejíž pojmenování má znamenat ves lidí Chuderových, jsou z roku 1318, kdy byl zapsán v zemských deskách jako jejich držitel Všeslav ze Zachrašťan a z Chudeřic („Wsseslau de Zachra…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Kostel
Kratonožský kostel býval farním již ve 14. století, kdy spadal pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo odváděno z Kratonoh 12 grošů papežského desátku. V roce 1374 převoryně svatojiřská spolu s Půtou z Častolovic podala plebána Jiljího, dosavadního oltářníka v Praze. O 6 let později nastoupil po zemřelém knězi Jiljím plebán Václav. Roku 1380 probíhal spor o …
více »
Zámek v Kratonohách
Zámek v Kratonohách
Zámek
Na místě zámku se nacházela nejspíše již ve 13. nebo 14. století tvrz, nejprve celá dřevěná a později byla předělána do kamene. Jak to tak u podobných objektů bývá, i její historii nejlépe nastínil profesor August…
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
více »
Nová libeňská synagoga v Praze
Nová libeňská synagoga v Praze
Synagoga
Udává se, že libeňská židovská čtvrť byla po staroměstském Josefově druhým nejvýznamnějším židovským osídlením na území dnešního hlavního města Prahy. Vznikla kolem roku 1746, kdy císařovna Marie Terezie vypověděl…
více »
Železniční stanice v Káranicích
Železniční stanice v Káranicích
Žel. stanice
Rakouská severozápadní dráha začala stavět železniční trať z Chlumce nad Cidlinou do Hradce Králové v roce 1873. Její vyměřování a předběžné práce byly nesmírně složitým úkolem, neboť zprvu nedošlo k jednoznačnému…
více »
Chlum (Všestary)
Chlum (Všestary)
Místní část
Toto místo bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje množství kamenných nástrojů, jež byly nalezeny v roce 1874 ve zdejším lese a v dalších letech na polích v lokalitě „Na panském“, kde bývalo neolitické sídl…
více »
Puchlovice
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
více »
Roudnice
Roudnice
Vesnice
Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou, písemně doložena v roce 1384, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, protože jeho počátky sahají do mladší…
více »
Škola v Roudnici
Škola v Roudnici
Dům, budova
Když byla v roce 1683 obnovena samostatná duchovní správa v Libčanech, vznikla zde i farní škola, do níž chodily rovněž děti z Roudnice. Období vzniku první školy v Roudnici nám není známé, ale odhaduje se, že byl…
více »
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Statek
Původní objekt dříve nosil staré čp. 29, přičemž současné očíslování můžeme poprvé vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR370018…
více »
Škola v Hořiněvsi
Škola v Hořiněvsi
Dům, budova
První zmínka o zdejší škole, i když pouze nepřímá, pochází z roku 1717. Jedná se o zápis ve zdejší farní křestní matrice ze 17. září 1717, kde je místní učitel Jan Horák uveden jako svědek. Otázkou však je, zda by…
více »
Hořiněves
Hořiněves
Vesnice
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Důkazem toho může být např. objev rozsáhlého pohřebiště a 2 žárovišť na vrchu Rejdišti z období slezskoplatěnické a lužické kultury v letech 1881-1882. V jednom hrobě b…
více »
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov
První hřbitovy byly původně zřízeny daleko za obcí, a to mezi ně můžeme rovněž zařadit pravěké nekropole na Rejdišti a jinde v okolí. Nejstarší z hořiněvských pohřebišť se nacházel při levé straně cesty do Račic nad Trotinou, a to v místech, kde se nachází litinový kříž na pískovcovém soklu, který byl vztyčen místními obyvateli v roce 1833. To místo zůstalo i po zrušení hřbitov…
více »
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník
Tento pomník se nachází za bývalým panským dvorem při silnici do Máslojed a má být připomínkou toho, že v těchto místech krváceli a umírali příslušníci rakouského 2. praporu polních myslivců pod velením majora Adolpha Langa, rytíře z Waldthurmů, kteří se nejprve nacházeli v Hoříněvské bažantnici a odtud byli přemístěni na luka mezi Benátkami a Hořiněvsí. Právě příslušníci tohot…
více »
Zámek v Hořiněvsi
Zámek v Hořiněvsi
Zámek
Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby před rokem 1410, jejíž zbytky jsou patrné zejm. ve sklepeních. Některé prameny kladou její počátky do 13. století a spojují ji se dvorcem Mut…
více »
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Rybník
Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí, z nichž na jedné seděli Holovouští z Holovous (do rok…
více »
Káranice
Káranice
Vesnice
Jak již název této obce napovídá, tak měla vzniknout z toho důvodu, aby byl pobyt v ní za trest, o čemž se zmiňuje i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny…
více »
Zámek v Dobřenicích
Zámek v Dobřenicích
Zámek
Dobřenické panství měl podle tradice založit rytíř Zdeněk Bohunek z Dobřenic, o němž se nám dochovala první zmínka v jednom z listů opatovického kláštera z roku 1339, kterým Vaněk ze Ždánic prodával některé své gr…
více »
Škola v Dobřenicích
Škola v Dobřenicích
Dům, budova
Stejně jako i v jiných obcích, tak rovněž v Dobřenicích se přesně neví, kdy došlo k založení zdejší školy. S jistotou víme to, že koncem 18. století bývala škola ve stavení čp. 4, na jehož místě proti poště pozděj…
více »
Železniční stanice v Dobřenicích
Železniční stanice v Dobřenicích
Žel. stanice
25. června 1870 byla Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB - Österreichische Nord West Bahn) udělena s platností na 90 let stavební a provozní koncese ke stavbě železniční trati Velký Osek - Hradec Králové. Tato tras…
více »
Fara v Dobřenicích
Fara v Dobřenicích
Dům, budova
Původně se na tomto místě nacházel dřevěný kostelík, jenž měl být vysvěcen v roce 1336 biskupem Danielem, a směrem ke škole navíc zvonice ze stejného materiálu. Obě budovy obklopoval velký hřbitov, což dokazuje řa…
více »
Dobřenice
Dobřenice
Vesnice
Místo, kde se nachází obec Dobřenice, bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů, z nichž některé prokazují, že zde lidé žili ve všech historických obdobích. Roku 1898 byl na školní zahradě nalezen…
více »
Les Ouliště
Les Ouliště
Přírodní park
Ouliště, jež neslo v dávných dobách ještě pojmenování Oulisko, se nachází mezi Hradcem Králové a Černilovem, a to na katastrech Piletic, Slatiny a zejména Bukoviny. Přibližně v jeho středu, kterým prochází plochý hřbet ze slinitých jílů, se nachází stejnojmenný vrch, který měří 255,3 m n. m., a na západ od lesa se nachází dnes již osamělý vrch Okrouhlík (256,8 m n. m.), který j…
více »
Jak to bylo s lesy na bájném Řípu
Jak to bylo s lesy na bájném Řípu
Zajímavost
Není snad Čecha, který nezná legendu o tom, jak měl na Říp vystoupit v 5. století n. l. praotec Čech a zjistit, že tamní krajina je bohatá vodou, rybami, medem a zvěří, takže se rozhodl se svými lidmi ji obydlet a…
více »
Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích
Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích
Kostel
Původní gotický objekt pocházel nejspíše již ze 13. století a až do svého zbourání byl vystavěn ze dřeva. Nacházel se však na místě, kde je současná farní budova z roku 1771. Když byl v letech 1739-1740 přestavová…
více »
Park Vinice v Pardubicích
Park Vinice v Pardubicích
Park
Tyto opukové stráně, nejmírnější v místech dnešního parku a nejprudší pod kostelem sv. Jiljí, na pravém břehu Chrudimky obdržely svoje pojmenování podle toho, že zde Vojtěch z Pernštejna založil v roce 1523 vinici…
více »
Zámecký park v Lázních Bělohradě
Zámecký park v Lázních Bělohradě
Park
Jak již sám název tohoto parku napovídá, tak vznikl v souvislosti s výstavbou zámku (přestavba tvrze na barokní zámek podle plánů Johanna Blasia Santiniho-Aichla byla zahájena kolem roku 1720 Bertoldem Vilémem z V…
více »
Kubištovy sady v Hradci Králové
Kubištovy sady v Hradci Králové
Park
Již od dávných dob vedla těmito místy tzv. Císařská cesta, která začínala za Slezskou bránou a vedla kolem dnešního evangelického kostela a současnou Nezvalovou ulicí (oproti ní nevedla přímo, ale měla dvě příkré zatáčky) přes dvojici dřevěných mostků přes hradební příkopy a valy až k dnešním Vonešovým sadům, u nichž zahýbala k Orlické kotlině a dále mířila na Slezské Předměstí…
více »
stránka 29 z 40
« na začátek    < předchozí    27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek