TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 888 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 467 433,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 320
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 231 032

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1175

Jak se Heřmanice staly v roce 1766 poutním místem
Jak se Heřmanice staly v roce 1766 poutním místem
Zajímavost
Tato obec je všeobecně známá jako rodiště našeho vojenského genia Albrechta z Valdštejna, ale svého času se stala rovněž významným poutním místem, kam směřovali poutníci nejen z království Českého, nýbrž i z různý…
více »
Železniční stanice ve Stéblové
Železniční stanice ve Stéblové
Žel. stanice
Stejně jako jiné obce v okolí na trase mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se dočkala Stéblová železničního spojení v souvislosti se zřízením železniční trati SNDVB (Jihoseveroněmecká spojovací dráha, k. k. priv. S…
více »
Železniční stanice v Lázních Bělohradě
Železniční stanice v Lázních Bělohradě
Žel. stanice
Železniční spojení přinesla do těchto míst Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB), jež zřídila odbočnou trať z Chlumce nad Cidlinou do Ostroměře, která byla v roce 1871 prodloužena ke Staré Pace, Martinicím v Krkonoš…
více »
Kostel Všech svatých v Lázních Bělohradě
Kostel Všech svatých v Lázních Bělohradě
Kostel
Původní dřevěný kostel byl postaven někdy ve 14. století a původně byl filiálním ke Svatojanskému Újezdu, s nímž byl svými ranými dějinami úzce spojen. V roce 1354 podal Bořek z Poličan ke kostelu v Újezdě a jeho …
více »
Železniční stanice ve Všestarech
Železniční stanice ve Všestarech
Žel. stanice
Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. …
více »
Stéblová
Stéblová
Vesnice
Ohledně původu názvu této vsi, která byla podle nálezů kamenných industrií a žárových hrobů osídlena již v neolitu, bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v němž nalezneme následující:"Stéblová (ve Stéblové, do Stéblové, Stéblovák), ves 6 1/2 km ssz. od Pardubic: 1385 (translatio census pro…
více »
Mlýn v Mladoticích
Mlýn v Mladoticích
Mlýn
Řada autorů uvažuje o tom, že se tu mlýn nacházel již v raném středověku, a to jako příslušenství zdejší tvrze, o níž nemáme žádných zpráv, což potvrzuje též zmínka prof. Augusta Sedláčka v jeho knize "Hrady, zámk…
více »
Pohránov (Srch)
Pohránov (Srch)
Místní část
Podle lidových vyprávění získala tato ves své pojmenování od toho, že si zdejší lidé rádi hráli nebo byli velkými hráči, což nevylučuje ani prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř": "Pohránov, ves 5 1/2 km sz. od Pardubic: 1436 ciesař Sigm. zastavuje hrad Kunětickú horu .. Hrádek, Poyhranow, Černá, AČ. 4/17…
více »
Liběchovka
Liběchovka
Potok
Tento vodní tok o délce 24,5 km, ploše povodí 157,2 km2 a průměrném ročním průtoku 0,77 m3/s nesl za poslední staletí řadu pojmenování (Dolský potok, Desná, Deštná a Liběchovský potok) a před dávnými dobami bylo j…
více »
Kosičky
Kosičky
Vesnice
Tato obec se nachází na pravém břehu říčky Bystřice na křižovatce cest do Babic, Káranic, Kosic a Měníku. Původně nosila pojmenování Malé Kosičky, aby se odlišila od dnešních Kosic, dříve známých jako Velké Kosice…
více »
Kosice
Kosice
Vesnice
Podle lidových podání měl být zakladatelem této vsi jakýsi Kos, o čemž hovoří i prof. Antonín Profous ve svém známém toponomastickém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L…
více »
Kaple Panny Marie Pasovské nad Stračím
Kaple Panny Marie Pasovské nad Stračím
Kaple
Zdejší rozcestí starých obchodních cest ze Štětí a Stračí do Brocna a z Radouně a Chcebuzi k Ješovicím a dále do Liběchova tu nedaleko kopce Špičáku (281 m n. m., něm. Spitzberg) bývalo již od dávných dob, přinejmenším od středověku, ale některé prameny uvažují o tom, že první cesty tudy vedly snad již v pravěku. Protože však tehdy neexistovala žádná kartografická díla, tak můž…
více »
Biocentrum Obora
Biocentrum Obora
Rybník
Stejně jako jinde v okolí stála na počátku této smiřické vodní plochy těžba štěrkopísků, protože jinak tato lokalita mezi místy zvanými "Malá louka", "V lukách", "U obory" a "V oboře" sloužila zejména jako pastvin…
více »
Přední mlýn v Lázních Bohdaneč
Přední mlýn v Lázních Bohdaneč
Mlýn
Pro rozvoj zdejších mlýnů se stalo nejdůležitějším krokem vybudování Opatovického kanálu, který vedl vodu z Labe do mnoha okolních rybníků a pod Semínem ji opět odváděl do téže řeky. V roce 1513, kdy byl Vilémem z…
více »
Hřbitovní kaple sv. Jiří v Lázních Bohdaneč
Hřbitovní kaple sv. Jiří v Lázních Bohdaneč
Kaple
Kaple se v těchto místech měla nacházet již od dávných dob, neboť první zmínka o ní pochází již z roku 1097, a poutě k ní se konaly dokonce až z Uher, alespoň podle farní pamětní knihy. V té době však byla ještě d…
více »
Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Kostel
Podle lidové tradice stával již ve 12. století a vystavěn byl jistým Benedou z vděčnosti za to, že Pán Bůh vyslyšel jeho vroucí modlitby a dal mu následně dědice. V roce 1350 byl opatřen plebánem a náležel ke král…
více »
Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč
Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč
Radnice
Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku 1500, kdy na n…
více »
Na Pelunce (Pelunka)
Na Pelunce (Pelunka)
Kopec
Jedná se o malý svědecký vrch s povrchem v úrovni vyšší středopleistocenní terasy s nejvýše 2 m mocnou pokrývkou štěrkopísků o nadmořské výšce kolem 191 m n. m., který vyčnívá nad pravý břeh řeky Labe, jehož část …
více »
Stračí (Štětí)
Stračí (Štětí)
Městská část
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, co lze doložit řadou nálezů odsud i z okolních vsí, ale stálé osídlení je zde doloženo až v 15. století, a to v roce 1407, o čemž hovoří i kniha "Místní jména v Čechách. …
více »
Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí
Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí
Kaple
Tuto kapli nalezneme při rozcestí dávných cest, jež spojovaly Štětí, Radouň, Chcebuz, Brocno, Tupadly, Ješovice, Liběchov a Želízy. Těchto cest bylo v této lokalitě mnoho, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všech dochovaných…
více »
Kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí
Kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí
Kostel
Někteří autoři kladou počátky kostela ve Štětí do roku 1300, např. jde o Friedricha Bernaua (narozeného jako Přemysl Bačkora), ale první dochovanou zmínku o něm máme až z roku 1352, kdy je jmenován ve vizitačním prookolu českých farností. V témže roce bylo odsud odváděno 24 grošů papežského desátku. Tehdy měl podací kostelní vlastník mělnického hradu a sám kostel náležel pod bo…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Hrádku
Pomník padlým v 1. světové válce v Hrádku
Pomník
Anabáze ohledně současného pomníku je poměrně dlouhá a složitá. Nejprve byla stavitelem K. Teplým z Pardubic vybudována v letech 1922-1923 školní budova, přičemž rozpočet na ni byl ustálen na 216 487,99 Kč. Teprve po její dostavbě bylo uvažováno o uctění památky zdejších spoluobčanů, kterým nebylo dáno vrátit se z front 1. světové války zpět domů.Protože výstavba školy vyšla na…
více »
Hřbitov v Hrádku
Hřbitov v Hrádku
Hřbitov
Původně byli místní pohřbíváni v Rosicích nad Labem, kam byla obec přifařena. Se vznikem ČSR se začaly po celé zemi budovat ve velkém obecní hřbitovy, k čemuž nakonec došlo i v samotném Hrádku. Prvním krokem k této výrazné akci se stalo obecní usnesení z 10. října 1925, v němž se hovoří: „Na parceli 340 ponechá se místo pro obecní hřbitov.“K jeho výstavbě jako společného pro ob…
více »
Pomník obětem tragických událostí při výrobě trhavin a střelivin v Semtíně na hřbitově v Hrádku
Pomník obětem tragických událostí při výrobě trhavin a střelivin v Semtíně na hřbitově v Hrádku
Pomník
Když byla roku 1920 založena pod patronátem Živnostenské banky a za spoluúčasti některých velkých československých bank (České banky, Angločeskoslovenské, Pražské úvěrní, České agrární a České průmyslové) a průmyslových skupin (Nobel Industries Ltd. v Londýně) "Československá akciová továrna na látky výbušné" (v roce 1934 přejmenována na "Explosii"), jejíž kapitál činil původně…
více »
Mlýn v Nerošově
Mlýn v Nerošově
Mlýn
Nerošovský mlýn čp. 7, původně patřící vrchnosti, byl postaven pravděpodobně ve 14. století, kdy náležel ke zdejší tvrzi a poplužnímu dvoru. Nejprve patřil k nechanickému panství, později k Petrovicím. Jeho vlastn…
více »
Nerošov (Nechanice)
Nerošov (Nechanice)
Městská část
První zmínka o této vsi pochází z roku 1372 a její název procházel vývojem od Nerešova přes Neřešov až po současné jméno. Dr. Antonín Profous ve svém díle „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a zm…
více »
Hrádek (Srch)
Hrádek (Srch)
Místní část
Když se řekne Hrádek, tak si každý představí obec u Nechanic se stejnojmenným zámkem, ale již málokdo ví, že ves téhož pojmenování se nachází kousek od Pardubic. Podle všeho se tu musela nacházet menší tvrz, označ…
více »
Bašnický potok
Bašnický potok
Potok
O tomto potoce nenalezneme mnoho ucelených informací, jistou první vlaštovkou se stala až „Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka, jež vyšla v roce 2008 a na rozdíl od jiných děl …
více »
Staré Ždánice
Staré Ždánice
Vesnice
Teorií o vzniku pojmenování této vsi je několik. Nejlépe bude dát slovo prof. Antonínu Profousovi a jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v níž se můžeme dočíst t…
více »
Loukotnický potok
Loukotnický potok
Potok
Jedná se o malý vodní tok, který pramení mezi Olešnou a Olešenským Dvorem, odkud teče jihovýchodním směrem, aby pod Olešnou přibíral vody bezejmenného potoka, občas vydávaného za skutečný počátek Loukotnického potoka. Jeho tok dále pokračuje Salabovým údolím k Salabovým lázním (v pravé budově bývaly parní a vanové lázně a v levém objektu se nacházela restaurace a byty pro hosty…
více »
stránka 27 z 40
« na začátek    < předchozí    25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek